SF/HR





•             při vypuzení systolického objemu krve ze srdce do srdečnice se rozšíří pružný začátek
aorty



•             při následující diastole se opět stáhne a při tom tlačí krev směrem k obvodu těla



•             roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako
pulsová vlna



•             na povrchových tepnách můžeme nahmatat jejich roztažení jako tep

                        Srdeční frekvenci můžeme zjišťovat těmito způsoby:

•            auskultací (poslechem) na hrotě srdce



•            z křivky EKG záznamu (vzdálenost R-R)



•            palpací (hmatáním) pulzu



•            přístroji založenými na fotometrickém, piezoelektrickém nebo elektrickém principu

                                          Palpační metoda

•             Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu,
například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad.





•             průměrná klidová frekvence člověka je 72 tepů za minutu



•             v dětském věku je vyšší



•             tepová frekvence se zvyšuje při horečce, při práci a při rozčílení





•             při námaze se tepová frekvence zvýší dvojnásobně, do dvou až tří minut dosáhne opět
původní klidové hodnoty



•             u sportovců se po skončení zátěže vrací tepová frekvence na výchozí hodnotu rychleji







                                  Změny SF při zatížení – 3 fáze

•           úvodní (předstartovní zvýšení SF)



•           průvodní (zvýšení SF při vlastní činnosti – strmost vzestupu je úměrná intenzitě
zatížení, potom dochází k ustálení)



•           následná (dochází k návratu SF k výchozím hodnotám)







•           Vagotonici (jedinci s nízkou klidovou SF)



•           Normotonici (s běžnou klidovou SF)



•           Sympatikotonici (klidová SF výrazně vyšší)

                          Průměrné hodnoty SFmax u české zdravé populace:

                                VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV)

•            srdeční frekvence v průběhu času kolísá



•            tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace,
acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.)

                                            Snímání dat

•           pomocí ekg elektrod je snímána elektrická aktivita srdce



•           snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz.



•         u intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem
v diagnostice celkové chronické únavy – přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativní
dysbalancí (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie)





                                           DIVING REFLEX

•             při ponoření dojde ke snížení srdeční frekvence (o 10 - 40%)

     srdce tepe pomaleji a organismus spotřebuje méně O[2]



•             dochází k němu po prudkém ochlazení povrchu těla, zvláště obličeje, apnoe



•             přirozená reakce organismu, kdy se podráždí receptory kůže obličeje, ztíží se venózní
návrat při apnoe, nervus vagus tlumí tvorbu vzruchu v sinusovém uzlu