BIOLOGIE STÁRNUTÍ Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Katedra HEALTH Konzultační hodiny: Čtvrtek:10:15-11:00 hod. C:\Users\roman\Desktop\images.jfif Požadavky na studenta •Účast na seminářích (max. 1 absence). •Vypracovat seminární práci na zadané téma (5 – 10 stran) – charakteristika vybraného období sénia z pohledu involučních procesů. Na jejím základě navrhnout vhodné diagnostické metody, pohybovou intervenci a způsob vyhodnocení její účinnosti. •Na praktickém semináři realizovat metodický výstup na zadané téma. •Ústní zkouška – formou kolokvia. •Řízené samostudium – aktivní přístup. • • Studijní literatura •Kolektiv autorů (2019). Tanečně pohybové aktivity pro zdravé seniory a seniory s mírnou kognitivní poruchou. Brno: LIBRIX •Vaculíková, P. a kol.(2020). Senioři tančí. Brno: Masarykova univerzita, 2019. Elportál •https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/2019podzim/seniori_tanci/web/index.html •Kadeřávková, K.(2000). Zdravotní tělesná výchova a gerontologie. Praha: Design, pre press. •Kalvach, Z. a kol. (2008). Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada Publishing. •Kolář, P. a kol. (2009). Rehabilitace v klinické praxi.(kap. Geriatrie). Praha: Galén. •Štilec,M. (2004). Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál. •Rikkli, R., E. and Jones, C., J.(2001). Senior Fitness Test Manual. Champaign, Il, USA: Human Kinetics. •Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R et al.(2004). Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada publishing. •Topinková E (2005). Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. •Kubešová H, Holík J, Weber P et al. (2006). Spotřeba léčiv v seniorské populaci a rizika polyfarmakoterapie ve stáří. Čas Lék Čes 2006; 9: 708-712. •Matějovská Kubešová, H et al. (2009). Akutní stavy v geriatrii. Praha: Galén. •Matějovská Kubešová et al. (2015). Vybrané klinické stavy v geriatrii I. Mladá fronta. Terminologie, pohledy, přístupy •„Stáří není nemoc!“ • •vymezení základních pojmů, teoretická východiska •filozofická a historická hlediska •pohled na stáří – sociální, demografický •dělení stáří •přístupy k problematice stáří a stárnutí • • C:\Users\roman\Desktop\images.jfif Demografický pohled •Doba stárnutí populace – delší život, ale kvalitnější, plnohodnotný • •Aspekty kvality života – subjektivní, často spojeno se zdravím • •Zvládnutí běžných činností - soběstačnost Sociální a demografický pohled na problematiku stáří – filosofická a historická hlediska •GERONTOLOGIE = přírodní věda, která se zabývá problematikou stárnutí a stáří. •Gerón – starý člověk, logos – nauka, věda •Vychází z biopsychosociální podstaty člověka a procesů stárnutí. •Zkoumá zákonitosti, příčiny, mechanismy a projevy stárnutí a vypracovává vědecké podklady pro zdravé stárnutí a stáří a pro komplexní péči o staré občany. •Zahrnuje biologické, lékařské, sociální a demografické, pedagogické a speciálně pedagogické aspekty procesu stárnutí. • • Teoretická a terminologická východiska •Disciplíny zabývající se problematikou stáří: ØGERONTOLOGIE (multidisciplinární souhrn poznatků o stárnutí a stáří) a)Gerontologie experimentální b)Gerontologie sociální c)Gerontologie klinická ØGERIATRIE (klinická gerontologie) ØGERONTOPEDAGOGIKA a)v užším slova smyslu – pedagogická disciplína - výchova a vzdělávání seniorů b)v širším slova smyslu – teoretická empirická disciplína – komplexní péče, pomoc a podpora seniorům při uspokojování jejich potřeb • Hlavní cíle •Cílem geriatrie = zvládání modifikovaného klinického obrazu chorob a zdravotně sociálních problémů seniorů s následným prodloužením let aktivního života a udržení funkčních kapacit co nejdéle. •Cílem gerontologie = předcházet patologickému stárnutí a nesoběstačnosti a usilovat o zdravé stárnutí, aktivní život a soběstačnost ve stáří a zlepšení kvality života seniorů. • C:\Users\roman\Desktop\images.jfif Historická východiska •Antika: •Aristeles – stárnutí jako důsledek ztráty tepla. •Galénos – stáří jako stav mezi zdravím a nemocí navozený výměnou tělních šťáv a úbytkem