MUNI S P O R T bp4839 Kineziologie, Algeziologie a odvozené techniky diagnostiky a terapie 4 - Kolenní kloub Mgr. Zuzana Kršáková Funkční anatomie - art. ge • je zajisntenno a. poplitea a a. femoralis inervace •ední strana z n. femoralis (n.saphenus) ho pouzdra z n. tibialis strany kl. pouzdra z n. fibularis communis Anřeria h t t p s : / / w w w . r e s e a r c h g a t e . n e t / f i g u r e / a - A P - a n a t o m i c ilIustration-of-the-arterial-supply-to-the-knee-b-PAa n a t o m i c a l _ f i g 3 _ 3 2 6 5 5 8 8 0 3 Articulatip aenus,- úvod • velký počet opwaci KOK • Hlavní indikace k operaci (artrotické změny kl. ploch, poranění vazů a menisků) • V USA ročně více než 300 000 T E P kolene (ChimutengwendeGordon, 2012), v Německu průměrně 213 T E P KOK na 100 000 obyvatel (Eurostat Statistic Database, 2012) • Stabilita (váha těla) vs. mobilita • Pohyblivost ADL (flexe, rotace - sdružená s určitým st. flexe, možná jen ve FLX mezi 20-130 st., schopnost rotace nohy - koleno, ostatní STJ a Chopartův kloub) ( J Articulatio genus - úvod • Rozsah ROT tioie v KOK nároky na konstrukci styčných ploch kloubu • Axiální ROT DK v KOK - centrální rotační sloupec (zadní zkřížený vaz), rovná plocha pro rotaci (prox. konec tibie) a artikulační plocha s cca 1 bodem kontaktu • Ploché rotační tibiální plato (kloubní inkongruence s kondyly femuru) • Pokud zakřivení tibie významnější, KOK bez ROT • Inkongruence podporuje rotaci, musí být zachována stabilita • Menisky - pohyblivá součást kl. jamky, vyrovnávají inkongruenci a napomáhají lubrikaci kl. ploch UNI S P O R T Articulatio genus - úvod • Stabilita k I o u d u je dána kostmi i napětím kapsulárních (kolaterálních) a zkřížených vazů (primární stabilita v S rovině) a kolemkloubních svalů (dynamická stabilizace) (Matthijs et al., 2006) • Zkřížené vazy modulují tenzy při řízení artrokinematiky v průběhu FLX a omezují st. V R • Stabilita kolene ve F rovině je dána kolaterálními ligamenty a zadní částí kl. pouzdra • Dynamizace vazivových struktur - klíčová složka stability U l\l I S P O R T Funkční anatomie - stavba,art. genus • Embryonálně Kloub zarozen ve 2 oacmecn(lvl ° a L kompartment) • Původní synoviální přepážka v průběhu vývoje postupně mizí a zůstává jen synoviální řasa • Laterální kompartment je mnohem pohyblivější (konvexní tvar L-kondylu a deformovatelný L-meniskus ("O")) F rovina 3 úrovně kloubu (Matthijs et al., 2006): • femorotibiální kloub • meniskofemorální kloub • meniskotibiální kloub koleno v mim.- (leii, kloub ir olevřmý itrjni i i •• •>. GMMW Ij1«jfc4 IfílMJI^ inifitiri-ui. itrvlv u r v n u l n i mentrinoul nwm m talcrdlb IfjmrflUn cofl.itfr.iU'fibul pirŕiia*iHansen, J . T. (2021). M M d n f , E l s e v i e r H e a l t t {odfcioprny dolůr kgarrxwL. crucuU ípfekrylA vnwvtilfU mrmtyá concMm medultt f«?mcnt* pika synov-.ilr. intrjjuliHljrK •VI MIM i,s • ľ rií-.l I1 ÍÍIK .li' .iL-ri-s •(ifířliluli-i i^ífof) otfltlnpeny dolúl ~Z_ ~l—)\J\Ji UNI S P O R T F.unkČDÍ anatomie - kloubní hrboly stupnnuje Lateral ní kondyl •I a plochý • rn sagitálnen (konvexita) • níva' více doprnedu ( 4 - 7 mm) mu kondylu Mediální kondyl • DtSDÍ •ednl • oválný tvar • • nední fossa intercondylaris (20-22mm, zkřížené vazy) • • nedozadnen sbíhají • i 1 » Inpprotlw nnoviilnfrmbln* barOp«nihfoAl P(W*J vwpmto Mrimho pwr*J H a n s e n , J . T. (2021). A/etfer's Clinicalmmm Anatomy-E-Book. E l s e v i e r Health S c i e n c e s . r •M Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , C h u r c h i l l ^ L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , 3 P Q R T Funkční anatomie - art. genus art. femoropatellaris a art. femorotibialis • lateralis, medialis • nený- menisky ) (Hoppenfeld, 1976) • kloub • •itenjsn! a největší synoviální kloub v těle • největší kloubní dutina, sezamská kost (patella) a kloubní pouzdro v celém těle (Matthijs et al., 2006) • meniskv Articular cartilage Quadriceps Hamstring Posterior cruciate ligament (PCL) Medial collateral ligament (MCL> Front view Side view https://c( Knee anatomy n/anatomy/anatom> žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava) okostice (peiiosteum) spcngiózni kost kompaktní kost vaz (tigamentum) synoviální membrána kloubní dutina (cavitas aríicutaris) (obsahuje synoviální tekutinu) kloubní chrupavka (cartitago articufans) kloubni pouzdra (capsuta articulans) (zpevněné pomoci vazů) Dvy- • l^j^fffia ^ p ř ^ i o o S ^ u ^ n y b r z ja£e!?sWofeení patelly a femuru, protože patella je sezamská kost zavěšená v patelárním vazu • Patela je velmi dynamizujícím prvkem extenzorového aparátu kolenního kloubu. Čéška je kladkou, na které dochází ke změně směru tahu QF. Úpon svalu bez čéšky, tedy probíhající přímo ze stehna na bérec, by vyvinul v místě úponu podstatně menší sílu než sval „podepřený a zahnutý" kladkou patelly (Dylevský, 2009) • Přímá úměra mezi stupněm FL a velikostí síly tlačící Datellu k femuru, proto je při neúměrném zatěžování v deku a ve dřepu často poškozována • Toto skloubení současně přispívá ke stabilitě kloubu konvexní kloub. • Plocha patelly je rozdělena podélnou rýhou na 2 fasety a zapadá tak do konkávního prohnutí mezi kondyly femuru Patel lofemoral Joint Oii#ir H li •, ..- Patel ÍV tamrrai Articular tilAga L_I*_I meniüCüB- https://www.physiop e d i a . c o m / P a t e l l o f e m o r a l _ J o i n t UNI S P O R T Patella (Kneecap) Bone - Left Leg Base- P3tÔ< l*färZde1enacrista P a t e " a e n a 2 fasety: • ntsni • ho tvaru a velikosti faset rozlisnuje Wiberg 6 typu pateMy Hoffova telesa dislokace patelly: = p. baja • •ast UNDERSTANDING PATELLA POSITION ..I. ... I.I-..M V i ->r..l - MWPIHHI |ť.-fi hi M l L | p m * n F l r . l M . . . . . iiji.irt,- l^flTI I- .. .1 i., ^Lrpkovité ^stičky z vazivové chrupavky, které jsou při svém obvodu vyšší, na vnitřním obvodu velmi tenké • Cípy menisků se upínají na tibii do area intercondylaris anterior et posterior • Obvod menisků je připojen ke kloubnímu pouzdru a prostřednictvím ligg. coronaria k tibii R a d o m í r , Č. (201J6). Anatomie 3: yei vycfán/gGrada Ptyblishing am n«-rnhí,lriini ini-nixus Li:IT.III-, 1'Kdnmilurn nJldlrf J i ' íilhild<-«* I l.tujl.l" fnvítt/tií* vanw tomto (oAkwfloy dolili hurvj »rH»iJi> *u|M.>[1.1:<-[>.•'•> liRjriwnLi i ILKI.IIJ i|ifi>li\l.l «. ni.Li.ilii m. •• !.i .i concMu* mřdu!t»f*rnoft* plica iyn*>wijlrt intrapjtrilam nwwuuMAtfl 1krytí wrioviJJni r.-i :-r..n,• rnuvxikji „ivih mnJuln (odklopmv dolůI l\l • III w II 1 S P O R T Kloubní pouzdro - s\ • nednicná • vrstvy •í cDetné duplikatury a rasy •ený tuk = corpus adiposum infrapatellare = Hoffovo teleso • pruh • ují cnetna' •ek & Hernt, M ar iiculant genus Bui sa - Recessus suprapatellaris Plns fix f ill Burlo :ubíUTaníipf*p«*llírii PIkj synovialis niW-aT-llr.ru undI I • • I ll ľ • •' 111 1 ! ľíl .1| lt-ll H - HoKa'sc her Fettkörper LigarrientTjrn patellae Búria infiapattlljnl profunda Bursa - Reeusus siipiapartelans 5 rce • LCA a LCP zajišťují pevnost kolena, zejména při flexi, kdy se napínají • Tím že se na sebe navíjejí též omezují vnitřní rotaci (zamčené koleno) lili í\l T!lfl U ll 1 C [) n D T o r U K Ligamentum cruciatum posterius • z vnější plochy condylus medialis femoris do area intercondylaris posterior (je kratší a pevnější) •ásti: skyt lig. meniskofemorale posterius (Wreisber = Weitbrechti) - slabé vazy kolem LCP: https://www.voutube.com/watch?v=OeMoxNBQJAE&ab channel=Advanc eHospitals Je dlouhý stejně jako LCA, ale asi o 1/3 silnější - nejsilnější vaz kolene Brání dorsálnímu posunu tibie proti femuru a omezuje ZR bérce Nejvíce napnutá je v poloze, kdy je LCA nejvíce uvolněné (flexe 40- 50°) Limituje rotace (ZR), pohyb anterioposteriorně (P), valgozní a varozní stresy J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r Limb), Churchill L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T MUNI S P O R T Intraartikulární vazy lig. meniscofemorale • anterius et posterius • jdou ze zadního rohu lat.menisku a ^ í r , , í í •^'-"•beDh LCP lig. transversum