Specifické deficience III Beri beri Angulární stomatitis Pelagra Skorbut Beri beri n Deficit vitaminu B[1] – thiaminu, známé již 2600 př. Kr. n Beri beri = já nemůžu, já nemůžu n Význam B[1] – správná fu sval. a nerv. vláken, fosforylovaná forma thiamin pyrofosfát – koenzym při oxidativní dekarboxylaci ketokyselin (sacharidů) n Dříve – JV Asie – strava převážně z loupané rýže n Syrové ryby- enzym thiamináza – antagonista thiaminu n V Asie, Japonsko – vysoká konzumace ryb n Vyspělé země – lehké deficience, alkoholici, zvýšená potřeba – těhotné, kojící, akutní jaterní poruchy Formy beri beri n Vlhká (mokrá) – kardiomyopatická – , kardiomegalie, tachykardie, edémy v obličeji, na těle, nohou poruchy srdečního rytmu až selhání srdce n ↑ c kys. pyrohroznové => perif. vasodilatace, únik tekutin => ↑ minut. objemu => námaha srdce n Suchá – s periferní neuropatií – bolesti končetin, úbytek svalstva, slabost, obtížná chůze, redukce hmotnosti, ztráta hlubokých reflexů, mentální poruchy n Dětská – kojenci 2-5. měsíc n Syndrom Wernicke – Korsakow -těžcí alkoholici – zmatenost, konfabulace, kardiální a respirační poruchy + hemoragické poškození mozku n Příznaky lehké deficience – zvýšená únava, dráždivost, bolesti hlavy, brnění v končetinách Prevence n Strava bohatá na thiamin n celozrnné potraviny, obilné zrno (0,2-1 mg/100g, 60% v klíčku), otruby, droždí, luštěniny, ořechy, v menší míře maso vepřové (0,7-0,9 mg/100g) a hovězí, vnitřnosti (játra), mléko a zelenina (rajčata, zelí, brokolice, květák 0,1-0,3 mg/100g) n Živočišná strava - thiämindifosfát (80-85%), mono- a trifosfát (15–20%) n Rostlinná strava – volná forma n Doporučená denní dávka: n 1 – 2 mg/d n 0,5 mg/4160 kJ n 100 g kuřecího masa + 100 g celozrnného chleba se slunečnicí n Synergisté thiaminu – B[12] a B[6], niacin, kys. pantotenová n Antagonisté – káva, čaj, syrové ryby, některé cereálie, alkohol, těžké kovy a arsen, oxid siřičitý n Nejnižší kapacita pro skladování – téměř žádná (4-10 dní) n Resorpce – čím nižší příjem, tím vyšší resorpce -1 mg (50%), 5 mg (33%), 20 mg (25%), nad 100 mg se vyloučí Angulární stomatitis n Deficit vitaminu B[2] – riboflavinu n Hl. funkce: n syntéza koenzymu FMN a FAD (flavoproteiny) n Projevy: n angulární stomatitis – fisury ústních koutků, glositita, seborhoická dermatitida v nasolabiální rýze, vaskularizace rohovky, světloplachost, někdy průjmy a zvracení n Prevence výživou n Mléko(0,15-0,20 mg/100g) a mléčné výrobky, maso, vnitřnosti (játra 3,5 mg/100g), kvasnice (5,4 mg/100g), listová zelenina, obiloviny a celozrnné produkty n 55-60% z masa a masných produktů n 30% - rostlinná potrava n Doporučovaná denní dávka n 1,5 – 2 mg/d n 70 g kuřecích jater nebo 100 g žampionů + 100 g tvrdého sýra + 25 g corn flakes Pelagra n Deficit niacinu (kyseliny nikotinové a nikotinamidu) n Z italštiny - Pelle agra = hrubá pleť n Hl. funkce: n součást NAD a NADP – metabolismus živin n pro syntézu vit. B[6], B[2] a kys. listové [n ] Pro syntézu z tryptofanu je nutný vit. B[6] a B[2 ]n Výskyt: n Endemický - oblasti s hlavní potravinou kukuřice (vázaná forma niacinu) - bílkovina zein – nedostatek tryptofanu n Současně nedostatek ostatních vit. B skupiny + deficit bílkovin n Zvýšená potřeba niacinu – těhotenství, kojení, chronická onemocnění Projevy n 3x D (4xD) - dermatitis, diarrhea, dementia,(death) n Dermatitis – symetricky (místo vystavené slunci), zarudlá, svědivá, lehce oteklá kůže, chronicky – hrubá, suchá kůže n Průjmy – ne vždy přítomné, někdy i zácpa n Poškození nerv. systému - slabost, třes, deprese až demence n Stomatitis, glositis, hemoragie v GIT Prevence n Strava bohatá na niacin n Bílkovinná strava – mléko, vejce, maso, drůbež, ryby, vnitřnosti (jehněčí játra až 46 mg/100g) n Droždí (až 28mg/100g) n Celozrnné potraviny (obiloviny 1mg/100g) n Listová zelenina n Burské oříšky n Houby n Denní doporučená dávka n 15 – 20 mg/den n 1mg niacinu = 60 mg tryptofanu n Záleží také na přívodu tryptofanu – obiloviny – niacin ve vázané formě (niacytin) – lze uvolnit alkáliemi a teplem (Mexiko- tortily – vápenná voda) n Obsah tryptofanu v potravinách n Kukuřičné produkty 0,6% n Ostatní obiloviny 1% n Ovoce a zelenina 1% n Maso 1,1% n Mléko 1,4% n Vejce 1,5% z obsahu bílkovin Scorbut (kurděje) n Deficit vitaminu C n Dříve – námořníci na dlouhých plavbách, polární badatelé, děti n Dnes – výskyt ojedinělý n Osamělí staří lidé n Alkoholici n Lidé ve stresu n Diety bez přívodu vit. C n Příčina n Dlouhodobá absence ovoce a zeleniny ve stravě (deficit vit. C, kys. listová, Fe, ß-karotenu) n Technologie výroby n Nadměrný přívod dusičnanů (vit C konvertuje NO[3]^- na NO[2]^-) Příznaky: n Primárně – změny mezibuněčné hmoty (depolymerce) a kolagenu (zánik) n Dásně – zduřelé, houbovité, červenofialové,krvácejí + infekce + zápach z úst n Perifolikulární hemoragie n Petechiální hemoragie n Ekchymos n Únava, anorexie, anémie, bolesti kloubů n Změny na kostech – vit. C – kolagen n Změny na cévní stěně n Příznaky u dětí (výskyt – krajně zanedbaná výživa) n Ne projevy na dásních (před prořezáním zubů) n Rozsáhlá krvácení pod periost dlouhých kostí + intenzivní bolest = žabí pozice n Narušený vývoj kostí a zubů, anémie,zhoršené hojení ran, n Snížená tělesná aktivita n Latentní skorbut (častý u dětí i dospělých) n krvácení z dásní, zhoršné hojení ran, snížená imunita, tělesná i duševní výkonnost Prevence výživou n Ovoce a zelenina 60 mg/d (100mg/d) n K potlačení příznaků skorbut stačí 10 mg n Nejbohatší zdroje z ovoce – černý rybíz, kiwi, aktinidie, rakytník řešetlákový, rybíz,angrešt, jahody, maliny, ostružina, borůvky, citrusové ovoce, šípky n Nejbohatší zdroje ze zeleniny – zelená paprika, listová zelenina, , květák, rajčata, zelené natě, nové brambory