SF/HR • při vypuzení systolického objemu krve ze srdce do srdečnice se rozšíří její pružný začátek • při následující diastole se opět stáhne a při tom tlačí krev směrem k obvodu těla • roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako pulsová vlna • na povrchových tepnách můžeme nahmatat jejich roztažení jako tep Srdeční frekvenci můžeme zjišťovat těmito způsoby: • auskultací (poslechem) na hrotě srdce • z křivky EKG záznamu (vzdálenost R-R) • palpací (hmatáním) pulzu • přístroji založenými na fotometrickém, piezoelektrickém nebo elektrickém principu Palpační metoda • Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad. • Průměrná klidová frekvence člověka je 72 tepů za minutu • v dětském věku je vyšší • tepová frekvence se zvyšuje při horečce, při práci a při rozčílení • při námaze se tepová frekvence zvýší dvojnásobně, do dvou až tří minut dosáhne opět původní klidové hodnoty • u sportovců se po skončení zátěže vrací tepová frekvence na výchozí hodnotu rychleji Změny SF při zatížení – 3 fáze • úvodní (předstartovní zvýšení SF) • průvodní (zvýšení SF při vlastní činnosti – strmost vzestupu je úměrná intenzitě zatížení, potom dochází k ustálení) • následná (dochází k návratu SF k výchozím hodnotám) • Vagotonici (jedinci s nízkou klidovou SF) • Normotonici (s běžnou klidovou SF) • Sympatikotonici (klidová SF výrazně vyšší) Průměrné hodnoty SFmax u české zdravé populace: VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV) • srdeční frekvence v průběhu času kolísá • tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace, acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.) Snímání dat • pomocí ekg elektrod je snímána elektrická aktivita srdce • snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz. • u intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem v diagnostice celkové chronické únavy – přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativním dysbalance (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie)