Na úvod bychom měli - v duchu principu fair play -  upozornit čtenáře na to, co ho zde čeká.

Proto se pokusíme v následujících informacích být věcní a vyvarujeme se v této části slovních hříček a jinotajů.

Nejprve připomeneme cíl předmětu:

Cílem předmětu je přivést studenty k samostatnému přemýšlení o společenském dění okolo nás (a vyhodnocování okolností a důsledků tohoto dění) prostřednictvím diskusí a analýz věnovaných událostem ve světě sportu.

Cílem (v dílčích atributech) je budovat analytický přístup k problémům (především ve filosofickém diskursu), podpořit kreativní přístup a samostatnost v tvůrčím vyjádření (při diskusích a při tvorbě eseje) a také interdisciplinární chápání událostí (včetně schopnosti pracovat se slovními hříčkami a humorem).

Základní rámce:

Jde v podstatě o oblasti, které chceme v rámci daného předmětu podpořit. To úzce souvisí s cíli a upřesňuje to jakési koridory, v nichž se budeme pohybovat.

1) Chceme v první řadě iniciovat ochotu přemýšlet o problémech (prostřednictvím sledovaných témat) samostatně a možná i jinak, než je běžné (v tom může být filosofický pohled přínosný). Dále také vytvářet si vlastní názory, diskutovat o nich a v diskusi dokázat argumentovat - logicky správně, bez emocí (emoce určitě mít můžeme, ale neměli bychom jimi argumentovat)  a bez argumentačních klamů.   

2) Chceme mírně podpořit koncept všeobecného kulturního přehledu v rámci schopnosti zasazovat fragmenty do širšího kontextu. Činíme tak občas i na půdě jakési popkultury, a to i při vědomí možných rizik, o nichž hovoří například ve své teorii nevzdělanosti Konrad Paul Liessmann (bližší vysvětlení naleznete v podkapitole Odpovědi, řešení a komentáře).

3) Chceme seznámit studenty (v případ e-learningu pak obecně čtenáře) s některými přístupy k vzneseným problémům, které se vyskytují v odborné komunitě, především v oblasti filosofie sportu. Při vědomí toho, že předmět je v rámci mezioborového základu nabízen na bakalářské úrovni, jsou tyto vstupy zařazovány hodně obezřetně, a to ve snaze zaujmout případně ty, kteří by se chtěli dozvědět více, ale současně neodradit ty, pro které by (s ohledem na obor jejich studia) již mohlo jít o příliš odborné vstupy.

Inspirace a ponaučení:

 Předmět se svým názvem hlásí k odkazu díla Lewise Carrolla.

 Tento oxfordský profesor matematiky dokázal psát poeticky laděné příběhy pro děti, v nichž nacházejí ponaučení i dospělí.

Také my sledujeme „zamotaný příběh“ současného sportu a stojíme často jako „Alenka v říši divů“ schováni „za zrcadlem“ v úžasu nad paradoxem pravdivosti klišé, že sport je zrcadlem společnosti. Nad vybranými příběhy sportovců a dalších významných osobností tak dává předmět možnost nahlédnout zásadní témata současného světa (environmentální otázky, gender, rasismus, násilí ve společnosti, tlak na výkon, rovné příležitosti apod.) v sociologickém, především však ve filosofickém diskursu.

V rámci celouniverzitního základu se jedná o tematiku, která se dotýká (minimálně svými dopady) všech oborů a jde napříč studijním zaměřením.

Možnosti práce s materiálem:

Na krátkém příkladu úvodního celku vysvětlíme celý záměr. V podobném duchu jsou koncipovány i další kapitoly.

 Inspirace dílem Lewise Carrolla může být nejprve chápána jako tři jednoduché odkazy na tři jeho knihy.

Kniha Alenka v říši divů je půvabnou pohádkou zajímavou i pro dospělé předávanou z generace na generaci. Její název můžeme  interpretovat tak, že někdy stojíme v němém úžasu nad děním okolo nás a zdánlivě jednoduché problémy se začínají měnit v komplikovanější, pokud o nich začneme přemýšlet jinak a více.

Kniha Za zrcadlem pokračuje v příběhu Alenky a svým názvem ukazuje na potřebu poodhalení věcí skrytých. Věcí skrytých někdy za přímým odrazem (ve vizuálu) a povrchním vnímáním obrazu. Symbol zrcadla nám pak dále může symbolizovat naši sebestřednost, která nám brání v proniknutí pod povrch.

Kniha Zamotaný příběh je beletrizovanou sbírkou logických úloh, které jsou představeny v podobě krátkých příběhů a prozaicky až poeticky (byť exaktně) popsaných dějů. Může znamenat další krok, který spočívá v tom, že pokud nalezneme odvahu jít ve svých úvahách do větší hloubky, můžeme tak činit s radostí a poezií, nicméně potřebujeme k tomu také znalost a uplatnění pravidel logiky.

