Regenerace ve sportu Judo Lukáš Kopřiva, roč. 3, sem. 5. TVS - RVS Charakteristika n Judo jako typický úpolový sport splňuje požadavky člověka moderní doby. Nebývalý rozmach dosáhlo judo tím, že se zařadilo mezi olympijské sporty v roce 1964 v Tokiu. Příčiny rozmachu jsou však dané samotným charakterem juda, které je sportem vyžadujícím dokonalou psychickou i fyzickou kondici a souhru. Je sportem bystrého rozhodování, volby optimální varianty taktiky. Cvičí vůli, upevňuje disciplínu. n Judo je úpolový, rychlostně silový acyklický sport, kde jde o boj dvou soupeřů vzájemně se usilujících o vítězství buď správným provedením judo techniky, nebo získáním technické převahy (lepšího technického ohodnocení). Při vlastním výkonu jde o překonání soupeře fyzickou, technickou a taktickou převahou. Charakteristika n Při řešení úlohy vlastního výkonu se v judu uplatňuje množství pohybových zručností převážně velmi složité struktury. Kontakt mezi oběma soupeři nastává prostřednictvím úchopu za sportovní úbor – kimono. Pravidla dovolují obměňovat úchop a využívat prakticky všechny části těla v kontaktu se soupeřem v průběhu boje. Náplň techniky juda tvoří především chvaty, které mají poměrně stabilní strukturu díky tradičnímu rozdělení a metodice nácviku, které se od vzniku juda v podstatě zachovali dodnes. Chvatem z postoje hází judista soupeře přímo na záda v kterémkoli směru, rychle a dostatečně silně. V boji na zemi jsou tři typické způsoby chvatů – držení, škrcení a páčení v loktovém kloubu. Kromě chvatů tvoří náplň techniky juda další prvky. Jsou to různé způsoby úchopů, postojů, pohybu po zápasišti, dále úhyby, úniky, blokování, protichvaty a též pády, které mají ochranou funkci. Během zápasu se chvaty a další prvky techniky obměňují, kombinují v boji v postoji i v boji na zemi. Přechody boje v postoji do boje na zemi jsou plynulé, přirozené. Techniky škrcení a páčení je možné aplikovat přímo v postoji. Značná proměnlivost technického obsahu juda, mimořádný rozsah technických prostředků na překonání soupeře umožňuje též velkou rozmanitost a proměnlivost taktických prvků boje a taktických situací. Charakteristika n judo vyžaduje značnou dávku trénovanosti, neboť pokud neskončí boj provedením nějaké techniky před vypršením časového limitu, zápas trvá 5 minut čistého času, což může být s pauzami v průměru 8 minut. n V průběhu střetnutí se rozličně zatěžuje oběhový a dýchací systém. Stupeň zatížení se může pohybovat od malého po maximální, což závisí na průběhu boje. Typické je střídání aerobních a anaerobních fází. Energetické krytí n Z hlediska energetického krytí se při sportovním výkonu uplatňuje zejména anaerobní alaktátový systém při maximálním výkonu jednotlivých technik, ale v délce trvání a nasazení se uplatňuje anaerobní laktátová glykolýza. Dále samozřejmě provádíme i úseky vytrvalostní, ve kterém se uplatňuje aerobní oxidace glukózy a tuků n Převažuje tedy rychle nastupující únava a vysoká hladina laktátu Roční tréninkový plán n Sportovní příprava je plánována se zaměřením na splnění dílčích cílů. Jde o naplánování maximální sportovní připravenosti na vrchol sezóny. Při sestavování plánu vycházíme z těchto informací: n Termínový kalendář soutěží n Stav obecné trénovanosti n Schopnost plnění plánovaných úkolů v uplynulém období n Materiální, časové a další předpoklady k zajištění kvalitní sportovní přípravu. n Vlastní sportovní přípravu realizujeme těmito prostředky: Tréninkový proces, včetně výcvikových táborů Kontroly trénovanosti – motorické a jiné testy Kontrolní starty v soutěžích. n Roční tréninkový cyklus řeší rozhodující úkoly dlouhodobého růstu výkonnosti sportovců a družstev. n Z tohoto záměru vyplývá i jeho členění na jednotlivá období: Předzávodní období Závodní období Pozávodní období n oddíl Judo SK KP Brno ( Královo Pole ) n dlouholetý účastník EL mužů n účastník VC a ME n držitel spousty medajlí Roční