Kvalitativní výzkum ve společenských vědách Workshop I. Roman Švaříček Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta MU Program 8:30 - 10:00 Kvalitativní přístup a jeho teoretická a metodologická východiska, kritéria kvality 10:20 - 11:50 Proces kvalitativního výzkumu 12:50 - 14:20 Designy, metody, triangulace 1. Kvalitativní přístup a jeho teoretická a metodologická východiska 2. Kritéria kvality kvalitativního výzkumu 3. Proces kvalitativního výzkumu a jeho plánování 4. Designy kvalitativního výzkumu 5. Metody sběru dat Zúčastněné pozorování Hloubkový rozhovor Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat Triangulace 6. Analýza kvalitativních dat 7. Psaní napříč kvalitativním výzkumem I. část: Jak provádět kvalitativní výzkum 1. Klára Šeďová, Jiří Zounek: ICT a moc před tabulí 2. Martin Sedláček: Škola a její ředitel 3. Ondrej Kaščák: Přechodové rituály v mateřské škole 4. Roman Švaříček: Zkoumání konstrukce identity učitele II. Část: Příklady provedených kvalitativních výzkumů Základní příručky HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. 408 s. SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. 330 s. PATTON, Michael Quinn. Qualitative Research and Evaluation Methods. London: SAGE, 2002. 650 s. CRESWELL, John W. Qualitative inquiry and research design: Choosing among five traditions. Thousand Oaks: Sage, 1998. 404 s. ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál, 2007. 384 s. Definice kvalitativního přístupu Definice podle použité metody sběru dat Dotazník x Rozhovor Definice podle metody usuzování Dedukce x Indukce Definice podle typů dat Numerické x Nenumerické Definice podle způsobu analýzy dat Statistika x Sémantické vztahy Kvantifikace dat „Študenti zaujali rolu študenta s pozitívnymi pocitmi 15-krát, negatívnymi 4-krát, rolu učiteľa zaujali s pozitívnymi pocitmi 41-krát, s negatívnymi 8-krát...“ (s. 69) „Skupina študentov s učiteľstvom ako primárnou voľbou priradila svojim výrokom pozitívny postoj mierou 32 bodov a negatívny mierou 2 body. Ani v jednom prípade nezaujali neutrálny postoj“ (s. 65)“ „Zakončenia v inventári nedokončených viet v skupine so sekundárnou - náhradnou voľbou sa častejšie vyznačujú..., vyskytuje sa v nich viac vyjadrení o rodičoch,... celkový počet negatívnych pocitov pri výpovediach je nižší u študentov...“ (s. 77) Kasáčová (2006): Reflexie študentov učiteľstva z pohľadu kvalitatívneho výskumu Definice kvalitativního přístupu Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka provádějícího kvalitativní výzkum je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. Další specifika kvalitativního přístupu Hodnotová neutralita Zkoumaní jedinci jsou naivními vědci Emic a Etic perspektiva Respondent nebo účastník? Jazyk a význam Kvalitativní výzkum není žurnalistika Analýza a interpretace dat není přepisování rozhovorů Podstatou sociálních věd by mělo být objevit sociální aparát, který stojí za situací (Sacks 1992), či sociální strukturu (Mills, 2002) Jak si vybrat Vybíráme design výzkumu: Kvalita? Kvantita? Napřed metodu? Nebo respondenty? Jak si vybrat Vybíráme design výzkumu: Kvalita? Kvantita? Napřed metodu? Nebo respondenty? VŽDY: Výzkumný problém a otázka Co dokáže kvantitativní výzkum? Před empirickým výzkumem je nezbytné znát proměnné a postup interpretace dat Podstatou je výběr jasně definovaných proměnných, sledování jejich rozložení v populaci a měření vztahů mezi nimi Výstupem výzkumu je ověření určité hypotézy Co dokáže kvalitativní výzkum? Do široka rozprostřený sběr dat bez toho, že by na počátku byly stanoveny základní proměnné Do hloubky a kontextuálně zakotveně prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm maximální množství informací Kdy je vhodný kvalitativní výzkum? Získání nových poznatků Vnímání jevů aktéry situace Poznání reálného stavu Zkoumání obtížně přístupné populace Témata studentských prací Uplatnění supervize při práci s dobrovolníky Klima školní třídy očima žáků Evaluace programu Podporované zaměstnávání Řízení základní školy Projektování kurikula jako nástroj profesního rozvoje v přípravném vzdělávání učitelů Informační a komunikační technologie jako prostředek jazykové přípravy vysokoškolských studentů Spolupráce muzea a školy z pohledu pracovníků muzea v oblasti práce s veřejností Vliv osobní zkušenosti se zážitkovou pedagogikou na práci učitele a jeho osobnost Role učitele ve škole Montessori Vnímání hodnocení písemného projevu studenty gymnázia Jazykové rysy výukového dialogu vedeného s nečeským žákem v prostředí české