METODOLOGIE
np4001+nk4001
Vyučující: doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
garant předmětu
Doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
• Absolvent Přírodovědecké fakulty UP v
Olomouci, obor M-TV
• UP OL „Laboratoř vrcholového sportu“
• FTK UP Olomouc (do 2014)
• Výuka a výzkum v předmětech
Antropomotorika, Metodologie, Statistika
• Předseda sekce Antropomotoriky (2016)
• Místopředseda České kinantropologické
společnosti (od 2008 dosud)
Doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
Studium a výzkum (1993, 1997)
Technische Universität München,
Fakultät für Sportwissenschaften
Prof. Dr. K.-H. Leist
Prof. Dr. J. Loibl
Prof. Dr. M. Grosser
TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ
Prezentace
DIPLOMOVÉ PRÁCE
DISERTAČNÍ PRÁCE
2024
VÝUKOVÝ PROGRAM
I. METODOLOGIE
1 ÚVOD DO METODOLOGIE VĚDY
2 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
2.1 Varianty (typy, metody) výzkumu
2.2 Výzkumný problém, cíl výzkumu, výzkumná
otázka, hypotézy
2.3. Metodika (výzkumný soubor atd.)
3 KVALITATIVNÍ VÝZKUM
3.1 Základní charakteristiky návrhu plán
kvalitativního výzkumu.
3.2 Projekt kvalitativní studie
3.3 Obecná struktura projektu kvalitativního
výzkumu
VÝUKOVÝ PROGRAM
II. STATISTIKA
1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKA
4.1 Statistické třídění dat, zpracování
a grafické znázornění
4.2 Míry polohy
4.3 Míry variability
4.4 Standardní skóre
4.5 Míry závislosti
VÝUKOVÝ PROGRAM
DOPORUČENÁ LITERATURA
Blahuš, P. (1988). K metodologii použití
statistických metod v psychologii. Praha:
Academia.
Blahuš, P. (1996). K systémovému pojetí
statistických metod v metodologii empirického
výzkumu chování. Praha: Karolinum.
Bortz, J. (2005). Statistik für Human – und
Sozialwissenschaftler. Berlin: Springer Verlag.
DOPORUČENÁ LITERATURA
Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie
psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Haag, H. (2010). Research methodology for sport
and exercise science: a comprehensive introduction
for study and research. Berlin: Logos.
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod
zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat.
Praha: Portál.
Hendl a kol. (2014). Statistika v aplikacích.
Praha: Portál.
DOPORUČENÁ LITERATURA
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického
výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu.
Praha: Grada Publishing.
Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování.
Praha: Academia.
Rockmann, U. & Bömermann, H. (2006).
Grundlagen der sportwissenschaftlichen
Forschungsmethoden und Statistik. Schorndorf:
Hofmann Verlag.
Zháněl, J., Hellebrandt, V., & Sebera, M.
(2014).
Dříve „Metodologie výzkumné práce“
Brno: Masarykova univerzita.
Nyní „Metodologie kvantitativního
výzkumu“
Zháněl, J. (2024). Přednášky předmětu
np+np2019. https://is.muni.cz/
Materiály pro úspěšné vypracování závěrečné
práce
1. Směrnice č. 2/2020 Závěrečná práce a státní
závěrečná zkouška v bakalářském a magisterském
studiu (ve znění účinném od 1. 9. 2022)
2. Pokyny k vypracování závěrečných prací (2022)
3. Šablona MU (Návod k šabloně závěrečné práce, 2020)
4. Citační norma APA 7th (2020)
Video (hokej, lyže, tenis)
Výzkumný záměr – problém - otázka
Co nás z výzkumného hlediska zajímá?
Př. Význam motorických schopností (pro …)
Výzkumná otázka: Co chceme zjistit?
Např. Jaká je úroveň silových a
rychlostních schopností tenistů U14?
ZÁKLADNÍ POJMY
VĚDA – VĚDY O SPORTU
(SPORTOVNÍ VĚDY)
KINANTROPOLOGIE–KINEZIOLOGIE–
SPORT SCIENCE-SPORTWISSENSCHAFT
MaS II_1
SPORTOVNÍ VĚDY
(vědy o sportu)
Kinantropologie (CZ), Sportwissenschaft,
Bewegungswissenschaft (DE)
Sport Science, Kineziologie (USA, UK)
versus
Matematika resp. Fyzika
(Pythagorova věta, 6.s.př.n.l. x Motorické schopnosti, cca 1960)
„Motorická schopnost může být obecně vymezena
jako soubor předpokladů (úspěšné) pohybové
činnosti, jako souhrn či komplex vnitřních
integrovaných předpokladů organismu“ (Měkota &
Blahuš, 1983)
„Motorické schopnosti jsou komplexní
individuální předpoklady pohybového výkonu
člověka, které jsou primárně determinovány
fyziologickými a neurofyziologickými systémy a
znaky tělesné stavby“ (Carl, 1992).
Pythagorova věta (6. stol. př.n.l.)
Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého
trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců nad
jeho odvěsnami (c2 = a2 + b2)
VĚDA (obecné pojetí)
V 8.–6. století př.n.l., Řecko, Řím:
Demokrit, Aristoteles, Platon)
Věda je soustavná, kritická a metodická
snaha o pravdivé a obecné poznání v určité
vymezené oblasti skutečnosti (Encyklopedie
Diderot, 1999, 249).
