Specifické deficience Endemická struma Nutriční anémie Endemická struma n Struma = zvětšení štítné žlázy n Endemická = postiženo > 10% obyvatel dané oblasti n Endemická struma – důsledek nejen deficitu jodu, ale i nadměrného přívodu strumigenů v potravě n Jód – esenciální prvek, obsažen v hormonech šť. žlázy (thyroxin T4 a trijódtyronin T3) n Výskyt endemické strumy: n Oblasti bez deficitu jódu 2-5%, poměr ženy: muži 4-5:1 n Země s deficitem jódu až 100% (země Jižní Am., Asie, Stř. Afriky) n S věkem stoupá n Lidské tělo obsahuje 20 – 50mg jodu (8 mg ve šť. žl) Jódový deficit dle jodurie n Kritéria pro hodnocení velikosti strumy dle WHO: 0 nezvětšená štítná žláza 1 žláza je hmatná, ale není patrná při normální poloze hlavy 2 štítná žláza je viditelná již při normální poloze hlavy 3 velká žláza, kterou je vidět až na vzdálenost 10 metrů n Posouzení dostatečného zásobování jódem – jodurie - 100µg jodu v 1 l ranní moči Příznaky n Hypotyreóza – ↑ únava, spavost, zimomřivost, bledá, suchá kůže, suché vlasy, ztluštělé nehty,zácpa n Těhotná žena + deficit jodu => poruchy vývoje plodu, potraty n Vývoj dětí - oligofrenie (kreténismus), opožděný somatický vývoj, hluchota, poruchy sluchu, hluchoněmota n Vyšší perinatální úmrtnost a nemocnost Prevence n Informovat veřejnost s důrazem na nejrizikovější skupiny o významnosti jodu a zdůraznit přirozené zdroje jodu n Zvýšit konzumaci mořských ryb 1 – 2 x týdně (400 - 600g) n Rozšíření a využívání potravin obohacených jodem – minerální vody, ovocné přesnídávky.. n Jodidace soli – jodičnan draselný 27mg/kg soli n Jodové tablety v dávce 100mg/den (jodid 100) – u rizik. skupin – těhotné, kojící, adolescenti n Obohacení kojenecké výživy jodem n Zařadit jód do potravního řetězce - krmiva RDA pro jód Obsah jodu ve vybraných potravinách Nutriční anémie n Anémie z nedostatku železa n Anémie z nedostatku kyseliny listové a kobalaminu (vit. B[12]) Anémie z nedostatku železa n Hemosiderická anémie – erytrocyty mají nedostatek krev. barviva (Hb) => mikrocytóza, nestejné tvary a barvy = hypochromní mikrocytární anémie Železo – součástí Hb a Myoglobinu - přenos kyslíku - transport elektronů v dýchacím řetězci - součástí enzymů (oxidace, redukce) Příčina: nedostatek železa v potravě (vyspělé země) + paraziti => drobné krvácení (rozvojové země) krevní ztráty: menorhagie u žen, krvácení do GIT traktu…….. Příčiny nedostatku železa v organismu n Jeho nízký obsah ve stravě n Špatné vstřebávání v GIT n Vysoké ztráty v organismu spolu se ztrátou krve n Těhotenství n Během růstu dítěte, dospívání n Opakované dárcovství krve n Příznaky: únava, malátnost, dušnost při námaze a bušení srdce, bledost kůže a sliznic, vypadávání vlasů, angulární stomatitis, chronická atrofie papil jazyka, koilonychie, u žen ještě větší menstuační krvácení n Výskyt: n častěji ženy n děti v období růstu n druhá polovina těhotenství n vegani, striktní diety n Nižší hladina Fe doprovází infekční a nádorové onemocnění Prevence n Konzumace potravin bohatých na železo n Doporučovaný příjem železa: n Kojenci 6 – 10 mg n Děti 10 mg n Dospělý 15 mg n Těhotné a kojící 20 mg n Lidé nad 60 let 12 mg n Železo n Hemové – železo z potravin živočišného původu, využitelnost 10 – 30% n Nehemové – obsaženo v rostlinné potravě, ale i v živočišné, využitelnost 1 – 5% Faktory ovlivňující vstřebávání Fe O/ Využitelnost snižuje: • vysoký příjem fosforu ( tvorba solí pevně vázajících železo) • vysoký přívod šťavelanů (špenát, rebarbora, čaj, kakao) • vysoký přívod celulózy ( např. celozrnné výrobky) • vysoký přívod kys. fytové (luštěniny, olejniny, cereálie) • vysoký příjem kofeinu a silného čaje O/ Využitelnost zvyšuje: • vitamin C - silné redukční činidlo • aminokyseliny a živočišné proteiny • HCl • cukry Prevence n Strava s nízkou využitelností železa převaha obilovin, nedostatek masa, ryb a potravin s vys. obsahem vit. C n Strava s vysokou využitelností železa dostatek masa, ryb, drůbeže a potravin s vysokým obsahem vit. C Obsah železa ve vybraných druzích potravin Anémie z nedostatku kys. listové a vitaminu B12 n Megaloblastická (perniciózní) anémie – dostatek Hb, větší a nezralé krvinky = ortochromní makrocytární anémie n Výskyt: n Méně častěji než z deficitu železa n Striktní vegetariáni n Těhotné a kojící ženy n Podvýživa n Alkoholici, resekce žaludku, malabsorpce n Příčina: n Nedostatek kys. listové a vit. B12 ve stravě n Jejich narušené vstřebávání – např. po resekci ilea n Nedostatek vnitřního faktoru Metabolismus kyseliny listové n Kyselina listová =>redukce na dihydrofolát => redukce na na účinnou formu tetrahydrofolát n Kumulace v játrech (zásobní 5-metyl-tetrahydrofolátt- zásoby na 3 roky) n Pokud chce tělo využít tyto zásoby – za pomoci vit. B12 odtržení jednouhlíkatého zbytku od 5-metyl-tetrahydrofolátu => uvolnění účinného tetrahydrofolátu n Příznaky: n Bledost se subikterickým nádechem (zvýšený bilirubin) n Glositis na špičce a po stranách jazyka n Neuropatie z nedostatku vit. B12 – mrtvění, pocit chladu v končetinách, motorická slabost, nejistá chůze n Prevence: n Strava bohatá na vit. B12 (2-4µg/d) a kyselinu listovou (200-400µg/d) n Hlavní zdroje vit. B12 – pouze živočišné zdroje – játra, ryby, vejce, mléko n Hlavní zdroje kys. listové – listová zelenina (hrášek, brokolice, chřest, růžičková kapusta, špenát, hlávkový salát, kapusta), maso a vnitřnosti (játra, ledviny), luštěniny, burské oříšky, vejce a celozrnné výrobky Obsah vitaminu B12 v některých složkách potravy (orientační hodnoty): Obsah kyseliny listové v některých složkách potravy (orientační hodnoty):