Názvy nejdůležitějších částí lidského těla: Hlava – obličej, temeno, týl Trup – krk, hrudník, ramena, prsa, lopatky, záda, bedra, břicho, hýždě, páteř, žebra Paže – rameno, záloktí, loket, předloktí, zápěstí, ruka Ruka – dlaň, hřbet ruky, prsty Noha – stehno, koleno, bérec – holeň, lýtko, kotník, chodidlo Chodidlo – nárt, pata, prsty Názvy směrů Vpřed – vzad Vzhůru – dolů Vpravo – vlevo Zevnitř – dovnitř Význam užívání předpon a přípon před- označuje pohyb vpřed (předpažit, přednožit, předklon) za- označuje pohyb vzad (zapažit, zanožit, záklon) u- označuje pohyb stranou (upažit, unožit, úklon) vz- označuje pohyb vzhůru (vzpažit, vzpřim, vztyčit ruce) po- označuje zmenšení pohybu (pokrčit, pootočit, podřep) roz- označuje pohyb nohou od sebe (roznožit, sed roznožný) -ný zpřesňuje název polohy (stoj únožný, klek přednožný) -mo užívá se u podporů (vzpor ležmo, klik klečmo) -ka označuje přeskok nářadí (skrčka, roznožka) POHYBY A POLOHY CELÉHO TĚLA POLOHY celého těla POHYBY celého těla Postoje spočinutí na základně chodidly nebo jedním chodidlem Chůze pohyb těla, jehož základním pohybovým článkem je krok Kleky spočinutí na základně koleny nebo jedním kolenem Skoky pohyby těla s dočasným oddálením od základny Sedy Spočinutí na základně hýžděmi nebo jednou hýždí Běhy pohyb těla, jehož základním pohybovým článkem je běžecký skok Lehy Spočinutí na základně trupem nebo částí trupu Obraty pohyby těla kolem jeho podélné osy Podpory Spočinutí na základně částí paží nebo částí paží a jinou částí těla Pády přechod z vyšší do nižší polohy způsobený tíhou těla Visy zavěšení na nářadí částí paží nebo částí paží a nohou Mety přechod nohama nad myšlenkovou spojnicí rukou spočívající na základně Polohy volně letícího těla Převraty pohyb těla kolem pravolevé nebo předozadní osy nebo kolem obou Přechody z nižších poloh do vyšších Pohyby a polohy částí těla paží, nohou, trupu, hlavy Postoje – polohy těla, při nichž na základně spočívají chodidla nebo jedno chodidlo nebo části chodidel (chodidla) Rozdělení postojů * Podle opory o základnu rozlišujeme 1) postoje obounož - obě nohy na základně (v popisu neuvádíme) 2) postoje jednonož – jedna noha na základně (v popisu uvádíme, na které stojíme) § Podle funkce nohou v postojích obounož i jednonož rozlišujeme 1) nohu stojnou – noha, na níž spočívá váha těla (je-li váha na obou nohou, jsou obě stojné) 2) nohu opěrnou – nezatížená noha v postojích obounož (o základnu se jen lehce opírá) 3) nohu volnou – noha, která je v postojích jednonož nad základnou § Podle vzájemného oddálení nohou a rozložení váhy těla rozlišujeme 1) postoje snožné – nohy jsou u sebe a navzájem se dotýkají v dolních částech končetin 2) postoje rozkročné – nohy jsou od sebe oddálené, váha těla je rozložena rovnoměrně na obě dolní končetiny 3) postoje nožné – nohy jsou od sebe oddálené, avšak váha těla je koncentrována převážně na jednu z dolních končetin (stojnou nohu) § Podle úhlového vztahu mezi stehnem a bércem rozlišujeme 1) stoje – stehno a bérec sledují směr přímky, noha v koleně je napjata, na základně spočívá celým chodidlem. Je-li stojná noha na špičce, nahrazuje se pojem stoj výrazem výpon 2) podřepy – stehno svírá s bércem tupý až pravý úhel. Míra pokrčení je vyjádřena výrazy mírný – hlubší. Provedení podřepu může být na špičkách, na celých chodidlech, nebo každá noha jinak. 