genus • napříč spojuje oba menisky • je zabudováno v kloubním pouzdře a v tukové řase synoviální vrstvy kloubního pouzdra • jediný pravý nitrokloubní vaz Lv. rti*Tiiia>lírr.flnie tnlcnut L ty. Líunivenií^i jcniu M Ľ'llíi'ír l i l * lř*f L«. irnitLicunt wntcťiuj L t miniKp^mtiiil: [oslrrus L i ÍÍVlľlňllllT! JňlŕfÉK http-,.,,., anterius UNI S P O R T 4 4 318 MENISKY A NITROKLOLBSl VAZY KOLENNlHO KI.Ol Hi - pravá strana, pohled shora no tibii I llflatlICrtlun i ru* Kilum anlcnu* J 2 / liyJincnlüm [ramvcrium genu* 3 mtiuwu* Literals 4/ Uieralnl kloubní plocha na ubil 5 ligaraentum collateral fibular* 6. ligamcnium collatcralc tibiale 7/ mcti í k u s medialis '• Itgarncntum cruttalum pojlerius 9,' ligamentum meniscolemorale posterius a lij? menÍH.ofcmorale anténu* R a d o m í r , Č. (2016). Anatomie 3: Třetí, upravené a doplněné vydáni. G r a d a P u b l i s h i n g a s . Bursy • V oblasti KOK je popisováno více jak 20 burs, klinicky významné jsou především ty, které komunikují s kloubní štěrbinou • tíhové vácnky, v místech tlaku a trnení - lozDiska • komunikující a nekomunikující s kl. pouzdrem • prni zánentu náplň• —> palpovatelnost, bolestivost 1. Nekomunikující s kloubní dutinou: • Prepatelární - bursa subcutanea prepatellaris, bursa subfascialis prepatellaris, bursa subtendinea prepatellaris • Infrapatelární- bursa subcutanea infrapatellaris, bursa infraptellaris profunda • Bursa subcutanea tuberositatis tibiae - namáhána při kleku mi u n i S P O R T Bursy 2. Mohou komunikovat s kloubní dutinou • Klinicky nejvýznamnější • Bursa suprapatellar (komunikuje s recessus suprapatellaris, místo punkce KOK), recessus subpopliteus • Bursa musculi semimembranosi lateralis, bursa musculi gastrocnemii medialis někdy mohou být spojeny v jednu = bursa gastrocnemiosemimembranosa, při patologickém zmnožení tekutiny v synoviálním váčku tuto bursu označujeme jako Bakerova cysta semimembranosus bursa suprapatellar bursa 9UbcrriBriĚQU5 prepatellar subcutaneous — inrrapaieiar bursa dee parapatellar sulHartuiiil (pes ansůrinus) UNI S P O R T Bursy 3. Obvykle nekomunikuji s kloubní dutinou • Souvisí výhradně se šlachami svalů v okolí kolenního kloubu • Bursa subtendinea musculi semimebranosi medialis, bursa subtendinea musculi gastrocnemii lateralis, bursa subtendinea musculi sartorii, bursa subtendinea musculi bicipitis femoris inferior, bursa anserina WIUNI S P O R T Bursy komunikující s KP: • bursa m.semimembranosilat • bursa m.gastrocnemiimed. • bursa suprapatellaris nekomunikující s KP: • bursa subtendinea m.semimembranosi med. • bursa anserina-cDasto spojena s b.subtendinea m. sartorii • bursa subtendinea m.sartorii • bursa subtendinea m.bicipitis femoris inferior • bursa subtendinea m.gastrocnemii lat. bursa subcutanea prepatellaris • bursa subfascialis + subtendinea prepatellaris • bursa subcutanea infrapatellaris • bursa infrapatellaris profunda • bursa subcutanea tuberositatis tibiae nun i S P O R T MUNI S P O R T J U I ICO , Svaly kolenního kloubu - dynamické stabilizáto Svaly: Quadriceps femoris" Sartorius Gracilis ventrální strana K O mediální strana K O K Tensor fasciae latae přes tractus iliotibialis la S . F. (1990). T h e Physiolocjy of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r Limb), Churchill L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . v m, quadriceps femoris í strana K O K Semitendinosus Biceps femoris Popliteus Gastrocnemii Plantaris (A) geometric femuru zadní roh menisku ischiokrurální svaly A C L ischiokrurální svaly A C L zadní roh menisku snížení kongrucnec kloubních ploch moment natažení dolní končetiny m. quadriceps femoris dorsální strana K O K G r o s s , J . M . , Fetto, J . , S u p n i c k , E. R., Z e m a n o v á , M . , & V a c e k , J . (2005). V y š e t ř e n í p o h y b o v é h o a p a r á t u : překlad d r u h é h o anglického vydání. Ischiokrurální svaly jsou synergisty L C A - pomoc při předozadní stabilitě K O K UNI S P O R T Svaly kolenního kloubu - extenzorová skupina m. QF - 4 svalová bříška: • monoartikulární (m. VI, m. VL, m. VMO) výhradně extensory KOK, i laterální složka (VMO silnější než VL, zábrana L deviaci patelly, kokontrakce VMO:VL - směr patelly kraniálně, nerovnováha - stranová deviace patelly) - opakující se dislokace patelly - laterálně, aktivace m. VMO • biartikulární (m. RF) - jen asi pětina celkové EXT, jeho efektivita jako EXT KOK závisí od pozice KYK a naopak efektivita jako FLX KYK závisí od pozice KOK J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T Svaly kolenního kloubu -flexorová skupina • pri FLX v KYK dojde k relativnímu oslabení m. RF jako EXT KOK (začátek a úpon se k sobě přiblíží), větší efektivitu sehrávají monoartikulární EXT KOK (mm. vastii) • při EXT v KYK dojde k prodloužení začátku a úponu m. RF a k jeho relativnímu zesílení jako EXT KOK (nahromadění elastické energie) • gMAX antagonista-synergista m. RF (antagonista v oblasti KYK a synergista v obl. KOK - např. při běhu či chůzi) • m. RF aktivní během švihové (FLX v KOK) i stojné (EXT v KOK) fáze KC 223 222 221 J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , C h u r c h L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T Svaly kolenního kloubu -flexorová skupina • synergisté EXT (m. RF FLX KYK a EXT KOK) : FLX aparát KOK (hamstringy EXT KYK a FLXKOK) • u FLX v KYK se hamstringy více napínají a vzdálenost od Z a Ú se prodlužuje, u FLX v KYK se zvyšuje jejich efektivita jako FLX KOK • u EXT KYK se hamstringy relativně prodlouží a uvolní a ztrácí svou efektivitu jako FLX KOK I 225 J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2 , L o w e r L i m b ) , Churchill L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T Svaly kolenního kloubu -flexorová skupina • m. gastrocnemius (6 a 7) - silný stabilizátor K O K • všechny svaly kromě krátké hlavy m. B F a m. popliteus jsou biartikulární (jejich efektivita závisí i od pozice K Y K ) • m. sartorius (5) - flexor K O K , a F L X , Z R a A B D K Y K m. gracilis (4) - adduktor a pomocný flexor K Y K , podpora F L X a V R K O K J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , Churchill L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . Svaly kolenního kloubu - rotátorová skupina • ffexory KOK jsou i rotatory a dělí se podle jejich úponu • svaly uloženy L od vertikální osy XX' rotace jsou ZR (m. BF -1 a m. TFL - 2) - tah tibial, plateau za posteriorně = ZR • m. TFL je ZR KOK jen ve FLX KOK, když je KOK v EXT, napomáhá svou kokontrakcí stabilizaci "uzamčení KOK" v EXT • svaly uloženy M od vertikální osy XX' rotace jsou VR (m. sartorius - 3, m. semitendinosus - 4, m. semimembranosus - 5, m. gracilis - 6, m. popliteus - 7) • síla m. popliteus jako VR KOK je větší s jeho FLX J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T Svaly kolenního kloubu - dynamické stabilizátory movement therapists. E l s e v i e r Health S c i e n c e s . Kineziologie KOK - psové^uspořádání • Kontakt femuru a tibie je temer v horizontále, femur je však od této osy odkloněn, takže svírá zevně otevřený - fyziologický abdukční úhel 170-175° (u žen o 5°menší, pro širší pánev) • Klinické využití: pro stanovení úhlu odklonu těla femuru se využívá Q-úhel MUNI S P O R T ceps angle" • ostrý úhel, tvoří ho směr tahu m. QF a osa lig. Patellae • spojnice SIAS a středu pately + spojnice středu pately a tuberositas tibiae • Ženy 15° • Muži 10° • > 20° - patela je tažena laterálně p e d i a . c o m / % 2 7 Q % 2 7 _ A n g l e Q-angié UNI S P O R T Anterior v i e w Osy kolenního kloubu (Kapandji, 1987) • HOC (hip, knee, ankle) - spojnice středů kloubů, mechanická osa DK - odklonění osy femuru od mechanické osy o 6° • Abdukční úhel - fyziologická valgozita KOK170°-175° r i L 1 / \ — \ >qenuavara A < genua valga J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r Limb), C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . ysiology of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, wer