Teorie argumentace (někdy také argumentační teorie) je oblast zkoumání, která se zabývá tím, jak lidé obhajují svá tvrzení, jak formují a hodnotí argumenty a jak docházejí k logickým (nebo přesvědčivým) závěrům. Vychází z několika disciplín – zejména z logiky, filozofie, rétoriky a jazykovědy. Cílem teorie argumentace je popsat a vysvětlit principy a pravidla, podle kterých dobré (platné, silné či přesvědčivé) argumenty fungují, a také odhalit chyby nebo manipulace v argumentačním procesu. V nejzákladnější podobě lze argument chápat jako soubor tvrzení, přičemž:

·        premisy (východiska argumentu) slouží k podpoře

·        závěru (tvrzení, které chceme obhájit).

Například:

·        (Premisa 1) Všichni lidé jsou smrtelní.

·        (Premisa 2) Sókratés je člověk.

·        (Závěr) Sókratés je smrtelný.

Argument je považován za platný, pokud závěr logicky plyne z premis. Argument je pravdivý (tj. zvukový) pouze tehdy, pokud je platný a zároveň jsou všechny premisy pravdivé.

Typy argumentů

Deduktivní argumenty

• Charakteristika: Dedukce je proces od obecných pravidel k jednotlivým případům.
• Cíl: Ukázat, že pokud jsou premisy pravdivé, závěr z nich nutně vyplývá.
•  Příklad:
  • Všichni savci dýchají plícemi.
  • Netopýr je savec.
  • Netopýr tedy dýchá plícemi.
• Platnost: Pokud jsou premisy pravdivé (a argument je formálně platný), závěr musí být také pravdivý.

Induktivní argumenty

• Charakteristika: Indukce je proces od konkrétních případů k obecným zobecněním.
• Cíl: Na základě pozorování několika případů usoudit na obecné pravidlo nebo trend.
• Příklad:
  • Viděl jsem už stovky labutí a všechny byly bílé.
  • Je tedy pravděpodobné, že všechny labutě jsou bílé.
• Slabina: Ačkoliv můžeme mít mnoho pozorování, vždy existuje možnost, že existuje černá labuť (což se historicky i potvrdilo), a tudíž zobecnění může selhat.
• Síla závěru: Je pravděpodobnostní, nikoli jistý.

Abduktivní argumenty

• Charakteristika: Abdukce je proces vytváření nejlepší možné hypotézy k vysvětlení jevu.
• Cíl: Najít nejjednodušší či nejpravděpodobnější vysvětlení.
• Příklad:
  • Auto ráno nenastartovalo.
  • Nejjednodušší vysvětlení: Baterie je vybitá. (Může jít i o jinou závadu, ale vybitá baterie je často první a nejpravděpodobnější hypotéza.)
• Slabina: Abduktivní úvaha není nutně pravdivá, pouze se jedná o nejlepší dostupné vysvětlení v danou chvíli.

Argument z analogie

• Charakteristika: Zakládá se na podobnostech mezi dvěma oblastmi nebo jevy. Pokud platí něco pro jeden jev, můžeme očekávat, že to (do jisté míry) bude platit i pro jev druhý.
• Příklad:
  • Organismus a společnost jsou podobné v tom, že obě jsou komplexní systémy.
  • V organismu hraje srdce roli centrální pumpy, kterou organismus potřebuje k životu.
  • Ve společnosti obdobnou „pumpu“ plní třeba ekonomika a finanční toky.
• Proto stejně jako organismus bez funkčního srdce hyne, i společnost bez funkční ekonomiky upadá.
• Slabina: Argumentace analogií je často náchylná k přehnanému zjednodušování a analogie nemusí být příliš přesná.

Argumentum ad absurdum (Reductio ad absurdum)

• Charakteristika: Dokazování sporem (reductio ad absurdum) spočívá v tom, že se předpokládá opak tvrzení, které chceme dokázat. Pokud tento opak vede k nelogickému nebo absurdnímu výsledku, usoudíme, že původní tvrzení je pravdivé.
• Příklad:
  • Předpokládejme, že existuje nejmenší kladné racionální číslo.
  • Ukažeme, že tento předpoklad vede ke sporu (existence ještě menšího racionálního čísla).
  • Tím je předpoklad vyvrácen, a tedy nejmenší kladné racionální číslo neexistuje.

Argument autoritou (Argumentum ad verecundiam)

• Charakteristika: Založený na odvolání se na autoritu, která (údajně) dané oblasti rozumí.
• Příklad: „Pan profesor XY, který je předním odborníkem v oblasti neurověd, tvrdí, že…“
• Slabina: Autorita se může mýlit nebo mluvit mimo svůj hlavní obor. Záleží i na kontextu a relevanci dané autority.

Argument k emocím (Argumentum ad populum / ad misericordiam)

• Charakteristika: Apeluje spíše na city, pocity a sympatie než na logiku.
• Příklad: „Pokud neschválíte tento návrh, všichni budeme vypadat bezcitně.“
• Slabina: Emocionální apely mohou být silné rétorické nástroje, ale nemusí mít logickou oporu.

Argument k člověku (Argumentum ad hominem)

• Charakteristika: Útok na osobu (její charakter, motivy apod.) místo vyvracení jejího tvrzení.
• Příklad: „Váš názor nestojí za nic, protože jste byl kdysi vyloučen ze školy.“
• Slabina: Jde o argumentační klam, nevyvrací skutečné tvrzení, pouze napadá člověka.

1.4.2    Vztah mezi datovou analýzou a teorií argumentace

Propojení teorii argumentace s datovou analýzou je zásadní z několika důvodů:

• Zvládnutí kritického myšlení
  • Datová analýza sama o sobě nestačí k odvození závěrů, které by byly vědecky či prakticky přínosné.
  • Teorie argumentace pomáhá studentům rozpoznat, zda interpretují data správně a zda jejich závěry vyplývají z premis (tedy z dat) logicky a bez argumentačních faulů.
• Lepší komunikace výsledků
  • I sebelepší datová analýza ztrácí smysl, pokud není správně odprezentována a obhájena.
  • Dobře vystavěný argument pomáhá výsledky „prodat“ – vyvracet protiargumenty, prezentovat zjištění srozumitelně a přesvědčivě, a přitom se vyhnout manipulačním technikám.
• Prevence argumentačních faulů
  • Ve světě dat bývá pokušení „ohýbat“ závěry ve prospěch určité hypotézy (např. cherry-picking či nepřesné zobecnění).
  • Znalost teorie argumentačních faulů (ad hominem, ad populum, ad verecundiam atd.) pomáhá budoucím datovým analytikům a výzkumníkům nepodléhat mylným úsudkům a manipulacím.
• Podpora multidisciplinarity
  • Dnešní vysokoškolské vzdělávání klade stále větší důraz na tzv. soft skills, mezi které patří schopnost týmové spolupráce, komunikace a kritického myšlení.
  • Propojením datové analýzy (tedy práce s tvrdými fakty a čísly) s argumentační teorií (spojenou s logikou a rétorikou) studenti získají širší pohled na svou odbornou oblast a naučí se data zasadit do relevantního kontextu.
• Příprava na praxi
  • V praxi se práce s daty téměř vždy pojí s potřebou obhájit výsledky před kolegy, nadřízenými či klienty.
  • Schopnost srozumitelně vysvětlit, jak jste k daným zjištěním dospěli a proč je vaše interpretace dat validní, je klíčová pro jakoukoli manažerskou, výzkumnou nebo poradenskou pozici.