Země
Země, známá též pod názvy latinského původu Terra, Tellus a pod řeckým Gaia je třetí
planetou sluneční soustavy. Jde o největší terestrickou planetu
ve sluneční soustavě a jediné planetární těleso, na němž je
dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Planeta vznikla před 4,57 miliardami let a krátce po svém
vzniku (před 4, 533 miliardami let) získala svůj jediný
přirozený satelit ­ Měsíc. Její astronomický symbol sestává z
kříže v kruhu, reprezentujícího poledník a rovník; v jiných
variantách je kříž vysunut nad kruh. Kromě slov odvozených
od Terra, jako je terestrický, obsahují pojmy vztahující se k
Zemi také prefix telur- nebo tellur- (např. telurický, tellurit
podle bohyně Tellüs) a geo- (např. geocentrický model, geologie).
Země vykonává 2 základní pohyby:
Pohyb kolem své osy (rotační)
Země se otočí kolem své osy za 23 hodin 56' a 4". Tento časový interval se označuje hvězdný
den. Lidé používají v běžném životě sluneční čas. Pravý sluneční čas je doba mezi dvěma po
sobě následujícími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Tato doba se mění (v
přísluní je den delší než v odsluní). Proto byl zaveden střední sluneční čas, který trvá 24
hodin.
Rychlost zemské rotace je 15° za hodinu. Celá Země je rozdělena na 24 časových pásem.
Každé pásmo má stejný čas. Při přechodu časových pásem musíme posunout hodinky zpět,
když jdeme na západ, dopředu, když jdeme na východ. Při překročení datové hranice se mění
datum.
Na všechny tělesa působí Coriolisova síla (na severní polokouli se tělesa stáčí na vpravo a na
jižní nalevo).
Pohyb Země kolem Slunce (oběžný)
Země obíhá Slunce po eliptické dráze, která je dlouhá 939,2 mil. km. Vzdálenost Země od
Slunce není stále stejná. V nejbližším bodě přísluní (perihelium) 3. 1. je vzdálenost 147 mil.
km. V nejvzdálenějším bodě odsluní (afelium) 5. 7. je vzdálenost 152 mil. km. Doba oběhu je
365 dní 6 hodin 48' 45,7" a označuje se jako tropický rok. Jednou za 4 roky má únor 29 dní
(rok přestupný).
Střídaní ročních obdobích způsobuje zemská osa, protože svírá s rovinou ekliptiky stále stejný
úhel 66,5°. Při jarní (21. 3.) a podzimní (23. 9.) rovnodennosti dopadají kolmé paprsky na
rovník a na celém světě trvá den 12 hodin. Při letním slunovratu (21. 6.) dopadají kolmé
paprsky na obratník Raka a na severní polokouli je nejdelší den. Při zimním slunovratu
(21.12.) dopadají kolmé paprsky na obratník Kozoroha a na severní polokouli je nejkratší den.
Na jižní polokouli to je přesně naopak. Od 21. 3. začíná na severním pólu polární den (Slunce
zde nezapadá), který trvá až do 23. 9. V této době je na jižním pólu polární noc (Slunce zde
nevychází). Od 23. 9. do 21. 3. je to přesně naopak.
Několik faktografických dat:
Obvod Země je...
Celkový počet obyvatel je...
Přibližné stáří planety Země je...
Věkové rozložení obyvatel
0
10
20
30
40
50
60
70
muži
ženy
ženy Muži
Evropa 58 42
Asie 53 47
Sev. Amerika 51 49
Již. Amerika 59 41
Australie 49 51
Afrika 50 50
Antarktida 55 45