3) dřepy – stehno a bérec stojné nohy (nohou) svírají ostrý úhel. Provedení dřepu se rozumí na špičkách, provedení na celých chodidlech se vyjádří v popise. Postoje snožné – nohy jsou u sebe a navzájem se dotýkají v dolních částech končetin - výpony, stoje, podřepy, dřepy - dle postavení chodidel je dělíme na: Spatné Spojné Rozpatné Měrné Sraz Zkřižné Podřepy, dřepy snožné – nohy pokrčené v kolenou, nohy jsou zpravidla na celých chodidlech (jinak se musí uvést v popise) Postoje rozkročné – nohy jsou od sebe, hmotnost těla je rovnoměrně rozložena na obě nohy, provádíme v rovině čelné nebo bočné, chodidla jsou od sebe asi na délku kroku, jinou vzdálenost upřesníme v popise výrazem úzký – široký. Podřepy, dřepy rozkročné – obě nohy pokrčeny nebo skrčeny a hmotnost těla je na obou nohou. Příklad popisu: základní poloha typ postoje bližší určení postoje Stoj spatný Dřep spojný na celých chodidlech Stoj snožný zkřižmo, levá před pravou Postoje nožné – opěrná noha je napjatá v koleni, v případě pokrčení se udává termín pokrčmo, o základnu se opírá zpravidla špičkou - výpon, stoj, podřep, dřep - „normální“, úzké - míra pokrčení kolen u podřepů nožných se upřesňuje termíny mírný nebo hlubší Příklad popisu v rovných směrech základní poloha typ postoje bližší určení postoje Stoj přednožný levou Podřep únožný pravou Příklad popisu v šikmých směrech základní poloha typ postoje bližší určení postoje Stoj – výpon přednožný levou dovnitř Podřep zánožný pravou zevnitř POHYBY DO POSTOJŮ OBOUNOŽ - jsou prováděné buď z postoje do postoje, nebo z jakékoliv jiné polohy do postojů obounož - jsou-li pohyby do postojů prováděné po nejkratší možné dráze, je průběh pohybu vyjádřen udáním konečné polohy např. stoj spatný – stoj přednožný pravou (pravá noha jde po nejkratší možné dráze do konečné polohy) - v případě, kdy nevyjadřujeme nejkratší možnou dráhu nebo ne zcela běžný způsob provedení, používají se názvy: Suny – pohyby nohou vedené po základně v postojích obounož - přísun – pohyb nohy po základně z postojů rozkročných a nožných do postojů snožných - posun – posun nohy po základně z jednoho postoje do jiného kromě postojů snožných Přenos – přenesení váhy těla v postojích z nohy na nohu nebo z jedné na obě nebo z obou na jednu Výkrok – pohyb jedné nohy v postojích z místa, spojený s úplným přenesením váhy těla. Konečnou polohou jsou postoje nožné. Výpad – název pro výkrok ze stoje do podřepu nebo dřepu nožného provedený na celá chodidla. Předkrok, úkrok, zákrok – názvy pro pohyb jedné nohy s částečným přenesením váhy do postojů rozkročných Hmity v postojích – rozsahem drobné pohyby buď v kloubu hlezenním, nebo opakovaným pokrčováním a napínáním zatížených nohou. - hmity výponmo – pohyb ze stoje do výponu a zpět - hmity podřepmo – pohyb ze stoje do mírného podřepu a zpět - hmity ve výponu, v podřepu, ve dřepu POHYBY DO POSTOJŮ SNOŽNÝCH Jednoduché pohyby z nižších postojů do stojů snožných označujeme názvem výsledné polohy. Např. dřep spatný – stoj spatný Pohyb z nižších poloh (kleku, sedu, lehu, smíšeného podporu) do stoje spatného provedený nejkratší možnou cestou – vztyk. Např. klek sedmo – vztyk (do stoje spatného) POHYBY DO POSTOJŮ ROZKROČNÝCH Postoje rozkročné zaujímáme buď současným pohybem obou nohou od sebe, nebo pohybem jedné nohy a současným rozložením váhy rovnoměrně mezi obě končetiny. Pro současné oddálení nohou používáme označení – sunem (nohy se posunují po základně) nebo poskokem (nohy se pohybují nad základnou. Pro zaujímání těch postojů rozkročných, kdy se nemění výška postoje, se používají názvy – předkrok, úkrok, zákrok. Např. stoj spatný – úkrok stranou Jestliže se mění výška postoje (např. ze stoje do podřepu….), vyjádří se průběh pohybu termínem předkrokem, úkrokem, zákrokem a připojí se název výsledné polohy. Např. dřep spatný – úkrokem pravé podřep rozkročný POSTOJE JEDNONOŽ Jsou to statické polohy celého těla ve stoji (výponu), podřepu nebo dřepu prováděné na jedné noze. Celkovou polohu těla dotváří poloha volné nohy, poloha trupu a paží. Např. výpon na levé – přednožit pravou – upažit Pro takové rovnovážné postoje, kdy na jednu stranu je vychýlen trup a na opačnou stranu volná končetina, je užíván název váha. Např. váha předklonmo Např. váha záklonmo POHYBY DO POSTOJŮ JEDNONOŽ Do postojů jednonož přecházíme obvykle z postojů obounož přenesením váhy těla na stojnou nohu a oddálením volné nohy od základny. Často bývá přenos váhy spojen s výkrokem. Např. ze stoje spojného výkrokem pravé váha předklonmo