10 Dokazování, pojem, předmět
dokazování
činnost všech účastníků a soudu za účelem zjištění
skutkového stavu – § 120-136
poznatky
rozhodování soudu musí být racionálně opřeno o určité
vědomosti, resp. poznatky
právní poznatky (právní otázka, quaestio iuris)
znalost objektivního práva, týkající se konkrétních právních
poměrů
získávají se studiem a odbornou přípravou, zásada iura novit
curia (soud zná právo)
skutkové poznatky (skutková otázka, quaestio facti)
poznatky o konkrétních individuálních skutečnostech, na nichž
se zakládají a z nichž plynou uplatňované nároky; získávají se
procesním dokazováním
skutečnosti obecně známé, skutečnosti známe soudu z jeho
činnosti - nedokazují se
X nutno odlišit osvědčení (zdůvodnění) –
skutečnost nemusí být striktně dokázána tak, aby
soud o ní byl bezpečně přesvědčen, stačí, jeví-li
se vzhledem ke všem okolnostem pravděpodobná
- např. u předběžného opatření
Dokazování v procesním smyslu – právem upravený postup
soudu a účastníků směřující k utvoření potřebných
skutkových poznatků o rozhodných skutečnostech
Důkazní prostředky
(§125 OSŘ) – všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci.
Důkazní prostředek je přímo konkrétní věc, která slouží k
prokázání určité skutečnosti, je tedy prostředkem k získání
důkazu. výčet v OSŘ je demonstrativní, např. výslech svědků;
znalecký posudek; ohledání a výslech účastníků; zprávy o
vyjádření orgánů, FO, PO; notářské/exekuční zápisy; jiné
listiny
přímé
nepřímé
soudu přímo umožňují poznání určité skutečnosti – jen ohledání
věci, místa, osoby
zprávy o skutečnostech zprostředkované osobami nebo věcmi –
svědci, znalci, listiny
důkazy
poznatky získané pomocí procesního dokazování /
, které mohou přispět k objasnění projednávané věci
v rámci dokazování, například výpověď
věc nebo
postup
přímé
nepřímé
platnost teze vyplývá přímo z argumentu
indicie; za pomoci další myšlenkové operace dospíváme k
výsledku, např. alibi
X důkaz opaku – vyvrácení teze prokázáním toho, že platí
opak (lze např. u vyvratitelných domněnek)
X protidůkaz – pouhé vyvrácení argumentu (důkazu), je
přípustný vždy, i u nevyvratitelných domněnek
např. – veřejná listina; vždy mohu napadat,
že daná veřejná listina je podvrh
předmět dokazování
konkrétní individuální skutečnosti, které jsou rozhodující z
hlediska předmětu řízení (zda škůdce protiprávně jednal, zda
je zde příčinná souvislost, zavinění)!
skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí soudu
ve sporném řízení určování dispozičními úkony účastníků –
předmět řízení vymezený petitem
výjimky – skutečnosti, které není třeba dokazovat (§ 121
OSŘ)
skutečnosti obecně známé (tzv. notoriety) – skutečnosti, které
jsou alespoň místně známé širokému okruhu osob (např. že v
určité obci byla povodeň, že den má 24H, že v noci lidi většinou
spí)
skutečnosti známé soudu z jeho činnosti – o nich většinou
existuje soudní spis
obě lze zpochybnit - par. 123
předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sb. zákonů a
mezinárodních smluv (či předcházející sbírce) - nevztahuje se na
cizí právo a obecně závazné vyhlášky - třeba dokazovat
cíl
získat takové poznatky o rozhodujících skutečnostech, které
poslouží jako podklad pro meritorní rozhodnutí (tj. zjištěný
skutkový stav) - netřeba absolutní jistota, protože řízení musí být
pružné - takže je potřeba vyšší míru jistoty
zjištění získává soud a pouze soud rozhoduje, které skutečnosti
má za dostatečně prokázané (součinnost účastníků je však
nezbytná)
subjektivní přesvědčení soudu – instančně přezkoumatelné (je
povinnost řádně jej odůvodnit)
instituty usnadňující dokazování
Zákonné domněnky (§ 133 OSŘ)
skutkové i právní (= používané v právu)
ukládají soudu, aby vzal za prokázané to, co bezpečně
prokázáno není, ale co mu domněnka ukládá vyvodit z určitých
zjištěných skutečností
vyvratitelná právní domněnka – připouští důkaz opaku
(prokázání, že platí opak), jinak ukládá soudu, aby považoval
určitý závěr za zjištěný
vyjádření – „má se za to, že“, např. domněnka otcovství §
776 a násl. o. z.
