Transportní systém Srdce: • srdeční frekvence (HR nebo TF) 70/min • systolický objem = tepový objem (TO) 70 ml • minutový objem srdeční = srdeční výdej (Q, SV nebo CO nebo) 5 l/min • ejekční frakce 60 % • end systolický objem 50 ml • end diastolický objem 120 ml Krevní oběh složka transportního kardiorespiračního systému změny: - reaktivní – bezprostřední reakce organismu - adaptační – výsledek dlouhodobého opakovaného tréninku srdeční frekvence – dynamika změn fáze úvodní = ↑ TF před výkonem • mechanismus: emoce (více u osob netrénovaných) a podmíněné reflexy (převládají u trénovaných osob) • startovní a předstartovní stavy srdeční frekvence – dynamika změn fáze průvodní = při vlastním výkonu roste TF nejdřív rychle (fáze iniciální), →zpomalení, →ustálení (rovnovážný stav) • mechanismus: podmíněné a nepodmíněné reflexy, tělesná teplota, hormonální a látkové změny v krvi srdeční frekvence – dynamika změn fáze následná = návrat TF k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší • mechanismus: nepodmíněné reflexy, látkové změny v krvi vycházející ze svalů Změny reaktivní - systolický objem • klidové hodnoty 60-80 ml • při výkonu zvýšení na 120-150 ml, nejdřív rychlý nárůst, pak zpomalení a ustálení, max. hodnoty při TF 110-120 • závisí na rozměrech, kontraktilitě myokardu, plnění srdce a periferním odporu Změny reaktivní - minutový objem srdeční • klidové hodnoty kolem 5 litrů/min • při výkonu zvýšení na 25-35 litrů/min • roste s minutovou spotřebou kyslíku tepový kyslík = minutová spotřeba kyslíku VO[2] / TF • klidové hodnoty 6-8 ml • při maximálním zatížení zvýšení na 15 ml, u žen je nižší Index W170 = výkon, kterého by jedinec dosáhl při TF 170 • lineární závislost TF na intenzitě zátěže Adaptační změny • souvisejí s trénovaností 1. strukturální změny 2. funkční změny Trénovaný jedinec - strukturální změny srdce • fyziologická hypertrofie a dilatace • hmotnosti cévy • množství kapilár ve svalech Fyziologická hypertrofie srdce • u vytrvalostního tréninku hypertrofie excentrická = zvětšení komor + ↑ tloušťka stěn (s regulativní dilatací) • u silového tréninku hypertrofie koncentrická = ↑ tloušťka stěn, ale zmenšení dutin Trénovaný jedinec - funkční změny ↓ klidové TF = sportovní bradykardie • extrémní hodnoty 30-35 tepů/min ↑ klidového tepového objemu na 80-100 ml • při zátěži až 150-200 ml ↑ max. minutový objem až 35 l/min Krevní tlak (TK) • klidové hodnoty 120/70(80) Vysoký TK-hypertenze- 140/90 a více • systolický • diastolický • střední Krevní tlak (TK) při dynamické práci se ↑ hlavně systolický tlak (nejméně při malé intenzitě nebo dlouhodobé vytrvalostním výkonu, nejvíce při submaximální intenzitě zatížení až na 180-240 mmHg), diastolický tlak se mění jen mírně, může i lehce klesat Krevní tlak (TK) při statické práci: změny TK souvisí se změnami nitrohrudního tlaku (Valsalvův manévr), • většinou dochází ke ↑ systolického (140-160 mmHg) i diastolického (80-100 mmHg) • po dlouhodobém silovém tréninku dochází k fixaci ve formě hypertenze (vzpěrači) Cévy • tepny, vlásečnice, žíly • při zátěži - redistribuce krve v cévním řečišti na podkladě kompenzační vasokonstrikce, v některých orgánech splanchnické oblasti a vylučovacího systému vasokonstrikce, tzn. e průtoku (zpočátku i v kůži), ve svalech, srdci vasodilatace, tzn. á průtoku • zásobení CNS konstantní, pro odvod tepla později vasodilatace v kůži Regulace průtoku vegetativní nervový systém (sympatikus X parasympatikus) • vasokonstrikce - sympatikus ( ve svalech a srdci však vasodilatace) • vasodilatace - parasympatikus metabolická autoregulace: CO2, ADP, laktát, ↓ pH, histamin =>vasodilatace ve svalech Spiroergometrie Hodnocení zátěžového testu Hodnocení tělesné výkonnosti • Tělesná výkonnost: Schopnost nemocného podat určitý výkon, tedy vykonat práci za určitý čas. Vyjádření v absolutních hodnotách: W v relativních hodnotách: W/kg v násobcích klidového příjmu kyslíku- metabolických ekvivalentech MET (příjem kyslíku v klidu za bazálních podmínek) =3,5 ml/kg/min • Maximální příjem kyslíku VO2 max Maximální množství kyslíku které může vyšetřovaná osoba dopravit do organismu za podmínek dynamické zátěže a které se i přes pokračující zátěž již dále nezvyšuje. ANAEROBNÍ PRÁH krátký úsek v průběhu stupňující se dynamické zátěže, kdy se k převážně aerobnímu krytí energetických požadavků organismu přidává způsob anaerobní METABOLICKÁ ACIDÓZA: H^++HCO[3 ] H[2]CO[3 ] CO[2]+ H[2]O • Vzestup a kumulace krevního laktátu • Pokles pH krve • Hyperventilace • Pokles bikarbonátu • INVAZIVNÍ URČENÍ ANAEROBNÍHO PRAHU • „laktátový“ • „-BE práh“ Červené krvinky Relativní změny: pocení, hemokoncentrace Absolutní změny: zvýšení na začátku zátěže při vyplavení z kostní dřeně Adaptační změny: výsledek působení sníženého parciálního tlaku kyslíku (vysokohorské prostředí) Bílé krvinky Počet při zátěži stoupá Fáze lymfocytární: krátkodobé výkony vyšší intenzity, emoce Fáze neutrofilní: vytrvalostní výkony střední intenzity Fáze intoxikační: výrazný vzestup po vyčerpávajících výkonech Návrat k výchozím hodnotám nejpozději do několika hodin