Limb), C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th 1 (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . Pohyby v KOK • 1 stupeň volnosti, při flexi kolene 2 stupně volnosti • Základní postavení: extenze = uzamčení kolene, při které jsou ligg. collateralia a cruciata napnuta (Číhák, 2001) Osa XX' - FL/EX v sagitální rovině Osa YY' - VR/ZR pouze ve FL KOK (Osa ZZ' - joint play, pouze při FL KOK) J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the Joints| T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r Limb), C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . UNI S P O R T xe • Aktivní flexe: -140° (Bartoníček, Čech a Sosna 1986; Kapandji, 1987) -135° (Hoppenfeld, 1976) -120° (Véle, 2006) *Kapandji rozlišuje aktivní flexi kolene s EX KYK = 120° a s FL KYK = 140° Pasivní flexe: 160° (Kapandji, 1987) HUNI S P O R T Flexe - iniciální rotace • Tibie rotuje v prvních 5° flexe dovnitř • Počáteční rotace uvolňuje ligg. collateralia a lig. cruciatum anterius • Tento pohyb se označuje jako odemknutí kolene • Rotační pohyb doprovází flexi v malé míře až do 30° flexe Flexe - valivý pohyb Probíhá v meniskofemorálních kloubech - femur se valí po ploše, která je tvořena menisky a tibií vzad Od flexe asi 20° přechází valivý pohyb v pohyb smykový - nejdříve v mediálním femorotibiálním kloubu, s malým zpožděním pak i v laterálním femorotibiálním kloubu Toto zpoždění je dáno asymetrií obou femorotibiálních kloubů - laterální kondyl femuru překonává konvexní laterální kondyl tibie, „kutálí" se více než mediální - L vycnnívá více doprnedu ( 4 - 7 mm), cesta, kterou vykoná na laterální ploše tibie je delší než cesta mediálního kondylu h t t p : / / w w w . k c s o l i d . c z / z d r a v o t n i c t v i / k l i n i c k a _ k a p i t o l a / s k e / s k e - 1 1 0 / s k e - 110-text.htm U N I S P O R T Ftexe ri posu^Ftý pohyb • Odehrává se v kloubech meniskotibiálních • V konečné fázi flexe se pro stále větší zakřivení zadních částí kondylů femuru zmenšuje plocha jejich kontaktu s tibií • Menisky mění kolem femuru svůj tvar a spolu s kondyly se posunují po tibii dozadu, přičemž posun laterálního menisku je větší, než posun menisku mediálního (12:6 mm) • Spolu s relaxací kolaterálních ligament při flexi dochází k větší pohyblivosti v kolenním kloubu na úkor jeho stability EříteflE&enze: 5°-10° (Kapandji, 1987) chybné označování za hyperextenzi • Posuvný pohyb v meniskotibiálních kloubech směrem dopředu • Valivý pohyb v meniskofemorálních kloubech směrem dopředu • Závěrečná rotace tibie opačného směru, než byla rotace iniciální, tedy rotace zevní, která způsobí uzamčení kolenního kloubu E f l M K M e ' l y během FLX a EXT • Během flexe patella provádí vertikální posun, při I kterém se pohybuje z facies patellaris femoris do^O / fossa intercondylaris ' ' '' • Při tomto pohybu směrem distálním patella překoná vzdálenost, která se rovná téměř dvojnásobku její délky (tedy 8 cm) • Během extenze: proximální posun J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s | T h e W7hl>orl>om k tiKiiiV á C i i i c u c i i i i v U M U e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 . • Pohyb v sagitální rovině • Opisuje oblouk daný délkou lig. patellae Pohyby menisků během FLX a EXT (Kapandji, 1987) • Dva fixační body: anteriorní a posteriorní, zbytek je m o b i l n r » deformace menisků • Během flexe dochází k posunu kontaktní plochy kondylů femuru a tibie směrem dorzálním, zatímco během extenze směrem ventrálním • Pohyb menisků tyto posuny sleduje • Při pohybu z extenze do flexe se menisky pohybují směrem dorzálním nerovnoměrně: • Zatímco laterální meniskus vykoná posteriorní posun 12 mm, mediální meniskus jde pouze do vzdálenosti 6 mm (kvůli fixaci ke collat.lig.) U l\l I S P O R T P o h y b y menisků během FLX a EXT (Kapandji, 1987) - mediální meniskus je zadním rohem přitahován tahem m. semimebranosus a jeho přední roh LCA - laterální meniskus je tažen posteriorně m.popliteus • EX: - menisky jsou vytaženy vpřed meniskopatelárními vlákny, které jsou napnuty pohybem patelly směrem S - zadní roh laterálního menisku je tažen meniskofemorálním vazem a také LCP .118 MENISKV A NITROtiLOL BSt VAZY KOLFNMHn KIOl'Bl - pma Mrana, pohled shnra na tíhu I, i.-.i-i .-'uiinivructaluin »nierui» Ugaincnium iraimers.um gctiu« mimuciií btculu Imerilni kloubní plocha na iibn Ligamentum coLlaicraie fibularc ligaminiiiim coJlaleraJe ubialí mcntKuamcdialis ligamcimwi crucialum poueriui Iigameniuin memvtffemoralc jKKWFiu* » Eig rncnisť*fcitiwalc interim R a d o m í r , C . (2016). Anatomie 3: Třetí, upravené a doplněné vydání. G r a d a P u b l i s h i n g a s . UNI S P O R T ^WÍ^^ffC^ je rovnoměrná distribuce tlakové síly, působení jako tlumič, roztírání synoviální tekutiny, napínání kloubního pouzdra a bránění jeho uskřinutí • při stoji v extendovaném KOK absorbují 50% tlaků, které působí na kloub, při flektovaném KOK až 90% J o n e s , S . F. (1990). T h e P h y s i o l o g y of the J o i n t s | T h P h y s i o l o g y of the J o i n t s , IA K a p a n d j i (Ed.),(vol 2, L o w e r L i m b ) , C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 UNI S P O R T ^řína^xí^dá^ na$í^vá®ů > pohyby do rotace téměř nemožné • Nejvyšší rozsahy rotací okolo 45-90° FL kolene • Rotace probíhají hlavně v meniskotibiálním skloubení za současného posunu menisků • Rozsah posunu větší u laterálního menisku (méně pohyblivý mediální meniskus více ohrožen, z 95 % postižen mediální) • Důležité pro průběh rotace průběh zkřížených vazů: - L C P téměř vertikální průběh, L C A šikmo dopředu U l\l I S P O R T Pohyby do rotace Zevní rotace - mediální kondyl tibie se posouvá vpřed -40° (Kapandji, 1987) - 15-30° (Véle, 2006) - 10° (Hoppenfeld, 1976) -21° (Bartoníček etal., 1986) Vnitřní rotace - laterální kondyl tibie se posouvá dopředu -30° (Kapandji, 1987) - 40° (Véle, 2006) -10° (Hoppenfeld, 1976) -17° (Bartoníčeketal., 1986) Rozsah pohybu do rotace ovlivňuje stupeň flexe! NIUNI S P O R T Pohyby menisků při rotacích bérce • Během rotací menisky přesné sledují pohyby femorálních kondylů ^Při ZR, je laterální meniskus tažen do přední části tibiálního plato a mediální ^ a ž e n vzad (VZHLEDEM K FEMURU, NE TIBU - ZR L kondyl tibie vzad, A L E L kondyl femuru vůči tibii VPŘED!!!) • Při VR se mediální meniskus pohybuje dopředu, zatímco laterální ustupuje vzad WIUNI L o w e r L i m b ) , C h u r c h i l l L i v i n g s t o n e , E d i n b u r g h , 5th e d n (1987), p. 2 4 2 , lllus.E 1 0 . 9 5 , I S B N : 0 4 4 3 0 3 6 1 8 7 Poškození menisků • • avaskularni m vy vyživující menisky na, ponu na, Dnlivé cévní • ponu Centrální zóna, tzv. „white-white" zóna je více jak 5 mm od úpon a je avaskularni w _ _ •.. • • - . _.. -D odvozena od arteria genus superior et inferior lateralis a arteria genus superior et inferior medialis. T H E T Y P E S O F I N J U R I E S O F T H E K N E E M E N I S C U S a healthy meniscus radial meniscus tear longitudinal tear patchwork meniscus tear of the meniscus m ma meniscus tear of the type rupture horn of the meniscus "handle watering can" h t t p s : / / m a h w a h v a l l e y o r t h o p e d i c x o m / t h e - d i f f e r e n t - t y p e s - o f m e n i s c u s - t e a r s - a n d - h o w - t h e y r e - t r e a t e d / UNI S P O R T Poškození menisků • Vaskularizace menisku se s venkem snizfJuje • Debny potencia' DevázDnen • leze a venku pacienta • - - rjtsrjí (Chahlaet al., 2017). • „red-red" DÍvod krve z obou stran trhliny - nejlepší hojení) • „red-white" ní ní •ní ) • „white-white" •ebnou odezvu (Manské, 2006) • Dednictvím r ho nervu. etinu menisku. mechanoreceptory: není • lachové ten lísko (typ III). •edevsDim • li ny FEMORAL CONDYLE P M C P TI E 3 A L P L A T E A U h t t p s : / / s a t g o h i l . c o m . a u / s e r v i c e s / k n e e / m e n i s c a l - t e a r s ch trhlin, •ípadec m (Manské, 2006). WIUNI S P O R T Poškození menisků (Mladí jedinci) trhliny nepřímý úraz do valgozity se ZR tibie s 20° hlou