Nervová soustava (systema nervosum) Motorické dráhy – sestupné, vedou informaci k efektorům Vyšší ústředí zpracovalo informaci ze senzorických drah a vede ji z kůry: I. pyramidovými nebo II. extrapyramidovými drahami k motorickým jádrům nižších etáží. I.Přímé (pyramidové) dráhy – přímé (jednoneuronové dráhy pro volní hybnost) - neurity z pyramidových buněk mozkové kůry čelního laloku jdou přímo k motorickým jádrům buď hlavových nervů (tractus corticonuclearis) nebo k motorickým jádrům páteřní míchy (tractus corticospinalis ant., lateralis). Volní dráha (pohyby při práci, řeči..), například tractus corticospinalis, corticonuclearis. Myelinizace vláken až mezi 2.-4. rokem. Cesta: z mozkové kůry skrze ohyb capsula interna do crura cerebri středního mozku, v pons Varoli jsou axony roztříštěné do oddělených svazků – v medulla oblongata se spojí a jsou podkladem její pyramis. Po cestě na příslušná motorická jádra (buď na motorická jádra hlavových nervů nebo nervů míšních). Motorická kůra každé hemisféry řídí pohyb končetin opačné strany těla (tractus corticospinalis lateralis) a pohyb svalů trupu stejné strany těla (tractus corticospinalis anterior). Porucha - hemiparéza (částečné ochrnutí poloviny těla), hemiplegie (úplné ochrnutí poloviny těla). Kortikospinální a neurony z kůry k motorickým jádrům CN jsou modré, ncl. originis motorii červené Pyramidová dráha (tractus corticospinalis a corticonuclearis) Skrze capsula interna Skrze crura cerebri středního mozku zkřížený tractus corticospinalis lateralis nezkřížený tractus corticospinalis anterior obr37 Přední kořen Ncll motorii Ncl intermedio-lat tr. co-sp lat α, g II. Nepřímé (extrapyramidové) dráhy Spojují mimopyramidové oblasti mozkové kůry s posledními motorickými neurony pomocí několika neuronů. Probíhají s přepojením přes podkorová a kmenová jádra, slouží mimovolní hybnosti. 1) Spoje kůry s bazálními ganglii a jádry kmene (tractus corticostriatici, corticotectales…) 2) Spoje kůry a mozečku přes jádra pontu (tractus cortico-ponto-cerebelares) 3) Spoje bazálních ganglií navzájem (tractus striatopallidalis..) 4) Spoje jader kmene s nuclei motorii míchy (tr. tectospinalis, olivospinalis, rubrospinalis…) Řízení pohybů je komplexní – spolupráce všech systémů pyramidového, mimopyramidového a mozečkového systému (i FR a míšních reflexů). Pyramidová dráha vede rozhodující impuls k volnímu pohybu, konečnou podobu (jemnost a přesnost) upravují nižší (koordinační) oddíly. Informace z kůry je modelována extrapyramidovými drahami a motorickými okruhy: např. kůra - bazální ganglia – thalamus - kůra. Striatum – zajištění automatických a zautomatizovaných pohybů (stání, sezení, sportovní výkony, mimika, obrana..) Pallidum - regulace svalového tonu, u malých dětí nekoordinované pohyby. Role mozečku – zpracovává informace z pohybového aparátu a zasílá je do motorických okruhů, na vestibulární jádra… Nepřímé motorické dráhy a motorické okruhy (příklad) SENZORICKÉ = SENSITIVNÍ DRÁHY Receptor – periferní raménko pseudounipolární buňky – centrální raménko - přepojení v senzorických jádrech hřbetní nebo prodloužené míchy (soubor jejich neuritů se pak nazývá senzitivní lemniscus medialis), u hlavových nervů (přepojení na nuclei n. trigemini – lemniscus trigeminalis) další přepojení vláken obou lemnisků je na jádrech thalamu, poté