Ramus dorsalis, plexus
cervicalis
PERIFERNÍ SYSTÉM
1. podle toho, z jaké části centrální nervové soustavy nervy vycházejí, je dělíme na:
• hlavové (kraniální) (prostupují přes bázi lební)
• míšní (spinální) (vystupují skrze foramina intervertebralia)
2. podle inervovaných oblastí těla rozdělit na dvě skupiny:
somatický nervový systém
• je řízen naším vědomím
• složen ze somatosenzitivních a somatomotorických (popř. enzorických) nervových vláken
(drahinervuje tedy senzitivně kůži a pohybový systém (svaly, šlachy, kosti, kloubní
pouzdra), motoricky příčně pruhované svaly
autonomní nervový systém
• pracuje nezávisle na našem vědomí
• sympaticus, parasympaticus
MÍŠNÍ NERVY
• míšní nervy odstupují z míchy v počtu 31 párů
krční nervy (nervi cervicales) – 8 párů
hrudní nervy (nervi thoracici) – 12 párů
bederní nervy (nervi lumbales) – 5 párů
křížové nervy (nervi sacrales) – 5 párů
kostrční nerv (nervus coccygeus) – 1 pár
• každý spinální nerv vystupuje z míchy dvěma
kořeny, předním (radix ventralis) a zadním (radix
dorsalis)
• přední kořeny obsahují pouze vlákna odstředivá
(eferentní, motorická), zadní kořeny pouze vlákna
dostředivá (aferentní, senzorická)
• zadní kořen má do svého průběhu vsunutou
nervovou uzlinu (ganglion spinale)
Míšní segment
• úsek míchy ze kterého odstupují fila radicularia (kořenová vlákna) jednoho
páru míšních nervů
sulcus anterolateralis – fila radicularia radicis ventralis - přední kořen = radix
anterior
sulcus posterolateralis – fila radicularia radicis dorsalis - zadní kořen = radix
posterior (ganglion spinale)
Zadní kořen (radix dorsalis) obsahuje aferentní vlákna, která slouží k
povrchovému i hlubokému čití, vedení bolesti, tepla a chladu. Na každém
zadním kořenu leží ganglion spinale, které obsahuje neurony aferentních
vláken.
Přední kořen (radix ventralis) obsahuje eferentní somatomotorická (ke
kosterním svalům) i visceromotorická vlákna (k hladkým svalovým buňkám ve
stěnách orgánů a cév, v kůži atd.). Blokádou tohoto kořene při
subarachnoidální anestezii dochází k přechodné paralýze svalů.
• vlastní míšní nerv vzniká spojením předního a zadního kořene a z
páteřního kanálu vystupuje skrz foramen intervertebrale
• po výstupu z páteřního kanálu se míšní nerv rozvětví na 2 větve –
zadní větev (ramus dorsalis) a přední větev (ramus ventralis), obě
větve obsahují jak dostředivé, tak odstředivé dráhy.
Nervová pleteň
Míšní nerv Zadní větev (ramus posterior)
Přední větev (r. anterior)
„Periferní
nerv“
Míšní segment
Nervové pleteně jsou vždy tvořené jenom z předních větví
příslušných míšních nervů!
Ramus dorsalis: netvoří plexy (pleteně)
Ramus ventralis: tvoří plexy (pleteně)
RAMUS DORSALIS
• netvoří plexy
• krátká a tenká větev míšního nervu
funkce: je motorická i senzitivní inervace
epaxiálního (zadního) oddílu trupu (smíšené
nervy)
• motoricky inervuje autochtonní (hluboké)
svaly zádové a senzitivně kůži v oblasti zad
• ve svém průběhu si zadní větve zachovávají
jednoduché segmentární uspořádání
• pouze zadní větve C1 – C3, L1 – L3 a S1 – S3
mají složitější úprav
RAMUS DORSALIS
• ramus medialis (hluboké zádové
svaly a kůže mediálně)
• ramus lateralis (převaha
motorickým vláken k laterálním
svalům)
C1 – C3
n. suboccipitalis
n. occipitalis major
n. occipitalis tertius
• suboccipitální svaly + kůže
L1 – L3 a S1 – S3
nn. clunium superiores
nn. clunium medii
• kůže hýžďové krajin
RAMUS VENTRALIS
• delší a silnější větev míšního nervu
Funkce: motorická i senzitivní inervace hypaxiálního
(předního) oddílu trupu
• inervuje tedy motoricky svalstvo přední části trupu (krk
mimo suprahyoidních svalů, hrudníku, břicha a pánve) a
svalstvo končetin (tedy svalstvo vzniklé rovněž z hypaxiálních
oddílů myotomů) a senzitivně kůži na přední části trupu a na
končetinách
• ve svém průběhu mají složitější uspořádání než zadní větve
míšních nervů, dáno ztrátou segmentace (navzájem se
proplétaly a vytvořily nervové pleteně (plexy):
Plexus cervicalis C1-C4
Plexus brachialis C4-Th1
Nervi thoracici Th1-Th12 (zachováno segmentální uspořádání)
Plexus lumbalis Th12-L4
Plexus sacralis L4-5,S1-5,C
KRČNÍ PLETEŇ (plexus cervicalis)
• tvořena spojkami z předních větví prvních čtyř
krčních nervů (C1 – C4)
• uložena po stranách krční páteře a vystupuje z ní
několik senzitivních, motorických a smíšených
nervů.