EXT KOK • femoralni •iklad EXTKOK C • z Dny • tlacc • leni • elozDi (Kapandji, 1987). posun a ZR): . Ditahová smenrem do strnedu kloubu pod konvexitu mediálního femorálního kondylu. KdyzD je kloub EXT, meniskus je zachycený a rozdrcený mezi dvenma kondyly s následnými mozDnými dunsledky: longitudinální štěpení menisku nebo kompletní oddělení ho pouzdra nebo trhlinu menisku. c • z n ná c • - nzaný typy poranenia menisku Longitudinal { Vertical) Tear Radial Tear May progress to B-uLkel Handle Tear Parrot Beak Tear h t t p s : / / d r z a m b o r s k y . s k / d i a g n o z y - a l i e c b a / k o l e n o / p o r a n e n i e - m e n i s k u / Horizon u I Tear M3V progress to U N I S P O R T Poškození menisků VV M U M Í S P O R T Poškození menisku • Zraněn ní menisku jsou cnastá v koleni s nedostatecnným LCA • PosDkození laterálního menisku je obvykle spojeno s akutním roztržení LCA, zatímco trhliny mediálního menisku se vyskytují u osob s chronickou nedostatečností LCA (Manské, 2006). • Poraněnná cnást roztrženého menisku nedokázne následovat normální pohyby a stáhne se mezi femorální a tibiální kondyly. V duDsledku toho se koleno „zablokuje" ve FLX, která je výraznenjsní, s posteriornenjsDÍ orientací ruptúry. Plná EXT je pak nemozDná (Kapandji, 1987). • Degenerace menisku• byla nalezena v asymptomatickém kontralaterálním KOK u pacientu• s roztrzDeným meniskem. Někteří pacienti, kterní mají degeneraci meniskun isou • podobnen náchylní není meniskun (Manské, 2006). M U l\l I S P O R T Klinické testování • Akutní, traumatické ruptúry (mladsní pacienti) • Atraumatické, degenerativní ruptúry (starsní pacienti) Rizikové faktory spojené s vývojem symptomatické trhliny menisku byly identifikovány jako: • BMI> 25 kg/m2 • muznske' pohlaví a povolání vyznadující klecnení • drnepenní nebo chunzi po schodech (Babu, Shalvoy, & Behrens, 2016) • Nástup prníznakun a mechanismus poraněn ní jsou cnasto klícnem k dg. Syndromy způsobené ruptúrami menisku lze rozdělit do 2 skupin: 1. Skupina s uzamčením (diagnóza je zde jasná) 2. Skupina bez u z a m č e n í • n e n j s n í •ten • netrnení (Gupta, Mahara, M U N I & Lamichhane, 2016). S P O R T Klinické testování • Otok kloubu u akutních trhlin menisku se objevuje pozdenji (> 24 hodin) • Atraumatické, degenerativní patologie menisku se obvykle projevují zákernným nástupem bolesti. U starsních pacientun-diagnóza obtíznnen odlisnitelná od OA. Pacienti dále cnasto popisují pocit „zamknutí", „cvaknutí", „prasknutí" a nenkdy i pocit „podlomení" kolena. Symptomy mají tendenci narunstat a ustupovat s mennícím se mnoznstvím aktivit (Babu et al., 2016). Provokativní vyšetřovací manévry pro bolesti v menisku zahrnují: • Apleyův kompresní test, McMurrayuv test, Steinmannuv test a Thessalyuv test (aplikace axiální síly na KOK pro nasimulování zatíznení, při zajištění rotacnního momentu okolo nohy-vyvolání cvaknutí, prasknutí nebo bolesti). • Kocabey a kol. v roce 2004 zjistili, zde kombinace citlivosti kloubní sntenrbiny, pozitivních testun McMurray, Steinmann a Apley má 80% citlivost na patologii M menisku a 92% citlivost na patologii L menisku (Babu et al., 2016). • Childress (chůze v drepu) - zadní rohy menisku • Payerův test (Bolest v zadní cnásti mediálního menisku-kloubní sntenrbiny svendcní pro posnkození zadního ho menisku (Gallo, 2011)). ri u rj i S P O R T McMujiífa^Test ~ J) Assessme • A P L E Y ' S T E S T FC M E N I S C I O F K N E U IM I Mechanismus hojení menisku • • eni • slednou opravu) • • • eniny. jizvy (Manské, 2006) Mechanismus opravy menisku postupuje podle dvou vzoru: • cesta cesta • kapilá • tekutiny) Fiqure S: P h o t o q r a p h s s h o w i n q an unhealed m e n i s c u s tear (Al and a healed m e n i s c u s tear (B). Howarth, W. R., Brochard, K., Campbell, S. E., & Grogan, B. F. (2016). Effect of microfracture on meniscal tear healing in a goat (Capra hircus) model. Orthopedics, 39(2), 105-110. UNI S P O R T Chirurgická léčba Menisektomie •etizneni kloubní • ecích modelu• (Jeong, Lee, & Ko, 2012). Parciální a subtotální menisektomie chmenisektomie fragmentů) menisektomie Dní nástí • ní zadní okraj menisku (Dungl, 2014)). menisektomie •ástecnne' odstraněn ní •tsninen prnípadun je tato operace tzv. one-day surgery. • nn • •zn • ic nic, & Bokan, 2015). (a) I n t a c t k n e e ( b ) P a r t i a l m e n i s c e c t o m y S h e m e s h , M . , S h e f y - P e l e g , A . , L e v y , A . , S h a b s h i n , N . , C o n d e l l o , V . , A r b e l , R., & G e f e n , A . (2020). Effects of a novel m e d i a l m e n i s c u s implant o n the k n e e c o m p a r t m e n t s : i m a g i n g a n d b i o m e c h a n i c a l a s p e c t s . Biomechanics and Modeling in MU l\l I S P O R T Chirurgická léčba Sutura menisku • a •ední oblast) • ínezD • •í rjí • horsní cévní • ibývají degenerativní zmenný) ho vzniku ze L menisku nivení nilehle synoviální vý • ní nástí •ení • • á •í v („needeling") (Dungl, 2014). h t t p s : / / o r t o p e d i e . e s t r a n k y . c z / c l a n k y / p u b l i k a c e / s e s i t i - s u t u r a m e n i s k u - m e n i s k o p e x e . h t m l UN I S P O R T RHB po pare. menisektomii Časné cíle po chirurgickém zákroku jsou: • kontrola bolesti a otoku • maximální rozsah pohybu kolena a chunze s úplným zatíznením • neexistuje znádne' omezení zátenzne (dle tolerance pacienta-Frizziero et al., 2012)). • kryoterapie a UZ, MT, kloubní mobilizace, výpony, výstupy, extenenní cvicnení, bicykloveá ergometrie. Extenzory K O K jsou dunieznite' pro zpevnenní, po op. je jejich síla nedostatečná - vracií se na prnedoperacnní stav azD 4-6 týdnun po operaci a je stále niznsní ve srovnání se zdravou konenetinou a z n do 12 týdnun. U sportovce má rehabilitace klícnovou roli v co nejrychlejsní obnoven normální S S m. QF billat. prned návratem do soutenzní (Frizziero et al., 2012) • RHB 1.tt - progresivní zatenznování s berlemi. V dalších 3 týdnech - dosažení normálního tempa chunze a zvysnujícího se rozsahu pohybu v KOK, dle tolerance pacienta (Frizziero et al., 2012). • RHB 3. tt - intenzivní posilování s v a l u • , propriocepce a balancnní cvicnení. Obnovení sportovního tréninku je povoleno, jakmile je S S m. QF operované konenetiny alesponn na 80 % ve srovnání s kontralaterální konenetinou, kdeznto do _ i _ |—| ^ |—| j _ _ _ • i • £ im i |—| • _ _ ' i _ / - \ i L. i |—| _ i • r\ r\ r\ / i * i—\ i s i—\ _ £ _ _ _ _ _ • i • • • nznení • dnecM U N I (Frizziero et al., 2012). S P O R T RHB po sutuře menisků • Podpora hojení pomocí kontinuálního UZ (teplo a zvýsnení zásobení krve lécneným meniskunm benhem bezprostrnední pooperacnní fáze) • Bylo zjisntenno, zne pouznití UZ zvysnuje ROM a sniznuje bolest u pacienta s akutní trhlinou menisku • Parametry k pouznití jsou: 1,5 W/cm2 po dobu 5 minut po kryoterapii, aby se sníznila tkánnová rezistence • Pro UZ terapii se lisní optimální poloha kolena pro mediální a laterální meniskus. Poloha kolena pro mediální meniskus je pozice cntyrnky (ZR v KYK s bércem polozneným na stehnu kontralaterální DK) s tibií v ZR. Poloha pro laterální menisku je s 45° FLX v KOK a tibií ve VR • Během prvních 2 týdnů po operaci je FLX povolena do 90°, ve 3. a 4. týdnu do 120°, 4. až 8. pooperační týden dosahuje maximální FLX (Heckmann, 2006). • Hned po operaci by menly být zahájeny cvicnení izometrické' kontrakce na m. QF, po 3-5. tt (dle typu posnkození menisku) - komplexnenjsní cvicnení na posílení svalun, jako je chunze, sed o stennu, mini drnepy atd. • Proprioceptivní a balanční cvičení pacient provádí mezi 3. a 5. tt, zatíznení je cnástecnne' (rovnováha, prnesouvání s berlemi ze strany na stranu a zeprnedu dozadu) • Od 5.