základní školy Sebepojetí studentek technické výchovy z hlediska genderu Kvantita - Kvalita těsný a dlouhýzprostředkovanýKontakt s respondenty nízkávysokáReliabilita potenciálně vysokánízkáValidita bohatáredukovanáInformace o případu nemožnámožná a měřitelnáGeneralizace malývysokýPočet případů induktivnídeduktivníLogika vytváření hypotéztestování hypotézCíl Kvalitativní přístup Kvantitativní přístup Komplementarita přístupů Kvantitativní přístup CÍL VÝZKUMU Kvalitativní přístup A B C Kombinace přístupů Miles a Huberman (1999) obě metodologie jsou prováděny souběžně počáteční výzkum podle kvalitativního přístupu umožňuje ve vlnách přecházet ke kvantitativnímu diskursu a zpátky kvantitativní výzkum je ve druhé fázi prohlouben kvalitativní studií oblasti kvalitativní výzkum je následován kvantitativní studií (dotazník) Kritéria kvality kvalitativního výzkumu Posuzujeme metodu? Nebo proces? Rozmanitost konceptů Kritéria kvality kvalitativního výzkumu následná validita katalytická validita validita založená na dotazování transgresivní validita imperiální validita ironická validita validita nápodoby (simulacra) situovaná validita neopragmatická validita rhizomatická validita zjevná validita instrumentální validita teoretická validita Tři náhledy na kritéria Odmítnutí kritérií Převzetí kritérií z kvantitativního výzkumu Zavedení nových kritérií Hlavní kritéria A) Pravdivost a platnost B) Spolehlivost C) Etické dimenze výzkumu A) Pravdivost a platnost Pravdivý znamená, že nálezy reprezentují jevy, ke kterým odkazují Platný znamená, že zjištěné nálezy jsou podepřeny důkazy Jsou tyto závěry dostatečně autentické (důvěryhodné), že jim sám můžu věřit natolik, že se podle závěrů budu řídit? Cítil bych se dostatečně bezpečný, kdyby se podle těchto závěrů orientovala například školská politika? A) Pravdivost a platnost Důvěryhodnost (credibility) Potvrditelnost (confirmability) Autenticity (authenticity) starší koncept vnitřní (internal) validity silná stránka kvalitativního přístupu, zejména etnografie Techniky k zajištění důvěryhodnosti Členské ověřování (member checking) Audit kolegů (peer auditing) Jak se vyznat v babylonské krajině? Reflexe kolegů (peer de-briefing) Výběr účastníků výzkumu Deník výzkumníka Postupy při interpretaci dat Přímé citace A) Pravdivost a platnost Přenositelnost (transferability) Aplikovatelnost (applicability) starší koncept vnější (external) validity Kdy a za jakých okolností mohou být závěry platné pro jiné skupiny lidí v jiných prostředích? Techniky k zajištění přenositelnosti Zdokumentování celého výzkumného procesu Reflexe subjektivity Limity výzkumu Spojení závěrů výzkumu a odborné literatury Dodatečná validizace A) Pravdivost a platnost Kritéria autenticity (Guba a Lincolnová 2005) nestrannost (fairness) ontologická autenticita (ontological autehenticity) výchovná autenticita (educative authenticity) katalytická autenticita (catalytic authenticity) taktická autenticita (tactical authenticity) B) Spolehlivost Kritérium spolehlivosti (reliability) výzkumu (někdy také konzistence, stabilita) kriticky navazuje na starší koncept reliability. Síla terénního výzkumu spočívá v zajištění vysoké „validity“ dat, ale to ještě neznamená, že bychom měli zapomínat na kritérium spolehlivosti. B) Spolehlivost (1) Jak toho dosáhnout? Klást všem stejné otázky? Místo posuzování metody posuzujeme proces zkoumání Techniky k zajištění spolehlivosti Konzistence otázek Přepis nahrávek rozhovoru Konzistence při kódování Dvojité kódování Opětovné kódování Software: ATLAS.ti, NVivo, NUD-IST, ETHNOGRAPH, Weft QDA Etické dimenze výzkumu Kdo si má klást otázku? Etické standardy profesí (psychologové, pedagogové, učitelé, sociologové) Existuje návod? Nebo jen obecný princip? Etické dimenze výzkumu: Základní principy A. Důvěrnost B. Poučený souhlas Stanley Milgram Radioaktivní látky v jídle Studium radikálních skupin Kdy porušit poučený souhlas? Mistery clients Výzkum bufetu Výzkum ekologických aktivistů Operacionalizace Vzorkování Sběr Interpretace Validizace Lineární model Výzkumného procesu Cirkulární model výzkumného procesu Sběr Interpretace Případ Sběr Interpretace Případ Sběr Interpretace Případ Předpoklady Teorie vzorkování vzorkování Porovnávání Přirozené podmínky Teorie Hypotézy Porovnávání Proces výzkumu Plán výzkumu předmět výzkumu je v nějakém smyslu relevantní a stojí za to do něj investovat výzkumník nebo výzkumný tým je dostatečně kompetentní k realizaci takového výzkumu celý proces je pečlivě naplánován a může být za popsaných okolností