Geriatrické syndromy - demence •Změny tzv. kognitivních funkcí = hl. znak psychického stáří = závislé na činnosti nervového systému. • •KF = paměť, pozornost, koncentrace, řeč, schopnost vyjadřování ad. • •Geriatrický syndrom demence – rovněž respektovat při práci se seniory Geriatrický syndrom demence •Syndrom demence je charakterizován postupným úbytkem paměťových funkcí, intelektu a jiných kognitivních •funkcí až k druhotnému úpadku všech dalších psychických funkcí. • •Vzniká následkem onemocnění mozku – dochází k narušení vyšších korových funkcí včetně paměti, myšlení, •orientace, schopnosti řeči a úsudku. •Nejčastější typ = Alzheimerova demence = progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, kdy dochází •k atrofii části mozku, která je způsobena zánikem neuronů. •V ČR – cca 130 tisíc osob. •Výskyt onemocnění významně narůstá po 65 roce věku (postih 2-3% populace). •U osob 80 roků – % prevalence v populaci už 30% a výše. • • • • Geriatrický syndrom demence •Proces vývoje stádia 3 základní etapy: • •První – preklinické stádium – není patrný kognitivní deficit ve výkonu seniora – ani subjektivně •(toto stádium lze zjistit pomocí moderních zobrazovacích metod – pozitronová emisní tomografie •nebo analýzou mozkomíšního moku). • •Stádium začíná i 20 let před prvními zjevnými, klinicky pozorovatelnými symptomy. Geriatrický syndrom demence •Další fáze rozvoje AN = subjektivní stížnost jedince (na poruchy paměti, neuropsycholog ještě •nediagnostikuje další stupeň rozvoje – tzv. MCI. • •Ve stádiu MCI je již možné objektivně pozorovat mírný deficit v kognitivním výkonu jedince a dochází •k anatomickým a funkčním změnám CNS. • •Každoročně přechází do demence asi 15 % osob. Typické je postižení paměti. • •Nejčastěji se jedná o narušení tzv. epizodické paměti = paměť pro složité události a zážitky •a také tzv. sémantické paměti, která ukládá fakta, znalosti. • Geriatrický syndrom demence • •Poslední stádium AN je stádium demence, která se odlišuje od MCI hlubším kognitivním deficitem, •který již není kompenzován jinými funkcemi mozku a dochází v jeho důsledku k narušení pracovních, •sociálních, a postupně i běžných denních aktivit. •Jedinec přestává být soběstačný. Geriatrický syndrom demence •Diagnostika – zobrazovací techniky CT, MR … lze odhalit atrofické změny i v časných stadiích. •Je nutno doplnit o psychotesty (WT, MMSE…). •Metoda pozitronové emisní tomografie – získáme obraz glukózového metabolismu. • Geriatrický syndrom demence •Terapie AN – předmět bádání a klinických studií – snaha objevit fungující kauzální léčbu. •V současnosti preparáty pouze na zmírnění rychlosti progrese symptomů. Jsou to tzv. kognitiva. • •Primární prevence = zdravý životní styl, dostatek spánku, výživa, strava •+ fyzická aktivita? - PA střední intenzity 68 min.denně – je prokázaná souvislost mezi glukózovým metabolismem a kognitivní funkcí mozku. • Obecná kriteria demence (Pidrman) q Zjevné zhoršení krátkodobé a dlouhodobé paměti • q Alespoň jeden z těchto faktorů: • - narušení abstraktního myšlení • - narušení soudnosti • - narušení ostatních kognitivních funkcí • - změny osobnosti q Tyto poruch y se manifestují v obvyklých pracovních či sociálních procesech ve vztahu k okolí. • q Nejde současně o poruchu vědomí. Demence je získaná porucha kognitivních funkcí, má zásadní vliv na další funkce a tím i život pacienta.Příznaky lze rozdělit z hlediska didaktického do 3 základních skupin A-B-C: ØNarušení kognitivních funkcí (C - cognition) ØNarušení aktivit denního života (A – activities of daily life) ØPoruchy chování (B – behavior) • •Další symptomy demence: §Poruchy intelektu – inteligence – IQ průměr 90-110, pod 70-90, mentální retardace pod 70 (neschopnost vysvětlit relativně jednoduché věci) §Poruchy paměti – MCI – potíže obvyklé činnosti – oblékání, vaření… §Poruchy orientace – čas, místo, osoby, situace - dezorientace §Poruchy abstraktního myšlení §Poruchy chápání §Poruchy pozornosti a motivace – poruchy pudů - sebezáchova Demence je získaná porucha kognitivních funkcí, má zásadní vliv na další funkce a tím i život pacienta.Příznaky lze rozdělit z hlediska didaktického do 3 základních skupin A-B-C: • •Další symptomy demence: §Poruchy korových funkcí (apraxie – ztráta sch. vykonávat účelné a naučené pohyby, afázie – porucha řeči, způsobená porušením řečových oblastí mozku – úrazy hlavy, krvácení do mozku, nádory….) §Poruchy emotivity – postižení CNS, projev v chování – agrese, afekty, nálady, fobie §Poruchy chování – ve vztahu k rodině – negativismus, alkoholismus, nerespektování soc. norem, neschopnost soc. vztahů §Ztráta soběstačnosti §Porucha osobnosti – paranoidní – zkreslovat zážitky, fanatismus, nadměrná citlivost k odmítnutí, schizoidní – disatnc od citových, sociálních a jiných kontaktů, neschopnost vyjádřit city §Případně i psychotické příznaky – schizofrenie, bludy… Hledisko etiologické •Onemocnění demencí je problém globální – souvisí s prodlužováním délky života a tím i obecným stárnutím populace •V Evropě je největší nárůst mezi 80 a 90 rokem • •Rozeznáváme demence üAtroficko-degenerativní (způsobené metabolickými a strukturálními změnami nervové buňky a následné ztrátě její funkce) - Allzheimerova choroba (65 % všech demencí), Lewyho korová demence(při Pakinsonově chorobě) üIschemicko-vaskulární (cévního původu) – tvoří 15-30 % všech demencí – součást symptomatologie mozkové příhody üSymptomatické-sekundární (vznikají po infekcích mozku, po úrazech), demence metabolické (opakované stavy hypoglykémie), karenční (deficit vit. D, B12 a dalších vit. Sk B) •Ve vyšším věku se jednotlivé etiologické faktory kombinují – demence smíšená Lewyho korová demence – zrakové halucinace, bludy (mezi Alzh a Parkins) Huntingtonova choroba - je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví výskyt mezi 20 – 40 rokem Stádia demence 1. 1.Mírná demence – horší zapamatování nových informací, ztrácení věcí, přechodná časová i prostorová orientace. Trvá 3-4 roky. Pacient nevykazuje při běžném kontaktu znatelné změny, dochází ale k záměnám léků, zapomenutí termínu vyšetření …. • •2. Středně těžká demence – porušení paměti ve všech složkách, neschopnost vykonávat samostatnou činnost, zhoršování řečových schopností. Trvá 3 roky, je nutný trvalý dohled. • •3. Těžká demence – nemocní jsou odkázáni na péči okolí. Neschopnost vykonávat ADL, nepoznávají rodinu, přátele, těžké poruchy chování (deliria po západu slunce „sun dowing“; inverze spánku). Trvá 3 roky. V posledním roce – imobilní, inkontinentní, nekomunikuje, poruchy polykání. • •Diagnózu demence je podstatné stanovit ve stádiu lehké demence, medikamenty mohou rozvinout •v této fázi dlouhodobější efekt. Diagnostika syndromu demence •Nejjednodušší orientační test: 1.Zeptáme se na časoprostorovou orientaci – místo, rok, den, měsíc. 2.Po vysvětlení, co se bude dít, sdělíme názvy 3 jednoduchých předmětů (míč, dům, auto..), na které se po 5min. zeptáme znovu. 3.Mezi tím pacienta necháme odečítat sedmičky od padesátky. •Test zopakujeme s odstupem 4 týdnů (Koukolík, F., Jirák, R. (1999). Diagnostika a léčení syndromu demence. Praha: Grada. p.11) •Podezření na SD: -Jakákoliv porucha prostorové orientace (ad 1.) -Neschopnost si po 5 min. vybavit 2 ze jmenovaných předmětů (ad 2.) -Neschopnost určit správný výsledek alespoň jednoho nebo dvou odečítání (ad 3.) - Folsteinův MMSE (Mini-Mental State Examination) – Alzheimerova nemoc •Vyšetřuje některé základní neuropsychické funkce poškozené syndromem demence – paměť, časoprostorovou orientaci, orientaci osobou, řeč a jazyk. §Orientace •5 bodů: Jaký je rok? Roční doba? Měsíc? Den v týdnu? Sdělte dnešní datum •5 bodů: Kde jste? V jakém státě? Městě? Nemocnici /budově? Patře? §Rozsah