Jednotlivé nervy krční pleteně inervují:
• senzitivně: kůži přibližně v oblasti krku, část hlavy
a okraj pletence
• motoricky: krční svalstvo, které vzniklo z
hypaxiálních částí krčních myotomů (tedy
infrahyoidní svaly, musculi scaleni a hluboké krční
svaly a rovněž bránici, která embryonálně vzniká
v krční oblasti)
• suprahyoidní svaly + m. sternocleidomastoideus +
m. platysma jsou původu žaberního a jsou proto
inervovány některými hlavovými nervy, nikoliv
nervy krční pleten
RAMI VETRALES NN. SPINALIUM C1-C4
senzitivní větve - vystupují do podkoží
společně v polovině zadního okraje m.
sternocleidomastoideus – punctum nervosum
sensitivum:
• n. occipitalis minor (C2–3)
• n. auricularis magnus (C2-C3) ramus
anterior et posterior
• n. transversus colli (C3)- rr. superiores et
inferiores- ansa cervicalis superficialis
• nn. supraclaviculares (C3-4)
mediales
intermedii
laterale
motorické větve – samostatné svalové větve pro svaly
• pre- a intervertebrální
• m. scalenus medius
• m. sternocleidomastoideus
• m. trapezius a m. levator scapulae
• radix sup. (C1) – připojí se k n.
hypoglossus a mezi a. carotis comm. a v.
jugularis int.
• radix inf. (C2–3) - podél v. jugularis int.,
nad šlachou m. omohyoideus se klade na
v. jugularis int. oba kořeny se spojí a
vznikne ansa
Ansa cervicalis (profunda) (C1–3) – (ansa n. hypoglossi)
motorická vlákna pro infrahyoidní svaly, kromě m. thyrohyoideus (samostatná
větev n. thyrohyoideus)
SMÍŠENÉ VĚTVE
n. phrenicus (C3–5)
• terminálně se větví na spodní ploše bránice
– rr. phrenicoabdominales - motoricky
bránici, senzitivně peritoneum až po
žlučník a slinivku; r. pericardiacus - na
přední stěnu perikardu, inervuje i přilehlou
pleuru
nn. phrenici acc. – přídatná vlákna
a) přímo z plx. brachialis (C5–6),
b) přes n. subclavius
c) z radix inf. ansae cervicalis
• mohou nahradit typický n. phrenicus
• dráždění nervu - singultu
MEZIŽEBERNÍ NERVY
= nervi intercostales
• zachovávají si po celý život segmentální
uspořádání, netvoří pleteně, probíhají v
mezižeberních prostorech obloukovitě zezadu
dopředu společně s mezižeberní tepnou a
žílou
• v sulcus costae při dolním okraji žebra
• 1. – 6. až ke sternu, 7. – 12. na přední stěnu
břišní
inervují:
• senzitivně kůži na hrudi a na břichu a rovněž
parietální list pohrudnice a pobřišnice
• motoricky autochtonní hrudní (mezižeberní)
svaly a rovněž přední a boční skupinu břišních
svalů (tyto břišní svaly jsou původně svaly
mezižeberní, které se přesunuly do břišní
oblasti
NN. THORACICI Th1 - 12
• netvoří pleteně
nn. intercostales
n. subcostalis
• rr. musculares (autochtonní svaly hrudníku)
• rr. cutanei
laterales (mezi linea medioclavicularis a axilaris anterior)
anteriores (při okraji sterna) kůže hrudníku a břicha
• rr. pleurales
Z Th1- silná spojka do plexus brachialis (nervus
intercostobrachialis)
Nn. intercostobrachiales
(n. cutaneus brachii medialis)
Děkuji za pozornost!
Použité obrázky byly převzaty z:
Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und
Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993
Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
Čihák: Anatomie I, II, III.
Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010
Physiopedia, KenHub