ÚNAVA

Únava je běžný stav, který se projevuje v každodenním životě. Jde o subjektivní vjem, který se velmi obtížně objektivizuje. Je-li únava mírná a přechodná, pak hovoříme o fyziologické únavové reakcí na fyzické nebo na psychické zatížení. Tato únava se zmírní nebo zcela vymizí odpočinkem a regenerací.

V některých případech se však únava stává chronickou a přetvoří se v tzv. únavový syndrom, který již vyžaduje zvláštní pozornost a přístup. Tato kapitola se zaměřuje na únavu, únavový syndrom, kritéria únavy a patologickou únavu.

1. Únava

A. Definice a typy únavy

1. Definice únavy:
• Únava je subjektivní pocit vyčerpání, nebo ztráty energie, který ovlivňuje fyzické, mentální, ale i emocionální schopnosti jednotlivce. Může se projevovat poklesem výkonnosti, sníženou motivací nebo zvýšenou potřebou odpočinku.
2. Typy únavy:
• Fyzická únava: Vzniká v důsledku nadměrné fyzické aktivity a je charakterizována především pocitem vyčerpání svalů.

ü  Místní únava: Projevuje se svalovou slabostí, pocitem ztuhnutí, nebo až bolesti konkrétní části těla, která byla nadměrně zatížen, až přetížena. Tento stav vede k omezení funkce a výkonu dané svalové partie.

Příčinou je intenzivní cvičení, zaměřené na některé svalové skupiny, nesprávná technika, ale i nedostatečná příprava před intenzivním pohybem.

Prevence: správná pohybová technika a příprava.

ü  Celková únava: Jde o důsledek nadměrného zatížení organismu jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Jde v podstatě o přepracování (přetížení – například tréninkem) bez dostatečné regenerace, ale určitý vliv má i výživa, nedostatek spánku, nebo vysoký stres.

Projevuje se vyčerpáním, sníženým výkonem, špatnou koncentrací a koordinací, psychickým podrážděním, ale i oslabením imunity.

Prevence: správná výživa, dostatečný spánek a správné biorytmy, snížení stresu – vyvážený tréninkový plán. 

• Mentální únava: Je způsobena duševním stresem nebo dlouhotrvajícím mentálním úsilím a může zahrnovat problémy s koncentrací a pamětí. Je-li výrazná, může se projevovat i pocitem fyzického vyčerpání.
• Emocionální únava: Projevuje se jako emocionální vyčerpání a může být spojena s dlouhodobým stresem nebo emocionálním tlakem. I zde se může spojovat s příznaky mentálního, i fyzického vyčerpání.
• Celková únava

ü  Je důsledkem nadměrného zatížení organismu po všech stránkách.

ü  Projevuje se celkovou vyčerpaností a sníženým výkonem.

ü  Prevence je zaměřena na vytvoření adekvátních pracovních (tréninkových) podmínek

• Akutní únava: Je logickou (fyziologickou) odpovědí organismu, která následuje na předchozí intenzivní fyzickou aktivitu. Bývá mj. důsledkem dočasného vyčerpání energetických zásob organismu a nahromaděním metabolických produktů (derivátů kyseliny mléčné) ve svalech.

Vnímáme ji také jako preventivní obranný mechanismus organismu před vyčerpáním. Prevencí, ale i řešením stavu akutní únavy je dobrá příprava a odpovídající následná regenerace.

• Chronická únava: Příčinou je nefyziologické dlouhodobě nadměrné zatížení (přetížení) organismu bez adekvátní regenerace. Na jejím spuštění se projevuje celá řada faktorů od špatného plánu zátěže (nevhodný tréninkový plán), nevhodné výživy, nedostatku spánku, přítomnosti chronického stresu, případně zdravotní problémy.

Při nástupu chronické únavy je řešení tohoto syndromu již komplikovanější a dlouhodobé. Proto je výhodné těmto potížím předcházet.

