Tepová frekvence * zevním projevem činnosti srdce na obvodových tepnách je tep (puls) * při vypuzení systolického objemu krve ze srdce do srdečnice se rozšíří její pružný začátek * při následující diastole se opět stáhne a při tom tlačí krev směrem k obvodu těla * roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako pulsová vlna * na povrchových tepnách můžeme nahmatat jejich roztažení jako tep Srdeční frekvenci můžeme zjišťovat těmito způsoby: * ausultácií (poslechem) na hrotě srdce * z křivky EKG záznamu (vzdálenost R-R) * palpací (hmatáním) pulzu * přístroji založenými na fotometrickém, piezoelektrickém nebo elektrickém principu Palpační metoda * Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad. * Průměrná klidová frekvence člověka je 72 tepů za minutu * v dětském věku je vyšší * tepová frekvence se zvyšuje při horečce, při práci a při rozčílení * při námaze se tepová frekvence zvýší dvojnásobně, do dvou až tří minut dosáhne opět původní klidové hodnoty * u sportovců se po skončení zátěže vrací tepová frekvence na výchozí hodnotu rychleji Změny SF při zatížení -- 3 fáze * úvodní (předstartovní zvýšení SF) * průvodní (zvýšení SF při vlastní činnosti -- strmost vzestupu je úměrná intenzitě zatížení, potom dochází k ustálení) * následná (dochází k návratu SF k výchozím hodnotám) * Vagotonici (jedinci s nízkou klidovou SF) * Normotonici (s běžnou klidovou SF) * Sympatikotonici (klidová SF výrazně vyšší) Průměrné hodnoty SFmax u české zdravé populace: VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV) * srdeční frekvence v průběhu času kolísá * tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace, acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.) Snímání dat * pomocí ekg elektrod je snímána elektrická aktivita srdce * snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz. * u intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem v diagnostice celkové chronické únavy -- přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativním dysbalance (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie)