Pro někoho může otázka v titulu kapitoly znít mírně provokativně.

U někoho jiného může vyvolat nejistotu či zmatek.

Tedy zmatek ve smyslu, proč by nějaký Pistorius měl získat Oscara?

Taková otázka dává nepochybně smysl. A proto dříve než se budeme zabývat odpovědí na otázku, proč Pistorius Oscara nedostal, můžeme nastínit kontext otázky. Jinými slovy, proč by ho vůbec dostat měl?

Nejprve pro oživení něco obecných informací

Na obrázku je tzv. Cena Akademie (Americká akademie filmového umění a věd). Jedná se zřejmě o celosvětově nejprestižnější filmovou cenu (jakkoli je to cena primárně americká - to svědčí o výsadním postavení hollywoodského filmového průmyslu). O pojmenování Oscar kolují různé teorie, tou nejčastější je podoba se strýčkem Oscarem knihovnice Herrickové (Zdroj: https://nafilmu.cz/2014/02/oscar-historie-a-zajimavosti/)

Každopádně, tyto ceny jsou udělovány od roku 1929 a pojmenování Oscar bylo Akademií přijato v roce 1939.  V současnosti jsou ceny udělovány ve více než 20 kategoriích, z nichž pět se považuje za nejprestižnější:  nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší scénář, nejlepší herečka v hlavní roli a nejlepší herec v hlavní roli.

Pro úvodní seznámení nám tento přehled stačí. Pojďme dále.

"Případ Pistorius"

Blade Runner

Na dalším obrázku je jihoafrický atlet Oscar Pistorius. Bývalý běžec na 400 m užíval speciální běžecké protézy, jakési pružiny, které vzbuzovaly mnoho otázek. Pistorius byl velmi úspěšným paralympijským sportovcem. V běžných diskusích šlo zejména o to, zda protézy nepředstavují při běhu výhodu oproti běžným (=neznevýhodněným) běžcům. Většina tehdejších studií přímý efekt tohoto typu neprokázala (Zdroj: https://www.colorado.edu/today/2022/01/05/worlds-fastest-blade-runner-gets-no-competitive-advantage-prostheses-study-shows)

Pointa totiž spočívala v tom, že Pistorius byl nejen úspěšným sportovcem mezi paralympioniky, ale začal dosahovat takové výkonnosti, že závodil se sportovci bez zdravotního handicapu a mnohé porážel. V odborné i laické obci se proto začalo stále více řešit, zda je taková konfrontace plně legitimní. 

 V mnoha článcích zejména z let 2011 a 2012 byl označován jako Blade Runner.

Jedná se o narážku na dystopický film Ridleyho Scotta s Harrisonem Fordem z roku 1982. Zde je nejčastěji termín "blade" překládán ve smyslu "ostrý". Jeden z českých překladů (většinou zůstává zachován i v češtině originální název) zní "Ostré komando" (Zdroj: https://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/prehled/.

Slovo "blade" znamená však i "ostří","čepel", "listy vrtule", případně se užívá jak pro nože bruslí, tak i pro inline brusle ("rollerblades") či pro "lopatku" (shoulder blade). V případě protéz se tedy jedná o poněkud přenesený význam slova (ve významu pružinové protézy).

Nicméně, označení Oscara Pistoria  za "blade runnera" bylo v dobových článcích poměrně běžné.

(Zdroje: https://bleacherreport.com/articles/1195225-blade-runner-oscar-pistorius-a-symbol-of-spirit-worldwide a https://www.wired.com/2012/07/oscar-pistorius-olympics/).

Sportovní příběh

Pistorius se narodil bez lýtkových kostí a v útlém dětství mu byla provedena podkolenní amputace. Věnoval se různým sportům, ale na střední škole u něj začala dominovat atletika. Na paralympijských hrách 2004 v Athénách zvítězil v běhu na 200 m. V Pekingu o čtyři roky později v Pekingu zvítězil v běhu na 100 m, 200m i 400 m (poslední trať zdolal ve světovém paralympijském rekordu 47,49).

V roce 2008 však také sváděl mnohé další boje. Rozhodl se kvalifikovat na klasické OH 2008 v Pekingu. Musel však čelit výtkám IAAF v otázce, zda mu jeho karbonové protézy neposkytují výhodu. Mezinárodní sportovní arbitráž v Laussane mu však nakonec start umožnila. I když dokázal zaběhnout čas 46,25 (na mítinku v Lucernu v červenci 2008), kvalifikační limit ležel ještě výše, takže se do Pekingu nekvalifikoval.  (Zdroj: https://www.sport.cz/clanek/olympiada-loh-2012-londyn-handicapovany-bezec-pistorius-na-olympiadu-nepojede-133142

V roce 2011 se objevil na MS v atletice v jihokorejském Tegu a časem 45,39 postoupil z rozběhu, v semifinále však již vypadl.

(Zdroj: https://www.tyden.cz/rubriky/sport/ostatni-sporty/atletika/beznohy-gepard-pistorius-bojuje-s-casem-i-predsudky_210755.html).

Na klasických OH 2012 v Londýně postoupil do semifinále časem 45,44 (osobní maximum již měl tou dobou 45,07).

 (Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-olympijske-hry-loh-londyn-2012/127734/karbonovy-bezec-pistorius-postoupil-do-semifinale-s-usmevem.html.

Ve štafetě se dokonce dočkal finálové účasti, když jako finišman dovedl svůj tým k osmému místu.

 (Zdroj:  https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-olympijske-hry-loh-londyn-2012/127734/karbonovy-bezec-pistorius-postoupil-do-semifinale-s-usmevem.html).