Věda = ucelený systém informací získaný
nějakou vědeckou metodou (např. MS).
VĚDECKÝ VÝZKUM <=> VĚDECKÁ PRÁCE
Věda jako snaha o poznání přírody:
historie vědy spojena s náboženstvím a
astronomií a se jmény:
Thales Milétský (6. př.n.l.) Pythagoras (6.),
Aristoteles (4.), Archimedes (3.)
(Encyclopaedia Britannica).
VĚDECKÝ VÝZKUM <=> VĚDECKÁ PRÁCE
Vědecký výzkum … zkoumání … výroků o …
vztazích mezi … jevy (Kerlinger, 1972).
Moderní věda (16. století):
Koperník (1543). O obězích nebeských těles.
Tycho de Brahe, Newton, Einstein.
VĚDA
Vědní disciplíny (A až Z, Wikipedie)
Adiktologie – nauka o závislostech.
Adultopsychologie – psychologie dospělých.
…...
Kinantropologie = multidisciplinární
věda o pohybu člověka.
…..
Zoopsychologie – věda o chování a psychice
zvířat.
Zymologie – chemický obor zkoumající
kvašení.
Cílem vědy je vytvoření teorie,
snaha o nalezení obecně platných
vysvětlení přirozených jevů.
Teorie relativity (fyzika, Einstein).
Teorie chaosu (matematika, fyzika, Poincaré)
Evoluční teorie (biologie, Darwin)
Teorie her (matematika, Morgenstern)
TEORIE STRUKTURY MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Motorické schopnostiMotorické schopnosti
Kondiční
Silové
Vytrvalostní
❑ Reakční
❑ Rytmická
❑ Rovnováhová
❑ Prostorová-orientační
❑ Kinestetická-diferenciační
Koordinační
Flexibilita
Rychlostní
Obrázek 1. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
Teorie struktury motorických schopností
VĚDA
Základní cíl vědy (vytvoření teorie), se
uskutečňuje prostřednictvím vědeckého
výzkumu.
Vědecký výzkum = systematické,
kontrolované, empirické a kritické
zkoumání hypotetických výroků
předpokládaných vztazích mezi
přirozenými jevy (Kerlinger, 1972, 27).
KINANTROPOLOGIE
Vědecký výzkum v kinantropologii
zaměřen na:
(1) pohybové činnosti
(rekreační a školní tělesná výchova),
(2) sportovní činnosti
(závodní sport, sport handicapovaných,
rehabilitace, atd. (Blahuš, 1993).
VĚDECKÁ PRÁCE <=> VĚDECKÝ VÝZKUM
Typy vědeckých prací:
bakalářská, magisterská, dizertační,
habilitační, monografie, vědecké publikace…
Účel vědecké práce při studiu:
prokázat schopnost řešit samostatně
(1) odborný (BP) nebo
(2) vědecký problém (MP).
STRUKTURA VĚDECKÉ PRÁCE
Pojem:
„struktura vědecké práce“
Google (21.02.2023)
1 790 000 odkazů (CZ)
ÚKOL NA PŘÍŠTĚ
Vlastní návrh projektu ZP
Formulovat:
1. Výzkumný problém (TV, sport, managment)
2. Cíl výzkumu
3. Výzkumná otázka/-y (?)
4. Metodika (výzkumný soubor, tzn.
populace/výběr, výzkumné metody, design)
STRUKTURA VĚDECKÉ PRÁCE
MaS II_1
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. ÚVOD
2. SYNTÉZA POZNATKŮ (přehled lit., VP).
3. CÍLE VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKA,
HYPOTÉZY
4. METODIKA
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. VÝSLEDKY
6. DISKUSE (srovnání, důsledky, doporučení)
7. ZÁVĚRY
LITERATURA (Referenční seznam, ISO 690/APA)
Jak je dobrý projekt, tak je kvalitní
i závěrečná práce (Punch, 2008).
PROJEKT ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Zásady dobrého projektu:
✓ je přímočarý, říká, co chcete dělat a proč to
chcete dělat,
✓ je napsán jasně a bez zbytečného popisu
vedlejších fakt,
✓ je jasně organizován (Robson, 1993).
Schéma logického myšlenkového
postupu vědecké práce
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR
VÝZKUMNÝ PROBLÉM
CÍL VÝZKUMU
VÝZKUMNÁ OTÁZKA
(HYPOTÉZA)
Návrh projektu má obsahovat tři
základní prvky:
1. Formulace výzkumného problému a
cíle výzkumu,
2. kritický přehled literatury (zejména
výsledků a metodologických postupů),
3. předpokládaná metodologie s ohledem
na paradigma vědní disciplíny (MAxKIN)
PROJEKT ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
PARADIGMA
✓ zásadní pojetí určité vědní disciplíny,
které je považováno za vzorové,
✓ je v souladu s názory většiny vědců a
výzkumníků v určité historické etapě,
✓ Vymezuje:
✓ co má být zkoumáno,
✓ jakými postupy a metodami,
✓ podle jakých pravidel a konvencí.
