Páteřní mícha
Medulla spinalis
Vývoj neurální trubice v oblasti míchy
MÍCHA – Medulla spinalis
• délka 40 – 50 cm, tloušťka 1cm
• váha asi 30g
• uložena v páteřním kanále
• sleduje zakřivení páteře
Kraniálně:
pokračuje v medulla oblongata
hranice tvoří decussatio pyramidum (ve fissura
mediana anterior) nebo odstup I. míšního nervu
Kaudálně:
conus medullaris (♂ hrot leží na úrovni
meziobratlové ploténky L1-2, ♀ tělo L2) – filum
terminale (25 cm, tlusté 1mm) část páteřního
kanálu v kaudální části lumbální a celé sakrální je
vyplněna jen nervovými kořeny– cauda equina
• zachovává stavbu původní neurální trubice s centrálním kanálem
uprostřed
• na úrovni míchy se realizují jednoduché nepodmíněné reflexy
Ve třetím měsíci intrauterinního života mícha
vyplňuje celou délku páteřního kanálu, později ale
páteř roste mnohem rychleji a mícha novorozence
obvykle končí u dolní hranice L3.
Rozdílný růst má za následek, že lumbální a sakrální
kořeny se prodlužují pro dosažení příslušných
meziobratlových prostorů a tvoří
cauda equina. Naopak horní hrudní kořeny probíhají
horizontálně.
tloušťka míchy není ve všech
oddílech stejná – ztluštění:
• intumescentia cervicalis (C3-T2)
• intumescentia lumbalis (T9-L1)
místa odstupu nervů pro končetiny
MÍCHA – ZÉVNÍ POPIS
Fissura mediana anterior
Sulcus medianus posterior
Sulcus anterolateralis
Sulcus posterolateralis
Sulcus intermedius posterior
STAVBA MÍCHY
Funiculus anterior
(fisura mediana ant. + sulcus
anterolateralis)
Funiculus lateralis
(sulcus anterolateralis + sulcus
posterolateralis)
Funiculus posterior
(sulcus medianus post. + sulcus
posterolateralis)
fasciculus cuneatus (lat.)
fasciculus gracilis (med.)
MÍŠNÍ NERVY
• míšní nervy odstupují z míchy v počtu 31 párů
krční nervy (nervi cervicales) – 8 párů
hrudní nervy (nervi thoracici) – 12 párů
bederní nervy (nervi lumbales) – 5 párů
křížové nervy (nervi sacrales) – 5 párů
kostrční nerv (nervus coccygeus) – 1 pár
• každý spinální nerv vystupuje z míchy dvěma
kořeny, předním (radix ventralis) a zadním (radix
dorsalis)
• přední kořeny obsahují pouze vlákna odstředivá
(eferentní, motorická), zadní kořeny pouze vlákna
dostředivá (aferentní, senzorická)
• zadní kořen má do svého průběhu vsunutou
nervovou uzlinu (ganglion spinale)
Míšní segment
• úsek míchy ze kterého odstupují fila radicularia (kořenová vlákna) jednoho
páru míšních nervů
sulcus anterolateralis – fila radicularia radicis ventralis - přední kořen = radix
anterior
sulcus posterolateralis – fila radicularia radicis dorsalis - zadní kořen = radix
posterior (ganglion spinale)
Stavba míšního nervu
radix anterior
motorický
radix posterior
senzitivní
ganglion spinale
Míšní nerv
ramus dorsalis
smíšený
ramus ventralis
smíšený
Zadní kořen (radix dorsalis) obsahuje aferentní vlákna, která slouží k
povrchovému i hlubokému čití, vedení bolesti, tepla a chladu. Na každém
zadním kořenu leží ganglion spinale, které obsahuje neurony aferentních
vláken.
Přední kořen (radix ventralis) obsahuje eferentní somatomotorická (ke
kosterním svalům) i visceromotorická vlákna (k hladkým svalovým buňkám ve
stěnách orgánů a cév, v kůži atd.). Blokádou tohoto kořene při
subarachnoidální anestezii dochází k přechodné paralýze svalů.
• vlastní míšní nerv vzniká spojením předního a zadního kořene a z
páteřního kanálu vystupuje skrz foramen intervertebrale
• po výstupu z páteřního kanálu se míšní nerv rozvětví na 2 větve –
zadní větev (ramus dorsalis) a přední větev (ramus ventralis), obě
větve obsahují jak dostředivé, tak odstředivé dráhy.
Nervová pleteň
Míšní nerv Zadní větev (ramus posterior)
Přední větev (r. anterior)
„Periferní
nerv“
Míšní segment
Nervové pleteně jsou vždy tvořené jenom z předních větví
příslušných míšních nervů!
