DATA-A: Datová analýza pro každého

Teorie argumentace

Teorie argumentace (někdy také argumentační teorie) je oblast zkoumání, která se zabývá tím, jak lidé obhajují svá tvrzení, jak formují a hodnotí argumenty a jak docházejí k logickým (nebo přesvědčivým) závěrům. Vychází z několika disciplín – zejména z logiky, filozofie, rétoriky a jazykovědy. Cílem teorie argumentace je popsat a vysvětlit principy a pravidla, podle kterých dobré (platné, silné či přesvědčivé) argumenty fungují, a také odhalit chyby nebo manipulace v argumentačním procesu. V nejzákladnější podobě lze argument chápat jako soubor tvrzení, přičemž:

·        premisy (východiska argumentu) slouží k podpoře

·        závěru (tvrzení, které chceme obhájit).

Například:

·        (Premisa 1) Všichni lidé jsou smrtelní.

·        (Premisa 2) Sókratés je člověk.

·        (Závěr) Sókratés je smrtelný.

Argument je považován za platný, pokud závěr logicky plyne z premis. Argument je pravdivý (tj. zvukový) pouze tehdy, pokud je platný a zároveň jsou všechny premisy pravdivé.


Typy argumentů

 

Deduktivní argumenty

  • Charakteristika: Dedukce je proces od obecných pravidel k jednotlivým případům.
  • Cíl: Ukázat, že pokud jsou premisy pravdivé, závěr z nich nutně vyplývá.
  •  Příklad:
    • Všichni savci dýchají plícemi.
    • Netopýr je savec.
    • Netopýr tedy dýchá plícemi.
  • Platnost: Pokud jsou premisy pravdivé (a argument je formálně platný), závěr musí být také pravdivý.

Induktivní argumenty

  • Charakteristika: Indukce je proces od konkrétních případů k obecným zobecněním.
  • Cíl: Na základě pozorování několika případů usoudit na obecné pravidlo nebo trend.
  • Příklad:
    • Viděl jsem už stovky labutí a všechny byly bílé.
    • Je tedy pravděpodobné, že všechny labutě jsou bílé.
  • Slabina: Ačkoliv můžeme mít mnoho pozorování, vždy existuje možnost, že existuje černá labuť (což se historicky i potvrdilo), a tudíž zobecnění může selhat.
  • Síla závěru: Je pravděpodobnostní, nikoli jistý.

Abduktivní argumenty

  • Charakteristika: Abdukce je proces vytváření nejlepší možné hypotézy k vysvětlení jevu.
  • Cíl: Najít nejjednodušší či nejpravděpodobnější vysvětlení.
  • Příklad:
    • Auto ráno nenastartovalo.
    • Nejjednodušší vysvětlení: Baterie je vybitá. (Může jít i o jinou závadu, ale vybitá baterie je často první a nejpravděpodobnější hypotéza.)
  • Slabina: Abduktivní úvaha není nutně pravdivá, pouze se jedná o nejlepší dostupné vysvětlení v danou chvíli.

Argument z analogie

  • Charakteristika: Zakládá se na podobnostech mezi dvěma oblastmi nebo jevy. Pokud platí něco pro jeden jev, můžeme očekávat, že to (do jisté míry) bude platit i pro jev druhý.
  • Příklad:
    • Organismus a společnost jsou podobné v tom, že obě jsou komplexní systémy.
    • V organismu hraje srdce roli centrální pumpy, kterou organismus potřebuje k životu.
    • Ve společnosti obdobnou „pumpu“ plní třeba ekonomika a finanční toky.
  • Proto stejně jako organismus bez funkčního srdce hyne, i společnost bez funkční ekonomiky upadá.
  • Slabina: Argumentace analogií je často náchylná k přehnanému zjednodušování a analogie nemusí být příliš přesná.

Argumentum ad absurdum (Reductio ad absurdum)

  • Charakteristika: Dokazování sporem (reductio ad absurdum) spočívá v tom, že se předpokládá opak tvrzení, které chceme dokázat. Pokud tento opak vede k nelogickému nebo absurdnímu výsledku, usoudíme, že původní tvrzení je pravdivé.
  • Příklad:
    • Předpokládejme, že existuje nejmenší kladné racionální číslo.
    • Ukažeme, že tento předpoklad vede ke sporu (existence ještě menšího racionálního čísla).
    • Tím je předpoklad vyvrácen, a tedy nejmenší kladné racionální číslo neexistuje.

Argument autoritou (Argumentum ad verecundiam)

  • Charakteristika: Založený na odvolání se na autoritu, která (údajně) dané oblasti rozumí.
  • Příklad: „Pan profesor XY, který je předním odborníkem v oblasti neurověd, tvrdí, že…“
  • Slabina: Autorita se může mýlit nebo mluvit mimo svůj hlavní obor. Záleží i na kontextu a relevanci dané autority.

 

Argument k emocím (Argumentum ad populum / ad misericordiam)

  • Charakteristika: Apeluje spíše na city, pocity a sympatie než na logiku.
  • Příklad: „Pokud neschválíte tento návrh, všichni budeme vypadat bezcitně.“
  • Slabina: Emocionální apely mohou být silné rétorické nástroje, ale nemusí mít logickou oporu.

 

Argument k člověku (Argumentum ad hominem)

  • Charakteristika: Útok na osobu (její charakter, motivy apod.) místo vyvracení jejího tvrzení.
  • Příklad: „Váš názor nestojí za nic, protože jste byl kdysi vyloučen ze školy.“
  • Slabina: Jde o argumentační klam, nevyvrací skutečné tvrzení, pouze napadá člověka.

 

1.4.2    Vztah mezi datovou analýzou a teorií argumentace

Propojení teorii argumentace s datovou analýzou je zásadní z několika důvodů:

  • Zvládnutí kritického myšlení
    • Datová analýza sama o sobě nestačí k odvození závěrů, které by byly vědecky či prakticky přínosné.
    • Teorie argumentace pomáhá studentům rozpoznat, zda interpretují data správně a zda jejich závěry vyplývají z premis (tedy z dat) logicky a bez argumentačních faulů.
  • Lepší komunikace výsledků
    • I sebelepší datová analýza ztrácí smysl, pokud není správně odprezentována a obhájena.
    • Dobře vystavěný argument pomáhá výsledky „prodat“ – vyvracet protiargumenty, prezentovat zjištění srozumitelně a přesvědčivě, a přitom se vyhnout manipulačním technikám.
  • Prevence argumentačních faulů
    • Ve světě dat bývá pokušení „ohýbat“ závěry ve prospěch určité hypotézy (např. cherry-picking či nepřesné zobecnění).
    • Znalost teorie argumentačních faulů (ad hominem, ad populum, ad verecundiam atd.) pomáhá budoucím datovým analytikům a výzkumníkům nepodléhat mylným úsudkům a manipulacím.
  • Podpora multidisciplinarity
    • Dnešní vysokoškolské vzdělávání klade stále větší důraz na tzv. soft skills, mezi které patří schopnost týmové spolupráce, komunikace a kritického myšlení.
    • Propojením datové analýzy (tedy práce s tvrdými fakty a čísly) s argumentační teorií (spojenou s logikou a rétorikou) studenti získají širší pohled na svou odbornou oblast a naučí se data zasadit do relevantního kontextu.
  • Příprava na praxi
    • V praxi se práce s daty téměř vždy pojí s potřebou obhájit výsledky před kolegy, nadřízenými či klienty.
    • Schopnost srozumitelně vysvětlit, jak jste k daným zjištěním dospěli a proč je vaše interpretace dat validní, je klíčová pro jakoukoli manažerskou, výzkumnou nebo poradenskou pozici.