Motorické schopnostiMotorické schopnosti
Kondiční
Silové
Vytrvalostní
❑ Reakční
❑ Rytmická
❑ Rovnováhová
❑ Prostorová-orientační
❑ Kinestetická-diferenciační
Koordinační
Flexibilita
Rychlostní
Obrázek 1. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, in Zháněl, 2005)
TEORIE MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
VĚDECKÝ VÝZKUM
KVANTITATIVNÍ – KVALITATIVNÍ - SMÍŠENÝ
Vědecký výzkum používá univerzální
teoretické metody:
analýza, syntéza, indukce, dedukce,
analogie, komparace, specifikace,
modelování, generalizace, abstrakce
(Ochrana, 2009, Zháněl et al., 2014).
STATICKÉ ZNAKY
Vyjádření hodnot statistických znaků
(proměnných) slovy nebo čísly.
Klasifikace:
1. Slovní proměnné = alfabetické
(kategoriální)
se nazývají kvalitativní znaky.
2. Číselné proměnné = numerické
se nazývají kvantitativními znaky.
STATICKÝ ZNAK
je společná vlastnost jednotek statistického souboru
Statistické znaky tedy vyjadřují vlastnosti
statistických jednotek.
1. KVALITATIVNÍ
(kategoriální,
vyjádřeny slovně)
Např. muž/žena, plavec/neplavec, zdravý/nemocný
barva očí: zelené, modré, hnědé, …,
herní kategorie: žáci mladší, starší, junioři, …
 alternativní (binární):
nabývá-li znak pouze dvou
variant (muž-žena)
 množné (polytomické):
nabývá-li znak více než
dvou variant (barva očí:
zelená, modrá, černá,
atd.).
1. KVALITATIVNÍ ZNAKY
2. KVANTITATIVNÍ (vyjádřeny číselně, např. věk
37 let, tělesná výška 183 cm, hmotnost, čas, …)
2. KVANTITATIVNÍ ZNAKY
 spojité neboli kontinuální
(nabývají libovolných reálných číselných hodnot,
např. výsledek v běhu na 100 m, ve skoku
vysokém, mezi 2 hodnotami vždy může
býtalší),
2. KVANTITATIVNÍ ZNAKY
 nespojité neboli diskrétní
(nabývají pouze konečný počet číselných hodnot,
nejčastěji z oboru celých nezáporných čísel.
např. počet úspěšných hodů na koš, leh-sedy, atd.).
Kvantitativní výzkum se opírá o dedukci:
Teorie – formulace hypotéz – pozorování
– testování hypotéz – interpretace a
zevšeobecnění.
Vychází z teorie (např. intersexuální rozdíly v
úrovni MSch u H a D v průběhu ontogeneze)
a směřuje k ověření obecné platnosti.
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
Hlavní typy kvantitativního výzkumu
a. Popisný (deskriptivní)
b. Příčinně komparativní
c. Korelační
d. Experimentální
e. Retrospektivní
Kvalitativní výzkum se opírá o indukci:
Pozorování – zjišťování pravidelnosti –
závěry – teorie.
Cílem je popis významu získaných informací
a jejich interpretace.
Např. případová studie (case study):
studium 1 či několika málo případů za
účelem aplikace získaných poznatků při
porozumění obdobným případům.
KVALITATIVNÍ VÝZKUM
KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Hlavní typy kvalitativního výzkumu
a. Případové studie (case study)
b. Analýza dokumentů
c. Zúčastněné pozorování
d. Terénní výzkum
e. Rozhovor (strukturovaný, nes., polos.)
SMÍŠENÝ VÝZKUM
Smíšený výzkum vychází z propojení
přístupu kvantitativního + kvalitativního
Kombinuje vědeckou metodu deduktivní i
induktivní. Je volen pragmaticky (aplikovaná
studie bez nutnosti použít teorii), resp.
eklekticky (je tvořen několika teoriemi,
užitečnými pro splnění úkolu).
Zháněl, J. et al. (2014).
Metodologie výzkumné práce. FSpS.
K nastudování: KVALITATIVNÍ VÝZKUM
✓Charakteristiky kvantitativního výzkumu
✓Charakteristiky kvalitativního výzkumu
✓Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním
typem výzkumu
✓Komparace předností a nevýhod kvantitativního
výzkumu
✓Komparace předností a nevýhod kvalitativního
výzkumu
Struktura vědecké práce
(výzkumný proces)
3
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. ÚVOD
2. SYNTÉZA POZNATKŮ (přehled lit., VP).
3. CÍLE VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKA,
HYPOTÉZY
4. METODIKA
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. VÝSLEDKY
6. DISKUSE (srovnání, důsledky, doporučení)
7. ZÁVĚRY
LITERATURA (Referenční seznam, ISO 690)
„Název práce má sdělit co nejvíce informací
co nejmenším počtem slov“ (Punch, 2008).
Název práce má
✓ být stručný, přesný a výstižný,
✓ obsahovat hlavní pojmy charakterizující práci a
postup řešení (možno použít i podtitul),
✓ obsahovat funkční vztahy, indikující nezávislé
a závislé proměnné,
✓informuje o výzkumném problému a cílech.
NÁZEV PRÁCE
NÁZEV PRÁCE – KOMENTÁŘ
Obecné názvy-vztahy-výzkumný problém:
➢ Postoje (koho?) k TV a sportu (?) a jejich
souvislost se známkou z TV.