V témže roce na paralympijských hrách dominoval na 400 m, ale ve finále na 200 m poměrně překvapivě podlehl Brazilci Oliveirovi. Následně zpochybnil délku jeho protéz, později se však za toto nařčení omluvil.

 (Zdroj: https://www.denik.cz/atletika/jihoafrican-pistorius-zahajil-paralympiadu-svetovym-rekordem-20120902.html, a https://www.irozhlas.cz/sport_ostatni-sporty/pistorius-vyhral-na-paralympiade-400m-a-oliveira-mu-pak-nepodal-ruku_201209090718_jkanta

Přesto to vypadalo, že sportovní hvězda Oscara Pistoria dále stoupá vysoko (a tedy vzhůru).

Mimosportovní příběh (Smrtonosná past)

V roce 2013 však došlo k události, která zásadně ovlivnila Pistoriovu další kariéru a celý jeho život. O valentýnské noci zastřelil Pistorius přes dveře koupelny čtyřmi ranami svou tehdejší přítelkyni Reevu Steenkampovou. Hájil se tím, že střílel v sebeobraně a přítelkyni považoval za lupiče. Případ se však začal zamotávat.

Pozn. Křestní jméno "Oscar" se stalo tématem slovní hříčky, ovšem věříme, že tak jako tomu u příjmení "Armstrong" ve třetí kapitole našeho materiálu nebylo zcela samoúčelné, tak to není samoúčelné ani nyní. Oscar Pistorius totiž plnil titulní stránky mnoha médií poměrně dlouhou dobu. Nejprve svým sportovním příběhem (o němž by určitě mohl být natočen "hollywoodský kasaštyk"), tak až kriminální zápletkou, která provázela smrt jeho přítelkyně.

V roce 2017 bylo natočeno životpopisné drama film Normana Stonea Oscar Pistorius: Blade Runner Killer, v roce 2018 dokument Vaughana Sivella Pistorius. Oba filmy se věnují především tragické události a soudnímu procesu. Ani jeden z nich se však nesetkal s výjimečnou pozorností diváků a ani u porotců udělujících filmové ceny filmy výrazně nezabodovaly. 

Příběh však nelze považovat za uzavřený. V roce 2014 byl Pistorius odsouzen k trestu odnětí svobody na pět let za zabití z nedbalosti (Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pistorius-byl-za-zabiti-z-nedbalosti-odsouzen-k-peti-letum-vezeni.A141021_105355_ln_zahranici_sij.Tento trest byl považován spíše za mírnější, i když komentáře z různých stran se velice různily.

Další vývoj by opravdu mohl působit jako z hollywoodského filmu.

 V říjnu 2015 byl Pistorius propuštěn do domácího vězení. V prosinci 2015 byl čin překlasifikován na vraždu. V červnu 2016 byl odsouzen k šesti letům vězení za vraždu. Státní zastupitelství shledalo trest příliš mírným a došlo k podání odvolání k Nejvyššímu odvolacímu soudu.  V listopadu 2017 byl Pistorius odsouzen za vraždu k trestu 13 let a 5 měsíců (zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/oscar-pistorius-vrazda-soud-trest-handicap-atlet-bloemfontein-jizni-afrika.A171124_094948_zahranicni_elka)..

V roce 2021 se objevily zprávy o možnosti jeho podmínečného propuštění. (Zdroj: https://www.idnes.cz/sport/atletika/oscar-pistorius-vezeni-podminecne-propusteni.A211109_122343_atletika_par).

S ohledem na to, že jsme předchozí podkapitolu sice doporučili, ale nezařadili jako zcela nezbytnou, uvádíme zde její úplný konec, který jsme nazvali resumé.

1) Uvedené odkazy z oblasti filosofie sportu ukazují, že pokud chceme pojmy jako "férovost ve sportu" "spravedlivá soutěž" či "rovné příležitosti" uchopit na filosofické úrovni, může se nám leccos jevit jako mnohem složitější, než těm, kdo sedí u obrazovky a "se vším jsou rychle hotovi". Všichni zřejmě do jisté míry laicky vnímáme, že "rovné příležitosti" představuji ve sportu jakýsi uměle vytvořený konstrukt (nikdo na tom není na vstupu stejně - někdo má rychlejší vlákna, jiný má výhodu v somatotypu, další třeba v tělesné výšce). Přesto potřebu zachování tohoto principu výrazně vnímáme a jeho porušení chápeme jako poškozování toho, co sport činí sportem.   

2) "Případ Pistorius" se zjevil jako konkrétní problém, který zahýbal sportovním, konkrétně atletickým světem, a dříve než mohl být zcela vyřešen, zase zmizel. Za to může jiný příběh Pistoriova života, který se začal odehrávat v roce 2013. Na tom je založena i tato kapitola našeho materiálu.

3) Lze to vnímat i tak, že svět sportu dostal jakýsi oddechový čas, aby podobné problémy začal intenzivněji řešit, protože dříve či později přijde nový Pistorius (jakkoli se nejspíš bude jmenovat jinak). 

Diskuse

Nyní můžeme přistoupit k diskusi.

1) Jak vy osobně rozumíte principu rovných příležitostí ve sportu?

2) Vidíte (z tohoto subjektivního pohledu) někde jejich narušování?

3) Domníváte se, že v blízké budoucnosti bude muset sport řešit nějaký analogický případ (jako při rozhodování o umožnění účasti Oscara Pistoria v závodech s nezvýhodněnými sportovci)?

 

Tématu "rovných příležitostí" ve sportu se budeme věnovat také v některých dalších kapitolách.