Tato kapitola je určena pro studium didaktických postupů při výuce jízdy na kole. S praktickou výukou dovedností jízd na kole lze začít období 2-4 let v rodině, za předpokladu zabezpečení dostatečného prostoru. Můžeme se věnovat také baterii her a cvičení. Největším problémem je nedostatečná tolerance dovedností dítěte a zkušeností s jízdou na kole ze strany rodičů. Včasný začátek výuky jízdy na kole pomůže bezpečnému provozování cyklistiky v dospívání a dospělosti. Při výuce v oblasti dopravního provozu na komunikaci musíme myslet na dětskou neznalost dopravních značek a dopravních předpisů. Ve výuce dovedností děti pokračují ve škole. Případným zdravotním komplikacím při úrazech předejdeme používáním ochranných pomůcek (přilba, chrániče).
Postup výuky při jízdě na kole Nákupu kola s nejmenšími 12" koly by mělo předcházet asi roční období jízdy na čtyřkolové "drezíně" nebo trojkolce nejprve na rovině a poději na svažitém terénu. Sedlo musí být nastavené tak, aby dítě bezpečně dosáhlo na zem. Poté pokračujeme s výukou jízdy na kole bez opěrných koleček. Dítě se tak rychleji naučí rovnováze a jízdě v nestabilní soustavě. Kolo by nemělo mít pevný zadní náboj, aby umožnilo rychlejší jízdu bez šlapání. Limitujícím faktorem úspěšné výuky jízdy na kole jsou bezpečné a spolehlivé brzdy s anatomicky přizpůsobenou délkou brzdové páčky. Poloha rukou na řídítkách by měla být přirozená, mírně pokrčená ve výšce pod osou prsních bradavek. Simulujeme tím klasickou polohu jezdce a zamezíme zraněním. Postup výuky jízdy na kole v kterémkoli věku je následující:
U všech cvičení je nutno zajistit bezpečný prostor. Děti ve věku do 10ti let jsou v období "konkretismu". Činí jim nejen problém určení stran, ale i příkazy, jejich analýza a vyhodnocení. Měli bychom dbát na konkrétní pojmenování směru jízdy, př. "dívej se na tatínka" místo "dívej se dopředu" nebo jeď víc k tomu domečku" místo "jeď ke kraji". Je dobré vysvětlit některé postupy dopředu, spolu s jedním dítětem by v optimální případě měli jezdit dva dospělí.
Kojence do jednoho rolu můžeme vozit na přípojném vozíku. Ten však nesmí účastník provozu používat na pozemních komunikacích a proto je toto řešení nereálné. V období 1-3 let dítěte se smí vozit na sedačce. Od 10ti měsíců drží dítě zpříma hlavu, použití sedaček za sedlem je však ze zdravotního hlediska nevhodné, neboť předpoklad dobrého rozhledu je z velké části omezeno cyklistou v sedle. Dítě tak musí otáčet hlavu do extrémních poloh a může docházet k deformaci krční páteře v ranném stádiu jejího formování. Od tří let může dítě samo jezdit, za předpokladu odpovídající délky výletů, kolo může být připoutáno za kolo rodiče pomocí "oje". Ulehčíme tím dítěti ve výjezdech a umožníme méně soustředěnou jízdu. V předškolním věku 4-6let můžeme postupně zvyšovat tempo i vzdálenost ujetou zkušenými jezdci - dětmi. V nižších rychlostech a do kopce lze uplatnit tlačení dítěte za sedlo kola nebo táhnutí na cca 1cm tlustém laně za sebou. Lano je napevno uchyceno okem za hlavovou trubku rámu kola. Kolo nesmí být nikdy táhnuto za řídítka či představec. Nejlepším řešením je však samostatné řízení a vedení kola dítětem, do věku 10ti let smí dítě jet po pozemní komunikaci jen s dospělým, který jede za dítětem, udává mu pokyny a tím koriguje jeho jízdu. Dobrou motivací je jízda několika dětí s dospělými, děti necháme pravidelně střídat v čele dětské skupiny, dbáme na bezpečnost jízdy výběrem vhodné trasy, tempa a cyklistických doplňků, nezapomínáme na pravidelné přestávky, dodržování pitného a stravovacího režimu.
V průběhu základního vzdělání by se měl žák naučit jízdě na kole. Jízda na kole a cykloturistika je zařazována k tématickému celku Turistika a pobyt v přírodě. Turistika je kmenovým učivem většiny ze vzdělávacích programů. S pojmem turistika a s turistickými akcemi se žáci setkávají v průběhu celého studia, vyvrcholením je turistický kurz. Střední škola má podle §19 vyhlášky Ministerstva školství,mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991Sb., o středních školách, pořádat v souladu s učebním plánem ve třetím nebo předposledním ročníku sportovně-turistický kurz. V naší práci se budeme zabývat rozvojem dovedností jízdy na kole na druhém stupni základního vzdělání a obsahem turistiky těchto ročníků studia.
