Je pravdou, že titul Proměny je v první řadě spojován s jiným literárním velikánem. Jeho jméno zní Publius Ovidius Naso a byl to antický římský básník, který měl tu výsadu, že zažil přelom letopočtu. V praxi se to však tehdy tolik neprožívalo. Sám Ovidius lámání letopočtu (a my dnes již dokonce víme proč)* neřešil. Raději se věnoval básnickému dílu, zejména pak "umění milovat" a "proměnám antické mytologie". V 15 knihách Proměn se tak díky Ovidiovi můžeme seznámit se slavnými příběhy řeckých a římských mýtů a potkat se s významnými bohy i pozemšťany, z nichž mnozí se stali archetypy hrdinů. S takovými archetypy se následně můžeme setkávat ve světě kultury a ještě později i ve světě sportu.

*Datovací systém označovaný jako Anno Domini (po Kristu, našeho letopočtu) byl etablován až v roce 525. Tento konstrukt ani jeho uvedení do praxe tedy Ovidius nemohl zažít.

 A tady končí volná asociace a začíná asociace našemu předmětu těsnější. Proto lze Ovidiovy Proměny vřele doporučit jako zajímavý studijní materiál. Jenom namátkou zmiňme několik jmen, která by pravděpodobně svými výkony obstála i v konkurenci dnešních sportovních celebrit:

Héraklés, Théseus, Iásón, Perseus, Achilles, Odysseus. To je však pouze nepatrný zlomek. Více nalezneme v Ovidiovi a jeho různých proměnách, a to včetně příslušného kontextu. 

Přidáme snad jen jeden obrázek. Zde by hledači sportovního talentu šli patrně zcela najisto. Na největším antickém silákovi Héraklovi se výjimečný talent projevil již v kolébce.

Podobně jako leckteří aktéři mytických příběhů (či jejich předobrazy) možná sami netušili, že se jednou stanou hrdiny slavných a nesmrtelných legend, tak také v roce 1903 tušil pouze málokdo, jakým fenoménem se jednou stane cyklistický závod Tour de France.

A Franz?

Franz Kafka se během svého života rovněž nedomníval, že by mohl vstoupit do čítanek takovým způsobem, jakým k tomu mnoho let po jeho smrti došlo. Sám žádal, aby jeho neuveřejněná díla a dopisy byly zničeny. Jeho přítel Max Brod však některá Kafkova díla po jeho smrti vydal a významně se tak podílel na vytvoření vlivné literární legendy.

Kafkova díla, například oba nedokončené romány Zámek a Proces, se vyznačují bojem s byrokratickou mašinérií. Boj, který svádějí úředník Josef K. i zeměměřič K., by se snad svou neutěšeností, neúnavností a marností mohl v duchu ovidiovské tradice označit jako boj sisyfovský. (Tuto postavu snad ještě v dalších kapitolách našeho textu možná oživíme, dovolí-li nám to Albert Camus, Ovidius a další arbitři).

Různých proměn bychom u Kafky našli určitě více. Hovoříme-li však o ryze kafkovské proměně, pak máme většinou na mysli povídku Proměna (vydanou již za Kafkova života v roce 1915).  Její protagonista Gregor Samsa jednoho rána po probuzení zjišťuje, že se proměnil v obří hmyz. Touto proměnou způsobí mimo jiné značné potíže své rodině. Samo dílo skýtá velké množství různých interpretací. Je plné absurdních situací, které působí často humorně, nikoli však snad vesele. (O dalších mistrech neveselého humoru ještě také bude řeč později).

Obrázek Kafky jako neduživého mladíka není spravedlivý. Sám Kafka byl nekuřákem, abstinentem a po většinu života vegetariánem. V mladém věku se také věnoval plavání veslování a (symbolicky pro naše téma) také cyklistice. Netěšil se však příliš pevnému zdraví. V roce 1917 mu byla diagnostikována tuberkulóza, s níž posléze zápolil i během mnoha léčebných pobytů. V roce 1922 opustil kvůli zhoršujícímu se zdraví své zaměstnání v úrazové pojišťovně a v roce 1924 zemřel.

Chápeme-li býka jako symbol síly a plodnosti, pak se tu nabízí metafora, že Kafka byl (mimo jiné s ohledem na jeho problémy v sexuální oblasti, což však necháme jiným autorům coby příležitost odboček jiným směrem) spíše takovýmto symbolem v oblasti duševní než v oblasti fyzické. Takový symbol - "El Toro Mentale" čili "Duševní býk" (z pseudošpanělského originálu přeložil autor) nás upozorňuje na myšlenku, kterou za nás již trefně ve svých Jitřních písních (konkrétně v básni Dosti nás) vyjádřil Svatopluk Čech: „Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“

A protože se budeme v dalším textu věnovat také silným pažím (fenoménu "armstrong"), lze zde v této souvislosti připomenout myšlenku, která pochází z jiného prostředí, překvapivě však nabízí (pro pozorného čtenáře) některé styčné body s citátem Svatopluka Čecha. Je jí slavný, okřídlený (a mírně mytický) výrok Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, který v nejčastějším výkladu v kontextu vstupu na Měsíc hovoří o "malém kroku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo". 

Nyní již nám nemusí ono "Tur de Franz" znít tak absurdně, jako na počátku.

Obzvláště, vezmeme-li v úvahu například boj Thésea s Minotaurem. V něm se navzdory vnějšímu zdání větším "mentálním býkem" (pravda, ve výsledku i fyzickým) ukázal být Théseus. Po stopách tohoto příběhu nás/vás mohou doprovodit Ovidius, Ariadna a její klubko. Ale to je již docela jiný krok pro člověka (zařaďme jej tedy do volitelné sféry proměn).

A pokud v úvodu této kapitoly přišel někomu obrázek býka s Kafkovou hlavou jako příliš laciný příměr (a my nyní již víme, že šlo o příměr pro duševně silného a duševně plodného jedince), můžeme nyní kafkovskou odbočku zakončit obrázkem wikipedisty, který užívá jméno H. Fuxac, a který takto ztvárnil motiv Kafkovy povídky Proměna:

   Více "kafkovsky" již zřejmě tuto podkapitolu zakončit nedokážeme.