med DIENCEPHALON (mezimozek) tvoří jej: Thalamus* Epithalamus** Metathalamus*** Hypothalamus* Sulcus hypothalamicus = sulcus limitans* Subthalamus Ventrální hranice: Lamina terminalis (mezi commissura anterior) * * ** *** * * med 1. Thalamus („brána vědomí“) po stranách III. mozkové komory* (velikost holubího vejce), nakupení šedé hmoty (přepojovací stanice senzorických drah – brána vědomí), (obsahuje jádra specifická, nespecifická a asociační, motorická), mezi oběma thalamy je III. mozková komora 2. Hypothalamus podkorové parasympatické a sympatické regulační ústředí, koordinuje nervové a hormonální řízení organismu (spánek-bdění, sexuální chování, příjem potravy..) Hypophysis cerebri – hormony 3. Epithalamus** Corpus pineale* (epiphysis cerebri-šišinka)- cirkadiánní rytmy (melatonin změna hladiny během dne), rudimentární endokrinní žláza s tlumivým účinkem na činnost pohlavních žláz, dorzálně vybíhá nad mozkový kmen (nad čtverohrbolí stř. mozku) trigonum habenulae, commissura habenularum – informace z limbického systému - visceromotorická odpověď na emoční stavy (přes jádra stř. mozku a retikulární formaci na visceromotorická jádra autonomních nervů (III., VII., IX., X. a sympatikus) – slzení, pocení…… 4. Metathalamus (pod dorsálním koncem thalamu, přepojovací stanice sluchové a zrakové dráhy) Corpus geniculatum mediale (součást sluchové dráhy) Corpus geniculatum laterale (součást zrakové dráhy) 5. Subthalamus – šedá hmota uložená V od thalamu a L od hypothalamu, je zapojený do zpracovacích motorických okruhů * Diencephalon (mezimozek) ** Diencephalon PDostává vzestupné nervové dráhy z hřbetní míchy a z mozkového kmene, „brána vědomí“), po přepojení na jádrech thalamu pokračují impulsy do mozkové kůry a z mozkové kůry k jádrům nižších etáží…..) jen čich nejde přes talamus P P PT-K spojení oboustranné, jeho porušení vypne korové funkce P PMá spojení s motorickým systémem (s basálními ganglii, s mozečkem=cerebellum) P PPodílí se na analýze informací spojené s aktivitou mozku (paměť, nálada…) FUNKCE THALAMU med thalamus Hypothalamus* vznikl z visceromotorické části bazální ploténky, tvoří spodinu III. komory mozkové, obsahuje hlavní podkorové parasympatické a sympatické regulační ústředí s důležitými jádry, zdroj hormonů hypofýzy. Ovlivňuje dýchání, hospodaření s vodou, tělesnou teplotu, krevní oběh…podílí se na udržení homeostázy, koordinuje nervové a hormonální řízení organismu a napojením na limbický systém ovlivňuje i emoční a pudové chování. Infundibulum Hypophysis cerebri* 1)adenohypophysis=lobus anterior – nadřazené postavení vůči ostatním žlázám s vnitřní sekrecí – produkuje např. hormony somatotropní, gonadotropní, kortikotropní….(uvolňování hormonů - statiny a liberiny) 2) pars intermedia (produkuje melanostimulační hormon) 3) neurohypophysis neurohypofýza dostává z jader hypothalamu už hotové hormony, odvádí je krevní cestou (adiuretický hormon a oxytocin) Corpora mamillaria* jsou zapojena do limbického systému – ten ovládá hypothalamus a přes něj vegetativní nervovou soustavu – kontrola emocí, sociálního, sexuálního chování….) med * * * * * * * * * med Telencephalon – koncový mozek • vývojově nejpokročilejší část mozku • jsou zde uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle • objemově jde o největší část mozku • Př. Čtení, psaní, myšlení, pamatování, formování emocí, cílevědomé chování, plánování…. Telencephalon (koncový mozek) – dvě hemisféry odděleny fissura longitudinalis cerebri, šedá hmota je na povrchu = mozková kůra (6 vrstev), šedá hmota v hloubce hemisfér – bazální ganglia Propojení: dráhy asociační (veškerá kůra mimo primárních a sekundárních korových oblastí), komisurální, projekční Lobus frontalis, parietalis, occipitalis, temporalis, insulae Fissura longitudinalis cerebri Cortex cerebri Sulci cerebri Gyri cerebri