-7. týdne je moznne' dané cviky provádění v plném zatíznení s pomůckami (Frizziero et al., 2012)). Pohyby patelly při rotacích • Při Z R femur táhne pafellu laterálně, lig. patellae má šikmý inferiorní a laterální průběh (větší než v neutrální pozici) (123) • Při V R se pohybuje šikmo dolů, ale mediálně (122) WIUNI S P O R T LCA - Ligamentum cruciatum anterius • Průběh: od vnitřní plochy laterálního kondylu femuru do area intercondylaris anterior tibiae • Synergista hamstringů • Brání posunu bérce vpřed a zabezpečuje vnitřní rotaci bérce • Složeno ze 3 částí (Kapandji, 1987): - anteromediální- nejdelší, leží nejpovrchněji, nejnáchylnější ke zraněním - posterolateral ní - hlouběji - intermediální 0-20°napnutý 40-50°- u některých vláken klesá napětí 70-90°opět napnutý h t t p s : / / w w w . c h i r u r g i e d u s p o r t . c o m / e n / o u r - s p e c i a l t i e s / a n a t o m y a n d - b i o m e c h a n i c s - o f - t h e - a n t e r i o r - c r u c i a t e - l i g a m e n t - a c l - d u a l b e a m - l i g a m e n t / UNI S P O R T MUNI S P O R T Biomechanika LCA hlu, • hlu od 30° do 45° (Katoetal., 2012). WIUNI S P O R T MUNI S P O R T Poraneni LCA • Dni •asteDji rce • ime • ipaduD • a s n y • itelne prasknuti,• ipaduD PrDicDinou vzniku hematomu je poraneDni veDtev^k a nenir.ularic, media wtvareifni plexus Tftntn va7 ift nnsnkr)7ftn a7v 10x nastmi n ^ P C I Contact injuries represented only 20% of the ACL injuries occurring during competition. UNI S P O R T Poranění LCA • Distenze • e n i ken. ruptúra • • •ípaden jizD muDzD kloubu. Ľ ruptúra Ľ •tsD Ľ • lý \ nestabilita https://www.researchgate.net/f A C L - i n - a - 2 5 - y e a r - o l d - w o m a n - E w i t h - f a t _ f i g 3 _ 2 3 0 6 9 8 5 4 3 https:// injuries/rupti mrrtiirp html Poranění LCA Částečná obnova funkce kloubu - k o m p e n z a č n í m e c h a n i s m y : • zvýšení svalové cDinnosti „hamstringuD" ( L C A synergista) • snízDení svalové cDinnosti m. Q F • hamstringy jsou u p a c i e n t u • s posDkozením vazu funkcDneD daleko aktivneDjsDÍ nezD u zdravých osob - lepsDÍ „prDipravenosť reagovat v kratsDÍm intervalu veDtsDÍ silou, jelikož JSOU Synergisté ACL ŕR^rtnnír.DPk Ä H^rDt 9DD4- Hart M U N I •tipcDak, 2010). S P O R T Vyšetřovací metody, anamnéza • Anamnéza (pochopení mechanismu Úrazu, počáteční symptomy, doba uplynulá od zranění, pozdní následky, atd.) • Pokud si pacient mechanismus úrazu nepamatuje, info od doprovodu, spoluhráčů, rodičů, trenérů, atd. • Čím dříve od úrazu vyšetřujeme, tím má vyšetření větší validitu • Bolest, otok a zmenna napentí menkkých tkání okolo kolenního kloubu dg. znesnadnnují • Míra bolesti a otok vrcholí nejcnastenji 2. den po úrazu, poté se zacníná ventsninou sniznovat • Je-li daná doba od vzniku úrazu po první prníznaky promesnkána, je potrneba dunkladne vysnetrnení odlozDit i o nenkolik dní • Výskyt hemartros je známkou zavázaného poranenní a jeho prnícninou je pravdeDpodobnen praven poranenní LCA • ' Dníte' • k k o t k á n D o v é ' nádoven c h MU N I S P O R T Vyšetřovací metody, anamnéza Polékařském vyšetření následuje vyšetření fyzioterapeutem: • vyšetření pohybu (aktivního, pasivního, prnípadnen pohybu proti odporu) • aspekce - konfigurace kloubu a jeho okolí (postavení dolní koncnetiny, otok, event. deviace pately) • palpace - anatomické pomenry, menkké tkánen a prnítomnost otoku cni výpotku • aktivní pohyb - rozsahy pohybu• v koleni • pasivní pohyb - rozsahy funkcnních pohybu•, kloubní vunle • testování proti odporu - pouze v prnípaden podezrnení na svalové • ní IVI • netrneni provádíme me g • OHI R- P n v U w H n l g. P h n l r t i inl^n Klinické testy • Pomocí speciálních vys netra ovacích manévru • vysnetrn ujeme rotacnní a A-P stabilitu KOK, tedy cílenen ACL. • Nezapomínat na srovnání obou kolenních kloubu•, jak postizDeného, tak zdravého (stupen• laxicity u jednotlivých osob) Pro konkrétní vysnetrnení LCA vyuzDÍváme prDedevsním tyto 3 základní testy: • LachmanuDv test • test prnední zásuvky • pivot shift test • ' • VSD " DÍvá ' • DJÍCÍ MUN I S P O R T > Lach man T Anterior 15 Assessme • Pivot- Shift Test Posterior ßrawer Test I S P O R T Zobrazovací metody • pro vyloučení prnidruzDených poraněn ní, které by mohly ovlivnit terapeutický postup • RTG je při poranění KOK základní zobrazovací vysnetrDovací metodou (vyloucnení poranenní kostní tkánen) a nesmí být nikdy opomenut. Snímek se provádí pomocí svislého paprsku ve dvou na sebe kolmých rovinách vlezné na zádech a na boku s lehkou flexí v kolenním kloubu (Hart & SDtipcnák, 2010; Trnavský & Rybka, 2006). • dg. poranenní LCA a dalších menkkotkánnových struktur (MRI) • v S rovině - zhodnocení celkového edému a také cnástecnnou cni kompletní diskontinuitu vazu • vysnetrnení kontinuity ACL v koronální rovinen (frontální rovinen) je velmi duDlezDite pro diferenciaci mezi parciální a totální ruptúrou vazu • transverzální rovina je nezbytná pro hodnocení struktury vazu, posouzení prnítomnosti kloubního výpotku či pro zjisntenní velikosti Bakerovy pseudocysty vcDetnen zhodnocení femoropatelární artikulace • •ený kraniokaudálne-bez poškození LCA WIUNI S P O R T h t t p s : / / b j s m . b m j . c o m / c o n t e n t / 4 3 / 1 1 / 8 5 6 / F 5 MUNI S P O R T ASK asistovaná plastika LCA • rekonstrukce ní operace vazivového aparátu kolene • poškození LCA (instabilita kolenního kloubu - deficit stojné fáze a samotné chunze, nejistota prni dosnlapu, podklesnutí kolena prni chunzi-giwing way, oslabení síly svalového aparátu, zhorsnení propriocepce, snízDení svalové koordinace) (DobesD & Pátková, 2015). • V závislosti na mechanismu poranenní existuje sniroká snkála posnkození tohoto vazu (asymptomatické podvrtnutí cni natazDení vazu, symptomatické prodlouzDení vazu, ruptúra jednoho cni obou svazkun) • Existuje mnoho operacnních technik, které si operatér vybírá podle dané situace (Torabi, Fu, Luo, & Costello, 2013) • Jiné techniky naprD. sutura, reinzerce cni pouhá tonizace vazu ílUfl i S P O R T ASK asistovaná plastika LCA Metoda "single bundle"(SB) • nejcnastenji pouznívaná operacnní technika - náhrada punvodního vazu jedním sntenpem, tzn. jednosvazková náhrada A C L • rekonstrukce pomocí této metody se provádí tak, z d e se vytvorní jeden femorální a jeden tibiální kanál (tunel) • zaměření především na reprodukci A M svazku • A M svazek nedokázne plněn obnovit rotacnní stabilitu KOK, PL svazek je velmi dunleznitý prni stabiliten K O K v blízkosti plné EXT, a to prnedevsním prni rotacnním zatíznení - rozvinutí techniky dvousvazkové náhrady A C L (Li, Xu, Song, Jiang, & Y u , 2013) Metoda "double bundle" • žádný ze zvazků není schopen sám plněn nahradit funkci intaktního A C L • A M svazek totizn sám nekontroluje translaci ani rotaci v E X T kolene, ve F L X je jeho funkce velmi blízká funkci intaktního vazu • PL svazek se uplatnnuje prnedevsním v rotaci a translaci prni E X T K O K • Od S B metody se metoda „double bundle" lisní nahrazením obou svazkun. Pouznívají se 2 sntenpy - kazndý je fixován a ionizován zvlásntn -~nsni stupenn^ • t e n •tipcnák, 2010) WIUNI S P O R T ASK asistovaná plastika LCA • Pacienti se symptomatickou ruptúrou pouze jednoho svazku- operacnní postup - augmentace • Intaktní a plněn funkcnní svazek zunstává na svém místěn a porusnený svazek je rekonstruován (lepsní propriocepce KOK - zachovány mechanoreceptory v nepostiženém svazku, zvýsnená revaskularizace sntenpu, přesnější zacílení femorálního a tibiálního kanálu vzhledem k prnítomnosti zdravého svazku, dřívější zahájení rehabilitace a drnívenjsní návrat ke sportovní cninnosti (Torabi et al., 2013) • LCA - 3 svazky • U neporusneneho LCA tvorní upony vsnech tenchto svazkuD na femuru tvar puDlmensíce a na tibii tvar trojúhelníku • „triple bundle" metoda, tzn. trojsvazková náhrada LCA (trojúhelníkový tvar na tibii) ri u rj i S P O R T 3 7ft Typy štěpů po ASK LCA • Výbenr sntenpu operatér volí v závislosti na individuálních potrnebach pacienta (venk, zdravotní stav, typ pacienta, jeho sportovní zatíznení a samotnou aktivitu v ADL.moznne' obtížné spojené s odbenrem samotného sntenpu - oslabení svalového cni ligamentózního aparátu) Autogenní štěpy (štěpy odebírané ze stejného jedince, nulová imunitní odpověď, ale riziko komplikací kvůli odběru