pozornosti • 3 body: vyšetřující pojmenuje 3 objekty, jeden za sekundu, pacient pojmenování opakuje. Registruje se i počet opakování. §Pozornost a počítání •5 bodů: 100 -7 =…. Za každý správný výsledek 1 bod. Po 5 odpovědích ukončit. §Paměť •3 body: vyšetřující se zeptá na 3 dříve jmenované objekty – za správnou odpověď 1 bod. §Řeč •9 bodů: přesně pojmenovat předměty. Opakovat „Žádné kdyby nebo ale“…. Za každé správné zopakování 1 bod •Celkově lze získat max. 30 bodů. Počet 23 odděluje dementní osoby od nedementních Další metody diagnostiky kognitivních funkcí: •Viena test systém/Determinační test – baterie elektronicky administrovaných výkonnostních testů (pozornost, kapacita pracovní paměti, rychlost reakce, prostorová představivost, osobnostní charakteristika) •DT – na monitoru jsou prezentovány měnící se obrazové a akustické signály, na které musí respondent reagovat. • • Výsledky mnoha studií poukazují na úzkou korelaci mezi některými faktory aktivního životního stylu a úrovní kognitivních funkcí. •PA (střední intenzita) jako prevence úbytku kognitivních funkcí v průběhu stárnutí. •Psychické zdraví (nepřítomnost depresí a úzkostných stavů) pozitivně koreluje s úrovní kognitivních funkcí. •PoProgr- „nízkoprahové“ – dostupné co nejširší skupině seniorů, podporovat zájem seniorů o PA, psychickou pohodu. *Alzheimerova choroba (AN) • •AN – nejčastější demence, představuje •60 % všech demencí • •Vyvíjí se plíživě, pomalu a trvale prograduje. • • Rizikové faktory pro rozvoj AN •Věk (ve věku nad 80 let zvýšené riziko až 4x) •Ženské pohlaví •Genetické faktory (změny na čtyřech chromozomech -1, 14, 19, 21) • Zvýšená tvorba lipoproteinů E4 (chromozom 19) se považuje za významný rizikový faktor rozvoje AN •Nižší vzdělání •Opakované úrazy hlavy •Přítomnost vaskulárního onemocnění • • Léčba demencí •Sestává se ze dvou vzájemně se provázaných kroků: 1.Behaviorální kroky, jejichž cílem je: §Zachování, případně zlepšení úrovně jednotlivých dovedností (hrubá a jemná motorika, chůze, soběstačnost, kognitivní funkce). §Smysluplné vyplnění volného času. §Ovlivnění behaviorálních a psychických příznaků demence a ADL. §Zlepšení verbální a nonverbální komunikace •Behaviorální kroky: životní styl • fyzická aktivita (PA, taneční aktivita) • psychická aktivita („učení a zkoušení“) • optimalizace senzorických funkcí • nutrice •2. Farmakogenní kroky Stárnutí a kognitivní funkce •Podle závažnosti daných změn lze kognitivní stárnutí rozdělit do 3 stupňů: q Úspěšné stárnutí - zachování funkčních schopností (kognice nenarušena). • q Normální stárnutí – fyziologické změny v kognitivních a dalších psychických schopnostech. Drobné abnormality bez progrese. Změny metabolismu monoaminů a neuropeptidů, imunologické a endokrinologické změny. Neurobiologické změny při demenci souvisí s novými poměry neuroanatomickými – změny v metabolismu mozkových mediátorů (úbytek aktivity acetylcholinu), snížení aktivity noradrenalinu, serotoninu, dopaminu. • q Patologické stárnutí – selhání kompenzačních mechanismů, dochází k patologickým neurobiologickým změnám. Optimální PA z hlediska kognitivních funkcí •Faktory ovlivňujíc benefit PA – genetické predispozice, četnost PA, velikost a typ pohybové zátěže •Dle zahraničních i našich výzkumů – efekt PA: •PA nejméně 2-3x týdně nad 20 min. po dobu min. 6 měsíců •Střední intenzita zátěže zlepšuje, ale dlouhodobá intenzivní tělesná zátěž snižuje úroveň kognitiv. funkcí. Doporučuje se 40-60 % max. spotřeby kyslíku, subjektivní hodnocení zátěže na úrovni 13 dle Borgovy škály. •Kombinace AE a neAE cvičení 2x týdně po dobu 60min. •Respektovat osobní preference PA •Kombinovat PA tak, abychom podpořili a)Zdatnost (zvládat ADL, rekreační PA, rychlá obnova funkčního stavu po nemoci) b)Svalovou sílu c)Flexibilitu d)Vzpřímené uvolněné DT e)Vnímání, sebeuvědomování ZÁSADY POHYBOVÉ AKTIVITY • C:\Users\roman\Desktop\IMG_5548.JPG Benefity tance •atraktivita i pro osoby neaktivní •lze přizpůsobit všem zdravotním kategoriím (velký potenciál) •snižování rizika pádů (zlepšení rovnováhových schpností, statická i dynamická rovnováha) •nástroj k udržení nebo zlepšování kognitivních funkcí •zlepšování funkcí KVS (kardiorespirační parametry, vytrvalost) •zlepšení kvality života •zlepšení fyzické zdatnost •síla DK •psychosociální – socializace, motivace, relaxace a také komunikace Tanec - projekt •Efekt intenzivní tanečně-pohybové intervence na změny kognitivní funkce a změny mozkové plasticity zdravých •seniorů a pacientů s mírnou kognitivní poruchou • •Hlavní cíl: vytvoření strukturovaného tanečně-pohybového programu pro zdravé seniory a pacienty s MCI – •vyhodnotit jeho efekt na změny struktury a funkce mozku u těchto jedinců •44 měsíční kontrolovaná studie – 60 HS a 60 MCI, polovina 6 měsíců intervence, druhá – kontrolní •60 cvičebních jednotek, 60 minut, 3 x za týden •Diagnostika – magnetická rezonance, rezonanční spektroskopie, detailní standardizovaného kognitivního •vyšetření, funkční zdatnost (Senior Fitnes Test - 6 min Walk, Chair stand test, 8 Food Up and Go test), posturální •stabilita Tanec - projekt •Intervence – primárně udržení, případně rozvoj kognitivních funkcí, sekundárně – rovnováha, orientace v •prostoru, posílení velkých svalových skupin •Mírná až střední intenzita (po každé lekci subjektivně Borgova škála) •6 měsíců – zkušený lektor a asistent, smíšené skupiny – HS, MCI •Koncept – „Taneční cesta kolem světa“ – choreografie do kratších bloků (Polka - Česko, country tanec – Irsko, •africký tanec, řecký tanec v kruhu, tango, tanec se šátky •Metodika – viz. popis. Tanec - projekt •Výsledky •Funkční testy – lépe zdraví senioři •Aerobní vytrvalost – u HS i MCI •Síla DK – pozitivní – HS, MCI stejné •Rovnováha – lépe HS, HS stejně, nejlépe senioři MCI •Mozková činnost – rovněž efektivní změny u cvičících • •Paměťové FC, prostorová orientace, komunikace, sociální vazby – vztahy doposud •UKÁZKY • Skladba lekce •ÚVODNÍ ČÁST (cca 15 minut) •seznámení s programem, navození tématu, dobré nálady a psychické pohody •zahřátí organismu – rytmická cvičení, tanečně pohybové aktivity a hry a aktivaci kognitivních funkcí – cvičení s pamětí, zaměření pozornosti na jednotlivé kroky •dále kloubně mobilizační cvičení a dynamické protažení především svalů dolních končetin a svalů v oblasti trupu. Skladba lekce •HLAVNÍ ČÁST (cca 30 minut) •těžiště lekce tvořily tanečně-pohybové choreografi e za doprovodu hudby •vždy jsme učili nejdříve kroky, v další hodině jsme přidali další části těla (paže, hlava), postupně jsme zařazovali prvky za sebe, tvořili choreografii. •v dalších hodinách jsme obměňovali: např. tempo, rytmiku jednotlivých kroků, formaci, pozici tanečníků •všechny tance jsme učili shodnou metodikou, kterou popisujeme u tance polka – viz videoukázka Skladba lekce •ZÁVĚREČNÁ ČÁST (cca 15 minut) •zahrnovala cvičení a hry z oblasti psychomotoriky a zdravotní tělesné výchovy (dechová a relaxační cvičení, protažení svalů s tendencí ke zkracování, posílení svalů s tendencí k ochabování, balanční cvičení) •pro zpestření lekcí jsme používali různé druhy náčiní a pomůcek (šátky, gymnastické tyče, overbally apod.) •všechna cvičení byla vybírána s ohledem na individuální potřeby jedinců a v případě nutnosti modifi kována jednodušší variantou • Benefity tance •atraktivita i pro osoby neaktivní •lze přizpůsobit všem zdravotním kategoriím (velký potenciál) •snižování rizika pádů (zlepšení rovnováhových schpností, statická i dynamická rovnováha) •nástroj k udržení nebo zlepšování kognitivních funkcí •zlepšování funkcí KVS (kardiorespirační parametry, vytrvalost) •zlepšení kvality života •zlepšení fyzické zdatnost •síla DK •psychosociální – socializace, motivace, relaxace a také komunikace