Systematika (taxonomie) úpolů 1862 Sokolská soustava • Cvičení bez nářadí a bez pomoci nebo odporu jiných cvičenců II. Cvičení nářaďová III. Cvičení se skupině IV. Úpoly 1862 Sokolská soustava A. bez náčiní: 1. Odpory. Cílem je jenom překonávat odpor spolucvičence a jeho činnost je dopředu známá 2. Zápas. Nejen odpor protivníkovi, ale snaha přemoci ho. Shodit ho na zem tak, aby se stal jeho další odpor nemožným 3. Box – rohování. Útoky pažemi nebo nohami, jako i odvracení těchto útoků B. s náčiním: 1. šerm šavlí 2. šerm fleuretem (končířem) 3.šerm holí: krátkou (80-100 cm), dlouhou (do výše cvičencovy brady) 4. šerm bodákem 5. šerm dýkou Autoři zabývající se úpoly • 1939 - F. Smotlacha • 1953 – J. Pavlíček • 1956 – V. Roubíček • 1957 – R. Kříž • 1970 – V. Roubíček • 1980 – V. Roubíček • 1984 – I. Fojtík • 1993 – M. Ďurech Taxonomie • Hierarchické zařazení určitých prvků podle předem stanovených kriterií • Postupuje se od nejjednodušších po nejsložitější • Postupuje se od vývojově starších k mladším • Sleduje i didaktické cíle Schéma systematiky 1. úroveň úpolových předpokladů Průpravné úpoly o 2. úroveň úpolových systémů Úpolové sporty o 3. úroveň úpolových aplikací Sebeobrana Prostorové vztahy úpolů Průpravné úpoly Průpravná cvičení pro jednotlivé úpolové sporty, sebeobranu a tělesnou výchovu a sport. Rozvíjejí úpolové předpoklady pro nácvik úpolových sportů a sebeobrany. Rozdělení: • Základní úpolová technika • Základní úpoly Úpolové sporty Největší a rozhodující skupina úpolů. Samostatné úpolové systémy. Vzájemně se odlišují znaky, jako vlastní název, vývoj, prostředky, organizace, ... Rozdělení (podle zaměření): - Soutěžné - Sebeobranné - Komplexně rozvíjející Sebeobrana vzniká aplikací úpolů pro potřeby nutné obrany Rozdělení: - osobní (a sebeobrana žen) - profesní Schéma systematiky 1. úroveň úpolových předpokladů Průpravné úpoly o 2. úroveň úpolových systémů Úpolové sporty o 3. úroveň úpolových aplikací Sebeobrana