Propedeutika II Aktivní pohyby - izometrický, izokinetický (pohyb vedený, švihový, kyvadlový, pohyb odlehčený, s odporem, s dopomocí) Aktivní pohyb - vyvolán silou vlastních svalů, tzv. efektivní pohyb - je výsledkem vekt. součtu všech sil, které na daný segment působí tj. tahu aktivovaných svalů a působení dalších sil zevního a vnitřního prostředí (gravitace, tření, odpor prostředí) Agonista (prime mover) = sval, který se v určitém pohybu uplatňuje jako vedoucí, hlavní Synergisté (assistant mover) = svaly, které se uplatní jako pomocné (stabilizační, fixační, neutralizační) Antagonisté = svaly, které svou silou působí proti prováděnému pohybu - na začátku pohybu se musí antagonista uvolnit, aby došlo kontrakcí agonistů k zahájení pohybu - při běžném pohybu nepracují agonisté a antagonisté proti sobě, ale rovnoměrně spolupracují = partnerská dvojice svalů Dělení pohybu dle typu kontrakce svalu: A. Izometrická kontrakce = zvýšení napětí svalu bez jeho zkrácení (tzv. statická svalová práce) - vyskytuje se při udržování postavení kloubů, postojů, fixaci polohy těla při působení zevní síly nebo aktivní působení silou (tlak, tah) na fixovaný předmět - využití: zlepšování tonické aktivity svalu, zvyšování schopnosti vyvíjet napětí, nácvik schopnosti jemně stupňovat napětí svalu, dochází k hypertrofii svalu - při izometrické kontrakci dochází ke zhoršenému krevnímu zásobení svalu (kontrakce svalových snopců stlačuje cévy a snižuje se průtok krve svalem) – sval musí pracovat anaerobně, proto je velmi důležité po každé kontrakci dostatečně dlouho relaxovat (obnovit prokrvení a odstranit metabolity anaerobního metabolismu) - pozn. izometrický stah vede ke zvyšování krevního tlaku, proto opatrně u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního aparátu – tento typ kontrakce omezit, vždy spojit s dostatečným dýcháním B. Izokinetická, izotonická kontrakce = napětí svalu zůstává konstantní, mění se jeho délka (tzv. dynamická svalová práce) Koncentrický stah = zkracování svalu, dochází k efektivní práci - pohyb je obvykle prováděn proti gravitaci - využití: posilování svalů (provádět pomalu a tahem) ►►► Příklady: ve stoji pokrčit ruku v lokti, v sedu propnout nohu v koleni, posazení z lehu na zádech do sedu, přitažení se z lehu k hrazdičce, ve stoji z připažení do upažení/vzpažení Excentrický stah = prodlužování svalu, vykonává se negativní, brzdná práce - prodloužení svalu se děje ve směru gravitace - využití: při zvětšování síly a objemu svalů (kulturistika), při uvědomování si pohybů koncentrických (nejprve provést několik excentrických stahů svalu, poté se podaří koncentrická kontrakce) ►►► Příklady: lehnutí si ze sedu, připažení z upažení, pokládání těžkého předmětu na zem, ze stoje předklon trupu, podřep - pozn. při tomto typu stahu může dojít k poškození sarkolemy svalu – nepoužívat u myopatií V klidu nelze rozlišit začátek (origo) a úpon (insertio) svalu. Po stahu svalových vláken rozlišujeme pevný konec (punctum fixum), ke kterému se přitahuje volný konec (punctum mobile). To se u každého svalu mění podle polohy těla a postavení v příslušném kloubu. Dělení pohybu dle energetické náročnosti: A. Aktivní pohyb s dopomocí - je vykonáván svaly pacienta současně s dopomocí zevní síly ve stejném směru - příklad dopomoci: rukou fyzioterapeuta, pomůcky (pružné tahy, závaží, pružiny, kladky) - využití: všude tam, kde oslabené svaly nejsou schopny uskutečnit pohyb samostatně - výhoda při dopomoci fyzioterapeutem = možnost vedení pohybu B. Aktivní pohyb s odlehčením - snižuje se vliv gravitace k usnadnění pohybu ►►► Příklady: - cvičení v odlehčení na závěsu – nejlépe omezuje vliv tření při pohybu, vyřazuje váhu končetiny, fyzioterapeut může sledovat pohyb, korigovat a opravovat, vyžaduje technicky náročné závěsné zařízení - cvičení sunutím po hladké podložce - cvičení ve vodě - cvičení s dopomocí fyzioterapeuta – ten cvičený segment nadlehčuje, udržuje nad podložkou C. Aktivní pohyb odporový - sval při pohybu překonává vnější sílu - ideální a nejefektivnější metodou je manuálně vyvíjený odpor ruky fyzioterapeuta (umožňuje přesné dávkování směru a velikosti odporu, přizpůsobení aktuálnímu stavu pohybového syst., současně s vyhodnocením pacientovi reakce na kladený odpor – např. Kabatova technika) ►►► Příklad odporu: rukou fyzioterapeuta, závaží proti gravitaci, pružné tahy, přístroj, voda, odpor kladený samotným pacientem (tlak či tah jednoho segmentu těla vůči druhému) D. Aktivní pohyb vedený - fyzioterapeut kontroluje a přizpůsobuje směr, rychlost a plynulost pohybu - vedení pohybu fyzioterapeutem umožňuje kontrolu a jemnou regulaci pohybu ►►► Příklad využití: při nácviku nového pohybu, reedukaci nesprávně provedeného pohybu, při facilitačních technikách, při poruchách koordinace Dělení pohybu dle časového průběhu aktivity svalových vláken během pohybu: A. Pohyb kyvadlový - silou svalů dojde k vychýlení segmentu těla z rovnovážné stabilní polohy, po uvolnění svalů dojde k tlumenému harmonickému kyvadlovému pohybu segmentu v gravitačním poli - je-li tlumení pohybu v rovnováze se střídavou prací agonistů a antagonistů – pohyb se uskutečňuje s min. námahou svalů (využívá se setrvačných sil) ►►► Příklad: cvičení dle dePalmy (cvičení ramenního kloubu v mírném předklonu s HK pokrčenou v lokti a visící na závěsu = lehká trakce): kyvadlovým pohybem dochází k šetrné aktivaci svalstva ramenního pletence, uvolňování kloubních struktur a omezení bolestivosti B. Pohyb švihový - uskutečňován rychlou kontrakcí fázických svalů – po rychlém, krátkém intenzivním zkrácení agonistů (zajistí pohyb segmentu v plném rozsahu) dojde k facilitaci rychle protažených antagonistů – ty švih zabrzdí tak, aby nedošlo k poškození tkání ►►► Příklad využití: dynamický stretching – zvětšování rozsahu pohybu v kloubu, uvolňování adhezí a kontraktur a to zj. při kondičním cvičení pacientů v rekonvalescenci (lze dále stupňovat např. využitím zátěže připevněné na končetinu) - pozn. jde o poměrně špatně kontrolovatelný pohyb, při kterém jsou namáhány šlachy a úpony svalů, které se tímto pohybem mohou poškodit C. Pohyb tahový - je uskutečněn silovou kontrakcí svalů, často spojený s překonáváním zevního odporu - pohyb se děje společnou kontrakcí agonistů, synergistů, neutralizačních a fixačních svalů s ko-kontrakcí antagonistů, jejich společná souhra určuje výsledný směr, sílu, rychlost pohybu - způsob provedení: pohyb je pomalý, plynulý, koordinovaný ►►► Příklad využití: zvětšování svalové síly, vytrvalosti, nácvik přesného a přiměřeného pohybu