Učivo vzdělávacího programu Základní škola (dále jen ZŠ) je rozděleno do tří tématických celků. V posledním z nich (6.-9.ročník) jsou rozvíjeny a doplňovány poznatky z obou předchozích celků. Žáci se učí chápat význam turistiky jako celoživotní aktivity pro zdraví, poznávací činnost, rozvoj specifických dovedností a sociálních vztahů. Osvojují si pojmy spojené s druhy turistiky (cykloturistika, vodní turistika, aj.) a osvojují si nové dovednosti. Učí se zásadám přípravy turistické akce, vyhledávání vhodných dopravních spojů a získávání informací o místě pobytu. Mezi nové poznatky spojené s tábořením patří dovednosti spojené s přípravou a likvidací tábořiště (stavba improvizovaného přístřešku, jednoduché opravy výstroje a výzbroje), přípravou pokrmů a hygienou táboření. Žák se umí orientovat podle buzoly mapy, plánku, značek a přírodních úkazů.Uvědomuje si význam ochrany porostů, zdrojů pitné vody a značení. Umí vytvořit dokumentaci turistické akce, doplněnou nákresy a fotografiemi. Jednou z nejdůležitějších dovedností je poskytnutí první pomoci při závažných úrazech a improvizovaný transport zraněného. Žák zná základní pravidla silničního provozu učená pro chodce a cyklisty. Z pohybových dovedností se budeme zabývat pouze těmi, které jsou spojeny s cykloturistikou. Žák by měl mít po předchozí přípravě osvojenou jízdu na kole – nasedání, sesedání, jízdu v přímém směru, zatáčení, odbočování, brždění, zastavení. Ve třetím tématickém celku (6.-9.ročník) je zařazena jízda na kole, horském kole, přesun po trase mimo silnici. V rozšiřujícím učivu je zařazena jízda obratnosti na kole, jízda ve skupině (i na silnici) a modifikace orientačního běhu na kole.
Občanská škola Osvojování poznatků výukového programu v tomto tématickém celku se neděje jen v předmětu tělesná výchova, ale i v řadě dalších. Tento výukový program klade důraz na mezipředmětové vazby využíváním a důsledným spojováním poznatků z ostatních předmětů s pohybovými činnostmi a pobytem v přírodě, při přesunech a turistických činnostech. Podmínkou je bezpečná znalost terénu, trasy a možných nebezpečí. Poznatky a návyky tohoto výukového programu se téměř shodují s výukovým programem ZŠ. Jistým doplňkem jejich osnov je základní údržba a oprava kola. Jízda na kole jako jedna z pohybových činností tématického celku je ohraničena vzdáleností 30 kilometrů a realizována může být jak v podmínkách silničního provozu, tak i mimo něj.
Národní škola Tělesná výchova je v tomto programu vyučována jako celodenní program třídy a není vázána na konkrétní vyučovací jednotku. Učivo není vzhledem k rozdílným podmínkám škol členěno do jednotlivých ročníků. Učitel si vytváří dle vlastního rámcového plánu náplň jednotlivých jednotek, vycházejícího z podmínek školy a fyzické i psychické vyspělosti žáků. Mezi vzdělávací cíle tématického celku turistika a pobyt v přírodě patří: osvojení zásad táboření a pobytu v přírodě, čtení turistické mapy, orientace v přírodě, stavba a rušení tábořiště, zacházení s nožem, pilou, sekerou. Z dovedností týkajících se cykloturistiky to jsou jízda na kole a pravidla silničního provozu.
V tématickém celku Turistika a pobyt v přírodě nižšího stupně gymnázií (1.- 4. ročník osmiletého gymnázia) se mezi specifické poznatky a návyky řadí: rozdělení turistiky na základní druhy (pěší, vodní, cyklo, horská aj.), orientace v terénu podle buzoly, mapy a přírodních úkazů, znalost turistického a dopravního značení, bezpečnost při přesunech, zásady přípravy turistické akce, ochrana porostů a zdrojů pitné vody a poznatky spojené s tábořením (shodné se ZŠ), zásady bezpečnosti pobytu v přírodě a první pomoc v improvizovaných podmínkách (včetně transportu raněného). Mezi dovednosti námi sledované problematiky jízdy na kole patří: zásady jízdy na kole po veřejné komunikaci a v terénu, znalost ochranných pomůcek pro jízdu na kole, základní údržba jízdního (horského) kola. V rozšiřujícím učivu to jsou: jízda na kole za sebou, jízda ve skupině po veřejné komunikaci, jízda v nenáročném terénu do třiceti kilometrů za den, jízda na horském kole i ve ztížených podmínkách.
Mezipředmětové vazby Mezipředmětové vazby znamenají propojení samostatných poznatků jednotlivých vyučovaných předmětů v jeden souvislý celek a tím napomáhají rozvoji cíle procesu vzdělávání - komplexnímu rozvoji osobnosti žáka. V současnosti je v oponentním řízení rámcový vzdělávací program (dále RVP), v němž jsou přírodní a společenskovědní předměty zastoupeny vzdělávací oblastí „člověk a příroda“ a „člověk a společnost“. Tímto je vyjádřen současný trend k integraci předmětů a využívání mezipředmětových vazeb. Turistika, cykloturistika a pobyt v přírodě mohou být praktickým prověřením některých teoretických znalostí získaných při studiu ostatních předmětů a jejich prostřednictvím lze úspěšně naplnit cíl myšlenky RVP.
zeměpis – orientace v terénu podle mapy a buzoly, určování světových stran, geografická charakteristika oblasti, předpoklady a význam turistiky pro socioekonomický rozvoj oblasti (prostřednictvím cykloturistiky poznávání zdánlivě méně atraktivních oblastí, a důsledky pro rozvoj turistických služeb a prosperity sídel v těchto lokalitách), přírodopis - poskytnutí první pomoci v improvizovaných podmínkách, stopy zvířat, druhy rostlin a živočichů, ochrana životního prostředí, dějepis – historické děje a souvislosti charakteristické pro oblast a jejich důsledky vzhledem současnému vývoji společnosti, chemie – chemické procesy v přírodě, vliv lidské činnosti na současný stav životního prostředí, fyzika – většinou je spojena s dovednostmi: jízda na kole, jízda v lodi, stavba tábora aj.
Hry a cvičení na kole, dětská dopravní hřiště Náročnost her a cvičení na kole by měly odpovídat dovednostem, schopnostem i věku cyklistů, jsou součástí publikace doporučené literatury - Kolo pro děti a jejich rodiče.
|