Sacharidy ve výživě sportovce

                                             Sacharidy

n      Zdroj energie pro činnost svalů a mozku

n      Primární zdroj energie při intenzivním tréninku a při maxim. spotřebě kyslíku



n      Denní příjem 50 - 60% z celkového energ. příjmu

n      Vytrvalostní sportovci až 70 %



  n     Normální populace 4 – 5 g/kg/den

  n     Sportovci 5 – 10 g/kg/den



  

                               Dělení sacharidů a potravinové zdroje

                                     Přehled trávení sacharidů

                                     Glykemický index potravin

n     Udává do jaké míry zvedne sacharidová potravina hl. glukózy



n     potraviny, které  přecházejí pomaleji do krve – nižší GI



n     potraviny, které rychle vstupují do krve a zvyšují hl. inzulinu - vyšší GI





                                       Dělení potravin dle GI

                                       Dělení potravin dle GI

                                  Využití sacharidů během zatížení

n     Rychlý zdroj energie (i kyslíku)

n     Využití při vysoce intenzivním zatížení, při maxim. spotřebě kyslíku



n     Využití svalového glykogenu  (záleží na trénovanosti, době trvání a intenzitě zatížení, zásobě
svalového glykogenu)



n     Primární zdroj energie při zatížení

  n    Makroergní fosfáty (ATP a CP) – do 15s

  n    Sacharidy

  n    Tuky

Energetické rezervy průměrně těžkého člověka (70kg) v  závislosti na stupni vytrvalostního tréninku

                                    Doporučený příjem sacharidů

                      Faktory ovlivňující metabolismus sacharidů během cvičení

                                  Výdej energie – sacharidy a tuky

                   Výdej jednotlivých zdrojů energie během zátěže různé intenzity

    Podíl jednotlivých zdrojů energie jako % celkového výdeje energie při různé intenzitě zátěže

                               Utilizace glukózy a intenzita cvičení

Obnova glykogenových zásob

n      Glykogen – celkem 400 – 600 g

  n     Jaterní  100 g

  n     Svalový  300 g (10 - 20 g glykogenu/1 kg

                 svalové hmoty)



  

n      Faktory ovlivňující využití glykogenu

    n    Trénovanost

    n    Doba trvání zátěže

    n    Intenzita zátěže

    n    Zásoba svalového glykogenu

    

                                Intenzita cvičení a rozpad glykogenu

      Pokles glykogenu během tří 30 min. cyklech maximální zátěže na kole s 4 min. přestávkami

                      7 denní tréninkový plán pro sacharidovou superkompenzaci
                                  (vytrvalostní trénink mírné až střední intenzity)

                              Navýšení glykogenových zásob u veslařů 
                         (4 týdenní trénink, 10/5 g sacharidů/kg, 2 g B/kg,
                     trénink 65 min. 70% VO[2 max]  a 38 min. 90% VO[2] [max])

                                    Sacharidová  superkompenzace

n     Má význam u aktivit trvajících více než 2 hodiny – maraton, triatlon, ultramaraton, lyžování,
plavání na delší tratě, cyklistika, fotbal, horolezectví, běh na lyžích...



n     Menší význam – běh pod 10 km, vzpírání, hokej, baseball, kanoistika, sjezd. Lyžování, skoky,
hody... (zlepšuje maximální aerobní i anaerobní výkon)



n     Dříve – vyčerpávající cvičení, pak snížit příjem sacharidů pod 5%, pak vyčerpávající cvičení
a  3 dny vysoce sacharidová strava – více než 90% energie ze sacharidů



                                              Shrnutí

n     Intenzita 50 – 60 % VO[2 max] – sacharidy hlavní zdroj energie



n     Vyčerpání, hypoglykémie  - vyčerpání zásob sacharidů – při intenzitě 60 – 85 % VO[2 max] po
asi 2 – 3 hodinách  (maratón, triatlon, vytrvalostní cyklistika)



n     ↓ dostupnosti glykogenu =>  ↓ výkonnosti během supramaximálních výkonů (sprint,
silový trénink)

                               Příjem sacharidů před, při a po zátěži