Hodnocení výživové spotřeby Mgr. Ondřej Smolka Fakulta sportovních studií Výživová spotřeba: n nMnožství zkonzumovaných potravin a nápojů n nJe měřena kvantitativně, kvalitativně nebo frekvenčně, individuálně nebo za menší skupiny n nSynonymum: příjem potravin, dietetický příjem n nFood consumption, food intake, dietary intake Hodnocení výživové spotřeby nCíl n - získat co nejpřesnější informace o přívodu energie a základních živin n nMetodika n - závisí na zaměření a cíli příslušného šetření n - významnější je sledovat dlouhodobé stravovací návyky Výživové studie nStudie k plánování výživy a k nutriční politice -cílem je získat podklady o celostátní, případně regionální nabídce a spotřebě potravin, -slouží k výpočtu spotřeby jednotlivých komodit, -získaná data dokladují nabídku, dostupnost, nikoliv skutečný přívod. nVyšetření adekvátnosti příjmu u populačních skupin -cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny, -údaje jsou dále srovnány s referenčními hodnotami. nOdhad příjmu cizorodých látek ¨ - Výživové studie nZjišťování vztahu výživy a zdraví, hodnocení výživového stavu -sledují určité ukazatelé zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že mají vztah k vybraným složkám výživy a stravování, -metody musí být cíleně zaměřeny, nezbytný je vhodný výběr sledované skupiny. nHodnocení výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů -cílem je zhodnotit účinnost výživové výchovy pomocí zjištění výživové spotřeby před započetím a po ukončení výchovného programu. Organizační diagram Metody hodnocení spotřeby: n n n Individuální Záznamové (prospektivní) Anamnestické (retrospektivní) Organizační diagram Globální Naturální spotřeba Tržní spotřeba potravin Globální metody nPoskytují informace o celkové výživové situaci, nslouží k prognózám v oblasti výroby, dovozu a prodeje potravin, núdaje čerpány z výkazů o prodeji potravin a o výrobě pro vlastní potřebu na sledovaném území, nzískané údaje – průměrné množství jednotlivých druhů potravin připadajících na 1 obyvatele za jednotku času. n Globální metody nŠetření v domácnostech ¨ Inventorní metoda ¨ - zaznamenání výchozího a konečného stavu všech potravin, přičítají se potraviny, které byly do domácnosti během sledovaného období přineseny. ¨ Metoda rodinných účtů ¨ - evidence každodenních finančních výdajů za potraviny pro potřeby rodinných příslušníků. ¨ Metoda rodinných záznamů ¨ - předmětem sledování jsou potraviny a jejich množství, zkonzumované členy domácnosti během určitého období, ¨ - zjišťování hmotnosti pomoci vážení nebo odhadem. ¨ Globální metody (3) nCelostátní bilance potravin n - vychází z dat popisujících zdroje (zemědělská a průmyslová výroba, dovoz potravin, obchodní zásoby, mezinárodní potravinová pomoc), n - dále se vyhotoví údaje o spotřebě těchto zdrojů (o prodeji, ztrátách, vývozu, výrobní spotřebě, samozásobení, konečných zásobách v obchodech a formách veřejného stravování). nFood balance sheets n - obsahují údaje o výrobě, změnách v zásobách, vývozu a dovozu, potravinách určených pro krmení, setbu, zpracování pro jiný než potravinářský účel a o ztrátách, n - vyjadřuje spotřebu v jednotkách množství na hlavu a rok, v odhadu příjmu základních nutrientů na hlavu a den, n - metoda dobře mezinárodně srovnatelná. Individuální metody n n n Anamnest. metody Výživové zvyklosti Frekvence konzumu potravin 24-hodinový recall Záznamové metody Záznam s pomocí vážení Metoda záznamu odhadem Metoda zdvojených porcí Záznamové metody: n nMetoda záznamu s pomocí vážení (weighed food record) n Výhody: přesnost, minimalizace chyb způsobených zapomínáním n Nevýhody: metoda zatěžující respondanta, riziko změny výživových zvyklostí, respondenti vysoce motivovaní nMetoda zdvojených porcí (duplicate portion analysis) n Výhody: přesnost, informace o chemickém složení (důležité živiny ale i kontaminanty) n Nevýhody: finanční i pracovní náročnost n -metody se využívají ke krátkodobým klinickým studiím na malých počtech osob n nMetoda záznamu odhadem n Výhody: možnost použití u velkého počtu osob, menší zátěž pro respondenta n Nevýhody: víc chyb souvisejících s odhadem velikosti porcí, nutná ochota vyšetřovaných ke spolupráci n n Anamnestické metody (1): nVýživové zvyklosti, výživová anamnéza (diet history): ¨týká se delšího období v minulosti (posledních 6 měsíců, max 1 rok), ¨respondent uvádí obvyklou skladbu svého jídelníčku, ¨tazatel dále upřesňuje frekvenci a velikost porcí, ¨výsledek anamnézy má obsahovat hodnoty celkového příjmu potravin, info o charakteru stravování, zvyklostech a kvantitativní záznam obvyklých porcí. nMetody zaměřené na frekvenci konzumu potravin n (food frequency questionnaire) ¨zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny, ¨potraviny konzumované v průběhu měsíce nebo roku, ¨velikost porcí a typ potravin jsou specifikovány. ¨ ¨ ¨ Anamnestické metody: n n24-hodinový recall: n ¨nejčastěji používaná metoda, standard EU, ¨respondent je dotazován na všechny potraviny a nápoje, které zkonzumoval v předešlém dni včetně jejich množství, ¨provádí se formou interview – řízený rozhovor (osobně nebo telefonicky), ¨respondent by neměl předem vědět, který den bude dotazován (tendence měnit své stravovací návyky), ¨není vhodný pro děti do 7 let a osoby starší 75 let (nutná spolupráce subjektu) ¨záznam 1 až 7 dní n 24-hodinový recall ¨Dotazování ¨- je několikaetapové: nzákladní informace o zkonzumovaném jídle, nupřesnění získaných informací, nzjišťování zkonzumovaného množství, npřipomenutí běžně konzumovaných potravin, typických pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti) ¨Výhody: ¨minimální ovlivňování stravovacích zvyklostí dotazovaných ¨Nevýhody: ¨vysoké nároky kladené na tazatele, ¨obvyklou spotřebu (usual intake) nelze postihnout pouze jednodenním recallem n Tabulky výživových hodnot -slouží k převedení získaných dat o potravinách na hodnoty přijatých živin, -nezbytná je aktualizace dat, úprava cizích tabulek a ne pouze přejímání beze zbytku, -je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty („jak nakoupeno“ nebo „jak snědeno“), -v ČR jsou k dispozici Potravinové tabulky vydány v roce 1993 Společností pro výživu. - - - Použitá literatura, odkazy … nProvazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi II. Praha, 1995 nKleinwächterová, H., Brázdová, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno, 1992 nUSDA National Nutrien Database: nhttp://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ n n Děkuji za pozornost.