ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA Ze všech možných stran a inspirací se sbíhají podněty k dalšímu uzlu na síti hnutí Nového věku, k alternativní medicíně. Již jsme se o ní zmínili nejméně třikrát - v případě astromedicíny, psychické chirurgie a biotroniky. Mezi alternativní medicínu řadíme i alternativní diagnostiku i celou řadu metod, které nejsou určeny ani tak k léčení jako spíše k dosažení celkové tělesné, duševní a ovšem i duchovní harmonie (tzv. well-being). Netradiční diagnostiku, kterou používá mnoho léčitelů - zdravotní stav jiných částí těla zjišťují z jazyka, z vlasů, z kvality pulzu, z ucha, ruky či oční duhovky. Některé z těchto metod vycházejí z tradičního čínského lékařství, které jako žádoucí zdravotní stav vidí harmonii mezi aspekty jin a jang a které - údajně - dokáže rozpoznat v těchto orgánech nerovnováhu mezi těmito dvěma principy. Netradiční diagnostikou je i automatická kresba, při níž psychotronik údajně zachytí astrální tělo a na základě jeho anomálií určí chorobu. Mnoho netradičních terapií vychází z orientální medicíny. Nejvíce inspirující je v tomto směru pravděpodobně Čína. Zde má kořeny akupunktura, léčba jehlami, vpíchnutými do kůže v místě tzv. meridánů. Tyto energetické dráhy, po nichž má proudit energie čchi, mají být napojeny na vnitřní orgány. Pomocí jehel pak jsou tyto orgány údajně ovlivňovány. Moderní akupunktura se snaží opustit východiska, spjatá s čínským obrazem člověka, a stát na vědeckém základě. Ze všech metod alternativní medicíny se jí to daří pravděpodobně nejvíce. Nejstarší zmínky o reflexní terapii (léčení masážemi chodidel) najdeme rovněž v Číně. Kombinací masáže a akupunktury je akupresura, při níž léčitelé místo vpichu jehly do akupunkturního místa silně zatlačí prstem nebo prsty, a tak mohou docílit např. utišení bolesti. Úspěch na Západě má i čínská relaxační a masážní technika tao-jin a především pohybová meditace tchaj-ťi-čchuan (někdy psáno i prostě jako taiči). Univerzální cestou ke zdraví, ale i ke šťastnějšímu životu má být čínské umění ovládání životní energie či-kung. Semináře tradiční čínské medicíny pořádá Československá sinobiologická společnost. O taiči a či-kung vyučuje senzibil s údajnými telepatickými schopnostmi NIKOLA LUKA. Z prostředí Japonska pochází reiki, vesmírná, životodárná energie (více o ní ve 3. kapitole), která je zprostředkována zájemcům po zasvěcení některým z reiki-mistrů (u nás jich je již několik - MARI HALLOVÁ, KVĚTA FEISE, JÜRGEN KLAUBERT, MIREK ČAPEK a další). Energie reiki má nejen výrazně prospívat lidskému zdraví (proudí při pouhém přiložení ruky zasvěceného), ale i domácím zvířatům, květinám, bateriím apod. Reiki lze údajně bez problémů kombinovat s jakoukoli jinou duchovní zkušeností. V České republice bylo do energie reiki zasvěceno již několik tisíc lidí. Mezinárodní asociace reiki sídlí v Liberci. K čínské akupresuře má velmi blízko japonská metoda šia-cu (někdy psána shia-tsu). I při ní se hovoří o cestách energie a povrchových bodech cubo. Pověst nejkomplexnějšího systému péče o zdraví má indická ájurvéda (ájur = život; véda = vědění). Zdraví má být podle ájurvédy dosaženo rovnováhou síly větru (nervový systém a pohyb), Slunce (trávicí systém, látková přeměna) a Měsíce (tělesné kapaliny). K léčení se používají výhradně rostlinné a minerální látky. Hlavním propagátorem ájurvédské medicíny u nás je JAROSLAV SIRÁŇ. Ájurvédské přípravky (himalájskou bylinnou směs Himal, střevní regulátory Fibron a Gelax a další) dodává na český trh firma Avicenna. Ájurvédské přípravky jsou k dostání v pražském ájurvédském centru Santóš. Metody biotroniky a (do jisté míry) indické názvosloví používá tzv. pránické léčení. Staroindickými vědami včetně ájurvédy se zabývá společnost Kaulačára samghama, v jejímž čele stojí ROBERT NOVÝ. Kromě orientální inspirace je důležitým zdrojem alternativní medicíny inspirace esoterní. O astromedicíně, psychotronice a bioenergii jsme již hovořili, z léčitelů psychotronicky orientovaných zde připomeňme pouze ruské senzibily a magnetizéry BORISE TICHANOVSKÉHO a ELENU TOMILINU. Na léčení páteře, kloubů, gynekologických onemocnění, koktání, kouření, alkoholismu apod. připraví své klienty nejprve tzv. „veřejnou atraktivně-ozdravnou show-seancí“, při níž provozují fakírské umění a uvolňují zároveň v divácích schopnosti projít např. po střepech apod. Esoterickou podstatu má současná nejúspěšnější metoda alternativní medicíny - homeopatie. Homeopatické prostředky jsou připravovány na základě esoterického poznání zakladatele homeopatie SAMUELE HAHNEMANNA (1775 - 1843). Homeopatii se u nás dlouhodobě daří působit jako vědecky přijatelná metoda, a dokonce se uchytila mezi nezanedbatelným počtem lékařů (údajně je v České republice až 2 tisíce homeopaticky vyškolených lékařů). Vůdčí postavou homeopatie u nás je MUDr. MILOŠ RÝC, vedoucí subkatedry homeopatie v Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků a zakladatel Homeopatické společnosti. Z České lékařské společnosti J. E. Purkyně byla Homeopatická společnost vyloučena. Rozpory v ní vedly k založení České lékařské homeopatické společnosti. Kromě MUDr. RÝCE popularizuje homeopatii např. JIŘÍ ČEHOVSKÝ Mezi homeopaty je oblíbena i jiná metoda, jíž se dlouhodobě daří balancovat mezi na hraně vědy a esoterních teorií - clusterová medicína. Podobně jako homeopatie vychází i clusterová medicína z předpokladu, že látka (např. voda) si „pamatuje“ nehmotné, duchovní informace. Předpokládá tedy, že např. kapka krve v sobě nese všechny informace o organismu, z něhož pochází, včetně informací o nemocech. Na tomto základě se z ní připraví lék, který má potíže organismu odstranit. Esoterickou podstatu této metody se snaží eliminovat nové zkoumání, které probíhá pod názvem metoda SIAB (specifická individuální autobioterapie, nazýváno též ISAB či CELLHELP - pomoc buňkám). Tuto metodu používá několik desítek lékařů, vyškolených hlavně ve společnosti Paracelsium. Kromě orientální a esoterické inspirace najdeme v alternativní medicíně celou řadu prvků lidového léčitelství. Může to být např. urinoterapie (léčba vlastní močí, především jejím pitím), léčení baňkami (přikládáním nahřátých baněk na kůži) či - a to nejčastěji - léčení bylinami (fytoterapie). Mezi lidovými léčiteli u nás vynikli již zemřelí P. FRANTIŠEK FERDA a LADISLAV CIMBÁL, dále např. JINDŘICH PASEKA, JOSEF A. ZENTRICH, JIŘÍ JANČA a mnoho dalších. Jednou ze zastřešujících organizací léčitelů je Česká asociace odborného léčitelství (ČAOL), v jejímž čele stojí dr. VLADIMÍR BÍLEK (prezident) a ROBERT NOVÝ (viceprezident). Kromě této organizace se léčitelé sdružují i do dalších společností - např. do Společnosti lékařů a léčitelů pro šíření poznatků o přirozených jevech. Ukázka z knihy JOSEFA A. ZENTRICHA „Třetí cesta ke zdraví“ (nakladatelství Fontána a Pragma, 1994, str. 40): · 6. Několik poznámek k obecným zásadám uzdravován... Opravdové uzdravení, zvláště z těžké nemoci, musí přijít z nitra! · Na počátku by měla stát změna myšlení. Tato změna iniciuje první kroky k uzdravení! · Už samotná skutečnost, že člověk se naučí dívat dopředu, může zapříčinit fyzikální, chemické a biologické děje, vedoucí k pozitivní změně zdravotního stavu! · Proces uzdravování činí nemocného psychicky odolnějším. Stejné zvýšení odolnosti přináší změna názoru na život! · Není vhodné zdůrazňovat si vážnost onemocnění. Je třeba zaujmout pozitivní postoj k léčbě! · Chronické stresy působí na organismus toxicky! · Každý člověk má k dispozici omezené množství energie. Čím více jí spotřebujeme na běžné životní děje (třeba práci, trávení, vyrovnávání se se stresovým působením atp.), tím méně jí pak máme v záloze pro vlastní léčebné působení!!! · Při každém těžším onemocnění jsou přítomny v těle nejrůznější toxiny - proto detoxikace je hlavním příkazem! · Každá myšlenka, která nás zcela zaujme, se stává pro nás pravdivou a velmi intenzivně směřuje k uskutečnění. Přesvědčí-li např. nemocný sám sebe, že jeho obtíže jsou stále menší, objektivně začnou mizet! Fytoterapie (bylinkářství) je nejpřirozenější součástí tzv. přírodní medicíny (naturopatie). Jedná se o pomoc tělu, aby se vyléčilo samo. Za „klasiky“ přírodní medicíny jsou považováni např. VINCENT PRIESSNITZ (k léčení používal vodu ve formě postřiku, lázně, obkladu), SEBASTIAN KNEIPP (fytoterapie a též vodoléčba, doporučoval např. i chození bosýma nohama v mokré trávě) nebo EDWARD BACH (Bachova květinová terapie s použitím esence z 38 květin je u nás propagována Společností přátel terapie dr. Edwarda Bacha). Podle Alexandrovy metody je vina za celou řadu našich obtíží v nesprávném „používání sama sebe“, zbavení návyků a zlozvyků může pak nastartovat proces samoléčení. Proces samoléčení může podporovat i celá řada přírodních přípravků, které mají stimulovat imunitní systém a celkově posilovat organismus (např. mateří kašička nebo přípravek na bázi mléčných bakterií Bioaktiv od firmy GTM International). K nástrojům přírodní medicíny patří i půst a úprava stravovacích návyků, tělesný pohyb, aromaterapie (léčba vůněmi, prosazuje ji Asociace českých aromaterapeutů), chiropraxe (napravování kloubů holýma rukama) a osteopatie (léčba pohybové soustavy), čištění střev apod. Přírodní medicína zahrnuje péči o celého člověka i jeho psychického stavu. Vztahů mezi fyzickým a psychickým zdravím si všímá psychosomatická medicína. Z jejích představitelů můžeme jmenovat psychiatra dr. FELIXE IRMIŠE či předsedu Společnosti pro alternativní léčení onkologických a civilizačních onemocnění (SALOCO) prof. VILÉMA PALISU. Na psychický stav (a tím i na celkové zdraví) člověka má velký vliv i přirozená mravnost. Zdůraznil to zakladatel etikoterapie dr. CTIBOR BEZDĚK (1872 - 1956). Jeho závěr, že příčinou nemocí bývá sobectví a že je třeba vést pacienta ke smíření s Bohem, rozvíjí lékař a léčitel MUDr. VLADIMÍR VOGELTANZ, který ovšem ve vysvětlení nemocí sahá k víře v minulé životy a reinkarnaci. Všechny metody přírodního léčení se pokouší zahrnout tzv. celostní, holistická medicína, s níž se u nás pojí jméno MUDr. JOSEFA JONÁŠE, zakladatele Institutu celostní medicíny.