skrze capsula interna do mozkové kůry gyrus postcentralis temenního laloku (area 3, 2, 1) Protopatické čití* – hrubá kožní citlivost, teplo, tlak… Epikritické čití **– jemná kožní citlivost Propriocepce – informace z pohybového aparátu (nervosvalových vřetének, šlach…) Viscerosensorické čití – přepojení v ncl. tractus solitarius Visceromotorika je pod vlivem jader hypothalamu, k parasympatickým (i k sympatickým) jádrům hlavových nervů jde cestou fasciculus longitudinalis dorsalis a k ncl. intermediolateralis (sympatická jádra ve visceromotorické zóně C8-L2) cestou přes jádra epithalamu (tractus habenulo-interpeduncularis), středního mozku a RF. Podle charakteru vedení informace dělíme senzitivní dráhy míšních nervů na: 1) nespecifické (informují kůru o tom, „že se něco děje“ - příprava vyšší etáže CNS na příjem informace, důležitá role FR) 2) specifické (vedou konkrétní senzitivní informaci podle somatotopického uspořádání). Ad 1) Nespecifické senzitivní dráhy – aktivace retikulární formace, dále thalamu i mozkové kůry (také vedení tupé, těžko lokalizovatelné bolesti) např. tractus spino-reticulo-thalamicus Ad 2) Specifické senzitivní dráhy dělíme na: a) Přímé – protopatické čití (stará dráha - čití bolesti, chladu, tepla, hrubá kožní citlivost) – tractus spino-thalamo-corticalis (součást tzv. lemniscus medialis, který soustřeďuje senzorické/senzitivní dráhy). epikritické čití – mladší dráha, jemná kožní citlivost (tractus spino-bulbo - thalamo-corticalis, také součást tzv. lemniscus medialis, který soustřeďuje senzorické/sensitivní dráhy). b) Nepřímé – vedou informace (propriocepce) z pohybového aparátu (ze svalů, šlach, kloubních pouzder) do mozečku, kde jsou zpracovány a pak teprve zaslány přes thalamus do motorické kůry mozkové (tractus spino-cerebellaris, tractus bulbo-cerebellaris, tractus cerebello-thalamicus, tractus thalamo-corticalis…) Dráha protopatického čití (hrubá kožní citlivost, bolest, chlad…) Dráha epikritického čití (jemná kožní citlivost) červeně senzitivita z DK modře z HK červeně senzitivita z DK modře z HK Příklad senzitivní míšní dráhy A) Tractus spinothalamicus – čití bolesti, tepla chladu (protopatické čití) První neuron této dráhy je pseudounipolární buňka ggl. spinale, centrální raménko zadními rohy do míchy Druhý neuron je v zadních rozích míšních (ncl. proprius), po zkřížení prochází spolu s lemniscus medialis do jader thalamu Třetí neurony jsou v jádrech thalamu – neurity jdou skrze capsula interna do gyrus postcentralis (area 3,2,1) B) Tractus spinobulbothalamicus – čití jemné kožní citlivosti, vibrací (epikritické čití) První neuron této dráhy je pseudounipolární buňka ggl. spinale, centrální raménko jde zadními rohy do prodloužené míchy Druhý neuron v ncl. gracilis a cuneatus v medulla oblongata, decussatio lemniscorum, lemniscus medialis=tractus bulbothalamicus Třetí neurony v jádrech thalamu – neurity skrze capsula interna do gyrus postcentralis (area 3,2,1) 1. C) Somatosenzitivní dráhy hlavových nervů (senzitivita z obličeje a hlavové části po interaurikulární čáru) První neuron této dráhy je pseudounipolární buňka v ggl. trigeminale na hrotu pyramidy u CN V., v ganglion geniculi (mezi I. a II. úsekem canalis n. facialis) u CN VII., ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) u CN IX. a X. Druhé neurony