1) Potravinové přídatné látky (aditiva)
Hlavní náplní tohoto úkolu je samostatná práce s textem a
průzkum na základě a vhodná práce s dostupnými informacemi.
Primárním vstupem je článek od eufic pod přiloženým QR
kódem. Úkolem je najít v článku či z jiných zdrojů (EFSA,
bezpecnostpotravin.cz) odpovědi na následující otázky.
Odpovědi nemusí být zpracované do strukturovaného textu či
prezentace, pouze tak, aby mohly sloužit jako podnět pro další
diskuzi.
Očekávané výstupy:
• Co jsou to potravinové přídatné látky? – základní definice
• Základní použití a kategorie
◦ Co jsou E-kódy a k čemu slouží?
◦ Jaké existují základní kategorie aditiv?
◦ Funkce a využití v potravinářství?
• Jak je hodnocena a zajištěna bezpečnost aditiv na evropském trhu?
◦ Co jsou hodnoty NOAEL a ADI a jaký je mezi nimi vztah?
◦ Co je to EFSA a jakou hraje v tomto procesu roli?
◦ Může být něco podnětem k přehodnocení bezpečnosti aditiva? Pokud ano, co?
• Otázky bezpečnosti aditiv
◦ Existuje podklad pro kategorie zdravotních obtíží asociovaných s aditivy (alergické
reakce, hyperaktivita, karcinogenní působení)? Kterých aditiv se týkají?
◦ Zkuste najít bližší informace k alespoň jednomu z kontroverzních aditiv: glutaman
sodný (E621), aspartam (E951), dusičnany a dusitany (E249-252), siřičitany (E220-228),
oxid titaničitý (E171), tartrazin (E102). Je kontroverze zasloužená?
◦ Existují rozdíly v regulaci u zemí mimo EU? Jak pro nás mohou být relevantní?
◦ Vymyslíte jiný potenciální problém s používáním aditiv mimo přímý toxický efekt pro
člověka?
https://www.eufic.org/en/whats-in-
food/article/food-additives
2) Doporučení založená na skupinách potravin (FBDG)
Toto téma je založené na práci s jednou z hlavních kategorií výživových doporučení – doporučení
založených na skupinách potravin (FBDG), v našem prostředí známých v podobě potravinové
pyramidy. Úkol je založen na kritické analýze existujících FBDG pro ČR a průzkumu zahraničních
FBDG a reflexi jejich možného využití, silných a slabých stránek a vytvoření podnětů k diskuzi o
jejich roli jako oficiální výživová doporučení pro širokou populaci i konkrétní skupiny.
1) Pod QR kódy najdete Pyramidu výživy pro děti (2014) a Potravinovou pyramidu pro ČR
(MZČR, 2005), včetně základního návodu pro práci s nimi. Seznamte se s nimi a zjistěte, jak se s
nimi pracuje a pro koho a k čemu jsou určeny. Jaké podle vás můžou mít praktické využití? Využili
byste je k něčemu ve vlastní praxi a jak? Co vnímáte jako případné problémy či silné stránky?
2) Pod následujícím QR kódem jsou oficiální FBDG jiných zemí. Vyberte si jedny nebo více z nich
a srovnejte je s českými. Jaké jsou základní rozdíly v podobě, práci s nimi, obsahu doporučení či
cílové populaci? V čem jsou podle vás lepší nebo horší? Jak reflektují kulturní či geografické
rozdíly?
https://www.fao.org/nutrition/
education/dietary-guidelines/
home/en/
https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-
bezpecnosti/zdrava-vyziva/
http://zdravi.foodnet.cz/cze/
pages/potravinova-pyramida.html
3) Vitamin D
Náplní tohoto úkolu je kritické čtení odborných článků a vyhledávání informací. Primárními zdroji
pro práci jsou dva přehledové články pod přiloženými QR kódy, ale lze použít i jiné zdroje. Najděte
odpovědi na následující otázky (není třeba číst celý text) a případné další podněty ke společné
diskuzi.
Otázky:
1. Jaký je doporučený denní přívod vitaminu D v μg a UI?
2. Jak je definován a kategorizován deficit vitaminu D? Co je důsledkem vážného deficitu?
3. Jaká další onemocnění a a stavy jsou diskutovány v souvislosti s relativním deficitem
vitaminu D? Jaké jsou současné závěry o jeho roli v prevenci či léčbě?
4. Co patří mezi hlavní důvody jeho deficitu (zejména ve vyspělých zemích) a kdo je deficitem
ohrožen?
5. Jak je možné deficit řešit? Co patří mezi potravinové zdroje vitaminu D a do jaké míry je
možné jimi hradit nedostatek? Jaké jsou možnosti fortifikace potravin a jejich limitace?
6. Je doporučena suplementace? Komu? Může být suplementace riziková? Jaká je tolerovaná
horní hranice příjmu vitaminu D?
7. Zkuste krátce okomentovat výsledky intervenčních studií zmíněných ve článku → závěry
pro efekt suplementace vitaminu D.
https://www.nature.com/articles/
s41430-020-0558-y
https://link.springer.com/article/
10.1007/S00223-019-00559-4