➢ Biopotraviny ve výživě člověka. (kdo? vztah?)
➢ Adaptační kurz pohledem studentů (jakých?)
➢ Pohybová aktivita u onkologických
onemocnění. (kdo? vztah?)
(100 projektů ZP/rok)
Anotace (abstrakt, angl. abstract) je stručný
výtah vědecké práce (vědeckého článku) a slouží
pro rychlou orientaci v dané práci.
Rozsah 200 – 300 znaků
Obvyklá struktura anotace (abstraktu):
1. Úvod do problematiky (Introduction)
2. Metodika (Methods)
3. Výsledky (Results)
4. Závěry (Conclusion)
ANOTACE (ABSTRAKT)
Příklady struktury vědeckých článků
Journal of Sports
Science and
Medicine (IF 1,0)
Journal of Sports
Sciences (IF 2,1)
Scandinavian
Journal of
Medicine &
Science in Sports
(IF 3,2)
European Journal
of Sport Science
(IF 1,2)
Abstract Abstract Abstract Abstract
Keywords Keywords Key words Keywords
Introduction Introduction Introduction (volně
včetně hypotéz)
Introduction
Methods
(podrobně)
Methods (podrobně) Methods (včetně
Data collection,
Data analysis)
Materials and
Methods (včetně
Data collection,
Data analysis)
Results Results Results Results
Discussion Discussion Discussion Discussion
Conclusion Conclusion Perspectives Conclusion
References References References References
Abstrakt – př. RAE (Relativ Age Effect)
Úvod do problematiky (Introduction)
Problematika RAE (vliv relativního věku) se v
sportovních vědách objevuje od osmdesátých let
minulého století.
Teorie RAE vychází z předpokladu, že sportovci
narození na začátku kalendářního roku jsou
hlavně v žákovském a juniorském věku úspěšnější
oproti sportovcům narozeným koncem roku.
Tato skutečnost je prokázaná výzkumy hlavně v
hokeji, fotbale, tenise ale i v jiných sportech.
Abstrakt - příklad RAE
Metodika (Methods)
Předložený příspěvek se zabývá ověřením RAE v
juniorském tenisu.
Cílem výzkumu bylo zjistit rozložení četností
narození souboru tenistů v jednotlivých měsících,
čtvrtrocích a půlrocích v období let 2007-2011 a
ověřit významnost rozdílů.
Výzkum byl realizován u tenistů ve veku 13–14 let
(n=239), účastníků World Junior Tennis Finals
(WJTF).
Abstrakt - příklad RAE
Výsledky (Results)
Testování hypotézy o významnosti rozdílů v
rozložení četností mezi jednotlivými čtvrtroky
(Q1–Q4) prokázalo statisticky významné rozdíly
mezi Q1 a Q3, Q1 a Q4, Q2 a Q3 a Q2 a Q4.
Statisticky významný rozdíl byl zjištěn rovněž v
rozložení četností mezi prvním a druhým
půlrokem.
Abstrakt - příklad RAE
Závěry (Conclusion)
Na základě výsledků realizovaného výzkumu
u souboru juniorských tenistů lze považovat vliv
relativního věku (RAE) za významný.
Z uvedených závěrů vyplývá pro sportovní praxi
nutnost reflektovat vliv RAE, neboť zejména v
juniorském věku může ovlivňovat sportovní
výkonnost.
Klíčová slova (CZ, ENG)
Obvykle 3-6 slov (max. 30 znaků), které vyjadřují
obsah práce a nemají být shodná s názvem práce.
Název práce: Komparace pravděpodobnostního
a fuzzy přístupu k hodnocení úrovně
výkonnostních předpokladů v tenisu.
(Kinesiologia Slovenica, 21/1, 26-36).
Klíčová slova: diagnostika, fuzzy teorie, teorie
pravděpodobnosti, testová baterie, sport
Schéma logického myšlenkového
postupu vědecké práce
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR
VÝZKUMNÝ PROBLÉM
CÍL VÝZKUMU
VÝZKUMNÁ OTÁZKA
(HYPOTÉZA)
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR => VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Výzkumný záměr (námět) = nápad, nejasná
situace, pochybnost, nesnáz, vlastní zkušenost.
Postup
– orientovat v řešené problematice,
– vyhledat odbornou literaturu,
– prostudovat výsledky obdobných výzkumů,
– vést diskuse s odborníky, se znalci prostředí a
problematiky zkoumané oblasti.
Pustit video skok daleký, resp. lyžování
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR => VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Zdroje výzkumných záměrů (námětů)
- podněty z praxe (např. video tenis 1960 x 2014)
- individuální zkušenost (sportovec, trenér)
- odborné publikace (knihy a časopisy)
- krásná literatura (náměty, inspirace)
- publicistika (články, komentáře)
- osobní rozhovory (experti, trenéři, sportovci)
- výsledky předchozích výzkumů
- teorie (výzkumný problém je odvozován ze
souhrnu tvrzení této teorie např. teorie MSch).
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. ÚVOD
2. SYNTÉZA POZNATKŮ (přehled lit., VP).
3. CÍLE VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKA,
HYPOTÉZY
4. METODIKA
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. VÝSLEDKY
6. DISKUSE (srovnání, důsledky, doporučení)
7. ZÁVĚRY
LITERATURA (Referenční seznam, ISO 690)
ÚVOD
✓Objasňuje zvolené téma a stručně je
zasazuje do souvislostí.
✓Odpovídá na otázku, proč bylo toto
téma zvoleno, zdůvodňuje motivaci.
✓V článcích bývá úvod sloučen s
přehledem literatury (syntézou poznatků).
SYNTÉZA POZNATKŮ
„Nic jsem nenašel,
nikdo se tím nezabýval“
1. Identifikace pomocí klíčových slov
2. Vyhledání literatury z různých zdrojů
(knihovna, katalogy, databáze, internet, …)
3. Kritické posouzení a výběr relev. literatury
4. Organizace nalezených dokumentů
5. Sestavení přehledu, hodnocení a shrnutí
SYNTÉZA POZNATKŮ
Vyhledání literatury podle klíčových slov, autorů atd.
(knihovna, katalogy, databáze, internet, …).
1. Portál elektronických informačních zdrojů MUNI
https://ezdroje.muni.cz/
Významné databáze (dostupné z PEIZ):
Scopus; Web of Science; MEDLINE (PubMed) a další
2. Research Gate
https://www.researchgate.net/
3. Google Scholar
https://scholar.google.com/
SYNTÉZA POZNATKŮ
Klíčová slova: např. „Body Height in Sport“
1. https://ezdroje.muni.cz/
Počet nalezených zdrojů: 735,759
2. https://www.researchgate.net/
Možnost výběru (články, knihy, od kdy, full texty atd.)
3. https://scholar.google.com/
Možnost volby dle různých kritérií …
Problém použití relevantní literatury:
Body Height in Sport vs. Trends in Body Height
…Municipality of Cetinje.
VÝSLEDEK SYNTÉZY POZNATKŮ
ZPŘESNĚNÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU
FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU
„Výzkumný problém (VP) je výrok (nebo
tázací věta ), který formuluje vztah mezi
dvěma nebo více proměnnými„ (Kerlinger, 1972).
VP se obvykle formuluje na závěr syntézy.
PŘÍKLAD FORMULACE VÝZKUMNÉHO
PROBLÉMU (VP)
Syntéza poznatků: Tenis –
charakteristiky: herní, somatické, kondiční
– výzkumné metody (testy, TB) – gender.
VP (zpřesnění):
Posouzení vlivu somatických a kondičních
charakteristik na sportovní výkon v tenisu v
kontextu intersexuální diferencí.
CÍL VÝZKUM
Cíl výzkumu formulujeme jako explicitní
(jasný) záměr, jak shromáždit a analyzovat
data pro řešení výzkumného problému.
Obvykle formulujeme více cílů, resp.
obecnější cíl a dílčí cíle.
Nemá se jednat o slohové cvičení, ale o
konkrétní formulace (viz příklady).
Cíl výzkumu - 3 základní typy
1. Cílem výzkumu je zjistit úroveň síly rukou
tenistů a tenistek ve věkové kategorii U14.
(deskripce, stav, status),
2. Cílem výzkumu je zjistit intersexuální rozdíly v
síle rukou mezi tenisty a tenistkami (U14),
(komparace, významnost diferencí)
3. Cílem výzkumu je posoudit významnost vztahu
mezi silou dominantní a nedominantní ruky.
(závislost, korelace) (Rockmann & Bömermann, 2006)
VÝZKUMNÝ PROBLÉM => VÝZKUMNÁ OTÁZKA
VÝZKUMNÉ OTÁZKY?
✓ Otázky, na které výzkumník hledá odpovědi
při řešení výzkumného problému pomocí
výzkumných metod.
✓ Obvykle formulujeme více výzkumných
otázek.
✓ Otázky se týkají vlastností nebo
charakteristik zkoumaných subjektů nebo
objektů.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY - PŘÍKLADY FORMULACÍ
✓ Jsou významné rozdíly mezi …?
✓ Má datum narození (RAE) vliv na …?
✓ Jaký je vztah mezi …?
✓ Jaký je nejlepší postup k ...?
✓ Co se stane, když ...?
✓ Je síla souboru X…, větší než Y…?
Výzkumné otázky: (návaznost na cíle)
1.Jaká je úroveň síly rukou tenistů a tenistek ve
věkové kategorii U14 let?
(deskripce, stav, status)
2. Existují významné intersexuální rozdíly mezi
tenisty a tenistkami (U14)? (komparace, diference)
3. Lze prokázat závislost mezi silou dominantní a
nedominantní ruky tenistů a tenistek (U14)?
(závislost, korelace)
(Rockmann & Bömermann, 2006)
Příklad k řešení výzkumného problému:
Vliv TV na sportovní výkonnost
(basketbal, volejbal, tenis, gymnastika, …)
Výzkumná otázka:
Ovlivňuje TV sportovní výkonnost v
tenisu (basketbalu, volejbalu, gymnastice)?
Postup při řešení VO?
MUŽI ATP Ranking (High)
Isner (No. 9) 208 cm
Murray (No. 1) 191 cm
Djokovic (No. 1) 188 cm
Ferrer (No. 3) 175 cm
ŽENY WTA Ranking (High)
Plíšková Ka. (No. 1) 186 cm
Muguruza (No. 1) 182 cm
Halep (No. 1) 168 cm
Suárez N. (No. 6) 162 cm
Tenis: tělesná výška x výkonnost?
Diference 33 resp. 24 cm
HYPOTÉZY
Hypotéza (H) je důležitý nástroj vědeckého
výzkumu.
Existuje-li předpokládaný vztah, který má být
ověřen, je formulace hypotézy nejlepší způsob.
Přepokládaný vztah:
Tělesná výška ovlivňuje sportovní výkonnost
v tenisu
Formulovat hypotézy HO (H1) k příkladu (slide 80)
VO: vliv tělesné výšky na sportovní výkon v tenisu?
Muži (ATP Rankings)
https://www.atptour.com/en/rankings/singles/live)
HO: TV významně neovlivňuje SV v M tenisu
H1: TV významně ovlivňuje SV v M tenisu
Ženy (WTA Rankings)
https://www.wtatennis.com/rankings/singles
H0: významně neovlivňuje SV v Ž tenisu
H1: významně ovlivňuje SV v Ž tenisu
Data-priklady-vypocty/
Top 100 ATP 2021 2022-03-17.xlsx
Top 100 WTA 2021 2022-03-17.xlsx
A_vzorova analyza dat (TOP 100 ATP+WTA).xlsx
HYPOTÉZY
Hypotéza se formuluje
✓ na základě syntézy poznatků, resp. pilotní
studie,
✓ jako předpoklad o stavu zkoumaných
subjektů (objektů, situací),.
✓ Tělesná výška ovlivňuje sportovní výkonnost v
tenisu.
HYPOTÉZY
Hypotéza (na rozdíl od domněnky) musí být
podložena fakty vytyčujícími zaměření výzkumu
(viz předchozí příklad).
Hypotézu formulujeme, když hledáme nutné
souvislosti mezi fakty.
Hypotéza (H) je alternativou výzkumné otázky
(VO), je-li ke konkrétnímu výzkumnému
problému formulována VO, je nadbytečné
(redundantní) formulovat ještě i hypotézu.
Obecné pojetí: hypotéza je chápána jako
„podmíněný výrok o vztahu mezi dvěma nebo
více proměnnými“ (Kerlinger, 1972).
Hypotéza tedy formuluje předpoklad vztahu
mezi výzkumnými proměnnými, který se
zamítá nebo jej nelze zamítnout.
1. Předpokládám, že venku prší (není hypotéza)
2. Jestliže atmosférický tlak klesá, pak
předpokládáme, že bude pršet (hypotéza – proč?).
HYPOTÉZY
Hypotézy by měly:
✓ být jasně, pregnantně a dobře formulované,
✓ používat jednoduchý sloh jazyka,
✓ vyhovovat tzv. kritériím dobrých hypotéz.
Kritéria dobrých hypotéz:
1. hypotézy jsou výroky o vztazích mezi
proměnnými,
2. hypotézy obsahují jasné implikace (např.
jestliže neklesá atm. tlak, pak nebude pršet) pro
ověřování vytčených vztahů.
Druhy hypotéz (Röthig, 1992):
1. pracovní - jsou tvořeny relativně všeobecně,
jsou to často subjektivní domněnky o problému,
2. výzkumné - jsou zpřesněné slovní formulace k
předmětu výzkumu odvozené z existující
poznatků (např. jiné výzkumy, pilotní studie),
3. statistické - jsou formulace sestavené s
pomocí statistických modelů o parametrech
předpokládaných vztahů (H0: A = B; H1: A ≠ B).
HYPOTÉZY
Druhy hypotéz
1. Hypotéza rozdílová
H1: Rozdíly v tělesné výšce mezi soubory tenistů a
tenistek 13-14let jsou významné.
H2: Tréninkové metody A a B vedou k rozdílným
výsledkům ve skoku vysokém.
(Rockmann & Bömermann, 2006)
Druhy hypotéz
2. Hypotéza vztahová (HV) (ověřujeme
významnost závislosti):
H1: Vzájemná závislost mezi tělesnou vyskou a
hmotností tenistů ATP top 100 je významná.
H2: Mezi výkonem v testu
Jump and Reach a výkonem ve skoku
na lyžích je významný vztah .
(Rockmann & Bömermann, 2006)
Druhy hypotéz
3. Hypotéza změnová (HZ) (ověřujeme
významnost změn v čase):
H1: Osmitýdenní tréninková intervence
(posilování DK 3 x 2h týdně) významně ovlivní
úroveň explozivní síly DK volejbalistů.
H2: Maximální síla rukou tenistů se v průběhu
ontogenetického vývoje (např. 9-16 let) významně
zvyšuje.
(Rockmann & Bömermann, 2006)
Statistickou hypotézu formulujeme jako
nulovou (H0), resp. jako alternativní (H1, HA).
Nulová hypotéza je protikladem alternativní.
Tedy předpokládá-li H1 nějaký rozdíl, H0 jej popírá.
Tedy H1: A ≠ B, resp. A > B, A < B
H0: A = B
Alternativní hypotéza oboustranná (A≠B),
jednostranná (A > B, resp. A < B).
Další krok: statistické ověření (testování) hypotéz.
Formulace: nulová (H0) resp. alternativní H1, HA
Příklad 1
H01: intersexuální rozdíly somatických a
motorických předpokladů mezi tenisty (n=221) a
tenistkami (n=193) ve věkové kategorii 11 -12 let
jsou nevýznamné.
