Nervová soustava Systema nervosum FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY řídící funkce • nervové řízení činnosti orgánů • základní vlastností je excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění) a generování elektrických nervových impulzů Nervová buňka (neuron) • základní složka nervové soustavy • vysoce specializované (vzrušivost, vodivost) Neuroglie • podpůrná, nutritivní, obranné a další funkce Neuron 1. tělo (perikaryon) 2. výběžky • dendrity: příjem podnětů • neurit (axon): vede vzruch z buňky k další struktuře Rozdělení neuronů: • Multipolární neurony nejpočetnější, z buněčného těla vystupuje několik dendritů a jeden axon, hvězdicovitý tvar („typické“ neurony) 80% • Pseudounipolární neuron typ bipolárního neuronu, dendrit + axon dendraxon, tvar písmene T, centrální a periferní raménko (spinální ganglia a ganglia mozkových nervů) • Unipolární neurony pouze jeden výběžek axon (primární smyslové buňky, čichová buňka, tyčinky a čípky sítnice) • Bipolární neurony jeden neurit (axon) a jeden dendrit, obvykle odstupují na opačných pólech buněčného těla (druhý neuron zrakové dráhy) Bipolární Multipolární (motorické, eferentní) Pseudounipolární (senzitivní, aferentní) periferní raménko centrální raménko SYNAPSE (axon) • zakončen rozšířením – terminální buton – vstupuje do kontaktu s další nervovou buňkou – spojení synapse (sval – nervosvalová ploténka) • presynaptická membrána, postsynaptická membrána (receptory napojené na iontové kanály) • přenos podnětu – šíření axonem odstředivě jako elektrický signál – akční potenciál • terminální buton – vezikuly s neurotransmitery (mediátory) MOTORICKÁ PLOTÉNKA • příčně pruhovaná svalovina, hladká svalovina, endokrinní nebo exokrinní žláza NEUROGLIE Astrocyty: největší z neurogliových buněk (prostředí) • Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy CNS – hematoencephalická bariéra Oligodendrocyty: v šedé i v bílé hmotě, myelinizují nervová vlákna v CNS (výživa, homeostáza) Mikroglie: nejmenší z neuroglií (primárně v kostní dřeni) • obranná funkce - schopnost fagocytózy Ependymové buňky: vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory - jsou omývány mozkomíšním mokem a napomáhají jeho toku. Funkce: urychlují vedení vzruchu, výživa, homeostáza, obranná funkce Myelinová pochva CNS: oligodendroglie PNS: Schwanovy buňky Těla neuronů: ganglia, šedá hmota v CNS Výběžky neuronů: bílá hmota v CNS, nervy PNS • izolátor, přerušena Ranvierovými zářezy, šíření vzruchu skokem • myelinizovaná vlákna rychlejší přenos vzruchu ROZDĚLENÍ NERVOVÉ SOUSTAVY 1. centrální nervový systém (systema nervosum centrale) mícha (medulla spinalis) mozek (encephalon, cerebrum) • zadní mozek (rhombencephalon) • prodloužená mícha (medulla oblongata) • most Varolův (pons Varoli) • mozeček (cerebellum) • střední mozek (mesencephalon) • přední mozek (prosencephalon) • mezimozek (diencephalon) • koncový mozek (telencephalon) 2. periferní nervový systém (systema nervosum periphericum) spojuje CNS s periferií organismu (dostředivě, odstředivě) • spinální nervy (nervi spinales) • hlavové nervy (nervi craniales) • sympatikus (pars sympathica) • parasympatikus (pars parasympathica) Mozkomíšní nervy Autonomní nervy NERVOVÝ SYSTÉM 1) zprostředkovává vztahy mezi vnějším prostředím a organismem 2) zajišťuje odpověď organismu na podněty zvnějšku 3) zprostředkovává vztahy mezi všemi částmi organismu 4) zajišťuje celistvost (integraci) všech dějů v organismu REFLEXNÍ OBLOUK • Reflex je fyziologický děj, jehož podstatou je reakce organizmu na změnu vnějšího nebo vnitřního prostředí – jedná se o odpověď organizmu na podráždění. Nervový systém neustále monitoruje stav vnějšího i vnitřního prostředí organizmu pomocí receptorů, zpracovává tyto informace v CNS a vydává na základě toho pokyny pro výkonné orgány – efektory = REFLEX • Anatomickým podkladem reflexu je reflexní oblouk – systém nervových drah, na kterých se reflex uskutečňuje. 