Motorický systém • motorická jednotka - spojení míchy se svalovým vláknem - motorický nerv • páteřní mícha - základní postojové a pohybové reakce • mozkový kmen - regulace svalového napětí a kontrola pohybu • mozeček - udržování stoje a polohy a kontrola pohybů • talamus - registrace pohybů • bazální ganglia - modulace informací z mozkové kůry a tlumivý vliv na motoriku • motorická kůra - řízení • Mozková kůra složená z 15 - 25 miliard mozkových buněk - analyzátory: – senzitivní – zrakový – sluchový – vestibulární (rovnováha) – čichový – chuťový – motorický • Asociační oblast – centrum řeči – strategie pohybu, řízení kontroly naučeného chování – řízení motivace a emocí • Centrum sluchových reflexů a pohybů hlavy a těla vyvolaných zvukovým podrážděním • Úleková reakce po optické stimulaci • Regulace bdění a spánku • Centrum okohybných nervů a zornickového reflexu • Koordinace vlivů mozkové kůry a mozečku Páteřní mícha • Míšní reflexy • Reflexní okruh – receptor – dostředivá vlákna – centrum(motorická buňka) – odstředivá vlákna – efektor Transportní systém Fotoalbum Vytvořil: jancik 1-RM- (one repetition maximum) metoda „ jednou opakovatelného maxima“ maximální zátěž v kg, kterou je jedinec schopen pouze jedenkrát u každého cviku bez dopomoci překonat 30-60% 1-RM ANAEROBNÍ PRÁH krátký úsek v průběhu stupňující se dynamické zátěže, kdy se k převážně aerobnímu krytí energetických požadavků organismu přidává způsob anaerobní METABOLICKÁ ACIDÓZA: H^++HCO[3 ]H[2]CO[3 ]CO[2]+[ ]H[2]O • Vzestup a kumulace krevního laktátu • Pokles pH krve • Hyperventilace • Pokles bikarbonátu • INVAZIVNÍ URČENÍ ANAEROBNÍHO PRAHU • „laktátový“ • „-BE práh“ Důsledky rozvoje kompenzačních mechanismů: • Zvýšení VE/ VO2 -ventilačního ekvivalentu pro kyslík (množství vzduchu proventilované plícemi v litrech z něhož si organismus odebere 1 l O2) • Zvýšení RER-poměru respirační výměny (poměr výdeje CO2 k příjmu O2) • Zvýšení VCO2-objem vydýchaného CO2 • Zvýšení PETO2 -parciální tlak O2 na konci výdechu. Respirační kvocient (RQ) a poměr respirační výměny (RER) RQ- při buněčném dýchání je spotřeba O[2] provázena produkcí CO[2 ]v poměru daném zastoupením energetických substrátů (CO[2 ]/[ ]O[2]) glycidy…………………………..…RQ= 1,0 tuky………………………………...RQ= 0,7 bílkoviny…………………………...RQ= 0,8 RER-(respiratory exchange ratio) v rovnovážném stavu při aerobním krytí energie odpovídá RQ. Při překročení anaerobního prahu (zvýšená produkce CO[2 ]při neutralizaci kys. mléčné bikarbonátovým systémem) je >R a intenzitě zátěže blízké individuálnímu maximu >1 Pomalu vznikající únava Pokles resyntézy makroergních fosfátů pro -kritický pokles zásobního glykogenu (za aerobních podmínek) -inhibice mobilizace tukových rezerv zvýšenou hladinou laktátu (anaerobní podmínky) (za dostatečného přísunu kyslíku a při průběžné dodávce cukrů může být jedinec bez poklesu výkonu teoreticky nekonečně dlouho-zásoby tuků jsou jednorázově nevyčerpatelné) Základní metabolické příčiny únavy 1. Kritický pokles energetických rezerv 2. Nahromadění kyselých metabolitů Rychle vznikající únava Pokles resyntézy makroergních fosfátů - zvýšená produkce laktátu (za anaerobních podmínek)-acidóza- inhibice glykolytických enzymů - H^+ hyperpolarizují membránu,vytěsňují Ca z vazby na myozin (při přerušované zátěži s průběžným odplavováním metabolitů je limitujícím faktorem kritický pokles glykogenu---při vyčerpáni i jaterního glykogenu hypoglykemie s narušením metabolizmu CNS) Pomalu vznikající únava Pokles resyntézy makroergních fosfátů pro -kritický pokles zásobního glykogenu (za aerobních podmínek) -inhibice mobilizace tukových rezerv zvýšenou hladinou laktátu (anaerobní podmínky) (za dostatečného přísunu kyslíku a při průběžné dodávce cukrů může být jedinec bez poklesu výkonu teoreticky nekonečně dlouho-zásoby tuků jsou jednorázově nevyčerpatelné Positive training effect Negative training effect Zotavení z pomalu vznikající únavy (aerobního typu) Trvá déle, měl by převládat pasivní odpočinek. Resyntéza svalového glykogenu může trvat až 2 dny, jaterního až 3 dny…….žádoucí vysoce glycidová dieta Doby obnovy energetických zdrojů obnova makroergních fosfátů ……….2 min………3 min obnova svalového glykogenu po kontinuální zátěži….....……10 h…………46 h po intermitentní zátěži…………5 h………….24 h odstranění laktátu při aktivním odpočinku…………30min……..1 hod při pasivním odpočinku………….1h………..2 hod