Soubor/SC
H
Tenisté Tenistky Cohen´s d,
hodnocení
efektu
M SD M SD
Výška (cm) 155,10 7,62 154,60 6,94 0,07 (žádný)
Hmotnost
(kg)
43,50 6,68 43,49 7,17 0,00 (žádný)
MS (kp) 25,14 4,60 23,08 4,61 0,45 (malý)
RS 0,58 0,09 0,53 0,09 0,56
(střední)
17.10.23
Formulace: nulová (H0) resp. alternativní H1, HA
Příklad 2
HA1: intersexuální rozdíly somatických a
motorických předpokladů mezi tenisty (n=157) a
tenistkami (n=163) ve věkové kategorii 13 – 14 let
jsou významné
Category M (male) SD M (female) SD Cohen´s d
Height
(cm)
169.79 9.27 164.93 5.80 0.63 (med)
Weight
(kg)
57.05 9.26 53.57 6.31 0.44
(small)
MHSL (kp) 34.64 7.53 29.09 3.84 0.94
(large)
RHSL 0.61 0.10 0.55 0.06 0.73 (med)
METODIKA
Výzkumné metody
Identifikace jednotlivých výzkumných metod
(Viz např. Zháněl, J. et al., 2014. Metodologie výzkumné práce).
Např. metodologická studie, případová studie,
komparace, korelačně-prediktivní studie, experiment,
evaluace, vývojové studie, analýza trendů,
dotazování na postoje, stav (status), explorace,
historická studie, modelování, návrh a demonstrace,
meta-analýza, review a syntéza, teoretické studie,
analytická práce, kvalitativní studie, kvasiexperiment,
a další.
VÝZKUMNÉ METODY A TYPY VÝZKUMU
Nejčastěji používané výzkumné metody
1.testy (motorické testy a TB),
2.biomedicínská a fyzikální měření,
3.dotazník a rozhovor,
4.ohnisková skupina,
5.pozorování,
6.sběr sekundárních dat.
VÝZKUMNÉ METODY VE SPORTU
(Rockmann & Bömermann, 2006)
✓dotazník a interview,
✓pozorování (vizuální, z videozáznamu atd.),
✓motorické testy a testové baterie,
✓psychologické metody (…),
✓lékařské metody (fyziologické, biochemické, atd.),
✓funkčně-anatomické metody,
✓biomechanické metody (kinematické,
dynamografické, EMG).
Výzkumné (diagnostické, kontrolní) metody
Diagnostické metody různých vědních oborů (Schnabel et al. 1994, 58)
TYPY VÝZKUMU
(nejčastější v kinantropologii)
Zde začít 14.3.23, vrátit se k s. 74 – 78 + Data-příklady-vypočty. Potom zpět na s. 90
1 DOTAZNÍK
✓ Dotazník vyplňuje zkoumaná osoba/-by.
✓ Slouží k získávání informací o zkušenostech,
pocitech, postojích, názorech a znalostech,
hodnotách, intencích z různých oblastí zájmu.
✓ Otázky se mohou týkat dotazované osoby
nebo externích objektů.
✓ Dotazníky obvykle obsahují otázky a tvrzení
označované jako dotazníkové položky.
✓ Otázky se mohou týkat minulosti, přítomnosti
a budoucnosti. NE-/STANDARDIZOVANÝ.
2 ROZHOVOR (INTERVIEW)
✓ Metoda sběru dat, ve které výzkumník
(tazatel nebo pověřená osoba) klade otázky
informantovi (účastníkovi výzkumu).
✓ Rozhovor může probíhat tváří v tvář, po
telefonu nebo interaktivně přes internet.
✓ Síla rozhovoru spočívá v tom, že výzkumník
může klást dodatečné otázky, aby si
upřesnil získané informace.
3 TESTOVÁNÍ (testy a testové baterie)
✓ Používají se pro zachycení postojů,
osobnostních rysů, schopností a dovedností.
✓ Nejobvyklejším typem testu je
standardizovaný test, který je vyvinut pomocí
psychometrických zásad.
✓ Kvalita a vhodnost takového testu je popsána
informacemi o jeho validitě, reliabilitě,
objektivitě a skupinovými normami.
✓ Problematika teorie měření a testování.
4 BIOMEDICÍNSKÁ A FYZIKÁLNÍ MĚŘENÍ
✓Měření se týkají biomedicínských vlastností
sledovaného jedince.
✓K měření se obvykle používají speciální
technická zařízení a vybavení.
✓Je obvykle nutné speciální zaškolení pro
provedení měření a interpretaci výsledků.
✓Tato měření mají obvykle výhodu, že jsou
relativně objektivní.
5 POZOROVÁNÍ
✓V určitých situacích si všímáme vzorců chování
jedinců za účelem získání informací o nějakém
fenoménu.
✓Rozlišujeme laboratorní pozorování (odehrává se
v umělém prostředí laboratoře) a naturalistické
pozorování (provádí se v reálné situaci).
✓Dále rozlišujeme kvantitativní a kvalitativní
pozorování.
✓Může mít mnoho podob (trenér, s pomocí
dokumentace, videa, počítače).
6 SBĚR SEKUNDÁRNÍCH DAT
Výzkum může být založený na zpracování
primárních dat (pozorování, testování, měření),
nebo sekundárních dat, nebo na jejich
kombinaci.