této dráhy jsou senzitivní jádra CN V. v mozkovém kmeni (ncl. spinalis n. trigemini, ncl. sensorius principalis n. trigemini v pons Varoli a ncl. mesencephalicus n. trigemini) – jejich neurity tvoří lemniscus trigeminalis Třetí neurony jsou v jádrech thalamu – pak skrze capsula interna do gyrus postcentralis (area 3,2,1) Ncl intermed-med Zadní kořen Ncl proprius Ncl thoracicus Pseudounip. buňky Cik cak Cik cak Ncl apicalis Subst gel Rolandi tr. sp-bulb hrubé kožní čití, teplo, chlad propr. z DK, trupu jemné kožní čití, propr. HK inf. z vnitřních orgánů D) Viscerosenzitivní dráhy – fylogeneticky nejstarší, řízeny z nižších etáží CNS (např. elementární míšní reflexy, životně důležité reflexy ve FR) - signály bolesti, tepla, tlaku, tahu a vibrací z vnitřních orgánů a)Viscerosenzitivní vlákna míšních nervů První neuron je pseudounipolární buňka ggl. spinale , druhý neuron ncl. intermediomedialis v páteřní míše a jádra retikulární formace – signály bolesti, tlaku, tahu; jádra thalamu (nebo hypothalamu) – capsula interna - gyrus postcentralis b) Viscerosenzitivní vlákna hlavových nervů První neuron je v ggl. superius a inferius IX. a X hlavového nervu, v ggl. geniculi VII. a ggl. nervi trigemini, přepojují se v mozkovém kmeni v ncl. solitarius, kde je druhý neuron dráhy, pak do thalamu (nebo hypothalamu) , skrze capsula interna do gyrus postcentralis 1 ncl. originis n. III 2 ncl. originis n. IV 3 ncl. originis n. VI 4 ncl. originis n. XII 5 ncl. originis n. V 6 ncl. originis n. VII 7 ncll. originis nn. XI, X, IX 8 ncl. originis dorsalis (Edinger-Westphal) n. III 9 ncl. originis dorsalis (=ncl. salivatorius superior) n. VII 10 ncl. originis dorsalis (=ncl. salivatorius inferior) n. IX 11 ncl. originis dorsalis n. X 12 Ncl. tractus solitarii (přepojení i viscerosensorického (chuťového) čití z CN VII, IX, X) 13 Ncl. tractus spinalis n. V. (přepojení somatosensitivního čití z V., VII., IX., X.) 14 Ncl. sensorius principalis n. V. (přepojení epikritického čití z hlavových nervů) 15 Ncl. mesencephalicus n. V (přepojení propriocepce z hlavových nervů) 16 jádra k přepojení II. neuronů sluchových a vestibulárních drah n. VIII Jádra hlavových nervů Periferní nervová soustava a) Míšní nervy b) Hlavové nervy c) Autonomní (vegetativní) nervy sejmout0068 Míšní nervy (nn. spinales) Hlavové nervy ( III. – XII.) Míšní nervy (31) zadní větve rr. dorsales epaxiální svalstvo přední větve rr. ventrales hypaxiální svalstvo Inervace kosterních svalů Epaxiální, hypaxiální svalstvo plexus cervicalis plexus brachialis nn. intercostales plexus lumbalis plexus sacralis Svaly se vyvíjejí ze somitů, jejich laterální části. Ta se diferencuje do dermomyotomů. Každý myotom se rozdělí na epaxiální oddíl (dorsální) a hypaxiální oddíl (ventrální). Hlava: I. – XII. (V – žvýkací svaly, VII – mimické svaly) Krk: plx. cervicalis hlavové nervy: XI, V., VII., XII Hrudník: nn. intercostales plx. brachialis Břicho: nn. intercostales plx. lumbalis Záda: zadní větve míšních nervů hlavové nervy plx. brachialis nn. intercostales HK: plx. brachialis DK: plx. lumbalis plx. sacralis Dermatomy (30) = specifické okrsky kůže, které zásobují senzitivní (=senzorická) vlákna jednotlivých míšních nervů. Na kůži trupu – horizontální, na kůži končetin svisle ve spirálách stočených mediálně. Většina dermatomů je zásobena vlákny 3-4 míšních nervů (1 hlavní, další vedlejší, individuální variabilita). Area nervina = všechny struktury (kůže, svaly, periost, klouby…) inervované z jednoho nervu. Area radicularis=původně horizontální pásmo (zachovalo se jen na hrudníku), do něhož přicházejí vlákna z určitých kořenů (obvykle ze tří nervů) Chipaultovo pravidlo S jeho pomocí lze orientačně určit polohu spinálních kořenů. 