Polus frontalis Polus occipitalis** Polus temporalis*** * *** ** * Facies superolateralis hemispherii – sulcus cerebri lateralis*, sulcus centralis** (gyrus prae- a postcentralis) Lobus frontalis, parietalis, occipitalis, temporalis, insulae Scan0015 obr37 * ** Lobus frontalis – nad sulcus/fossa lateralis a před sulcus centralis (gyrus praecentralis, gyri frontales) – obsahuje motorické oblasti Lobus parietalis – za sulcus centralis, gyrus postcentralis obsahuje analyzátor (=korovou oblast): -kožní citlivosti (bolest, tlak, chlad, dotyk..) -chuťový analyzátor -vestibulární korová oblast - Lobus occipitalis – obsahuje zrakový analyzátor Lobus temporalis – pod sulcus lateralis – obsahuje sluchový analyzátor (Heschlovy závity) Lobus insulae* – překryt čelním, temenním a spánkovým lalokem, účastní se komplexních vjemů Rozdělení mozku – mozkové laloky * * obr37 Facies superolateralis mozkové hemisféry sulcus lateralis, sulcus centralis, (gyrus prae- a postcentralis) Facies inferior mozkové hemisféry Lobus frontalis – bulbus, tractus a trigonum olfactorium, chiasma opticum, prefrontální kůra Gyrus parahippocampalis* = mediální část lobus temporalis (dovnitř postranní komory se vyklenuje jako hippocampus**, slouží limbickému systému) Scan0042 laterální komora mozková * ** Facies medialis mozkové hemisféry corpus callosum*=hlavní komisura CNS = propojení pravé a levé hemisféry gyrus cinguli - navazuje na gyrus parahippocampalis=spolu tvoří gyrus limbicus fornix* spojuje corpora mammilaria a hippocampus Scan0043 fornix laterální komora mozková * * * * * frnx%20med3 Limbický systém Cortex cerebri (mozková kůra) (dva typy kůry mozkové - allocortex 3-5 (paleocortex, archicortex), neocortex 6 vrstev neuronů) Paleocortex – čichová kůra na spodní straně čelního laloku (bulbus, tractus, trigonum olfactorium) Archicortex – hippokampová formace na mediální ploše temporálního laloku, má silné spoje s neokortexem – je součástí limbického systému mozku – sídlem emočních a paměťových mechanismů Scan0042 laterální komora mozková Neocortex – (6 vrstev neuronů); propojení komisurálními, asociačními, projekčními neurony, jeho vývoj udělal ze zvířete člověka většina senzorických vstupů končí ve vrstvě IV výstupy z V (do kmene a míchy) a VI (do thalamu) intrakortikální asociace: I, II, III Motorická oblast =lobus frontalis - gyrus praecentralis (area 4) – motorický homunculus, gyri frontales (area 6,8) Brocovo centrum řeči – zadní třetina gyrus frontalis inferior dominantní hemisféry Prefrontální korová oblast – asociační oblast (při poškození nastává apatie, poruchy paměti, zanedbávání zevnějšku, hygieny…) Scan0042 cor1 Scan0046 Wernickeho centrum - nejdůležitější centrum vyšších intelektuálních funkcí (protože ty jsou všechny založeny na řeči, při poruše pacient bez problémů rozumí mluvenému slovu, ale čtenému ne) Senzorická korová oblast – v gyrus postcentralis v temenním laloku – area 3, 1, 2, sensitivní homunculus Scan0046 Gyrus postcentralis sensorika Gyrus praecentralis motorika Oblast kůry pro smysly Zraková korová oblast – area 17 v gyrus occipitalis, area 18, 19 rozvádí zrakové signály do dalších oblastí Sluchová korová oblast – v gyrus temporalis superior (Heschlovy závity) area 41,42 ; sekundární area 22 – součást Wernickeova sensorického centra řeči Chuťová korová oblast – area 43, dolní část gyrus postcentralis Čichová korová oblast – shodná s rozsahem paleocortexu (bulbus olfactorius…..) Hmat - gyrus postcentralis (area 1,2,3) Vestibulární čití – lobulus parietalis inferior obr37 Scan0042 cor1 Bazální ganglia (šedá hmota=těla nervových buněk uvnitř hemisfér) (účastní se motorických okruhů, potlačují nežádoucí pohybové aktivity (hyperkineze) a vybírají optimální motorické programy k dosažení cíle pohybu nucleus caudatus+putamen = corpus striatum globus pallidus