• Schvácení: Jde o stav extrémního vyčerpání, nejčastěji po nadměrné zátěži, dále u nepřipraveného jedince, nebo v důsledku zdravotních potíží. Kombinace obou, či více faktorů je doslova vražedná!

Prevencí je: dobrá diagnostika celkového stavu, trénovanosti, i dobrý odhad zátěže. Ke schvácení může dojít po jednorázovém a extrémním přetížení, nebo jde o vyvrcholení tzv. přetrénování.

• Přetrénování: Je obvykle důsledkem nepřiměřené zátěže a špatného tréninkového plánu.

Projevuje chronickým vyčerpáním a ztrátou výkonu jedince. Příčin může být více, často dochází i k jejich kombinaci: dlouhodobá nadměrná zátěž jedince bez dostatečné regenerace, vysoká intenzita a objem tréninku, nedostatek odpovídajícího odpočinku a všechny – již výše uvedené – faktory. Významný je i psychický stav, kdy se můžeme setkat i s tzv. syndromem vyhoření.

• Syndrom vyhoření (burn-out): Tak označují psychologové stav chronického stresu, který vede k fyzickému a emocionálnímu vyčerpání, cynismu a odcizení od činností, které jsme dříve vykonávali se zájmem, i s radostí. Jde o stav spojený s dlouhodobou zátěží a nadměrným tlakem prostředí na jedince. Podrobněji o syndromu vyhoření viz dále v textu.

SYNDROM VYHOŘENÍ je charakterizován třemi hlavními symptomy:

1. Emocionální vyčerpání: pocit ztráty energie a emocionální síly pokračovat v činnosti.
2. Depersonalizace: odstup, až cynické odcizení od určité činnosti, se ztrátou náhledu.
3. Snížený osobní výkon: pocit neefektivnosti, neúspěchu a snížená motivace.

Základní pojmy

• Chronický stres: Dlouhodobý a nepřetržitý stres s negativním dopadem jak na fyzický výkon, tak na psychiku.
• Fyzické vyčerpání: Ztráta energie, únava, problémy se spánkem a další projevy dlouhodobého stresu.
• Emocionální vyčerpání: Pocit apatie, až prázdnoty, emoční otupělost a vyčerpání.
• Depersonalizace: Odosobnění, při kterém ztrácíme spojení s prací, lidmi a s realitou. Důsledkem bývá negativismus, až cynismus v jednání.
• Snížený osobní výkon: Ztráta pocitu kompetence a úspěchu a viditelný pokles aktivity, motivace a výkonosti.

Příčiny vyhoření

• Vliv prostředí: Vysoké nároky na výkonost jedince, bez odpovídající podpory v podobě zázemí.
• Osobní faktory: Perfekcionismus, vysoké očekávání od sebe sama, nedostatek odpočinku a nevyváženost aktivit a soukromého života jedince.
• Organizační kultura: Nedostatečné uznání a ocenění našich aktivit, špatná komunikace a vztahy.

Prevence a řešení

• Sebepéče: Každý z nás potřebuje zdravý životní styl, dostatek spánku, pravidelný odpočinek a relaxační aktivity.
• Podpora v činnosti: Adekvátní motivační přístup „nadřízených (trenérů) a kolegů“, zdravé prostředí pro činnost, kterou vykonáváme.
• Stanovení hranice zátěže: Schopnost (umění) říci "ne", stanovení jasných hranic mezi prací a osobním životem.
• Profesionální pomoc: Včasné vyhledání pomoci od psychologa nebo terapeuta.

Vyhoření je vážný stav, který ovlivní nejen pracovní, ale i osobní život jednotlivce: optimální je prevence, případně řešení již vzniklých problémů.

B. Příčiny únavy

1. Fyziologické faktory:
• Nedostatek spánku: Nespavost nebo nekvalitní spánek spouští pocity únavy.
• Nedostatečná výživa: Nevhodná strava a nedostatečný příjem živin vedou k únavě.
2. Psychologické faktory:
• Stres a úzkost: Chronický stres nebo úzkost ovlivňují hladiny jak fyzické, tak mentální, i emociální únavy.
3. Zdravotní faktory:
• Infekční nemoci: I banální onemocnění (chřipka nebo jiné virové infekce) mají od počátku zcela fyziologický (obranný) stav dočasné únavy.
• Chronická onemocnění: se od určité fáze onemocnění často projevují dlouhodobou únavou.