nevyvratitelná domněnka – nepřipouští důkaz opaku, ale je
možné vyvrácení důkazu (protidůkaz)
vyjádření – „platí, že“, např. člověk neprojeví souhlas
s pitvou, platí, že nesouhlasí - § 115 OZ
fikce – vědomý právem podložený
(přípustný protidůkaz), vyjádření – „hledí se“, „považuje se za“
rozpor se skutečností
např. fikce doručení – odepře-li adresát přijmout písemnost,
je písemnost doručena – § 50c OSŘ
Prejudiciální otázka (předběžná otázka) – § 135 OSŘ
právní otázka, která sama není předmětem řízení, ale na jejím
vyřešení je závislé rozhodnutí, které má soud učinit
např. v řízení o rozvod manželství je prejudiciální otázkou vznik a
existence platného manželství
nájem bytu – zda je pronajímatel vlastníkem bytu (či má jiné
oprávnění)
Úvaha soudu (§ 136 OSŘ)
OSŘ připouští v poměrně úzkém rámci – určení výše nároku (X
existence nároku musí být dokázána)
soud si může prejudiciální otázku posoudit pro účely svého
vlastního rozhodnutí sám, bez ohledu na to, zda patří do civilní
jurisdikce a bez ohledu na příslušnost
není povinen prejudiciální otázku posoudit – může dát podnět
k řízení a řízení přerušit – § 109/2/c
bylo-li již vydáno rozhodnutí – soud z něj vychází - § 135/2 OSŘ
soud nesmí jako prejudiciální otázky posuzovat
věci osobního stavu (např. platnost manželství, určení otcovství,
osvojení, prohlášení za mrtvého aj.)
musí být řešeny v samostatném řízení
otázky, zda a kým byl spáchán TČ – musí vyčkat na vydání
trestního rozsudku
musí být logicky zdůvodněná a přezkoumatelná
např. výše nároku na náhradu škody – nelze-li výši náhrady
škody přesně zjistit
fáze důkazního řízení
navrhování (označování)
důkazů – především
povinnost účastníků
obstarávání důkazů –
navržené důkazy obstarává
soud tak, aby je bylo možno
provést
provádění důkazů – věc soudu, při jednání
– účastníci mohou být přítomni/vyjadřovat
se
hodnocení důkazů – věci soudu;
zás. volného hodnocení důkazů
demonstrativní výčet důkazních prostředků
soud může připustit použít i jiné důkazní prostředky a určí i
způsob jeho provedenínapř. fotografie → soud rozhodne, zpravidla na
návrh účastníka, zda určitý jiný důkazní
prostředek připustí → připustí-li jej, pak musí určit
i způsob provedení takového důkazu (účastník
tvrdí, že se s osobou nesešel, ale fotografie
potvrzuje opak)
toto pojetí důkazních prostředků odpovídá principu volného
hodnocení důkazů - soud sám posoudí, jaké poznatky
(důkazy) z důkazního prostředku získal a jak jsou věrohodné
! některé skutečnosti mohou být prokázány jen určitými
důkazními prostředky - např. pro vydání
směnečného/šekového platebního rozkazu je třeba prokázat
existenci pohledávky předložením směnky/ šeku
Výslech svědka - § 126, 126a OSŘ
svědek – kterákoli FO, která určitou skutečnost přímo
vnímala svými smysly a je schopna o tom podat soudu
zprávu
X svědkem nemůže být účastník, soudce ani jiný subjekt
řízení
zákonná svědecká povinnost – každá FO povinna dostavit se
na předvolání a vypovídat
odepřít výpověď – v případě, že by jí způsobila nebezpečí
trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým
musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat, ale nemusí být
nestranný (posuzuje to soud)
nezastupitelnost svědka
způsobilost svědčit – způsobilost vnímat a vypovídat o tom,
co vnímala (není vázána na svéprávnost)
průběh
při jednání
všeobecný výslech
totožnost, poměru k účastníkům, další okolnosti, které mohou mít