štěpu): • Patelami šlacha (nejvíce u aktivních sportujících jedinců a profesionálních sportovců, strnední trnetina ligamenta patellae s prnilehlými kostními blocnky z dolního konce pately a tuberositas tibie, metoda - bone tendon bone - BTB, pevnost, dobré hojení kostních bločků, častá bolest předního kolene po odběre štěpů, oslabení SS m. QF) • Šlachy hamstringů (m. semitendinosus, či v kombinaci se snlachou m. gracilis - více u zněn, starsních lidí, rekreacnních sportovcuc a dětí - odpadá riziko poruchy růstu, pevnost, menší pooperační bolestivost předního kolene, riziko komplikace s horší možností fixace bez kostního bločku - pozvolnější pooperační rhb zátěž v brzkém pooperačním období) • Šlacha z m. QF (strnední trnetina snlachy m. QF spolu s kostním blocnkem z horní cnásti pately, kostní bloček - výhoda vhojení a fixace do tibie, pevnost vyšší než patelami - více kolagenu, riziko oslabení m. QF, kosmetické umístění jizvy, technická náročnost odběru, mechanické vl. jako LCA, i přesto málo využíván) [Hart, Kucnera, & Safi, 2010; Hart & Sntipcnák, 2010). Alogenní štěpy (jiný jedinec stejného druhu - aloštěp/graft - kadaver, bez komplikací při odběru štěpu, není riziko velké bolestivosti či oslabení igamentózního či svalového aparátu, riziko přenosu infekce či imunitní odpovědi organismu příjemce) UNI S P O R T Predoperační příprava Kromě rotopedu pro udržení R O M , zařazení cvičení: • prone hangs • wall slide Silový trénink dle tolerance: • dřepy • výpady • aktivace a el.gymnastika hamstringů, lýtkového • Perform this exercise lying on a bed on your stomach • Your knee should be at the edge of the bed with the lower leg hanging off • Place a rolled towel just above your kneecap • Allow gravity to straighten the knee as much as possible • Hold htt ps ://www . y o u t u b e . c o m/watch ? v = Z C Y J A 9 W 0 4 svalstva, vastus medialis obliquus - znovuzapojení do body-schématu, mohutný aferentní tok nenociceptivního charakteru (pro nocicepci bývají postižené oblasti motorickými centry "negovány") Od stabilizační funkce KOK, k funkci dynamické RHB po ASK LCA Hojení a přestavba štěpu (remodelace) • je potřeba správné prnestavby tkánen a vhojení sntenpu do kostenných kanálu• ve femuru a tibii • těsně po operaci je sntenp nejsilnenjsní (nemá znádne cévní zásobení, není pokryt bunnkami synoviální výstelky-benhem nenkolika týdnun slábne a nekrotizuje) • po urcnite doben - revaskularizace (staré bunnky odumírají a nahrazují se novými) • má tři stupne': fáze cnasneho hojení, fáze proliferace a fáze ligamentizace (Smékal, Hanzlíková, Zniak, & Opavský, 2014) • v kaznde fázi hojení má štěp jiné mechanické vlastnosti (pozor u kinezioterapie) WIUNI S P O R T RHB po ASK LCA 1. Fáze časného hojení (do konce 4. tt od operace, aseptický zánět-nekróza štěpu, viditelný otok, v 1. tt štěp zachovává kolagenní strukturu, okolo 3. tt se kolagenní vlákna rozpadají - během cnasné pooperacnní fáze sntenp vykazuje sníznené mechanické' vlastnosti, nej rizikové njs ním místem je rozhraní sntenpu a kosti vytaznení sntenpu z kostenného kanálu Smékal et al., 2014). 2. Fáze proliferace (trvá 8 týdnů, 5.-12. tt po prodělané operaci, nejméně příznivé mechanické vlastnosti štěpu v celém procesu hojení, nejdříve štěp nezásobuje znádna' céva, musí být revaskularizován. Nejvysnsní míra tohoto procesu probíhá po 6. pooperacnním týdnu, úplná revaskularizace sntenpu je pozorována azn okolo 24. týdne po operaci, nejčastějším místem selhání sntenpu je v této fázi samotný sntenp - roztrhnutí hmoty sntenpu nebo vytrznení sntenpu z kostenného kanálu (Smékal et al., 2014)). 3. Fáze ligamentizace (navazuje na fázi druhou, ukončení není prnesnen dano - k mírným mechanickým změn nám na sntenpu dochází i po nen kolika letech, sntenp v této fázi projde zmennamii azn k vlastnostem podobajícím se originálnímu vazu, mechanické vlastnosti doshují vrcholu azn okolo 1 roku po nlané kal et al., 2014)). M U N I S P O R T RHB po ASK LCA • Brzký rozsah pohybu nezvysnuje následnou laxicitu (Ito et al., 2007) • Fyzioterapeut musí dbát na zpunsob provedené operace cni vybraného typu sntenpu a na individuální potrneby pacienta 4 fáze akcelerované rehabilitace dle Standardu UNIFY CR (2015): • predoperační fáze (mentální příprava na operaci, sníznení bolestivosti postiženého kolene, redukce otoku a obnovení maximálního moznného rozsahu pohybu, cvičení viz. předchozí slide) • I. fáze akcelerované rehabilitace (první 2. tt po zákroku, nejdůležitější část pooperačního programu, cíl aktivní dosažení plné E X T v K O K - ne vždy nutné, aktivní dosažení F L X 90st., management otoku, péče o MT a jizvu, cévní gymnastika, udržení či zvýšení S S E X T aparátu KOK, pozor na pasivní motodlahy - lepší manuálně vnímat bariéru, jinak riziko vytažení štěpů! Cvičení v UKŘ, izometrie m. QF se semiflexí do 15 st., P N F - rytmická stabilizace, z FT laser, DD či sf proudy, Dobesn & Pátková, 2015; Griffin et al., 1995; Smékal et al., 2006) • II. fáze akcelerované rehabilitace (3. tt po zákroku - 5. tt., cíl je dosažení plné E X T a zvětšení F L X K O K dle tolerance pacienta, stabilizační cvičení vsedě, stoj na stabilní ploše, cyklické pohyby na rotopedu, postupný návrat pacienta k A D L (Dobesn & Pátková, 2015), preventivní cvičení pokračovat viz. 1. fáze, korekce chůze s plnou zátěží dle fyziologie -MT noha, práce se 4-bodovou oporou chodidla, přenášení váhy těla přes operovanou končetinu ve všech fázích krokového cyklu - prevence fixace antalgického vzoru, trénink chůze po patách - kontrakce m. QF, do konce 3. tt po op. funkční ortéza, poté odkladá a nácvik chůze bez ní, cvičení v UKŘ, pro OKŘ pozor, avaskularizace štěpu a pozor na protažení cvičit od 40st. F L X do max. F L X v KOK, P N F , senzomotorika - malá noha sed, stoj Smékal et al., 2006) • min. 100° - 110° - (rotoped, stepper, plavání - "kraulové nohy") WIUNI S P O R T RHB po ASK LCA • III. fáze akcelerované rehabilitace (6. tt po op. - konec 8. týdne. Cílem vyuznití stabilizacnního cvicnení v seděn, ve stoji cni v jiné pozici na labilní plošne, postupné zvysnování zátenzne na rotopedu, úplný návrat ke v s n e m ADL, siloven koordinacnní cvicnení. Cvicnení v O K R n se vyuznívají daleko cnastenji - sntenp se pomalu revaskularizuje a jeho pevnost je mnohem ventsní. Již není takové riziko dynamického prodlouznení sntenpu, jako předtím. Zařazení např. chunze na benznícím pásu nebo po terénu, pilates, plavání, apod. - cokoliv, co pacient rád "dělá", Dobesn & Pátková, 2015). • Aktivní cvičení (ztíznení vstupních podmínek. Cvičení v U K R n (TRX cni jiné závensne' systémy), neuromuskulární trénink (Posturomed, B O S U , c n o c n k y a runzne' typy kruhových cni kulových úseční), plyometrický trénink-strnídání excentrické a koncentrické kontrakce svalové jednotky (prneskoky "cik-cak" z jedné nohy na druhou v S rovinen, bocnní prneskoky prnes prnekáznku, výskoky na vyvýsnenou plochu cni výskoky z mírného podrnepu. Vendomé prodloužení deccelerační fáze pohybu a poté maximální úsilí k rychlému odrazu zpent. Stepper, rotoped - FIT parametry (Smékal et al., 2006)). • Dále chunze na benznícím pásu, cvicnení na eliptickém trenaznéru nebo prvky hydrokinezioterapie, intenzita zatíznení n nzn kal et al., 2006). WIUNI S P O R T IV. fáze akcelerované rehabilitace n není soucnástí lécnebne' pécn n n nni n Kl cvičení po operaci LCA • po operaci omezit plnou EXT z 10 st. v OKŘ (pozor na OKŘ do EXT se zátěží - izolované předkopávání na strojích, apod.) • největší riziko ve fázi revaskularizace vazu doporučení lékařů vyhnout se tomuto cviku 8M- 12M po operaci • v UKŘ (např. v průběhu stojné fáze chůze) takový problém není - kokontrakce A i P dynamických stabilizátorů KOK (opora pro vaz) h t t p s : / / w w w . m i l e h i g h s p i n e a n d s p o r t . e o m / 2 0 2 1 / 0 2 / 2 4 / m y - l e a s t - f a v o r i t e - e x e r c i s e - t h e - q u a d r i c e p - k n e e e x t e n s i o n / Í.1UN 1 S P O R T Další možnosti RHB po operaci