Kratší a delší cesta:

Svým způsobem je uvedený princip naprosto dostačující průpravou pro práci s daným tématem. Jedná se však o výrazně zjednodušený  koncept, který je více založen na práci s názvy tří knih, než na tom, jaké skutečné poselství se v nich skrývá. Předmět (ani úvodní kapitola) nepochybně není koncipován jako literární seminář pro práci s dílem Lewise Carrolla a v tom má své (minimálně rozsahové) limity. Přesto se domníváme, že jistý exkurz k obsahu těchto knih, kde se toho skrývá mnohem více, než nabízí analýza názvů, může být pro někoho zajímavý. Tyto odbočky proto zařazujeme jako volitelné.

Celý koncept by měl umožnit pochopení myšlenkové linie tématu i bez zanoření do těchto částí. Současně považujeme jejich zařazení za smysluplné pro pochopení širších souvislostí, jakkoli někdy nutně mohou tyto části působit rozbíhavě. Jindy možná tyto části spíše upřesní kontext po faktografické stránce (například informace o autorovi, době jeho života)  a nemusí nutně přidat jiné směry úvah či stávající úvahy prohloubit. V neposlední řadě je vše spojeno se subjektivním vnímáním čtenáře. Z tohoto důvodu chápeme volitelnost jako vstřícný krok právě vůči čtenáři.

Na tomto principu se snažíme budovat celý koncept předmětu. Pokud někomu přijde obsah některých kapitol příliš objemný až přeplněný, pak je nutno vidět, že mnohé lze chápat jako doplňující a volitelné. 

Slovní hříčky:

Jak bylo slíbeno, slovní hříčky by měly představovat jakýsi odlehčený vstup do tématu, povzbudit zájem o něj a nahlédnout téma s úsměvem. Jsou součástí většiny témat, ovšem abychom se vyhnuli šablonovitosti, někde je jich více, někde méně. Někde jde spíše o hrátky s jazykem, jinde se pod anekdotou může ukrývat hlubší smysl.

Nedávalo by zřejmě dobrý smysl všechny tyto hříčky zařadit jako volitelné, protože při zrychleném průchodu (skrze základní celky) by čtenáři mohly zcela uniknout a tím bychom se zpronevěřili modelu předmětu. Každopádně však nejsou jádrem žádného tématu. Představují spíše jakýsi iniciační rituál, díky němuž jsme posunuti na jiný stupeň zájmu o téma a stáváme se více jeho aktivní součástí.   

Práce s literaturou a věcně založená analýza:

Většina témat je určitým způsobem reflektována v odborné literatuře. Úkolem pro tento předmět je tyto zdroje studentům (v případě e-learningu obecně čtenářům) představit, vybrat ty nejvíce relevantní a kriticky je zhodnotit. Tato část je klíčová, věříme, že ji lze prezentovat zajímavě a nenásilně, aby u studentů nedocházelo k pocitu mechanického faktografického zahlcení.

Diskuse:

Také tato část je klíčová. Máme-li však dvě části označené jako klíčové, mělo by zřejmě být něco dovysvětleno. Předmět by měl vést k rozvoji přemýšlení každého studenta, k výměně názorů a k rozvoji kritických pohledů na daná témata. Z toho plyne, že diskuse je skutečně nejdůležitější částí celého konceptu.

Je tu však drobný háček. Tato diskuse by měla být podepřena znalostí problematiky a měla by ctít zásady korektní argumentace. Nemělo by se tedy jednat o jakousi názorovou při v duchu hospodských debat. Říká se, že náš národ je národem specialistů na různá témata a sport je určitě oblastí, kde to platí ve zvýšené míře. Jakkoli jde spíše o klišé a jistý stereotyp, mnozí z nás takových debat (například o sestavě fotbalové reprezentace) zažili mnoho. Trochu se v nich zrcadlí povrchnost pohledů spojená s jistou mírou despektu vůči odborníkům.

Odbornou komunitou poněkud kontroverzně vnímaný jev označovaný jako Dunningův-Krugerův efekt (debata o jeho relevanci by musela být uchopena jako samostatné témat) upozorňuje na skutečnost, že lidé s nižšími schopnostmi mají tendenci odhadovat výsledek své činnosti nadhodnoceně. Zcela zjednodušeně (nikoli však v principu nesprávně) bývá podobný problém prezentován tak, že ti, kteří o daném problému vědí málo, případně nemají dostatečné schopnosti analytického myšlení, jsou s řešením velice rychle hotovi.

Určitě bychom měli směřovat k diskusi svobodné. Také tu není cílem kádrovat či jinak hodnotit názory účastníků debaty. Měli bychom však mít na paměti dodržení potřebné akademické kultury a odborného založení diskuse.