1.Cervikální oblast - k hmatnému trnu se připočte 1. Např. hmatný trn C4 určuje kořeny C5 (4 + 1). 2.Hrudní oblast - připočteme 3, u dítěte od Th5 po Th9 přičteme 4 Kaudální část Th11 a štěrbina mezi Th11 – Th12 – určuje kořeny L3 – L5 Th12 a interspinální oblast pod ním: určuje výstup sakrálních nervů Přenesená bolest - iradiační– vyzařování do dermatomů stejné inervace jako příslušný orgán, některé okrsky kůže se stávají přecitlivělé na dotek tzv. Headovy zóny. Společná projekce aferentních informací viscerálních i somatických do stejných skupin neuronů v thalamu (ncl. ventralis post. thalami) a touto cestou také do korových senzitivních oblastí. Srdce – přenesená bolest lokalizována především do levé HK a stěny hrudníku (viscero-senzitivní vlákna jdou spolu s nn. cardiaci levé části hrudního sympatiku (Th 1-4). Žlučník a žlučové cesty bolestivé impulsy vedeny spolu s n. splanchnicus major dx, vstup pak do zadních kořenů Th 7-8, bolest vyzařuje do kůže pravého horního kvadrantu břišní stěny a pod pravou lopatku. Drážděním parietálního peritonea v oblasti pod bránicí může být přenesená bolest pociťována také v oblasti pravého ramene (senzitivní nn. V n. phrenicus – segmenty C3-5). Žaludek – bolest v epigastriu, v-s vlákna jdou s n. splanchnicus major (Th 7-8). Duodenum – bolest nad pupkem (Th 9-10). Appendix vermiformis – cestou spolu s n. splanchnicus minor do segmentu Th 10, bolest kolem pupku, později vlivem dráždění pobřišnice (která má stejnou senzitivní inervaci) do pravého podbřišku. Ledviny a močovod – spolu s n. splanchnicus minor k segmentu L1-2, bolest vyzařuje do inguinální a bederní krajiny. Zánět vnitřních orgánů a dráždění peritonea je příčinou kontrakce svalů dutiny břišní defense musculaire (vyvoláno míšními reflexy). RAMI DORSALES NERVORUM SPINALIUM segmentální úprava, stáčejí se dorzálně do hřbetních svalů a kůže zad, po krátkém průběhu se dělí na r. medialis a r. lateralis rr. mediales – smíšené, směrem kaudálním ubývá sensitivních vláken rr. laterales – C a horní Th motorické, dolní Th a L1-3 smíšené, L4-5 motorické 1. N. suboccipitalis – C1 – silnější než ventrální větev, inervuje mm. nuchae profundi, m. semispinalis capitis 2. N. occipitalis major – pod m. trapezius až do podkoží v týlní krajině, sensitivně inervuje hlavu až po interaurikulární čáru 3. N. occipitalis tertius – inervuje podkoží v blízkosti střední čáry 4. Nn. clunium superiores – sensitivní větve L1-3 – inervace kůže horní části hýždí 5. Nn. clunium medii – sensitivní větve S1-3 – inervace kůže krajiny křížové a přilehlé partie hýždí sejmout0057 sejmout0037 RAMI VENTRALES NERVORUM SPINALIUM PLEXUS CERVICALIS (C1-C4) Uložení: pod m. sternocleidomastoideus na m. scalenus medius, pokryt hlubokým listem krční fascie 1. Sensitivní (=senzorické) nervy Výstup za polovinou dorzálního okraje m. sternocleidomastoideus – punctum nervosum (Erbův bod)* a) N. occipitalis minor (C2 a