nucleus amygdalae – součást limbického systému, ovlivňuje vegetativní reakce, emoce claustrum Scan0058 Scan0060 Parkinsonova nemoc SN-Parkinson CNS_telencephalon_bazalni_ganglia Pro normální funkci bazálních ganglií je nutný dopamin vytvářený zejména v substantia nigra středního mozku CNS_telencephalon_bazalni_ganglia_rez CNS_telencephalon_bazalni_ganglia capsula tel36 Capsula interna!!! – projekční dráhy=axony do a z kůry mozkové Poloha - mezi thalamem a bazálními ganglii Capsula interna bývá často postižena krvácením, takže mohou být postiženy dráhy, které zde procházejí s následným funkčním výpadkem. Nejzávažnější je přerušení vláken pyramidové dráhy (tr. corticospinalis a corticonuclearis). tel36 tel41 scancapsula Crura cerebri v mesencefalu CAPSULA INTERNA její descendentní (=motorická) vlákna pokračují k motorickým jádrům skrze crura cerebri středního mozku do pontu, do medulla oblongata, do medulla spinalis Scan0010 Frontální řez mozkem DUTINY CNS Fossa rhomboidea – IV. komora mozková • spodina má kosočtverečný tvar, ji tvoří dorzální povrch Varolova mostu a horní části prodloužené míchy. laterální ohraničení tři páry pedunculi cerebellares,strop z největší části mozečkem • rostrálně navazuje na aquaeductus cerebri, kaudálně na canalis centralis hřbetní míchy • rozhraní mezi bazální ploténkou (zdroj motorických neuronů) a dorzální tzv. alární ploténkou (zdroj senzorických neuronů) tvoří sulcus limitans • pars inferior (zdroj CN XII., XI., X., IX.) překryta velum medullare inferius (napjaté mezi dolními pedunkuly mozečku) • pars intermedia (zdroj CN VIII., VII., VI.) překryta fastigiem mozečku • pars superior čtvrté mozkové komory – (zdroj CN V.) překryta velum medullare superius - napjaté mezi horními pedunkuly mozečku • rozsáhlá FR (=retikulární formace!!, aktivační, inhibiční, životní reflexy) • med III. komora mozková ** – mezi oběma thalami a sulcus hypothalamicus Mezi III. komorou a postranní komorou je foramen interventriculare Postranní komory mozkové (ventriculi laterales) cornu anterius* – v čelním laloku pars centralis** – v temenním laloku cornu posterius*** – v týlním laloku cornu inferius**** – ve spánkovém laloku ** Komory jsou vyplněny mozkomíšním mokem (MM), tvoří se v cévních pleteních (plexus choroideus) postranních komor, odtéká přes foramina interventricularia do III. komory mozkové, odtud přes Silviův kanál (aquaductus cerebri) do IV. mozkové komory a otvorem ve stropu IV. komory do subarachnoidálního prostoru – granulationes arachnoideales do sinus durae matris * ** *** **** jak-se-projevuje-hydrocefalus-priznaky-projevy-symptomy hydrocephalus mozkové komory VENTRICULI CEREBRI (komory mozkové) Ventriculi laterales Ventriculus tertius*** Ventriculus quartus**** *** **** median-detail Aquaductus cerebri (Silviův kanál)* spojuje IV. a III. komoru Foramen interventriculare **(spojuje III. komoru s laterální) * ** 1)Obaly mozkové a)dura mater encephali – tvrdá plena mozková má 2 listy – vnější list srůstá s periostem – mezi oběma listy jsou žilní splavy (sinus durae matris); b)tvoří řasy: falx cerebri, tentorium cerebelli, falx cerebelli, diaphragma sellae, cévní zásobení z meningeálních tepen b) arachnoidea – tenká, bezcévná, nezasahuje do sulci – největší cisterny vyplněné MM – cisterna cerebellomedullaris a fossae laterales (+interpeduncularis, chiasmatis) c) pia mater – cévnatá, zásobení z tepen mozku, kopíruje povrch gyrů Scan0047 Scan0048 2) Obaly míchy dura mater spinalis – tvoří vak (saccus durae matris – S2-3); mezi periostem a dura mater spinalis vzniká cavitas epiduralis - výplň cévní pleteně a vazivo – anestézie arachnoidea spinalis pia mater spinalis Cévní zásobení mozku Tepenné zásobení: aa. vertebrales (a. basilaris) – a. cerebri posterior aa. carotis internae – a. cerebri anterior a a. cerebri media Scan0048 Scan0049 