SilovSilovéé schopnostischopnosti
Silové schopnosti chápeme jako souhrn
vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly
ve smyslu fyzikálním (spjaté s činností svalů
­ s velikostí svalového stahu).
Sílu člověka pak jako schopnost překonávat
nebo udržovat vnější odpor pomocí
svalového úsilí
Členění silových schopností
Podle převládajícího způsobu činnosti, tedy podle druhu
kontrakce zapojených svalových skupin lze provést
základní rozdělení síly na sílu statickou a dynamickou.
Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické
kontrakci, svalová činnost nezpůsobuje pohyb, tělo či
břemeno udržuje ve statické poloze.
Dynamická síla je silová schopnost projevující se
pohybem těla či jeho segmentů, jehož podstatou je
koncentrická či excentrická svalová kontrakce.
Typy svalové činnosti a formy kontrakce
Podle vnějšího projevu, způsobu uvolňování energie,
podle způsobu využití svalové práce při specifických činnostech lze
členit silové schopnosti na sílu
absolutní,
maximální,
rychlou,
reaktivní,
vytrvalostní.
Mezi uvedenými silami existuje vzájemná závislost menší
či větší úrovně.
Stimulace a rozvoj silových schopnostStimulace a rozvoj silových schopnostíí
V průběhu ontogeneze zaznamenáváme výrazné změny
v úrovni síly. Obecně jsou tyto změny do 20 let
pozitivní, v třetím decenniu úroveň kulminuje a následně
dochází k postupnému regresu.
Podle odhadů si člověk v 60 letech uchovává cca 80 %
svého původního silového potenciálu.
Rozdílnost silových projevů u jednotlivých pohlaví
je zapříčiněn řadou faktorů, např. větším podílem aktivní
tělesné hmoty, rozdílnou hladinou hormonu testosteronu,
který způsobuje hypertrofii svalových vláken
Druh síly, parametry nárůstu svalové hmoty a síly
Metodické zásady stimulace silových schopností