Specifické deficience Xeroftalmie Nutriční osteopenie Xeroftalmie n Suchost oční tkáně n Deficit vitaminu A či provitaminu ß-karotenu (deficit bílkovin a Zn) n Rozvojové země -- děti (> 200 miliónů deficit vit. A => náchylné na infekce), jedna ze sedmi hl. příčin slepoty (0,5 miliónu/rok) n V ČR se nevyskytuje n Vitamin A -- 90% v játrech (1 -- 2 roky) n Projevy: n Šeroslepost (retinol, rhodopsin) n Xeróza spojivek - suché, ztluštělé, pigmentované spojivky -- u dětí n Korneální skleróza -- následná suchost rohovky, eroze rohovky n Keratomalácie -- změknutí a rozpuštění rohovky, její perforace, vyhřeznutí sítnice a oční čočky => zjizvení => slepota n Folikulární hyperkeratóza -- suchost kůže, keratinové výčnělky n Frynoderma -- žraločí kůže n (Zpomalení růstu, neplodnost u mužů) Prevence výživou n Dostatečný příjem provitaminu ß-karotenu -- listová a barevná zelenina a ovoce (špenát, brokolice, mrkev, rajčata, papriky, meruňky, broskve, jahody, šípky, ananas, kukuřice) n Dostatečný příjem vitaminu A -- tučné ryby, mléko (ne odtučněné), máslo, vaječné žloutky, vnitřnosti Doporučený denní příjem vitaminu A: 800 -- 1200 ug RE 1 RE = 1 g retinolu či 6 ug ß-karotenu či 12 ug ostatních karotenoidů Příklad doporučené denní dávky: 50 g mrkve + 100 g libového vepřového masa 100 g eidamu + 100 g meruněk + 200 g hlávkového salátu Nutriční osteopenie n Kostní poruchy vzniklé v důsledku nedostatku Ca, P, vit. D, Mg, F a bílkovin n Děti => rachitis n Dospělí (Ca) => osteoporóza n Dospělí (vit. D) => osteomalácie Rachitis n Deficit vitaminu D u dětí => měknutí a deformace kostí n Výskyt: 0 -- 2 roky života (3. měsíc života) n Příznaky: n Nervové poruchy -- neklid, nespavost, pocení v záhlaví, ochablost svalů n Kraniotabes - měkké kosti lebky (až do dvou let neuzavřená velká fontanela n Caput quadratum n Pectus carinatum n Rachitický růženec n Harrisonova rýha -- místo úponu bránice n Opožděné prořezávání zubů n Rozšíření distálních kostí předloketních a bércových Prevence výživou n Těhotenství a kojení -- životospráva matky, vitamin D nejvíce se ho akumuluje v 3. trimestru) n Kojenci n mateřské mléko -- málo vitaminu D n profylaxe vit. D (Infadin) -- 400 -- 500 IU/d od 2. týdne života a během celého roku n v zimních měsících i během druhého roku n Problém vitaminizace kojenecké výživy vitaminem D n Zdroje vitaminu D n Sluneční záření (z provitaminu D3 v kůži vznik vitaminu D3 (cholekalciferol)) n Zdroje z potravy: ryby, játra, vejce, mléko a tuky obohacené vit. D Prevence výživou n Doporučená denní dávka vitaminu D (1 IU = 0,025ug kalciferolu) n Těhotné 10 ug/d = 400 IU/d, n Země bez fortifikace potravin vit. D --vyšší dávka v 3. trimestru 25 ug/d = 1000 IU/d n Nedonošené děti 25 ug/d = 1000 IU/d n Dospělí 5 -- 10 ug/d Příklad doporučené dávky u dospělého 100 g tvrdého sýra + 100 g tuňáka v oleji Osteomalacie n Deficit vitaminu D s následným deficitem Ca u dospělého => měknutí, demineralizace kostí n Výskyt: n Vegetariáni -- vegani n Častěji ženy, náchylnější zejména po opakovaných těhotenstvích a kojení n Strava bez tuku n Nedostatečný pobyt na slunci -- starší lidé, náboženské důvody n Pacienti s celiakální sprue, porucha fosfátového metabolismu, po operaci žaludku, chronická renální insuficience n Chudí, zanedbaní, psychicky nemocní n Alkoholici n Starší lidé -- horší vstřebávání vitaminu D, tvorba vit. D ze slunečního záření také snížena n V rozvojových zemích nízké hladiny vitaminu D Příznaky: n Bolesti kostí -- žebra, křížová kost, bederní obratle, pánev, dolní končetiny -- bolest se zhoršuje při náhlých pohybech, nošení břemen, napínáním svalů n Svalová slabost, spasmy svalů n Tendence ke zlomeninám n Dlouhodobě neléčení - psychoneurózy, deformity kostí -- ohýbání, ptačí hrudník, deformity pánve a zúžení pánevního východu, skolióza, kyfóza, kachní chůze Prevence výživou n Strava obsahující dostatek vitaminu D a vápníku n Mléko a mléčné výrobky, rybí tuk + pobyt na slunci Doporučená denní dávka vit. D -- 5-10 ug/d Osteoporóza n Deficit vápníku => úbytek kostní hmoty n Dle WHO -- progredující systémové onemocnění charakterizové stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností ke zlomeninám n Postihuje 15 -- 20 miliónů v USA, 700 -- 900 tisíc v ČR n V ČR 50 tisíc zlomenin ročně n Každá 3. žena 6. muž, kteří se dožijí 90ti let utrpí zlomeninu proximálního femuru , 20% z nich do 1 roku umírá Příznaky n Zpravidla asymptomatická s pozvolným rozvojem n Bolesti zad, vyzařující do hrudníku n Pokročilá osteoporóza - dorzální kyfóza, vymizelá krční lordóza, vyklenutí břicha, zmenšení tělesné výšky n Fraktury n Distální předloktí (Collesova zlomenina) n Proximální femur n Zlomeniny (deformity až komprese obratlů Th7,8,12, L1) n n Riziko vzniku: záleží na množství kostní hmoty vybudované v dětství a dospívání n Rizikové faktory: A. Neovlivnitelné n pohlaví n genetické vlivy (rasa, tělesné proporce) n geografické vlivy (UV záření, smog) n věk B. Částečně ovlivnitelné n onemocnění gastrointestinálního traktu n hyperkalciurie (idiopatická, sekundární) n endokrinopatie (ovarektomie, menopausa, diabetes mellitus, M. cushing, hyperparathyreóza, hyperthyreóza) n iatrogenní příčiny (léky: kortikoidy, antiepileptika, nethiazidová diuretika), chirurgické zákroky C. Ovlivnitelné n přívod Ca do organismu n vliv výživy n pohyb n zlozvyky: kouření, alkohol, černá káva, drogy Prevence výživou n Vápník + vitamin D + kvalitní bílkoviny n Doporučovaný denní příjem Ca 800 -- 1000 mg 1500 mg (ženy s dg. osteoporóza, bez HRT) Těhotné 1500 mg, kojící 2000 mg Hlavní zdroje vápníku v potravě: n Mléko n Mléčné výrobky (jogurty, sýry) n Sardinky v oleji n Bílý chléb, pokud se do mouky přidává uhličitan vápenatý n Tvrdá voda (neměkčená voda, neupravovaná) n Mák, ořechy n Listová zelenina n Luštěniny, semena, ořechy Léčba pohybovou aktivitou n Cvičení, která nezatěžují skelet n masáže, extenze, plavání a cvičení ve vodě n úprava stavu svalstva a svalové koordinaci n zlepšení celkové schopnosti zabránit pádům n zlepšení celkové kondice a kvality života n kostní hmotu však nezvyšují n Cvičení, která zatěžují skelet n cvičení stimuluje osteoblasty k novotvorbě kostní hmoty n pravidelná chůze a jízda na kole