tréninkový cyklus n Období Hlavní úkol období Předzávodní rozvoj trénovanosti vyladění sportovní formy Závodní (hlavní) prokázání a udržení vysoké výkonnosti Pozávodní dokonalé zotavení n Předzávodní období: Tvoří zpravidla nejdelší část roku a slouží k vybudování všech předpokladů pro vysokou výkonnost na hlavních soutěžích roku, v závodním (hlavním) období. Obsah přípravy během předzávodního období se od jeho začátku s blížícím se hlavním závodem roku mění. Z tohoto důvodu je předzávodní období zpravidla rozdělováno na dva kratší přípravné časové cykly: I. Přípravné předzávodní období: Vyznačuje se vysokými objemy tréninkového zatížení při nízké až střední intenzitě. Obsahově je trénink zaměřen na rozvoj obecné vytrvalosti (na úrovni aerobních funkčních procesů) a na rozvoj maximální a silově vytrvalostní obecné prostředky (činky, gymnastika). Technická příprava je v tomto období věnována osvojování nových pohybových dovedností a studiu pohybových principů. V tomto období má však význam spíše rozvoj speciální aerobní vytrvalosti n II. Přípravné předzávodní období: Při zachování objemu tréninkového zatížení se postupně zvyšuje intenzita tréninkové práce. Tělesná příprava v obecných prostředcích je zaměřena na rozvoj rychlostní síly (z vysokého základu maximální síly) a silovou vytrvalost přiměřenou volbou zatížení a dávkování úseků cvičení a odpočinku. Příprava vytrvalostní přechází od dlouhých úseků cvičení spíše střední intenzity na prostředky rozvoje schopnosti práce v kyslíkovém dluhu. Postupně se zvyšuje podíl cvičení specifického charakteru pro rozvoj rychlostně silových a vytrvalostních schopností. Psychologická příprava se odehrává v průběhu celého tréninkového procesu, jejími prostředky jsou prostředky všeobecné i speciální přípravy. Jejich zařazováním do tréninku, dávkováním a organizací vedle úkolů tělesné a technicko-taktické přípravy jsou plněny i záměry trenéra v oblasti přípravy psychologické – rozvoj volní vytrvalosti, odolnosti vůči zatížení, bolesti, vůle k vítězství atd. Komplexním prostředkem sportovní přípravy jsou kontrolní starty, zařazované v tomto období. Slouží k odhalování rezerv v jednotlivých složkách speciální výkonnosti, na jejichž odstranění je zaměřena další příprava před vrcholnou soutěží ročního cyklu n Vrchol – 28. – 29.listopad ( Mistrovství ČR ) n Přechodné období: červen - červenec n Přípravné období I: 16.7. – 22.8. n Přípravné období II : 29.8. – polovina září n Předzávodní období I: 15.9. – polovina října n Závodní období I: konec září – konec prosince ( vrchol listopad MCR ) n týdenní soustředění n Závodní období II: konec ledna – 1. květen Příklad denního tréninkového plánu předzávodního období n 7:00 budíček n 7:10 – 7:30 rozcvička + 12 minut běh na atletickém ovále n 8:00 – 8:30 snídaně a hygiena n 9:00 – 10:30 trénink (zaměřený na vytrvalost) n 11:00 – 11:15 svačina n 11:15 – 12:00 atletika ( běžecká abeceda, rozvoj rychlostní síly ) n 12:00 – 12:30 oběd n 12:30 – 15:00 polední pauza, samovzdělávání v technice chvatů n 15:00 – 16:30 trénink (technika, cvičný boj) n 17:00 – 17:15 svačina n 17:15 – 18:00 individuální posilování (lano, sedy lehy, kliky ….) n 18:00 – 18:30 večeře n 18:30 – 19:00 nástup, zhodnocení dne, vytyčení plánu na další den n 19:00 – 22:00 rozbor taktiky vrcholných zápasů u videoprojekce, pravidla n 22:00 večerka Regenerace Závodní období n 1 krát týdně sauna 10 – 20 minut, následně bázenek, teplota 12°C, opakování 3 krát n 2 krát týdně plavání 30 minut kraulem n masáž po tréninku 2 krát týdně částečná ( záda, dolní končetiny ) n masáž pohotovostní ( rychlá frekvence hmatů, nabuzení před závodem, v průběhu delších turnajů = opakovaně ) n kompenzační cvičení Zhodnocení n regenerace dostačující n na začátku tréninku údajně vědí, že není úplně dostačující dynamický strečink, hlavně dolních končetiny n po tréninku chyběl kvalitnější statický strečink