Ramus dorsalis: netvoří plexy (pleteně)
Ramus ventralis: tvoří plexy (pleteně)
VNITŘNÍ STAVBA MÍCHY
šedá hmota (těla neuronů)
• kolem centrálního kanálu, na průřezu
motýlovitý tvar
• vybíhá ve dva rohy
vpředu: silnější a kratší cornu anterius, s
motoneurony jejichž axony tvoří
odstředivé (motorické) nervové dráhy
vzadu: tenčí a delší cornu posterius, na
jehož neuronech končí axony
pseudounipolárních neuronů (uložených
ve spinálních gangliích) dostředivých
(senzorických) drah
• mezi oběma rohy obsahuje šedá hmota
interneurony (spojovací neurony)
bílá hmota (axony)
• uložena na povrchu míchy, tvořena svazky
myelinizovaných axonů, rozlišujeme zde
následující dráhy:
asociační: propojující dvě různá místa téhož
míšního segmentu na téže straně, popř.
sousední míšní segmenty
komisurální: spojující pravou a levou
polovinu téhož segmentu
projekční: procházející vzestupně nebo
sestupně míchou a vstupující do mozku, jsou
dvojího typu (podle směru průběhu):
• sestupné: probíhají v předním svazku míchy a
pokračují jako dráhy motorické
• vzestupné: probíhají v zadním svazku míchy a
jsou pokračováním drah senzorických
MÍCHA - ŘEZ
šedá hmota (substantia grisea)
canalis centralis
cornu anterius
cornu posterius
bílá hmota (substantia alba)
funiculus anterior
funiculus lateralis
funiculus posterior
DRÁHY V MÍŠE – bílá hmota
Ascendentní (aferentní, vzestupné) senzorické
– somatosenzorické a viscerosenzorické informace konvergují v míšních
nervech
Descendentní (eferentní, sestupné) motorické
– somatomotorické
– visceromotorické (autonomní)
Křížení drah !!! (poškození dráhy způsobí druhostrannou obrnu)
VZESTUPNÉ DRÁHY = SENZORICKÉ
Modalita: dotyk, bolest, teplo-chlad,
polohocit (propriocepce, kinestézie)
Receptor: Exteroceptory, Interoceptory,
Proprioceptory
První neuron: ganglion nervi spinalis
Druhý neuron: mícha / mozkový kmen
Třetí neuron: thalamus (nuclei
ventrobasales)
Zakončení: mozková kůra, mozečková
kůra, mozkový kmen
SESTUPNÉ DRÁHY = MOTORICKÉ
Tractus corticospinalis = pyramidová
dráha
hlavní motorická dráha – volní motorika
1. neuron – mozková kůra (pyramidová
buňka)
2. neuron – alfa-motoneurony → míšní
nerv
Mimopyramidové (Extrapyramidové
dráhy)
mimovolní motorika
JÁDRA – šedá hmota
Ncl. proprius
Ncl. thoracicus
Ncl. intermediomedialis
Ncl. intermediolateralis
Ncll. motorii
TEPENNÉ ZÁSOBENÍ
podélné cévy:
a. vertebralis
a. spinalis ant. (nepárová vpředu)
aa. spinales post. (nejčastěji 4 vzadu)
příčné cévy: větve tepen různých
úrovní (segmentální)
ŽILNÍ SYSTÉM
v. spinalis anterior
v. spinalis posterior
vv. intervertebrales
plexus venosus vertebralis internus
plexus venosus vertebralis externus
vv. intercostales posteriores
Obaly CNS
OBALY CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY
• centrální nervová soustava (mícha i mozek) je na celém povrchu obalena
několika vrstvami obalů
• nejpovrchovějším obalem je kostěný obal, tvořený kostmi kolem dutiny
lebeční a páteřním kanálem
• pod kostěným obalem se nacházejí mozkové pleny (meninges, jedn. č.
meninx). Jedná se o vazivové obaly, které tvoří následující struktury:
dura mater (tvrdá plena mozková)
dura mater cranialis
dura mater spinalis
arachnoidea mater (pavučnice)
arachnoidea mater cranialis + spinalis
pia mater (omozečnice)
pia mater cranialis + spinalis
Tvrdá plena
Měkké pleny
(leptomeninx)
DURA MATER
• vnější obal z tuhého
kolagenního vaziva
• v páteřním kanálu je mezi ní
a periostem prostor (tzv.
epidurální), vyplněný
vazivem a žilními pleteněmi
• nevniká do nerovností (rýh,
žlábků) na povrchu míchy
(přeskakuje je)
PROSTORY KOLEM TVRDÉ PLENY
spatium epidurale
spatium subdurale
ARACHNOIDEA
= pavoučnice
• jemnější vazivová blána
• obaluje míchu pod dura mater
• neproniká do nerovností na povrchu
(pouze do těch štěrbin, do kterých
proniká dura mater)
• mezi tvrdou plenou a pavučnicí je
tzv. subdurální prostor, mezi
pavučnicí a následnou měkkou
plenou (viz níže) tzv.