Sekundární data: osobní dokumenty (zápisníky,
deníky, rodinné fotografie), úřední dokumenty
(výroční zprávy, zápisy ze schůzí, vyhlášky),
archivované údaje (záznamy nebo množiny
záznamů), výstupy masových médií (noviny,
časopisy, televizní záznamy) a virtuální data
(internetové stránky, internetová pošta).
A PŘÍŠTĚ?
ZKOUMANÁ POPULACE A/NEBO VÝBĚR
???
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
Práce na výzkumném úkolu (výzkumný cyklus)
ZKOUMANÁ POPULACE NEBO VÝBĚR?
METODIKA
Popis a charakteristika výzkumného souboru
ZÁKLADNÍ resp. VÝBĚROVÝ SOUBOR
ZÁKLADNÍ SOUBOR (ZS)
(generální soubor, Grundgesamtkeit, Population)
= soubor všech jedinců, u/na kterých
bychom teoreticky měli šetření
provádět.
Všichni jedinci s požadovanou vlastností:
obvykle nelze, nemožné, časově, ekonomicky
náročné.
Např. studenti TV, nositelé Nobelovy ceny fyzika.
VÝBĚROVÝ SOUBOR (VS)
(náhodný výběr, vzorek, Stichprobe, sample)
= náhodná podmnožina prvků
základního souboru, která jej
reprezentuje.
Z výsledků zkoumání výběrového souboru činíme
závěry platné pro základní soubor.
Nejedná-li se o náhodný výběr, nelze závěry
zobecňovat, platné jen pro zkoumaný soubor.
VÝBĚROVÝ SOUBOR
✓Osoby, ale také o objekty (školy, třídy,
v meta-analýze jde o provedené studie).
✓Zdůvodňujeme výběr z populace nebo
subpopulace a vhodný počet jedinců.
✓Popisujeme způsob, jak získáme přístup
k podmnožině populace.
✓Mládež – nutný informovaný souhlas!
Výběrový soubor získáváme tzv.
náhodným výběrem, kdy každý prvek
základního souboru má stejnou
možnost být vybrán.
O vybrání/nevybrání rozhoduje náhoda.
Metody náhodného výběru
I. Losování
✓losování statistických jednotek s jejich
vracením do osudí (u malých souborů),
✓losování statistických jednotek bez
vracení do osudí (u velkých souborů),
II. tabulka náhodných čísel, nebo
generátor náhodných čísel (počítačový
program generující náhodná čísla).
GENERÁTOR NÁHODNÝCH ČÍSEL
Počítačový program generující náhodná čísla
Ukázka ve Statistice
TABULKA NÁHODNÝCH ČÍSEL
1. V tabulce zvolíme libovolné číslo, od něj
čteme uvedená čísla s potřebným počtem míst
(např. N=540 => trojmístná čísla)
2. Do výběru zahrnujeme ty jednotky
základního souboru, jejichž přiřazená čísla jsou
ta, která čteme v tabulce.
3. Čísla vyšší než rozsah základního souboru
vynecháme.
4. Pokračujeme tak dlouho, než dosáhneme
požadovaného rozsahu výběrového souboru.
Př. ze základního souboru N=540 chceme vybrat n=12
N=540
n=12
III. Skupinový výběr
… užívá se, je-li základní soubor uspořádán
do skupin (třídy ve škole), z nichž vybíráme –
nutný je dostatečný počet skupin.
IV. Stratifikovaný výběr
… vychází z rozdělení základního souboru
na skupiny („stráty“) z nichž se pak dělá
náhodný výběr. Např.„vysokoškoláci“
(studující techniky, univerzity, uměleckých
vysokých škol, atd.).
V. Záměrný výběr
O zařazení do výběrového souboru
nerozhoduje náhoda, vybíráme sami
jedince, které považujeme za typické
(subjektivní výběr) podle určitého kritéria.
Příklady: IQ přes 130b, tenisté ATP 100,
hráči fotbalového oddílu U14, atd. IQ?
Další podrobnosti např. Chrástka, M.
(2007). Metody pedagogického výzkumu.
Inteligenční kvocient (IQ) = index inteligence, který
má normální rozložení s průměrem 100 b a s=15 b.
METODIKA
další kroky při řešení výzkumného problému
Měřící procedury (výzkumné metody)
Popis měřících a jiných procedur
(např. testování, plantografie,
bioimpedance, atd.) pro získávání dat.
Uvedení údajů o validitě, reliabilitě a
objektivitě s ohledem na typ výzkumu.
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
Pilotní studie (doporučuje se)
Pokud je provedena, pak se v této části
popisují zkušenosti získané z pilotní studie.
Pilotní studie může vést k modifikaci celého
plánu výzkumu popř. ke změně či úpravě
výzkumných metod.
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
Sběr dat
Popis způsobu získávání dat pro konkrétní
soubor a typ výzkumu (např. test,
rozhovor, atd.). Časový harmonogram.
Analýza dat
Popis statistických nebo jiných procedur
pro analýzu dat.
Popis konkrétních statistických metod a
měřících stupnic.
PŘÍŠTĚ: ZÁKLADY STATISTIKY
Deskriptivní (popisná)
a analytická (srovnávací) statistika