Např. ze stoje spatného výkrokem levé váha úklonmo KLEKY Polohy celého těla, jejichž hlavním znakem je spočinutí na základně koleny nebo jedním kolenem Rozdělení kleků Podle opory o základnu 1) kleky obounož 2) kleky jednonož Podle oddálení nohou a rozložení váhy těla 1) kleky obounož - snožné – nohy spojeny, váha je rozložena na obou končetinách - rozkročné – nohy jsou oddáleny, váha rozložena na obou končetinách 2) kleky jednonož - normální – váha převážně na klečící noze, druhá je pokrčena a na základně spočívá celým chodidlem - nožné – váha převážně na klečící noze, druhá noha je napjata a o základnu se opírá částí chodidla - rovnovážné – váha je na klečící noze, druhá je od základny oddálená Podle úhlového vztahu mezi stehnem a bércem 1) zpříma 2) skrčmo 3) sedmo Podle vychýlení spojnice stehno-trup do kolmice vedené ke směru bérce V kleku náklon – vpřed X vzad Náklon – univerzální název pro mírně šikmou nebo šikmou polohu těla vzhledem k základně. - vzad, vpřed, vlevo, vpravo ……. SEDY A POHYBY DO SEDŮ Polohy těla, jejichž hlavním znakem je spočinutí na základně hýžděmi nebo jednou hýždí. Rozdělení sedů · dle provedení - sedy obounož – obě hýždě - sedy jednonož – jedna hýždě · dle vzájemné polohy nohou - sedy snožné - sedy roznožné - sedy zkřižné - sedy nožné – sedy obounož, hmotnost těla je přenesena k jedné hýždi, jedna noha je skrčena nebo pokrčena, druhá je zpravidla napjatá - sedy odbočné – sedy jednonož, při nichž nohy směřují na opačnou stranu sedu · dle úhlového vztahu mezi stehnem a bércem - sedy (nohy napjaty) - sedy pokrčmo - sedy skrčmo · dle polohy páteře - sed zpříma - sed ohnutě - sed prohnutě - sed vyhnutě vlevo/vpravo Příklady popisů sedů V názvech sedů vypouštíme ta označení, která udávají nejobvyklejší a nejpřirozenější polohu. Např. sed (nohy snoženy, páteř vzpřímena) Základní poloha Vzájemná poloha nohou Úhel stehno – bérec Bližší určení polohy Sed zkřižný skrčmo pravou přes LEHY A POHYBY DO LEHŮ Hlavním znakem lehů je spočinutí na základně trupem nebo jeho částí. Rozdělení lehů · dle vztahu části trupu k základně - leh na břiše – na základně přední část trupu - leh na zádech – na základně zadní část trupu - leh na boku – na základně postranní část trupu · dle vzájemné polohy nohou - lehy snožné - lehy roznožné - lehy zkřižné · Dle úhlového vztahu mezi stehnem a bércem - lehy (nohy napjaty) - lehy pokrčme - lehy skrčmo Příklady popisů lehů Při popisu vynecháváme ta označení, která vyjadřují nejobvyklejší a nejjednodušší polohu. Např. leh (na zádech, nohy napjaty, snožný) Leh, při němž nohy směřují šikmo vzhůru – leh vznesmo. Základní poloha Vzájemná poloha nohou Úhel stehno – bérec Bližší určení polohy Leh mírně roznožný pokrčmo upažit Leh na pravém boku unožit L Leh přednožit skrčmo POHYBY DO LEHŮ Jsou pohyby buď z lehů do lehů nebo z jakýchkoliv jiných poloh do lehů. Většinu nejjednodušších pohybů do lehu označujeme názvem konečné polohy. Při popisu složitějších pohybů do lehů používáme dle potřeby označení průchozích poloh, způsobu provedení….. Např. vzpor dřepmo – pádem leh vznesmo Převal – dvojný obrat v lehu, tj. obrat z jedné polohy do stejné polohy. Pohybují-li se v lehu části těla, používáme názvy pro pohyby paží, nohou, trupu a hlavy. Např. leh – přednožit – spustit nohy vpravo – přednožit – spustit nohy do lehu PODPORY Polohy celého těla, jejichž hlavním znakem je opora o základnu pažemi nebo pažemi a jinou částí těla. Rozdělení podporů · Dle opory pažemi o základnu - Podpory oboupaž - Podpory jednopaž · Dle způsobu opory o základnu - Podpory prosté – o základnu se opírají pouze paže - Podpory smíšené – o základnu se opírají paže a jiná část těla · Dle tvaru a opory paží - Vzpor – o základnu se opírají napjaté paže - Klik – o základnu se opírají skrčené paže - Podpor na předloktích – o základnu jsou opřena předloktí - Podpor na loktech - Podpor na pažích U podporů na rukou (vzpor a klik) určujeme šíři