C1) – stoupá vzhůru ke kůži zevní části týlní krajiny b) N. auricularis magnus (C2 a C3) – vystupuje k boltci a dělí se na: ramus anterior pro kůži přední strany boltce a regio parotideomasseterica ramus posterior – inervuje kůži zadní strany boltce a regio mastoidea c) N. transversus colli (C3) – jde ventrálně přes m. sternocleidomastoideus pod platysmu – inervuje regio supra a infrahyoidea (tvoří ansa cervicalis superficialis s ramus colli n.VII pro platysmu) d) Nn. supraclaviculares (C3 a C4) – sestupují kaudálně přes klavikulu ve třech skupinách: nn. supraclaviculares mediales nn. supraclaviculares intermedii nn. supraclaviculares laterales sejmout0058 * 2. Motorické nervy plexus cervicalis a) Rami musculares (C1-C4) - pro m. rectus capitis lateralis et anterior, m. longus colli et capitis b) N. phrenicus (C4, přídatná vlákna z C3 a C5) Jde po m. scalenus anterior do apertura thoracis superior, po bocích perikardu (sensitivní vlákna pro perikard a pleuru), rr. phrenici pro bránici Dráždění n. phrenicus a bránice způsobuje škytavku (singultus), důležité spojky s n. subclavius. c) R. inferior ansae cervicales profundae pro infrahyoidní svaly scaleni, longijpg PLEXUS BRACHIALIS (C5-C8, prefixovaný typ C4-C8, postfixovaný typ C5- Th1) Ventrální větve spinálních nervů C5-Th1 se spojují ve tři primární svazky truncus superior C4-6, medius C7 a inferior C8 a Th1. Tyto svazky prochází skrze fissura scalenorum, pak pod klíček – ten dělí plexus brachialis na pars supraclavicularis a infraclavicularis. Pod klíčkem se každý truncus zase dělí - na přední a zadní větev. Jejich opětovným spojením vznikají fasciculi. Fasciculus lateralis (spojení předních větví truncus superior a medius) Fasciculus medialis (tvořen přední větví truncus inferior) Fasciculus posterior (spojení zadních větví všech trunků) sejmout0052 sejmout0059 sejmout0065 Primární svazky 1. Truncus superior (C4) C5+6 2. Truncus medius C7 3. Truncus inferior C8+Th1 (rozdělení na ventrální a dorsální větve) Sekundární svazky Fasciculus posterior z dorsálních větví všech trunků Fasciculus lateralis z ventrálních větví truncus superior a medialis Fasciculus medialis z ventrálních větví truncus inferior PLEXUS BRACHIALIS (pleteň pažní) PLEXUS BRACHIALIS (pleteň pažní) Průběh: skrze fissura scalenorum Rozdělení na: pars supraclavicularis pars infraclavicularis • Plexus brachialis inervuje: senzitivně – kůži HK motoricky – a) svaly HK b) heterochtonní svaly zad a hrudníku • PARS SUPRACLAVICULARIS plexus brachialis 1. Nervus dorsalis scapulae (pro m. levator scapulae, mm. rhomboidei) 2. Nervus thoracicus longus (pro m. serratus ant.) 3. Nervus subclavius (pro m. subclavius) 4. Nervus suprascapularis (jde pod lig. transversum scapulae) (pro m. supraspinatus, m. infraspinatus) 5. Nervi pectorales (pro mm. pectorales) • 1. 2. a 3. 4. 5. 