krve, vlhka a tepla. Stárnutí ovlivnitelné životosprávou a dietou. •Platon – pochvala stáří – vede člověka k lepší životní harmonii, k opatrnosti a prohlubuje jeho moudrost (lépe umí hodnotit kvality života, prožít jej, má zdravý úsudek). •Cicero, Terentius, Seneca spíše negativní pohled na stáří- „Stáří je nevyléčitelná nemoc“ (Seneca). • Historická východiska •Středověk – pohlíží na stáří negativně, spíše jako strach ze stárnutí a stáří. •V 17. stol. – díla (Bacon, Komenský), kde se doporučovala střídmost, prevence předčasného opotřebování organismu. •Osvícenství – rozvoj lékařských věd, věnují se i seniorské populaci. •19. stol – začátky geriatrie, její rozvoj ve 20.stol. •20. stol. - Gerontologie • Sociální pohled na stáří •2 aspekty společenského přístupu ke stáří: • ØPotřeby a zájmy seniorů, otázky smysluplnosti, kvality a bezpečí jejich života. ØSociálně ekonomické důsledky stárnoucí populace. • • Společenská opatření vůči seniorské populaci by měla být komplexní, koordinovaná, individualizovaně cílená, vycházející z potřeb a přání seniorů. Demografický pohled a prognóza •V současné době žije na světě přibližně 700 milionů lidí starších 60 let • •Střední délka života • •Index feminity • Demografický pohled a prognóza •S výrazným růstem počtu seniorů v populaci se současně zvyšuje i procento osob s Alzheimerovou chorobou •Mírná kognitivní porucha je prokázána porucha paměti, která postižené jedince výrazně omezuje v pracovních i sociálních aktivitách. Uvádí se, že přes 80 % z nich časem dospěje až do stádia Alzheimerovy choroby. • Demografický pohled a prognóza •Ačkoliv se jedná o velmi rizikovou skupinu osob, farmakologická léčba modifikující průběh nemoci není k dispozici, více pozornosti se věnuje nefarmakologickým přístupům. • •Ukazuje se, že vhodná pohybová aktivita by mohla zlepšit či alespoň zachovat kognitivní funkce na současné úrovni po delší dobu, než je běžné. • Demografický pohled a prognóza •Délka života je určena faktory vnitřními a vnějšími a výsledkem jejich působení je střední délka života (trvání života jedince v okamžiku narození) •V ČR dosahuje aktuálně střední délka života 76 let u mužů a 82 let u žen a dále se prodlužuje. Tento trend je podobný i v ostatních státech Evropy. Od 1990 se střední délka života v ČR prodloužila u mužů o 6,9 a u žen o 5,1 roku, zatímco předtím se 20 let (1970 - 1990) prakticky neměnila. •Průměrná očekávaná délka života je nyní dalších 19 let v 65 letech, 12 let v 75 letech, 6 let v 85 letech, 4 roky ve věku 90 let a dokonce ještě 2 roky u stoletých. • • Demografická prognóza české populace do budoucnosti předpokládá vzestup počtu seniorů na dvojnásobek, z dnešních více než 2 000 000 na více než 3 000 000 osob. Očekává se další prodloužení střední délky života až o 4 roky u obou pohlaví, tedy ze současných 76 let na 80 let u mužů a z 82 let na 86 let u žen. Odhaduje se, že třetina dětí narozených v roce 2013 má šanci se dožít věku 100 let. Počet osob nad 65 roků bude tvořit 30 - 33 % celé populace, počet osob starších 80 let se do roku 2050 ztrojnásobí, tedy v naší republice bude žít více než 1 000 000 obyvatel starších 80 let. • Grafické znázornění předpokládaného vývoje Věková skladba obyvatelstva v roce 2050 Důsledky demografického vývoje -ekonomické -sociální • Při zachování současného poměru seniorů pobývajících ve vlastním prostředí a v institucích by to znamenalo dvojnásobnou poptávku po místech v seniorských zařízeních, která již dnes kapacitně nestačí. Jako základní opatření k řešení tohoto problému je zahuštění sítě terénních služeb, které umožní delší dobu setrvání seniora za odpovídajících podmínek ve vlastním prostředí, ale hlavně masivní informační kampaň informující obyvatelstvo dospělého věku o preventivních opatřeních na podporu úspěšného stárnutí jako je vyrovnání příjmu a výdeje energie, zachování obratnosti a hybnosti, cílené cvičení paměti, dodržování pitného režimu atd. •Prevence – vždy levnější! *STÁŘÍ - poslední fáze ontogeneze •Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory (choroby, způsob