2. Únavový syndrom

1. Definice únavového syndromu: Únavový syndrom (Chronic Fatigue Syndrome, CFS) je komplexní stav charakterizovaný chronickou únavou, která přetrvává více než šest měsíců a není způsobena jinými zdravotními problémy. Únavu často doprovází další symptomy, jako jsou bolesti svalů a kloubů, problémy s psychickou koncentrací a poruchy spánku.
2. Orientační charakteristika únavového syndromu:
• Chronická únava: Únava je přítomna většinu dne a nezlepší se odpočinkem.
• Multisystémové únavové symptomy: bolesti svalů, kloubů, hlavy, problémy s pamětí a koncentrací, a spánkem.
• Vidíme zhoršení únavových symptomů a pocitu vyčerpání, který následuje po fyzické nebo mentální aktivitě.

Diagnostika únavy

1. Diagnostická kritéria
• Subjektivní údaje
• Fyzikální vyšetření
• Historie nemocí
• Standardizované testy
2. Diagnostické přístupy:
• Laboratorní testy
• Psychologické vyšetření

Kritéria pro patologickou únavu

1. Chronické trvání:
• Dlouhodobá únava: Únava, která přetrvává déle než šest měsíců, aniž by byla přiměřeně vysvětlena jinými zdravotními problémy.
2. Progresivní charakter:
• Zhoršení symptomů: Únava se zhoršuje v průběhu času a je doprovázena dalšími symptomy, které ovlivňují schopnost pacienta vykonávat běžné činnosti.

Patologická únava

A. Definice a charakteristiky

1. Definice patologické únavy:
• Patologická únava je stav, kdy únava přestává být normální reakcí na fyzické nebo psychické zatížení a stává se chronickou a vyčerpávající, což ovlivňuje každodenní činnosti a kvalitu života.
2. Charakteristiky patologické únavy:
• Nezlepšující se únava: Únava, která se nezlepšuje odpočinkem nebo spánkem a narušuje každodenní funkce.
• Vliv na kvalitu života: Významný dopad na pracovní a sociální život jednotlivce.

B. Příčiny a související faktory

1. Zdravotní stavy:
• Chronické infekce a autoimunitní onemocnění: Stavy jako fibromyalgie (bolesti vaziva a svalové tkáně), ekzémy a chronické infekce přispívají k patologické únavě.
• Neurologická onemocnění: Onemocnění – jako např. roztroušená skleróza – se obvykle projevují i dlouhodobou únavou.
2. Psychologické a environmentální faktory:
• Dlouhodobý stres: Chronický stres, úzkost a deprese přispívají k rozvoji patologické únavy.
• Životní styl: Nedostatek spánku, nezdravá strava a sedavý způsob života také vedou k patologické únavě.

C. Řešení a léčba

1. Změny životního stylu:
• Zlepšení spánkových návyků: Pravidelný a kvalitní spánek.
• Zdravá strava a pravidelný pohyb: Vyvážená strava a pravidelná fyzická aktivita mohou napomoci zmírnit únavu.
2. Lékařská péče:
• Diagnostika a léčba základních onemocnění: Identifikace a léčba základních zdravotních stavů, které mohou způsobovat únavu.
• Psychologická podpora: Terapie a poradenství pro zvládání stresu a psychických problémů.

Závěr

Únava je běžným stavem, který může být přechodný nebo chronický. Pokud však fyziologická únava přechází do únavového syndromu nebo do patologické únavy, mívá obvykle významný dopad na kvalitu života jedince.

Důležité je rozlišovat mezi běžnou (fyziologickou) únavou a patologickou únavou a umět včas vyhledat odbornou pomoc, stává-li se únava stává chronickou, nebo ovlivňuje-li každodenní činnosti.