dohromady tvoří Willisův okruh (circulus arteriosus cerebri) Povrchové (vv. cerebri superficiales) a hluboké žíly mozku (vv. cerebri internae – v. cerebri magna – sinus rectus….) Ze žilních splavů - sinus durae matris – vzniká v. jugularis interna Scan0047 Limbický systém (hippocampus, corpora mamillaria, fornix, amygdala…..) je staré a během fylogeneze se vyvíjející propojení buněk CNS, odpovědné za citový život člověka, jeho emoční reakce, sexualitu (pohlavní a rozmnožovací funkce), chování směřující k příjmu potravy, sociální chování. Některé oddíly limbického systému mají vztah i k učení a paměti, je pod nadvládou neokortexu (vůle člověka, povolí limbickému systému jen to, co je v dané situaci společensky vhodné – útlum alkoholem, drogami…). Smysly neustále informují o tom, co se děje ve vnitřním a zevním prostředí – limbický systém k tomu přiřadí citový význam (pocity příjemné, strach…). Po propojení s kůrou frontálních laloků mozku se rozhodne, jak se s informacemi naloží (zda vyvinout nějakou činnost nebo ne), pak limbický systém vyšle informace přes hypothalamus (prostřednictvím nervových drah nebo produkty žláz s vnitřní sekrecí) k vnitřním orgánům….. Emočně podmíněná reakce hypothalamu a vegetativního nervstva (tj. sympatiku a parasympatiku) pak vede k různým somatickým projevům, např. změnám krevního tlaku, činnosti srdce, střevní peristaltiky, pocení, reakcím zornic a mimického svalstva… Limbický systém připravuje jedince (na boj anebo útěk, rozmnožování) především na přežití. mhtml:file://C:\Users\Ladislava\Desktop\příprava%20do%20cvičení%202020%20II.%20semestr\O%20limbické m%20systému%20v%20širších%20souvislostech%20–%20z%20pohledu%20antropologa%20«%20E-learningová%20pod pora%20mezioborové%20integrace%20výuky%20tématu%20vědomí%20na%20UP%20Olomouc.mht!http://pfyziollfup .upol.cz/castwiki/wp-content/uploads/2013/04/Limb3.jpg Rozsah limbického systému Zraková dráha (neurony na sítnici – n. opticus – zkřížení (chiasma opticum) - corpus geniculatum laterale (metathalamus) – capsula interna – kůra týlního laloku (area 17, 19) Další spoje: Dráha pupilárního reflexu – centrum reflexu ve středním mozku (area praetectalis) (1. mióza – parasympaticus; 2. mydriáza – sympaticus). Opticko-motorické reflexy – colliculi superiores středního mozku. Sluchová dráha – (neurony ve vnitřním uchu – sluchová jádra na laterální straně dna IV. komory mozkové – svazkem lemniscus lateralis do corpus geniculatum mediale (metathalamus) – capsula interna – kůra temporálního laloku (area 42, Heschlovy závity). Akusticko-motorické reflexy – colliculi inferiores středního mozku. Vestibulární dráha – neurity ve vnitřním uchu (buňky v utriculu, sacculu a polokružných kanálcích) – vestibulární jádra na laterální straně dna IV. komory mozkové – do mozečku, do míchy, k hypothalamu, k okohybným svalům, přes thalamus do mozkové kůry parietálního laloku. Čichová dráha – buňky v regio olfactoria – bulbus olfactorius – do čichové kůry na spodině čelního laloku, do gyrus parahippocampalis - pro limbický systém. Chuťová dráha – smyslové buňky v chuťových pohárcích – přes VII., IX. a X. hlavový nerv do chuťového jádra v medulla oblongata a pons Varoli (ncl. gustatorius) – pak do thalamu přes capsula interna do gyrus postcentralis area 43. Souhrn Použité obrázky: Barr, L.M., Kiernan, J.A. (1983): The Human Nervous System. 4th edition, Harper and Row, Publishers, Philadelphia. Čihák, R. (2016): Anatomie 3. Grada. Gilroy, A. M. et al. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Rohen, J.W., Yokochi, Ch. (1988): Anatómia človeka. Schattauer Stuttgart- New York. Motorické dráhy – sestupné, vedou informaci k efektorům Vyšší ústředí zpracovalo informaci ze senzorických drah a vede ji z kůry: pyramidovými nebo extrapyramidovými drahami k motorickým jádrům nižších etáží. I.Pyramidové dráhy – přímé (jednoneuronové dráhy pro volní hybnost) - neurity z pyramidových buněk mozkové kůry čelního laloku jdou přímo k motorickým jádrům buď hlavových nervů (tractus corticonuclearis) nebo k motorickým jádrům páteřní míchy (tractus corticospinalis ant., lateralis; inhibiční i facilitační). Volní dráha (pohyby při práci, řeči..), například tractus corticospinalis, corticonuclearis. Myelinizace vláken až mezi 2.-4. rokem. Cesta: z mozkové kůry skrze ohyb capsula interna do crura cerebri středního mozku, pak na příslušná motorická jádra (buď na motorická jádra hlavových nervů nebo nervů míšních). Motorická kůra každé hemisféry řídí pohyb končetin opačné strany těla (tractus corticospinalis lateralis) a pohyb svalů trupu stejné strany těla (tractus corticospinalis anterior). Porucha - hemiparéza (částečné ochrnutí poloviny těla), hemiplegie (úplné ochrnutí poloviny těla). Scan0010 Motorická kůra v gyrus praecentralis obr37 II. Extrapyramidové dráhy Spojují mimopyramidové oblasti mozkové kůry s posledními motorickými neurony pomocí několika neuronů. Probíhají s přepojením přes podkorová a kmenová jádra. 1) Spoje kůry s bazálními ganglii a jádry kmene (tractus corticostriatici, corticotectales…) 2) Spoje kůry a mozečku přes jádra pontu (tractus cortico-ponto-cerebelares) 3) Spoje bazálních ganglií navzájem 4) Spoje jader kmene s nuclei motorii míchy (tr. tectospinalis, olivospinalis) Řízení pohybů je komplexní – spolupráce všech systémů pyramidového, mimopyramidového a mozečkového systému (i FR a míšních reflexů). Pyramidová dráha vede rozhodující impuls k volnímu pohybu, konečnou podobu (jemnost a přesnost) upravují nižší (koordinační) oddíly. Informace z kůry je modelována extrapyramidovými drahami a motorickými okruhy: např. kůra - bazální ganglia – thalamus - kůra. Striatum – zajištění automatických a zautomatizovaných pohybů (stání, sezení, sportovní výkony, mimika, obrana..) Pallidum - regulace svalového tonu, u malých dětí nekoordinované pohyby. Role mozečku – zpracovává informace z pohybového aparátu a zasílá je do motorických okruhů, na vestibulární jádra… SENZORICKÉ = SENSITIVNÍ DRÁHY Receptor – periferní raménko pseudounipolární buňky – centrální raménko - přepojení v senzorických jádrech hřbetní nebo prodloužené míchy (soubor jejich neuritů se pak nazývá senzitivní lemniscus medialis), u hlavových nervů (přepojení na nuclei n. trigemini – lemniscus trigeminalis), další přepojení obou lemnisků je na jádrech thalamu, poté skrze capsula interna do mozkové kůry gyrus postcentralis temenního laloku (area 3, 2, 1) Protopatické čití* – hrubá kožní citlivost, teplo, tlak… Epikritické čití **– jemná kožní citlivost Propriocepce – informace z pohybového aparátu (nervosvalových vřetének, šlach…) Viscerosensorické čití – přepojení v ncl. tractus solitarius Podle charakteru vedení informace dělíme senzitivní dráhy na: 1) nespecifické (informují kůru o tom, „že se něco děje“ - příprava vyšší etáže CNS na příjem informace, role FR) 2) specifické (vedou konkrétní senzitivní informaci podle somatotopického uspořádání). Ad 1) Nespecifické senzitivní dráhy – aktivace retikulární formace, dále thalamu i mozkové kůry (také vedení tupé, těžko lokalizovatelné bolesti) tractus spino-reticulo-thalamicus 2) Specifické senzitivní dráhy dělíme na: a) Přímé – protopatické čití (stará dráha, čití bolesti, chladu, tepla, hrubá kožní citlivost) – tractus spino-thalamo-corticalis (součást tzv. lemniscus medialis, který soustřeďuje senzorické/senzitivní dráhy). epikritické čití – mladší dráha, jemná kožní citlivost (tractus spino-bulbo - thalamo-corticalis, také součást tzv. lemniscus medialis, který soustřeďuje senzorické/sensitivní dráhy). b) Nepřímé – vedou informace z pohybového aparátu (ze svalů, šlach, kloubních pouzder) do mozečku, kde jsou zpracovány a pak