vliv na jeho věrohodnost
poučení svědka o jeho PaP a následcích křivé výpovědi (TČ
křivé výpovědi)
výslech k věci
monologická část – svědek nejprve souvisle vylíčí vše, co ví o
předmětu výslechu
dialogická část – následně může klást otázky svědkovi soudce,
se souhlasem soudu účastníci/ znalec
právo na svědečné – náhrada hotových výdajů a ušlého
výdělku - do 3 dnů, jinak překluze
znalecký svědek – zároveň odborné znalosti, které mu
umožňují pozorované skutečnosti odborně hodnotit
Odborné vyjádření a znalecký posudek – § 127,
127a
rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba
odborných znalostí
odborné vyjádření – vyjádření orgánu veřejné moci (pokud
nepostačuje – ustanoví soud znalce)
znalec – vypovídá o tom, co poznal a zhodnotil na základě
svých znalostí a zkušeností
znalecký posudek – nález (popis relevantních skutečností),
posudek (odborné posouzení skutečností), znalecká doložka
(prohlášení znalce o kvalifikovanosti – seznamu znalců je
zapsán, označení oboru) - především ústní, ale i písemný
právo na znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna
soudní tlumočníci mají v řízení
postavení znalců
Důkaz listinou – §129 OSŘ
nepřímý důkazní prostředek – podání určité zprávy
v písemné formě zachycené na movitém podkladu
(papír/podobná látka), který je možno soudu předložit
za listinu se nepovažují písemné zprávy podané na jiném
podkladu (např. vyryté do stromu/zdi – v takovém případě by
šlo o důkaz ohledáním, rozdíl je v tom, zda se daný substrát
dá přinést na jednání)
dělení listin
rozdíl je v důkazní síle, proto je okruh veřejných listin v zákoně
přímo stanoven
veřejné listiny
soukromé listiny
vydané státními orgány v mezích jejich pravomoci a další listiny
zákonem prohlášené (např. notářské zápisy, exekutorské zápisy)
obsah veřejné listiny je třeba považovat za pravdivý, dokud není
prokázán opak - § 134 OSŘ
např. dopis, smlouva sepsaná advokátem, směnka
pravost a správnost (pravdivost obsahu) lze zpochybnit pouhou
námitkou (důkazní břemeno nese ten, kdo se listiny dovolává)
provedení – soudce ji/čast přečte nebo sdělí její obsah, příp.
předloží účastníkům k nahlédnutí
soud může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu,
aby ji předložil - tzv. ediční (vydávací) povinnost - jinak
pořádková pokuty
Ohledání – § 130 OSŘ
přímý důkazní prostředek – soud, příp.
znalec přímo vnímá zevní vlastnosti
ohledávaného předmětu
předmětem ohledání může být věci
movitá/nemovitá, osoba, příp. i lidské
tělo
Výslech účastníků – § 131 OSŘ
je třeba odlišit od přednesů účastníků (vyjádření, tvrzení)
důkazním prostředkem je pouze takový výslech účastníků,
který soud zvlášť jako procesní důkaz nařídil k prokázání
tvrzených skutečností
soud nařídí jen nelze-li prokázat dokazovanou skutečnost
jinak a účastník souhlasí X nesporná řízení – lze nařídit vždy
a není třeba souhlas - § 22 ZŘS
probíhá podobně jako výslech svědka (ale není trestněprávní
sankce za křivou výpověď)
přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost
Důkazy se získavají z důkazních prostředků
v nesporném řízení - všechny relevantní skutečnosti
ve sporném - všechny relavantní,
ale jen ty sporné!!!! (jsou dány
hmotným právem) - např. pokud
se obě strany dohodnou, že
existuje nájemní smlouva, tak
nebude předmětem
nemůžeme jej ukládat znalci
vlastně podřazení PN pod jednotlivé skutkové podstaty
Důkazní pro. - výslech svědka / důkaz - určitá informace