LCA • Systematická review zkoumající efektivitu tradičního post-operačního rhb postupu (TPR) a tzv. Blood Flow Restriction postupu (BFR) po 16-týdenním postupu zjistila signifikantní zvýšení peak-torque hodnot pro FLX/EXT v KOK 60-1807s v prospěch BFR skupiny (izokinetická dynamometrie) • Vedlejší úč. v průběhu BFR tréninku byli: svědění (7.85%), parestézie v oblasti DK (2.81%), nevolnost (0.75%), 10.47% pacientů nedokončilo cvičení z důvodu nízké tolerance cvičení (Spadá, Paul & Tucker, 2022 a Prue et al., 2022) • Hodnoty peak torques BFR skupiny se blížili hodnotám dosaženým testováním před operací KOK Ohta et al. (2003) • Pro obnovu neuromuskulární kontroly a propriorecepce se jako efektivní jeví i využití vibračních plošin, většinou celotělových vibračních plošin (WBV) - signifikantní zvýšení posturální kontroly v exp. sk., ne už tak signifikantní zvýšení co se týče SS exp. vs. kontrolní sk. 9 7 5 5 8 2 / Ligamentum cruciatum posterius • Průběh: přední okraj zevní plochy med. kond. femuru do area intercondylaris posterior • o 1/3 silnější než LCA • Brání posunu bérce vzad a omezuje ZR bérce • Nejvíce je napnutý právě v poloze, kdy je ACL nejvíc uvolněné (flexe 40-50°) • 4 části: - posterolaterální - anteromediální - lig. meniskofemorale anterius (Humphreyi) - vzácný výskyt - lig. meniskofemorale posterius (Wrisber = Weitbrechti) Kolaterální vazy • Napínají se při extenzi a povolují při flexi • Sami o sobě nemají takovou pevnost a sílu - vyztužení sval. úpony • Ligamentum collaterale mediale - srůstá s mediálním meniskem, zesílen adduktory a m. sartorius • Ligamentum collaterale laterale - zesílen m. tensor fascie latae m u í i i S P O R T Pohyby kole MUNI S P O R T © A D f M R , . Diferenciální dg. Bolest: • radikulární syndrom L4, L5, S1 • periferní paréza n. femoralis • zánětlivé procesy (bakteriální, kapavka, borélie, chlamydie, RA, morbus Bechtěrev) • ruptúra úponů (Lateral Pivot Shift) <$> J / V / M H / E X ^ © ^ A D / N R |Dir#ct) - + X © A D ; E R P D / M R ® 245 (D PD^NR IDiract] J / V / L R / E X © (Pivot Shift ReveíSe Test) J / V / L R / F L © W R E C / L R PO/Lfl UNI S P O R T :red paielíý (fr. patelly, zhmoždění patelly, praepatellární bursitis, výpotek v KOK po jeho zhmoždění) Horní okraj patelly (ruptúra úponu m. QF) Med. okraj patelly (chondromalacie, AKP syndrom) Retinaculum mediale (dislokace patelly, plica syndrom) Apex patelly (ruptúra lig. patellae, skokanské koleno=přetěžovaný úpon šlachy v oblasti kloubu) Anteriorní bolest • Med./lat. linie lig. patellae (léze menisků, syndrom předního tukového polštáře = syndrom fad pad, Hoffovo těleso) • Linie kloubní štěrbiny (léze menisků, degen. změny) • Lig. patellae (ruptura, infrapat. bursitis) • Tuberositas tibiae (aseptická nekróza=morbus Osgood Schlatter, úponová tendinopatie) • Upon pes anserinus (bursitis, tendinopatie pes anserinus) Mediální bolest • Med. epic, femuru (ruptura LCM) • Med. kondyl fem. (sy n. saphenus) • Med. plocha KOK (ruptura LCM, osteonekróza, plavecké koleno=přetížení úponové oblasti na mediální straně kolene vč. ligament - bolest na med. straně (prsa), plica syndrom=zhmoždění tkání uvnitř kloubu po dlouhodobé fixaci) • Med. kloubní štěrb. (léze med.menisku, léze LCA, bursitis, degen. změny) • Prox. a dist. od kloub, linie • Med. tib. plato (ruptura LCM, fr. tib. plato, bursitis pes anserinus) • Posteromed. oblast (tendinitis et bursitis m. semimembranosus) Laterální bolest • Lat. epic. fem. (léze LCL, syndrom tractus iliotibialis) • Začátek a tělo popliteální šlachy (poranění šlachy, úponová tendinopatie) • Lat. kondyl fem. (plica sy., deg. procesy) • Léze LCL • Lat. kloubní štěrbina (léze lat. menisku, ruptura úponu m. popliteus) Lateral ní bolest • Lat. tibiální plato (deg. procesy, poranění m. popliteus) • Gerdyho hrbolek (tendinopatie tr. iliotib.) • Caput fibulae (dislokace caput femoris, tendinopatie m. biceps femoris nebo jeho parciální ruptúra) TEP KOK • Indikace pokročilá gonartróza (často i hemofilici) • Možnost korekčních změn osového postavení KOK (u KYK ne) • OA KOK - námahová bolest při chůzi v terénu a ze schodů • Postupně bolest klidová, giving way phenomenon, otok, zarudnutí, vyšší teplota (omezení mobility) • Sekundární rozvoj zánětl. procesu - může se tvořit Bakerova pseudocysta • Implantáty běžně cementované (uni a bikompartmentální) • Op. přístupy (med. patell. retinakula a kl.p., midvastus přístup - podélné protnutí vláken m.VMO, subvastus - příčné protnutí vláken m.VMO, nutno rekonstruovat) Ml U N I S P O R T Částečná náhrada MUNI S P O R T TEP KOK • O A v K O K (hypotonie a hypotrofie m. V M O , osové postavení K O K varozita/valgozita, náplň suprapatellár. recessu - ballotement, A i P pohyb (snížení R O M , F L X kontraktura, zvukové fenomény) • Sv. dysbalane (hypertonus hamstringů, inhibice m. V M O , hypertonus dist.č. V L a m. RF Q F - bolest v pánvi a prox. části stehna) • Omezena hybnost patelly (m. R F a TFL) • uvolnění distální porce m.QF, aktivace m. V M O , oš. m. popliteus, exc. KO m. Q F ve výpadu, apod. M U N I S P O R T Běžecké KOK (ITB Syndrom) Renneho model z r.1974: • ITB má jediný úpon na Gerdyho tuberkulu • ITB je „stažený, nebo zkrácený" • zanícená burza a/nebo ITB jako "generátor bolesti" • zánět je důsledkem „přeskakování" ITB přes laterální epikondyl femuru při opakovaných flekčních pohybech v koleni • ITBS je způsoben v důsledku typu fyzické aktivity • Oberův a Nobleho test může pomoci vyloučit další diagnózydiagnózy • Pozitivní Nobleho test skutečně ukazuje na poranění https://www.svetfyzioterapie.cz/itb-syndrom-myty-a-fakta ITB, problémy s burzou, nebo s fasciální tkání - primární zdroj nocicepce MUNI• https://www.svetfvzioterapie.cz/itb-svndrom-mvtv-a-fakta MUNI S P O R T Běžecké KOK (ITB Syndrom) Na základě nově provedených studií vyšlo, že: • ITB „nepřeskakuje" přes epikondyl stehenní kosti (pevný úpon na femur, tibii a patellu) • měnícím se napětím předních a zadních vláken ITB při F L X a E X T může vznikat tzv. palpační iluze pohybu ITB v jeho distální části • nebyla potvrzena existence subtendinózní burzy, ale výskyt vysoce inervované tukové tkáně • ITB neomezuje rozsah pohybu K Y K do A D D , dané omezení spíše napětím m. gluteus medius a minimus či kl. pouzdra KYK. Oberův test nerelevantní (Willet et al., 2016) Běžecké KOK ŕITB Svndrom) • Fascii není možné manuálně protáhnout (síly by musely být za fyziologickým rozsahem, vnímané změny v jejím napětí po manuální terapii jsou asi způsobeny mechanoreceptorovou stimulací, vyvolávající změny tonu fascie připojené k svalovým vláknům) • Stažení (vjem) ITB tedy nezpůsobuje omezení ROM v KYK, ani pravděpodobně nezvyšuje frikci v distální oblasti. • Běžci s ITBS (dynamický valgózní kolaps v průběhu opěrné fáze chůze ve 20 - 30 stupních FLX KOK v por. s kontrolní skupinou) • Impingement tukového polštáře v tomto místě při středním valgózním kolapsu během opěrné fáze chůze (léze ACL, patelofemorální syndrom a ITB syndrom) • Nutná koaktivace ABD a ZRR kyčle v dáné fázi chůze (omezení ADD a VR femuru) • Studie zkoumající tuhost ITB pomocí UZ elastografie nezjistila významné rozdíly u osob trpících ITB sy, kontrolní skupina měla dokonce vyšší tuhost ITB M U N I S P O R T Běžecké KOK (ITB Syndrom) KOi • náhlé zvýšení objemu tréninku • běhání v kopcovitém terénu (zejména běh z kopce) a běh po kopci s náklonem • bolest při dřepu, chůzi ze schodů a strach z trvalého poškození (možný psychologický přesah) • po běhání je většinou prudká, až pálivá bolest na zevní straně K O K (už i po 20 - 30 minutách běhu - únava stabilizačních svalů) a zvýšení addukce femuru až o 5 stupňů dif. dg. vyloučit patelofemorální sy, léze LCL, O A zevního tibiofemorálního kloubu a patologii L menisku I I U Í I I S P O R T B Ě Ž e « k é £ O K ( í l e Syndrom) • funkční a dynamické vyšetření svalů KYK a propojení v dolním kinetickém řetězci (postupné silové a vytrvalostní zatížení - pás, nebo ideálně běh) • Chůze a běh - sledujeme znatelný valgózní posun DK během absorbce (došlapu) při 20 - 30 stupňové FLX KOK • Valgózní posun u pozitivní Trendelenburgovy zk. (Trendelenburgova chůze) U veslařů a cyklistů se doporučuje rozbor kinematiky pohybu (video-analýza): • Veslaři - pohyb femuru při záběrové fázi pohybu • Cyklisté - pohyb femuru do středu při šlápnutí do pedálů Statické a dynamické testy • Trendelenburgova zkouška, mini dřepy, chůze ze schodů, běh na pásu. MU l\l I S P O R T Běžecké KOK (ITB Syndrom) Klinický management: Úroveň 1 - nízká zátěž, fáze OKŘ (ABD KYK vleže na boku s akc. exc. fáze pohybu, zakopávání vkleče, most s FLX KOK 90-30st., ZR KYK vsedě či vleže s odp.gumou) Úroveň 2 - střední zátěž, fáze UKŘ úroveň bolesti by v této fázi neměla v žádném okamžiku překročit 3 z 10 přenášení váhy a postupně se zvyšuje vytrvalost (únava se projevuje ztrátou kvality pohybu při provádění cviků - hip hike, výpady vpřed, mini dřep billat. - unillat., výstupy a sestupy, výpady a úkroky s gumou, běh se zastavením a mini poskoky kontrola pohybu v jednotí, rovinách Ml U N I S P O R T Běžecké KOK ÍITB Svndrom) Úroveň 3 - fáze dopadů, tolerance a připravenosti • v této úrovni už musí pacient tolerovat vyšší objem a délku trvání zátěže (z úr. 2) a být bez bolesti během cvičení i po něm, dobrá kontrola pohybu v S rovině, alespoň 30 min chůze bez bolesti či 1 min běh bez bolesti • (hlubší dřepy na 1 noze, mini poskoky na místě, skoky do strany, cvičení s žebříkem, seskoky obounož, jednonož...) • Cvičení před zrcadlem a se slovním naváděním • intervaly chůze a běhu - na rovném terénu 1 min chůze a 1 min běh po dobu 30 min (kontrola pozice KOK při došlapu) • vyhýbat se nejdříve běhu do kopce a po nerovnostech, až postupně zařazovat • https://www.svetfyzioterapie.cz/itb-svndrom-mytv-a-fakta M U N I S P O R T Skokanské KOK • tendinopatie ligamentum patellae • dlouhodobé přetěžování (nedostatečná látková výměna = zánětlivý proces a bolest při pohybu) • bolestivý doskok, došlap, ostrá a píchavá bolest pod kolenem, v oblasti čéšky, či nad patelou, bolestivý dřep a výpad • region pod KOK chůze ze/do schodů • postupně může rozvoj otoku a teploty v KOK (zezačátku bez) • sportovci s extrémní zátěží EXT ap. KOK • Dif.dg.RTG, UZ, MRI - výjimečně ? • Skokanské KOK • Sporty náročné na dynamickou EXT v KOK (volejbal, basketbal, tenis, běh) • není dostatečná elasticita m. QF? - nepustí lig. do prodloužení • nedostatečná koordinace svalů klenby nohy • vazba na přední fasciální linii (m. QF-m.TA-zkrácení dlouhých ext. prstců, dále m. PL - ITB) • Terapie (ovlivnění mobility čéšky, příprava na dřep - VLZ, na 4, zapojení M. VMO v kleku, variabilita sedu - remodelace tkáně - mechanotransdukcí, infrapatelární páska • ASK debridement úponu lig. patellae či transpozice tuberositas tibiae MUNI S P O R T Chondropatie patelly • Anterior knee pain syndrome • Příliš silná a nevyvážená aktivita EXT skupiny svalů (hyperprese patelly na L kondylu tibie) • Bolest kolem kolene (A či peripatelárně, zhoršuje se chůzí ze schodů, z kopce, v kleku, v dřepu - dlouhodobý sed) • Zvukové fenomény KOK • Otok ne tak často • Zohlenův test, Hyper-pression test, hoblík • RTG, MRI (chrupavka) • Dřep do 90 st. (aktivace mm. gluteii, čéška v největším tlaku) Nad 90 st. (aktivace m. QF) S P O R T I S P O R T Chondropatie patelly • Zvýšení Q-úhlu s funkční insuficiencí m. VMO • Zkrácení myofasciálních struktur na L straně stehna • S narůstající FLX roste i míra fyziologické komprese patelly na A část femuru • Variabilita dřepů ovlivní míru komprese • Režimová opatření, patellární bandáž s medializací čéšky, viskosuplementace • ASK release pately, transpozice tibiální tuberosity, femorop a t e ř í náhrada 5 » J T Zdroje:HetfDt, J. (2004). Základy klinické anatomie pohybového aparátu. Praha: Maxdorf Jessenius. • DobesD, M.,Ti Pátková, J. (2015). STP artroskopicky asistované plastice LCA: Standard fyzioterapie doporucnený UNIFY CDR. Standardy léčebných postupů a kvalita ve zdravotní péči [online]. F/3,1-12. Čihák, R., Grim, M., Druga, R., & Helekal, I. (2002). Anatomie. Grada. Frizziero, A., Ferrari, R., Giannotti, E., Ferroni, C , Poli, P., & Masiero, S. (2012). The meniscus tear. State of the art of rehabilitation protocols related to surgical procedures [Online]. Muscles, Ligaments, 2(4), 295-301. Retrieved 7. 3. 2018 from databáze Academic Search Ultimate Gross, J. M., Fetto, J., Supnick, E. R., Zemanová, M., & Vacek, J. (2005). Vyšetření pohybového aparátu: překlad druhého anglického vydání. Zápisky z kurzu GrooFy - Dolní končetina v klinické praxi, 2017 Heckmann, T. P., Barber-Westin, S. D., & Noyes, F. R. (2006). Meniscal repair and transplantation: Indications, techniques, rehabilitation, and clinical outcome [Online], 36(10), 795-814. doi: 10.2519/jospt.2006.2177 Ito, Y., Deie M., Adachi N., Kobayashi, K., Kanaya A., Miyamoto, A., Nakasá T., & Ochi M. (2007). A prospective study of 3 - day versus 2 - week immobilization period after anterior cruciate ligament reconstruction. The Knee, 14 (1), 34 - 38. Kalina R., Holibka, R., & Pach, M. (2006). Úskalí operacDní techniky artroskopické rekonstrukce prnedního zkrnízDeneho vazu pomocí snlachy m. semitendinosus sfixací EndoButton position - snestileté zkusnenosti. Úrazová chirurgie, 14 (3), 92 - 100. Kapandji, I. A. (1982). The physiology of the joints: Lower limb, Volume 2. Edinburgh: Churchill Livingstone. Kato, Y., Hoshino, Y., Ingham, S. J. M, & Fu, F. H. (2010). Anatomic double - bundle anterior cruciate ligament reconstruction. Journal of Orthopaedic Science, 15, 269 - 276. Kato, Y., Ingham, S. J. M, Linde - Rosen, M., Smolinski, P., Horaguchi, T., & Fu, F. H. (2010). Biomechanics of the porcine triple bundle anterior cruciate ligament. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 18, 20 - 25. Kato, Y., Ingham, S. J. M., Maeyama, A., Lertwanich, P., Wang, J. H., Mifune, Y., Kramer, S., Smolinski P., & Fu, F. H. (2012). Biomechanics of the human triple - bundle anterior cruciate ligament. Arthroscopy: The Journal of Arthroscopic and Related Surgery, 28 (2), 247 - 254. Macchi, V., et al., The infrapatellar fat pad and the synovial membrane: an anatomo-functional unit. J Anat, 2018. 233(2): p. 146Ohta, H., Kurosawa, H., Ikeda, H., Iwase, Y., Sátou, N., & Nakamura, S. (2003). Low-load resistance muscular training with moderate restriction of blood flow after anterior cruciate ligament reconstruction. Acta Orthopaedica Scandinavica, 74{"\), 62-68. Prue, J., Roman, D. P., Giampetruzzi, N. G., Fredericks, A., Lolic, A., Crepeau, A., ... & Weaver, A. P. (2022). Side effects and patient tolerance with the use of blood flow restriction training after ACL reconstruction in adolescents: a pilot study. International Journal of Sports Physical Therapy, Í7(3), 347. Smékal, D., Kalina, R., & Urban, J. (2006). Rehabilitace po artroskopických náhradách prnedního zkrnízDeneho vazu. Acta chirurgiae orthopadicae et traumatologiae céchoslovaca, 73, 421 - 428. Smékal, D., Hanzlíková, I., Zniak, D., & Opavský, J. (2014). Remodelace sntenpu a vhojení sntenpu do kostenneho tunelu po artroskopické náhraden prnedního zkrnízDeneho vazu. Rehabilitace a Fyzikální Lékařství, 21(3), 114 - 123. Smékal, D. Klinická diagnostika, kinezioterapie a fyzioterapie poruch kolenního kloubu - přednáška NMgr. studium FTK UP, Olomouc. Spadá, J. M., Paul, R. W., & Tucker, B. S. (2022). Blood Flow Restriction Training preserves knee flexion and extension torque following anterior cruciate ligament reconstruction: A systematiojVj|vil\|. Jfc|"'iíf of Orthopaedics. '»1 U I" -1 Ward, E.R., etal., Fat pads adjacent to tendinopathy: more than a coincidence? Br J Sports Med, 2016. 50(24): p. 1491-1492. ^ P Q https://www.svetfyzioterapie.cz/itb-syndrom-myty-a-fakta : 1) Paul R Geisler (2020): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33351908/. 2) Gilbert M Wllet a kol. (2016): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26755689/. 3)