teprve zaslány přes thalamus do motorické kůry mozkové (tractus spino-cerebellaris, tractus bulbo-cerebellaris, tractus cerebello-thalamicus, tractus thalamo-corticalis…) SOMATOMOTORICKÁ (zóna) JÁDRA hlavových nervů III. pro okohybné svaly (m. rectus medialis, ……) IV. pro okohybný sval (m. obliquus bulbi superior) VI. pro okohybný sval (m. rectus lateralis) XII. pro svaly jazyka SOUHRN BRANCHIOMOTORICKÁ (zóna) JÁDRA hlavových nervů V. pro svaly žvýkací, m. mylohyoideus, venter anterior m. digastrici, m. tensor veli palatini a m. tympani VII. pro mimické svaly + m. stapedius, m. styloglossus IX. pro svaly hltanu a měkkého patra X. pro svaly hrtanu a hltanu XI. pro m. sternocleidomastoideus a m. trapezius SOMATOSENZORICKÁ/senzitivní (zóna) JÁDRA hlavových nervů V. pro kůži obličeje a čela, dutinu ústní a nosní – zdroj pseudounipolárních buněk = ggl. trigeminale VII.pro středoušní dutinu a boltec – zdroj pseudounipolárních buněk = ggl. geniculi VIII. IX.pro hltan, jazyk, patrovou mandli – zdroj pseudounipolárních buněk = ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) X. X. pro zevní zvukovod – r. auricularis - zdroj pseudounipolárních buněk = ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) viscerovSENSORICKÁ/smyslová (zóna) JÁDRA hlavových nervů VII. – chuťová – zdroj pseudounipolárních buněk ggl. geniculi VIII. – sluchová a rovnovážná – senzorické neurony ve vnitřním uchu IX. – chuťová – zdroj pseudounipolárních buněk ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) X. – chuťová – zdroj pseudounipolárních buněk ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) Přepojení všech chuťových vláken je v mozkovém kmeni na ncl. gustatorius (část ncl. solitarius) – pak do thalamu a přes capsula interna do kaudální části gyrus postcentralis area 43 Cesta axonů visceromotorických (parasympatických) neuronů hlavových nervů k místu inervace III. Přepojením v ggl. ciliare pro m. sphincter pupillae a ciliaris (reakce panenky-pupily na množství světla, akomodace čočky) VII. 1) cestou n. petrosus major (větev VII.) přepojením v ggl. pterygopalatinum pro gl. lacrimalis a nosní a patrové žlázky cestou n. lacrimalis (větev V./1.) 2) cestou chorda tympani (větev VII.) přepojením v ggl. submandibulare (cestou n. lingualis větev V./3.) do glandula submandibularis a sublingualis + drobné žlázky jazyka IX. v n. tympanicus – n. petrosus minor a přepojením v ggl. oticum – (cestou n. auriculotemporalis větev V./3.) do glandula parotis X. přepojením v gangliích uložených ve stěně orgánů (až po flexura colli sin.) nebo v prevertebrálních pleteních Perikaryon=tělo buňky Dendrity=krátké výběžky Neurit = axon (myelinizované vlákno, nemyelinizovaná vlákna, Ranvierovy zářezy) Pseudounipolární nervová buňka (s centrálním a periferním raménkem – senzitivní) – obvykle mimo CNS Nucleus = jádro = nakupení těl nervových buněk v CNS Ganglion = nervová uzlina = nakupení těl nervových buněk mimo CNS Nervová zakončení – sbírají informace z prostředí (exteroreceptory, interoreceptory, proprioreceptory – z pohybového aparátu) tractus – nervová dráha - od jednoho jádra k jinému (např. tractus corticospinalis) fasciculus – svazek axonů různých nervových drah Synapse (zápoj) – mezi neurony; nervově- svalová ploténka (synaptický uzlík, mediátor, štěrbina…) Aferentní dráhy (centripetální, dostředivé) z nižšího k vyššímu útvaru CNS – např. tractus spinothalamicus Eferentní dráhy (centrifugální, odstředivé) z vyššího k nižšímu útvaru CNS – např. tractus corticospinalis Korový analyzátor čichový (lobus frontalis – paleocortex) zrakový - týlní lalok (area 17, 19) sluchový – temenní lalok (area 41, 42) chuťový – temenní lalok (pod sluchovým) – area 43 senzitivní – lalok temenní (gyrus postcentralis) area 3, 2, 1 motorický – lalok čelní (gyrus precentralis a orbitální část) – 4, 6, 8