1. Receptory 2. Dostředivé nervové dráhy 3. CNS 4. Odstředivé nervové dráhy 5. Efektory RECEPTORY Receptor (senzor): reaguje na změny vnějšího nebo vnitřního prostředí organizmu a tyto změny převádí na akční potenciály nervových impulzů a vysílá je do řídícího centra v CNS Rozdělení podle umístění: exteroreceptory – receptory, které reagují na podněty (změny) z vnějšího prostředí organizmu interoreceptory – receptory, které reagují na podněty (změny) z vnitřního prostředí organizmu Podle konkrétního umístění je dělíme na: proprioreceptory – receptory umístěné v pohybovém systému (ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech) visceroreceptory – receptory umístěné v útrobních orgánech a cévách Rozdělení podle fyzikálního charakteru působícího podnětu mechanoreceptory – receptory reagující na mechanické podněty chemoreceptory – receptory reagující na chemické podněty termoreceptory – receptory reagující na tepelné podněty fotoreceptory – receptory reagující na světlo Speciálním případem, jsou tzv. algoreceptory – receptory reagující na bolest. Svaly • svalová a šlachová vřeténka (intrafusální vlákna) – stupeň kontrakce a napětí svalových vláken • volná nervová zakončení v endomysiu a kolem svalových vláken - bolest DOSTŘEDIVÉ NERVOVÉ DRÁHY Dostředivé (aferentní, centripetální, senzitivní, senzorické) dráhy jsou dráhy vedoucí nervové impulzy z receptorů do centrální nervové soustavy. Dostředivé dráhy: tvořeny výběžky tzv. senzorických neuronů, jejichž těla jsou uložena mimo CNS v tzv. senzorických gangliích. Dostředivé dráhy dělíme na: somatosenzorické dráhy – přinášejí informace z receptorů v kůži a v pohybovém systému viscerosenzorické dráhy – přinášejí informace z visceroreceptorů (z útrobních orgánů) senzorické dráhy – přinášejí informace ze senzorů – specializovaných smyslových orgánů (zrakový, sluchověrovnovážný, čichový a chuťový) CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA • Centrální nervová soustava (CNS) je řídící centrum nervového systému. Přijímá informace z receptorů prostřednictvím dostředivých nervových drah, tyto informace zpracovává a vyhodnocuje a zajišťuje odpovědi organizmu prostřednictvím odstředivých nervových drah a efektorů. Nervová tkáň CNS je tvořena dvěma typy hmoty: Šedá hmota (substantia grisea) Bílá hmota (substantia alba) ŠEDÁ HMOTA (substantia grisea): • tvořena těly a dendrity neuronů + gliovými buňkami • těla neuronů přijímají informace z axonů senzitivních neuronů v senzitivních gangliích a vydávají nové informace tzv. motorickým neuronům v CNS • na cestě mezi senzitivním a motorickým neuronem nemusí být u nejjednodušších reflexů žádný jiný přepojovací neuron, ale obvykle mezi ně bývá vložen jeden nebo více přepojovacích neuronů, tzv. interneurony BÍLÁ HMOTA (substantia alba): • tvořena svazky myelinizovaných axonů neuronů uložených v hmotě šedé, které obstarávají komunikaci mezi neurony šedé hmoty asociační dráhy komisurální dráhy projekční dráhy - podle směru je dělíme na dvě skupiny: • vzestupné (ascendentní) dráhy – dráhy jdoucí od nižšího centra k vyššímu. Jsou pokračováním dostředivých (aferentních, senzitivních) periferních drah. • sestupné (descendentní) dráhy – dráhy jdoucí od vyššího centra k nižšímu. Jsou pokračováním odstředivých (eferentních, motorických) periferních drah. ODSTŘEDIVÉ NERVOVÉ DRÁHY Odstředivé (eferentní, centrifugální, motorické) nervové dráhy: • vedou nervové impulzy z CNS do efektorů (výkonných orgánů) • začínají tzv. motorickým neuronem v CNS, axon tohoto neuronu opouštějící CNS představuje vlastní odstředivou (motorickou) dráhu somatomotorické dráhy visceromotorické dráhy EFEKTORY Efektory jsou výkonné orgány či tkáně, které zajišťují vlastní odpověď organizmu na podráždění. Mohou jimi být: svalové buňky – výsledkem reflexu je pohyb žlázové buňky – výsledkem reflexu je sekrece PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM (systema nervosum periphericum) • periferní nervový systém je tvořen soustavou nervů a nervových uzlin (ganglií), které zprostředkovávají oboustranný přenos informací mezi centrální nervovou soustavou a periferií (kůží, pohybovým systémem a útrobními orgány) • nerv se skládá z nervových vláken a vaziva • nervová vlákna jsou myelinizované (bílé) nebo nemyelinizované (šedé) výběžky neuronů • nervová vlákna tvoří svazečky, několik svazečků vytváří nerv • jednotlivá nervová vlákna jsou v nervu spojena vazivem – endoneurium • svazečky vláken jsou spojeny vazivem – perineurium • povrch nervu je obalen vazivovým obalem – epineurium • ve vazivu uvnitř nervu probíhají cévy, které zajišťují jeho výživu SENZITIVNÍ NERVY • obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, která vedou informaci z receptorů do CNS • mají do svého průběhu vložena senzitivní ganglia s těly pseudounipolárních neuronů (jeden výběžek větvící se na centrální a periferní raménko) • periferní raménko vede vzruchy od receptorů v periferii do ganglia, svazky těchto periferních ramének tvoří nerv • centrální raménko vede vzruchy z ganglia do šedé hmoty CNS somatosenzorické – vedou informace z receptorů v kůži a pohybovém systému (svalech, šlachách, periostu, kloubních pouzdrech) viscerosenzorikcé – vedou informace z receptorů v orgánech senzorické – vedou informace ze senzorů MOTORICKÉ NERVY • obsahují odstředivá (eferentní) vlákna, která vedou z CNS do efektorů (svalů nebo žláz) a zajišťují jejich činnost • vznikají v jádrech šedé hmoty míchy nebo mozkového kmene (tělo neuronu) somatomotorické nervy – inervují příčně pruhovanou svalovinu, do které se jejich nervová vlákna (axony) dostávají přímo, bez přepojení visceromotorické nervy – inervují hladkou svalovinu a žlázové buňky, do nichž se jejich nervová vlákna dostávají po alespoň jednom přepojení ve vsunutém tzv. autonomním gangliu SMÍŠENÉ NERVY • obsahují jak motorická, tak senzitivní vlákna. Většina nervů je smíšených, pouze některé jsou buď čistě motorické nebo čistě senzitivní PERIFERNÍ SYSTÉM 1. podle toho, z jaké části centrální nervové soustavy nervy vycházejí, je dělíme na: hlavové (kraniální) (prostupují přes bázi lební) míšní (spinální) (vystupují skrze foramina intervertebralia) 2. podle inervovaných oblastí těla rozdělit na dvě skupiny: somatický nervový systém • je řízen naším vědomím • složen ze somatosenzitivních a somatomotorických (popř. senzorických) nervových vláken (drah) • inervuje tedy senzitivně kůži a pohybový systém (svaly, šlachy, kosti, kloubní pouzdra), motoricky příčně pruhované svaly autonomní nervový systém • pracuje nezávisle na našem vědomí • sympaticus, parasympaticus Děkuji za pozornost! Použité obrázky byly převzaty z: Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993 Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy. Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009. Čihák: Anatomie I, II, III. Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010 Physiopedia