POHYBOVÉ VZORCE

Správný a patologický pohybový vzorec (stereotyp)

Pohybové vzorce (pohybové stereotypy), představují způsoby, jakými se tělo pohybuje při různých činnostech. Tyto vzorce jsou výsledkem složité interakce svalů, kloubů, nervového systému a mozkovými mechanismy. S některými pohybovými stereotypy se již rodíme (sací reflex, pohyby dýchacího svalstva aj.), ostatní pohybové vzorce se vytvářejí během našeho života. Záleží na tom, zda jejich skladba a výkon jsou optimální a pro naše tělo adekvátní.

Správné pohybové vzorce jsou charakterizovány efektivním, harmonickým a ekonomickým pohybem, který minimalizuje zatížení kloubů a svalů, čímž snižuje riziko zranění.

Naopak patologické pohybové vzorce obvykle vedou k nadměrnému opotřebení tkání, bolestem a různým muskuloskeletálním problémům. V tomto textu se zaměříme na srovnání a pochopení rozdílů mezi správnými a patologickými pohybovými vzorci.

Správné pohybové vzorce

Správné pohybové vzorce jsou výsledkem optimální biomechaniky těla. Tyto vzorce jsou vysoce individuální, ale sdílejí některé společné rysy:

1. Symetrie a rovnováha: Správný pohybový vzorec je symetrický a rovnoměrně rozděluje zátěž mezi obě strany těla. Rovnováha svalových skupin zajišťuje stabilitu, efektivnost a plynulost pohybu.
2. Ekonomičnost: Efektivní pohyb minimalizuje energetické výdaje. Tělo tak využívá optimální svalovou sílu k dosažení požadovaného pohybu, což zvyšuje výkon a snižuje únavu.
3. Plynulost a kontrola: Správný pohyb je plynulý a kontrolovaný. Tělo se pohybuje bez trhaných a nechtěných pohybů, což minimalizuje riziko zranění.
4. Optimální rozsah pohybu: Klouby se pohybují v přirozeném rozsahu, což zajišťuje, že nedochází k jejich nadměrnému opotřebení nebo přetížení.

Patologické pohybové vzorce

Patologické pohybové vzorce jsou naopak výsledkem nesprávného fungování pohybového aparátu a mohou být způsobeny řadou faktorů:

1. Asymetrie a nerovnováha: Pokud jedna strana těla vykazuje větší sílu nebo mobilitu než druhá, dochází k asymetrii, což vede k přetížení některých svalů a kloubů a k následným bolestem či zraněním.
2. Neekonomický pohyb: Patologické pohyby často vyžadují více energie a síly, což vede k rychlejší únavě a sníženému výkonu. Nesprávné pohybové vzorce také obvykle nadměrně zatěžují určitou část těla.
3. Nechtěné, nekoordinované a trhavé pohyby: Nedostatečná kontrola nad pohyby vede k trhavým, nekoordinovaným a nechtěným pohybům, což zvyšuje riziko akutních zranění především pohybového aparátu anebo v důsledku pádů.
4. Omezený nebo nadměrný rozsah pohybu: Klouby mohou být omezené v jejich přirozeném rozsahu pohybu, což způsobuje tuhost a bolest. Naopak nadměrný rozsah pohybu, například hypermobilita, znamená instabilitu kloubů a z toho plynoucí zranění. Obě „funkční poruchy“ obvykle vedou ke kompenzatornímu pohybovému vzorci, který má obvykle určité patologické prvky.

Příčiny patologických pohybových vzorců

Patologické pohybové vzorce mohou být způsobeny několika faktory:

1. Zranění a bolest: Bolest mění způsob, jak se člověk pohybuje, protože se chce vyhnout nepříjemným bolestem. Pokud jsou potíže dlouhodobé, vedou obvykle k tvorbě špatných návyků, které přetrvávají i po uzdravení. Příkladem může být i tzv. antalgická postura (protibolestivý postoj, držení těla, chůze s cílem, co nejvíce šetřit postiženou oblast těla).
2. Nesprávná technika: Špatné pohybové návyky, získané např. sportovním tréninkem nebo při každodenních činnostech, opět mohou vést k patologickým vzorcům. Příkladem patologického vzorce pohybu jsou např. některé tzv. drilovací vojenské postoje, nebo tzv. „parademarš“ (slavnostní pochodová chůze vojáků).
3. Nevhodná obuv: vysoké podpatky, obuv určená pro jiné prostředí (boty pro sálové sporty v terénu a naopak) atd.
4. Svalové dysbalance: Nerovnováha mezi silou a délkou svalů může způsobit nesprávné postavení kloubů a nevhodné pohybové vzorce.
5. Neurologické poruchy: Poruchy nervového systému mohou ovlivnit koordinaci a kontrolu pohybů, což vede k patologickým vzorcům.

Prevence a léčba

Prevence a léčba patologických pohybových vzorců zahrnuje několik kroků:

1. Diagnostika: Identifikace nesprávných pohybových vzorců vizuálně, nebo pomocí biomechanického hodnocení, videoanalýzy nebo fyzioterapeutického vyšetření.
2. Vzdělávání a trénink: Výuka správných technik a pohybových návyků. Tento postup zahrnuje kinezioterapii, fyzioterapii a jiné formy terapeutického cvičení.
3. Posílení a protahování: Cvičení zaměřená na posílení oslabených svalů a protažení zkrácených svalů, aby se dosáhlo rovnováhy a správného držení těla.
4. Kontrola bolesti: Řešení akutní nebo chronické bolesti, aby se zabránilo kompenzačním pohybovým vzorcům.

Pozn: v poslední době přichází věda na podstatu některých potíží, vyvolávaných dosud neznámými patologickými pohybovými vzorci (které jsou pozůstatky vrozených reflexů) které ovlivňují řeč, dýchání aj. Jde nejenom o velmi zajímavou oblast pohybu, ale také velmi závažnou.

Závěr

Správné pohybové vzorce jsou klíčem k dlouhodobému zdraví pohybového aparátu a celkové fyzické kondici. Patologické pohybové vzorce mohou vést k řadě zdravotních problémů a omezení. Porozumění těmto vzorcům a jejich korekce je zásadní pro prevenci zranění, optimalizaci fyzického výkonu a zlepšení kvality života. Včasná diagnostika, správná pohybová technika a vyvážený trénink jsou klíčovými faktory v udržení a zlepšování pohybových vzorců.