7. Nervus thoracodorsalis (pro m. latissimus dorsi) 6. Nervus subscapularis (pro m. subscapularis, m. teres major) PARS INFRARACLAVICULARIS plexus brachialis A) Fasciculus lateralis (C5-7) Nervus musculocutaneus Radix lateralis nervi mediani B) Fasciculus medialis (C8-Th1) Nervus cutaneus brachii medialis Nervus cutaneus antebrachii medialis Nervus ulnaris Radix medialis nervi mediani C) Fasciculus posterior (C5-Th1) Nervus axillaris Nervus radialis 1. Nervus musculocutaneus a) motoricky inervuje přední skupinu svalů paže b) *sensitivní – n. cutaneus antebrachii lateralis 2. Radix lateralis nervi mediani ad A) FASCICULUS LATERALIS (C5-C7) * Ad B) Fasciculus medialis (C8-Th1) a)N. medianus – radix medialis – oba kořeny se spojí před a. axillaris, distálně postupuje podél a. brachialis v sulcus bicipitalis medialis (na paži nevydává větve), vniká mezi hlavy m. pronator teres a probíhá mezi m. flexor digitorum superficialis a profundus. Skrze canalis carpi se dostává do dlaně. 1.Větve na předloktí 2. 1)Rr. musculares (pro všechny svaly přední skupiny s výjimkou m. flexor carpi ulnaris a ulnární části m. flexor digitorum profundus (ty inervuje n. ulnaris). 2) N. interosseus antebrachii anterior – provází stejnojmennou tepnu a je určen pro hluboké flexory předloktí 3) Rr. articulares – sensitivní větve pro loketní kloub 4) R. palmaris n. mediani – ke kůži zápěstí a thenaru sejmout0045 sejmout0042 2) Větve n. medianus ve dlani: 1)rr. musculares – pro svaly thenaru mimo caput profundum m. flexoris pollicis brevis a m. adductor pollicis; dále zásobují 1.a 2. lumbrikální sval 2) 2) nn. digitales palmares communes – tři kožní větve, dělí se v nn. digitales palmares proprii pro obě strany 1.– 3. prstu a radiální stranu 4. prstu, dosahují až na dorsální stranu posledních článků r. communicans cum nervo ulnari – spojka k ulnárnímu nervu Při obrně n. medianus je znemožněna pronace předloktí, při pokusu o flexi prstů vzniká obraz „přísahající“ ruky (ohýbá se pouze 4. a 5. prst). sejmout0049 sejmout0042 sejmout0044 sejmout0048 sejmout0049 sejmout0045 syndrom_karpalniho_tulenelu_pricny_rez b) N. ulnaris (C8-Th1) Probíhá v sulcus bicipitalis medialis mediálně od a. brachialis, v polovině paže proráží septum intermusculare brachii mediale a jde za mediální epikondyl humeru do sulcus n. ulnaris, pak mezi obě hlavy m. flexor carpi ulnaris, probíhá mezi ním a m. flexor digitorum profundus a dělí se na konečné větve. Na paži nevydává větve. Větve na předloktí: 1) Rr. musculares pro m. flexor carpi ulnaris a ulnární část m. flexor digitorum profundus 2) R. dorsalis n. ulnaris – pro dorsum manus – vydává nn. digitales dorsales pro obě strany 5. a 4. prstu a ulnární stranu 3.prstu. Větévky sahají jen do poloviny středního článku. 3) R. palmaris n. ulnaris – sensitivně inervuje kůži v distální části předloktí a hypothenaru Do dlaně běží PO POVRCHU RETINACULUM FLEXORUM, ne skrze canalis carpi !!! sejmout0047 sejmout0049 b) Nervus ulnaris Brachium9 Antebrach3 Antebrach19 Elbow Cubital Tunnel Anatomy, Bones sejmout0047 Manus3 Manus2 b) Nervus ulnaris Soubor:Obrna n.ulnaris.png Do dlaně: prochází skrze Guyonův kanálek (mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati) Radiálně od os pisiforme se dělí: 1) r. superficialis – nn. digitales palmares communes – nn. digitales palmares proprii pro obě strany 5. prstu a ulnární stranu 4. prstu 2) r. profundus – prostupuje svalovinou hypothenaru a inervuje jeho svaly, všechny mm. interossei, 3. a 4. m. lumbricalis, ze svalů thenaru m. adductor pollicis a caput profundum m. flexoris pollicis brevis Při poškození n. ulnaris vzniká OBRAZ DRÁPOVITÉ RUKY + narušení addukce palce c) N. cutaneus brachii medialis (C8 – Th1) Pro kůži na mediální straně paže až po epicondylus med. Dostává spojky z 2–3. interkostálního