2. VĚDY O TK, KINANTROPOLOGIE

   Do r. 1989

   - vědy o tělesné kultuře

   

   tento systém byl po roce 1990 opuštěn a byl akreditován nový vědecký obor –

   kinantropologie.

   

   V současnosti najdeme ve světě různá  označení „našich“ věd – „Exercise Science“, „Sport
   Studies“, „Kinesiology“, „Human Kinetics“, „Human Movement Sciences“, „Sport Sciences“,
   „Physical Activity Studies“, „Physical Activity Sciences“, „Anthropokinetics“ a také
   „Kinanthropology“.

   

   důvody pro akreditaci oboru kinantropologie:

   •         vyčlenit se z oblasti pedagogických věd

   •         důvod „formálně-ideologický“

   •         nechuť k formulaci názvu oboru:

                                      „vědy o...“

   

   Chápání pojmu kinantropologie:

   •         1. vědní obor, zabývající se „cvičícím člověkem“ a individuálními i společenskými
   důsledky této záměrné činnosti

   •         2. vědní obor, zabývající se „pohybujícím se“ člověkem a individuálními i
   společenskými důsledky tohoto pohybování se obecně.

   

   ČLENĚNÍ PROSTORU KINANTROPOLOGIE

   •         1. uspořádání a fungování samotného systému tělesné kultury (tak jako každý systém i
   systém tělesné kultury podléhá společenským a politickým změnám, přizpůsobuje se zkušenostem z
   jiných systémů, vyvíjí se…)

   •         2. řešení vztahů mezi společenským systémem s jeho podsystémy a systémem tělesné
   kultury, včetně jejich vzájemné reflexe (základní roli sehrává systém celospolečenský,
   ovlivňující svoje subsystémy, včetně systému tělesné kultury, která je jeho specifickou
   reflexí)

   •         3. obsah, koncepce, fungování a řízení jednotlivých subsystémů tělesné kultury
   (systém tělesné kultury vytváří svoje subsystémy – viz dále, které se vzájemně liší svojí
   zaměřeností, růzností funkcí…, čímž se odlišují způsoby a možnosti jejich řízení, při
   zachování „podřízenosti“ nadřazenému systému)

   •         4. ekonomika, marketink, managament sportovních a rekreačních aktivit (navazuje na
   předcházející)

   •         5. důsledky pro záměrným pohybem (tělesnými cvičeními) ovlivňovaného člověka ve
   společenské praxi

   •         

   Kinantropologie a její podobory

   – „vývojová a strukturální kinantropologie“. Ta potom může být zcela logicky naplněna takovými
   konkrétními disciplinami jako je antropomotorika, biomechanika, řízení pohybu, antropometrie
   apod. V tomto pojetí představuje „pohybový základ“ veškeré naší problematiky, to, z čeho je de
   facto všechno ostatní odvozováno.

   

   Navazujícími podobory potom mohou být:

   

   – „biologická kinantropologie“, zabývající se biologickými problémy lidského pohybu,
   naplňovaná konkrétními disciplinami jako fyziologie zátěže, funkční antropologie,
   (pato)kinesiologie, funkční anatomie, apod.

   

   – „pedagogická a psychologická kinantropologie“, zabývající se teoretickými problémy realizace
   lidského (tělocvičného pohybu) ve smyslu jeho vyučování a učení, naplňovaná konkrétními
   disciplinami jako didaktika pohybových činností, zážitková pedagogika, teorie pohybového
   učení, psychologie pohybových aktivit atd.

   

   •         Do těchto širších vztahů potom zasadí „pohybujícího se“ člověka další podobory.

   •         Vzhledem k rozvoji služeb, obchodu, „sportovního“ a „rekreačního“ průmyslu, se čím
   dál více objevují závažné speciální problémy, související s ekonomikou, marketinkem,
   managementem. Je tedy možno uvažovat o podoboru nazvaném

   •         – „ekonomická kinantropologie“, řešícím problémy ekonomického prostředí, vzájemné
   vztahy pohybu a ekonomiky jak z hlediska nákladů, tak z hlediska ekonomického přínosu, tvorbou
   konkrétních hodnot, ale do určité míry i institucemi a rolemi, problémy marketinku apod.

   •         Relativně samostatně stojícím, nejen východiskovým, ale i podmiňujícím podoborem je

   •         – „filozofická kinantropologie“, která je na pomezí mezi problematikou
   antropologickou a filozofickou. Je však spíše filozofickou než antropologickou disciplinou.
   „Filozofická kinantropologie“ se zabývá nejobecnějšími problémy bytí „pohybujícího se“ člověka
   (člověk, pohyb, tělo, prožitek, možné světy, hra…). Její součástí bude i problematika etiky,
   estetiky apod.

   •         Dalším možným podoborem je potom logicky

   •         – „sociokulturní kinantropologie“.

   

   Členění oboru kinantropologie na některých VŠ v ČR

   •         FTVS UK v Praze má dva obory.

   •         „Obor kinantropologie“ člení na

   •         „směr antropomotorika“

   •         „směr pedagogika sportu“

   •         „směr psychologie sportu“

   •         „směr zátěžová fyziologie“.

   •         Druhým oborem je „biomechanika“.

   

   FTK UP v Olomouci člení
   „obor kinantropologie“ na „specializace“ –

   antropomotorika,
   aplikované pohybové aktivity (tento název zní spíše jako vyjádření sumy určitých pohybových
   činností, než jako vědní disciplina),
   biomechanika,
   didaktika tělesné výchovy a sportu
   filozofie a sociologie tělesné kultury
   funkční antropologie
   fyziologie zátěže
   senzomotorika
   patokineziologie.

   FSpS MU v Brně

   přijatý „obor kinantropologie“ nečlení,