dohmatu na základnu Ruce v šíři ramen Ruce podál Ruce poblíž Ruce u sebe Ruce skřižmo U podporů na rukou se předpokládá dohmat otevřenýma rukama, jiný dohmat se musí uvést (na prstech, na pěstích….) nebo směr prstů (dovnitř, zevnitř). · Dle místa opory vzhledem k tělu - Podpory vpředu - Podpory vzadu - Podpory vpravo/vlevo – o základnu se opíráme po straně těla Zvláštnosti popisu U některých podporů smíšených i prostých se používají značkové názvy – stoj na rukou, stoj na hlavě, stoj na předloktích. PODPORY SMÍŠENÉ Typy podporů smíšených Podpory stojmo - na základně spočívají ruce nebo části paží a chodidla napjatých nohou, tělo svírá se základnou úhel větší než 45° Podpory podřepmo – na základně spočívají ruce nebo části paží a chodidla pokrčených nohou Podpory dřepmo – na základně spočívají ruce nebo části paží a chodidla skrčených nohou Podpory klečmo – na základně spočívají ruce nebo části paží a jedno nebo obě kolena Podpory sedmo – na základně spočívají ruce nebo části paží a jedna nebo obě hýždě Podpor ležmo – na základně spočívají ruce nebo části paží a chodidla napjatých nohou, tělo svírá se základnou úhel menší než 45° Dle úhlového vztahu mezi napjatýma nohama a trupem v podporech ležmo označujeme polohu těla: Toporně Vysazeně Prohnutě Ohnutě Příklady popisů smíšených podporů Základní poloha podporu Oboupaž jednopaž Místo podporu Typ podporu Bližší určení Vzpor ležmo toporně Klik vzadu ležmo Vzpor levou vlevo ležmo unožit P POHYBY DO PODPORŮ Pohyby do podporů mohou být provedeny jako pohyby vedené nebo švihové. Pro rovnoměrný pohyb užíváme názvu zvolna, pro nerovnoměrný švihem, odrazem, poskokem, skokem nebo jiným výrazem, který vyjádří dynamičnost pohybu. Ve smíšených podporech lez provádět též pohyb z místa pomocí rukou a nohou Ručkování – pohyb z místa pomocí rukou Lezení – pohyb z místa pomocí rukou a nohou Plazení – pohyb z místa pomocí rukou a nohou s dotykem trupu o základnu CHŮZE Základním pohybovým článkem je KROK Druhy chůze 1) chůze sunutím chodidel – chodidla neopustí základnu 2) chůze přísunná – opakovaný výkrok jednou a přísun druhou nohou 3) chůze přeměnná – opakovaný výkrok levou – přísun pravou, výkrok levou, krok pravou, přísun levou a výkrok pravou 4) chůze poskočná – opakovaný výkrok a poskok na jedné noze s pohybem druhé nohy nad základnou Různé druhy chůze lze provádět ve všech druzích postojů, pokud je to možné - (ve výponu, stoji, podřepu, dřepu, …..) Podle směru 1) na místě 2) chůze vpřed (i ve směrech šikmých) 3) chůze vzad (i ve směrech šikmých) 4) chůze stranou SKOKY Pohyby celého těla, jejichž hlavním znakem je dočasné oddálení těla od podložky. Skoky jsou zpravidla doprovázeny pohyby paží, nohou, trupu. 1) skoky jednoduché – skoky bez obratů s doprovodem nebo bez doprovodu pohybů částí těla 2) skoky složené – skoky kombinované s obraty a skoky jako součást převratů dle odrazu: 1) skoky odrazem jednonož 2) skoky odrazem obounož Doprovodné pohyby částí těla – v 7. p. Skok se skrčením přednožmo Skok s roznožením přednožmo Skok schylmo Skok s prohnutím Značkové názvy skoků: Čertík Nůžky Kadetový skok Dálkový skok Jelení skok Příklepový skok (vpřed, stranou, vzad) Korbet Trampolína Skok přímý Skok do sedu Skok do kleku Skok do lehu na břicho POSKOKY Jsou to skoky prováděné v malém prostorovém rozpětí a s menším svalovým úsilím. - odrazem jedné nebo obou - s doskokem na jednu nebo obě - na místě nebo z místa poskoky v podporech smíšených – současným odrazem rukama i nohama, – v případě oddálení jen rukou – odrazem rukama (uvádí se v popisu) – v případě oddálení jen nohou – odrazem nohama, ale ten se nemusí popisovat. Např. vzpor ležmo – odrazem vzpor dřepmo poskoky v podporech prostých – odrazem rukama Mění – li se pohybem výsledná poloha, užívá se názvu poskokem a výsledná poloha se popíše. Např. ze stoje spatného poskokem stoj rozkročný Doskok provedený jinak než na nohy – dopad. BĚHY OBRATY Značkové názvy