nervu tzv. nn. intercostobrachiales (pro kůži podpaží) d) N. cutaneus antebrachii medialis (C8-Th1) Provází v. basilica na paži a dělí se na: a) r. anterior pro ulnární část přední strany předloktí až k zápěstí b) r. ulnaris pro ulnární část dorsální strany předloktí sejmout0043 sejmout0054 III) Fasciculus posterior (C5-Th1) a) N. axillaris (C5 – C7) Společně s a. circumflexa humeri posterior vniká do foramen humerotricipitale a klade se zezadu na humerus 1) rr. musculares pro m. deltoideus a m. teres minor 2) rr. articulares pro ramenní kloub 3) n. cutaneus brachii lateralis superior pro kůži nad m. deltoideus b) N. radialis (C5-Th1) v doprovodu a. profunda brachii probíhá v sulcus n. radialis, šroubovitě se přetáčí a dostává se mezi m. brachialis a m. brachioradialis, v krajině loketní se dělí na konečné větve. 1) N. cutaneus brachii lateralis inferior pro kůži na laterální straně paže pod m. deltoideus 2) N. cutaneus brachii posterior pro kůži nad m. triceps brachii 3) Rr. musculares pro zadní skupinu svalů paže 4) N. cutaneus antebrachii posterior 5) Rr. musculares pro lat. skupinu svalů předloktí Konečné větve: R. superficialis n. radialis – jde s a. radialis pod m. brachioradialis, pak podběhne šlachu a dostane se na dorzální stranu ruky kde vydá nn. digitales dorsales pro obě strany 1. a 2. prstu a lat. polovinu 3. prstu R. profundus – proráží m. supinator, klade se mezi povrchovou a hlubokou vrstvu extenzorů předloktí a inervuje je, vydává i n. interosseus antebrachii posterior Rr. articulares pro art. humeri, cubiti a artt. manus Obrna n. radialis – nemožnost extenze předloktí, ruky a prstů („labutí krk“) FASCICULUS POSTERIOR N. radialis - větvení na paži sejmout0055 Antebrach19 N. radialis - větvení na předloktí a na ruce a) R. superficialis n. radialis rr. musculares pro laterální skupina předloketních svalů Kožní větve ke hřbetu ruky (1., 2., a ½ 3. prstu) = nn. digitales dorsales Manus1 sejmout0043 b) R. profundus n. radialis rr. musculares pro dorsální skupinu – extenzory + n. interosseus posterior Antebrach21 sejmout0046 sejmout0071 PLEXUS CERVICALIS (C1-C4) PLEXUS BRACHIALIS 1. Truncus superior (C4) C5+6 2. Truncus medius C7 3. Truncus inferior C8+Th1 Fasciculus posterior z dorsálních větví všech trunků (n. axillaris, n. radialis) Fasciculus lateralis z ventrálních větví truncus superior a medialis (n. musculocutaneus a radix lateralis n. mediani) Fasciculus medialis z ventrálních větví truncus inferior (n. ulnaris, radic medialis n. mediani, n. cutaneus bravhii a antebrachii medialis) NN. INTERCOSTALES – segmentální uspořádání, probíhají v mezižeberních prostorech v sulci costales s výjimkou posledního (n. subcostalis), ten probíhá pod 12. žebrem rr. musculares – pro mezižeberní svaly, spinokostální, břišní rr. cutanei (ant., lat.) - kůže hrudníku a břicha + (nn. intercostobrachiales!!), i parietální pleuru a peritoneum Použitá literatura Putz,R., und Pabst,R. (1993): Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg. v Netter, F.H.: Interactive Atlas of Human Anatomy. http://www.filesonic.com/file/1052061291/Netter.Interactive.Atlas.Of.Human.Anatomy.v.3.0.iso.rar Naňka,O., Elišková, M. (2009): Přehled anatomie. Galén. Čihák, R. (2016): Anatomie III. Grada. v Drake et al. (2010): Gray´s Anatomy for Students. Churchill Livingstone.