úspěšně zvládnut Fáze kvalitativního výzkumu stanovení cílů výzkumu vytvoření konceptuálního rámce definování výzkumných otázek rozhodnutí o metodách zajištění kontroly kvality výzkumu sběr dat a jejich organizace analýza a interpretace dat formulování závěrů do výzkumné zprávy Fáze kvalitativního výzkumu stanovení cílů výzkumu vytvoření konceptuálního rámce definování výzkumných otázek rozhodnutí o metodách zajištění kontroly kvality výzkumu sběr dat a jejich organizace analýza a interpretace dat formulování závěrů do výzkumné zprávy Stanovení cílů výzkumu Intelektuální Praktický Personální Stanovení cílů výzkumu Fenomén vyhoření v práci s lidmi Cíl intelektuální: Cílem je poukázat na skutečnost, že syndrom vyhoření se týká i jedinců, kteří se věnují práci s lidmi ve svém volném čase a dobrovolně Cíl praktický: Získané informace mohou být využity k zefektivnění práce s dobrovolníky a péče o ně Cíl personální: Sama autorka pracuje jako dobrovolník v jednom z projektů zaměřeném na volný čas problémových dětí a účastní se diskusí s kolegy na téma únavy z práce a pocitu frustrace Vytvoření konceptuálního rámce Def.: Konceptuální rámec výzkumu znamená systém konceptů, předpokladů, očekávání a teorií, které stojí u vstupu do výzkumného šetření formulování výzkumného problému definování klíčových konceptů nastínění teoretického kontextu A) Formulování výzkumného problému Čemu má cenu se věnovat? Chceme získat nové informace Jev? Proces? vzdělanostní reprodukce v dělnických rodinách (Katrňák, 2005) Substantivní a formální teorie B) Definování klíčových konceptů Opomenutí je jednou z nejčastějších chyb Spojení s teorií Teoretická citlivost Příklad Rituály „jsou ztělesněné v prostoru a čase a mají inscenační podobu; jsou formalizované a vracejí se v stereotypní a opakující se podobě; jsou „orámované“, tj. oddělují se od předcházejícího kontextu např. signalizovaným začátkem; jsou transformačně účinné, tj. účinkují tak, že způsobují změnu statusu nebo kompetence; jsou transcendentální, tj. jejich smysl a účel přesahuje vědomí těch, kteří ho vykonávají“ (Michaels, 2003). C) Nastínění teoretického kontextu Absolutní psaní Teorie plní tyto funkce Pomáhá formulovat výzkumný problém Slouží při analýze a interpretaci dat Komparace vlastních výzkumů Spojení partikulárních zjištění s teorií Definování výzkumných otázek Jádro výzkumného projektu Zužují problém Slouží jako navigace Směrovky v cirkulárním procesu Definování výzkumných otázek: principy Specifické principy jsou dostatečně široké spíše než s proměnnými pracují s obecnějšími koncepty Neptají se na četnost jevů ani na sílu vztahů mezi proměnnými detailně zkoumají povahu určitých jevů a to nejčastěji z perspektivy aktérů Definování výzkumných otázek: příklad VO: Jakým způsobem je socializováno dětské televizní diváctví v rodinách předškoláků? Specifické VO: 1) Jaké jsou divácké zvyklosti dítěte? 2) Jaké jsou divácké zvyklosti ostatních členů rodiny? 3) V jakém prostředí a v kontextu jakých rodinných aktivit se dětské sledování televize odehrává? 4) Jaké názory a postoje vyjadřují rodiče ohledně dětského sledování televize? 5) Jakými výchovnými technikami se rodiče snaží dětské sledování televize ovlivňovat? Definování výzkumných otázek: příklad Otázky rozhovoru SVO 1) Jaké jsou divácké zvyklosti dítěte? Kolik času stráví Vaše dítě průměrně u obrazovky; na co se dívá? Jaké jsou jeho oblíbené pořady; na co se naopak dívat nechce? Zkuste vyjmenovat, na co se dítě dívalo v televizi včera. Definování výzkumných otázek: chyby VO: Podporují učitelé státní maturity? VO: Jak ovlivňuje výběr střední školy úspěšnost přijetí na VŠ? VO: Jak současné nesezdané páry nenabízejí správné vzory dětem? Jakou si vybereme metodu? Koho budeme zkoumat? Čí pohled budeme zkoumat? Jak to provedeme? Dovolí nám to? Zkoumaný vzorek Nehledáme reprezentativní populaci Záměrný výběr S ohledem na náš problém Graduální konstrukce vzorku Teoretická nasycenost Sněhová koule Kompletní sběr Vzorek Extrémní případ Typický případ Maximální variace Vhodný případ Výběr metod sběru dat: studentské práce Klima školní třídy očima žáků Evaluace programu Podporované zaměstnávání Řízení základní školy Spolupráce muzea a školy z pohledu pracovníků muzea v oblasti práce s veřejností Role učitele ve škole Montessori Vnímání hodnocení písemného projevu studenty gymnázia Kvalitativní výzkum ve společenských vědách Workshop I. Roman Švaříček Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykova univerzita A. Nováka 1, 602 00 Brno svaricek@phil.muni.cz