života, podmínky života) a je spojeno s řadou významných změn sociálních (sociální role, osamostatnění dětí, penzionování..) •Fenotyp stáří- stařecký vzhled, funkční poruchy a omezení – projevy individuální a různě ovlivnitelné: a)genotyp a biologická involuce b)projevy a důsledky chorob, jejich kombinací a faramkoterapie c)důsledky způsobu života (PA, strava) d)vlivy prostředí fyzikálního i sociálního e)psychický stav (adaptace na stáří, motivace, stylizace do role) • Úbytek funkční zdatnosti a rozvoj stařeckého fenotypu mohou být zásadně podmíněny jinými ovlivnitelnějšími faktory, než je zákonitá biologická involuce (Kolář, 2009) • STÁŘÍ ØBiologické ØSociální ØKalendářní • •Biologické stáří •je hypotetické označení konkrétní míry involučních změn: •Atrofie •Pokles funkční zdatnosti •Změny regulačních a adaptačních mechanismů •Stejný kalendářní věk, různá míra biologického stáří, individuální •Odlišný průběh, intenzita – velký rozptyl Bio x kalend. • • •Otázka - Souvislost s kalendářním věkem? • • C:\Users\roman\Desktop\images (1).jfif Sociální stáří •Je dáno změnou rolí, životního způsobu i ekonomického zajištění •Sociální periodizace života – 4 období (věky): •První věk – předproduktivní (dětství, růst vývoj vzdělávání) •Druhý věk – produktivní (biologicky, sociálně, pracovně) •Třetí věk – postproduktivní (pokles zdatnosti, produktivity) – je to pohled diskriminační – potlačuje hledisko osobního rozvoje •Čtvrtý věk – fáze závislosti. Označení z hlediska současného pojetí stárnutí je nevhodné. Odporuje konceptu úspěšného stárnutí za cílem „zdravého stáří“ Kalendářní stáří •Je vymezeno dosažením stanoveného věku, do něhož se nápadněji projevují involuční změny. •V poslední době se uplatňuje toto členění: •65 – 74 let - mladí senioři (young old), orientačně dominuje problematika penzionování, volného času, aktivit, seberealizace. •75 – 84 let - staří senioři (old old), problematika adaptace, tolerance zátěže, specifického stonání, osamělosti. Věk nad 75 roků, kdy začíná stáří v užším slova smyslu, se jeví jako zlomový bod ontogeneze, kdy dochází k rozvoji významnějších změn spojovaných s fyziologickým stárnutím. •85 a více let - dlouhověcí senioři (oldest old) bývá vyčleňován jako samostatná kategorie pro vysoký počet výskytu křehkých seniorů a vysoké riziko náhlého vzniku závislosti. Strategie diagnostiky musí kalkulovat s aktuální fyzickou kondicí, psychickým stavem včetně kognitivních funkcí, počtem a druhem chorob, pro které se nemocný léčí a počtem a druhem léků, které nemocný užívá. V neposlední řadě musí být do kalkulace vzato i sociální zázemí nemocného. • • • Ø • Stárnutí jako etapa života •Proces stárnutí: •Početí – narození – dětství – dospívání – dospělost – stáří – zánik • •Stárnutí je celoživotní proces, jehož involuční projevy se stávají zřetelnějšími na přelomu •4. a 5. decennia v závislosti na náročnosti prostředí. • •Ve věku nad 85 let je 1/3 seniorů relativně zdravých – stárnoucích úspěšně. •Seniorský věk prožívá: Ø 80 % populace nezávisle Ø 20 % je odkázáno na péči druhé osoby (pro pokles soběstačnosti), z toho 6 % je odkázáno na pobyt v institucích (ztráta soběstačnosti) • • • • Přístupy k problematice stáří a stárnutí •1.Epidemiologický přístup: §Stárnutí a umírání jsou děje především nahodilé – vykazují významnou variabilitu a jsou podmíněny především vnějšími a chorobnými vlivy (interakce s prostředím, choroby, úrazy), §Přirozená smrt stářím zřejmě neexistuje, pouze smrt jako nehoda, §V optimálních podmínkách může být život velmi dlouhý • •2. Gerontologický přístup: §Stárnutí a umírání jsou procesy svou povahou zákonité, §Vykazují druhovou specifičnost a blízkost u dvojčat, §Jsou kódovány genetickou informací, §Přirozená smrt stářím neexistuje, §Ani v optimálních podmínkách se život neprodlouží nad jistou hranici, k níž se již blížíme, nedojde-li k ovlivnění genetické informace •(Kalvach, 1997) • •Co lze akceptovat a co ne? C:\Users\roman\Desktop\images.jfif Pozitivní přístup, úsměv a nadhled…. • C:\Users\roman\Desktop\unnamed.jpg C:\Users\roman\Desktop\images.jfif