subarachnoideální prostor, který je
vyplněn podobně jako dutiny CNS
(mozkové komory a kanály)
mozkomíšním mokem, který tak
tvoří vodní polštář tlumící nárazy na
mozek a nadlehčující mozek
PIA MATER
= měkká plena
• velmi jemná vazivová blána,
prostoupená sítí krevních cév
• nasedá přímo na povrch míchy
a proniká do všech jejich
povrchových nerovností (do
rýh a žlábků oddělujících
jednotlivé mozkové závity)
OBALY MÍCHY
Endorhachis
periost páteřního kanálu
Dura mater spinalis
vnější list míšních obalů, vytváří saccus
durae matris spinalis
Arachnoidea spinalis
pavučnice, zevní měkká plena, těsně
naléhá na vnitřní povrch dura mater
Pia mater spinalis
vnitřní list měkkých míšních plen, jemná
vazivová vrstva, kryjící všechny
nerovnosti povrchu, obsahuje cévy
Saccus durae matris spinalis
• od foramen magnum k tělu S2
• mícha a cauda equina
• od stěn páteřního kanálu oddělena
vazivem epidurálního prostoru
• s arachnoidea spinalis přechází na
povrch míšních nervů ve foramen
intervertebrale
Spatium epidurale - prostor mezi
endorhachis a saccus durae matris
spinalis, vyplněn tukovou tkání a
obsahuje vnitřní žilní pleteně páteřní
Spatium subdurale - pouze
štěrbinovitý prostor mezi dura mater
spinalis et arachnoidea spinalis, který
se do skutečného prostoru rozšiřuje
pouze za patologických stavů
(subdurální krvácení)
Spatium subarachnoideum - prostor
mezi arachnoidea spinalis et pia mater
spinalis, obsahuje mozkomíšní mok
VRSTVY V MÍŠNÍM KANÁLE
Periosteum = Endorhachis
Spatium epidurale
Dura mater spinalis
Spatium subdurale
Arachnoidea mater spinales
Spatium subarachnoideum
Pia mater spinalis
Medulla spinalis
Klinické využití:
epidurální anestezie
lumbální punkce, spinální anestezie, aplikace léků
epidurální anestezie – spatium epidurale
lumbální punkce – spatium subarachnoidale
L3 – L4, L4 – 5: ve střední čáře přes lig. interspinale
OBALY MOZKU
DURAM MATER
= tvrdá plena
• vnější obal z tuhého kolagenního vaziva
• vystýlá dutinu lební (naléhá těsně na
periost)
• nevniká do nerovností (rýh, žlábků) na
povrchu mozku a míchy (přeskakuje je)
• vniká pouze do největších štěrbin
mozku, kam vysílá své řasy:
falx cerebri
tentorium cerebelli
falx cerebri
• v jednotlivých řasách a jejich úponech
na kost probíhají žilní splavy
FALX CEREBRI
• srpovitá řasa
• odstupuje z klenby lební po celém oblouku
v mediánní rovině od kosti čelní přes kosti
temenní až na kost týlní a proniká do fisura
longitudinalis cerebri
• podél vnějšího okraje probíhá významný
žilní splav (sinus sagittalis superior)
• při vnitřní okraji falx cerebri probíhá
zepředu dozadu další žilní splav (sinus
sagittalis inferior)
FALX CEREBELLI
• menší srpovitá řasa uložená ve střední rovině
• zanořuje se mezi hemisféry mozečku
• upíná se na crista occipitalis interna
• v místě úponu probíhá menší žilní splav (sinus occipitalis)
TENTORIUM CEREBELLI
• uložená v transverzální rovině, vniká
do fissura transversa cerebri
(štěrbiny oddělující hemisféry
koncového mozku od hemisfér
mozečku)
• upíná se k okrajům sulcu sinus
transversi na týlní kosti a v jeho
úponu tak probíhá velký žílní splav
(sinus transversus - pokračuje
oboustranně na spánkovou kost, kde
se esovitě stáčí a nazývá se sinus
sigmoideus)
ARACHNOIDEA
• bezcévná blána
• nevniká do rýh a zářezů
spatium subdurale - mezi dura
mater a arachnoidea
spatium subarachnoidealis
(liquor cerebrospinalis) – mezi
arachnoidea a pia mater
PIA MATER
• vazivová blána, obsahuje hojné cévy
• vybíhá do všech rýh a nerovností
• zasahuje i do mozkových komor
Epidurální hematom
Subdurální hematom
Spina bifida
Děkuji za pozornost!
Použité obrázky byly převzaty z:
Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und
Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993
Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
Čihák: Anatomie I, II, III.
Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010
Physiopedia, KenHub