36 TEST 10/2009 TEST Balené vody a pitná voda z kohoutku Opravdu víte,copijete? Podezření na přítomnost cizorodé toxické látky nebo použití nedovolené „antimikrobiální“ úpravy. Nedovolený výskyt cizorodých organických látek – chloroform, benzo(a)pyren a další. Nadlimitní obsah dusitanů. Vše „zabaleno“ ve vodě balené. Pramenité a minerální. Testovali jsme osmnáct balených vod a pitnou vodu natočenou z kohoutku v pěti městech – Ostravě, Brně, Plzni, Praze a Liberci. U balených vod bylo provedeno 64 analýz, u vody z kohoutku ještě o něco víc. U vádí se, že Češi loni utratili za balenou vodu přes sedm miliard korun. A taky se uvádí, že výrobci nejsou spokojeni. Důvodem je klesající spotřeba nejenom balených vod ale i nealkoholických nápojů, která u nás loni poklesla o necelé jedno procento na 2,730 miliardy litrů. Vyjádřeno na hlavu – co Čech, to 268 vypitých litrů. Nápojářským velikánům se před lety podařil nebývalý kousek. Vsugerovali spotřebitelům, že jejich voda je lepší a zdravější než voda z kohoutku. Že ona jediná pochází z lůna přírody. Že má očišťující účinky. Že dodává energii. Že tělo nabíjí vitalitou… Na vzedmuté vodní vlně se spolu s velkými výrobci svezli i ti menší a všichni si mnuli ruce. Kvanta zabalené vody putovala z obchodů do domovů. Nejenom té minerální a pramenité, ale i obyčejné pitné. Nic netrvá věčně. Signály o tom, že se lidé začínají navracet k vodě z kohoutku, zaznívají ze všech stran. A nápojářské koncerny „zbrojí“ a znovu táhnou do boje o vypité litry. Reklamy jsou ještě více líbivější a ještě více přesvědčivější a plné nádherných mladých zdravých těl. A v zápalu boje používají čas od času proti své konkurenci – vodě z kohoutku i „podpásovky“. M á balená voda vyšší kvalitu než voda z kohoutku? Je opravdu tak čistá a ničím nezatížená, jak tvrdí její výrobci? Náš velký test přináší odpověď. Vybrali jsme reprezentativní vzorek osmnácti značek balených neperlivých vod, do kterého jsme zahrnuli vody kojenecké, přírodní a minerální vhodné pro Balené vody a pitná voda z kohoutku přípravu kojenecké stravy a také vody pitné. Kupovali jsme je v „kamenných“ velkých obchodech, kde – předpokládáme – mají podmínky ke skladování lepší než v obchodech malých či u benzinových pump, a okamžitě jsme je převáželi do klimatizované místnosti s teplotou do 18 °C. Pro odběry pitné vody z kohoutku jsme zvolili pět velkých měst. Vodovodní vodu jsme tak poněkud znevýhodnili, protože jsme vybrali velké vodovody. Důvodů bylo několik. V dlouhé rozvodné síti mezi vodárnou a odběratelem se může leccos přihodit. Velké vodovody musí využívat povrchové vody a na rozdíl od těch menších si zatím nedovolí vodu nechlorovat. Úmyslně jsme také vybrali starší zástavbu, kde mohou být problémy s vnitřním vodovodem. Pro srovnání kvality jsme vybrali 64 ukazatelů, u vodovodní vody jsme navíc přidali analýzy zaměřené na přítomnost a obsah pesticidů a jejich rozkladných produktů. A abychom mohli srovnávat, odchýlili jsme se v jednom požadavku daném vyhláškou na balené vody: i u vod pramenitých, které jsou oproti ostatním zvýhodněny, nás zajímal počet organotrofních bakterií v okamžiku, kdy si spotřebitel vodu koupí a otevře. I když se s vodou jako takovou setkáváme den co den a doprovází nás celým životem, přesto o ní jen málo víme. A snad právě proto tak zabírají reklamy balených vod, neboť v mnohém staví na naší nevědomosti. Abychom alespoň trochu přispěli k nápravě stavu, přinášíme vedle výsledků testu i základ- Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP. ní informace o vodě. Čtěte je pečlivě, abyste věděli. A určitě je dobré si uvědomit ještě jeden velice důležitý aspekt, který se váže k baleným vodám. Jenom naťukneme. Aby se voda dostala ke spotřebitelům musí se zabalit (udává se, že při výrobě balené vody je každý rok použito 2,7 milionu tun plastické hmoty). Zabalená voda se musí kamiony, které obtěžují zplodinami a hlukem, přepravit do obchodů. A z obchodů domů se ponejvíce opět převáží auty… Co se děje v balené vodě, je-li vystavena vyšším teplotám? Má péče o kohoutek vliv na kvalitu vodovodní pitné vody? A kdo odpovídá za její kvalitu? Věřit či nevěřit informacím, že jsou v balených vodách přítomny acetaldehyd a hormonálně aktivní látky? Věřit či nevěřit informacím, že vodovodní voda obsahuje zbytky hormonů a léčiv? Vše a mnohé další najdete v listopadovém vydání časopisu TEST. Kompletní výsledky analýz, kterým jsme podrobili balené vody a pitnou vodu z kohoutku, naleznete na www.dtest.cz. 0 10 20 30 40 50 60 0 10 20 30 40 50 60 Balené vody ve vaší domácnosti používáte: (výběr z možností) 56 28 9 3 3 1 25 % 0 10 20 30 40 50 60 0 10 20 30 40 50 60 Co pitné vodě z veřejného vodovodu, která vám teče z kohoutku, vytýkáte? Vysvětlivky a pach chloru a nepříjemný jiný pach a nepříjemná chuť a mléčné zbarvení a rezavá barva a přílišná tvrdost a nic nevytýkám Vysvětlivky a k občasnému pití a k pravidelnému pití a občasně, při přípravě nápojů (i teplých) a pravidelně, při přípravě nápojů (i teplých) a k občasnému vaření pokrmů a k pravidelnému vaření pokrmů a vždy při přípravě kojenecké stravy 19,3 5,2 11,6 7,2 7,4 21,7 49,3 % Nebývalý úspěch měly dotazníky, které jsme připravili k balené vodě a k pitné vodě z kohoutku. Dohromady jsme získali 6340 vyplněných dotazníků (3640 k balené vodě a 2700 k vodovodní vodě). S největší pravděpodobností se tak jedná o jeden z největších souborů dat, který kdy byl u nás na téma „voda“ získán. Odpovědi na všechny otázky (a bylo jich hodně) zpracováváme do grafů a poté budou k dispozici na www.dtest.cz. Děkujeme předplatitelům a čtenářům časopisu TEST a návštěvníkům našich webových stránek, kteří dotazníkům věnovali svůj čas. Pijete doma pitnou vodu z veřejného vodovodu? nikdy stále zcelavýjimečně 80 % 18 % 2 % Proč kupujete balenou vodu? nechutnánámzkohoutku jezdravější nezodpovězeno 6 % 46 % 11 % nechcemenávštěvě nabízetvoduzkohoutku 20 % preferujemesycenouvodu 11 % zkohoutku jecítitchlorem 6 % TEST 10/2009 37 38 TEST 10/2009 Voda a mikroorganismy Či lépe řečeno – při běžné kontrole se tento ukazatel jakosti ani sledovat nemůže, protože vyhláška Ministerstva zdravotnictví ho neupravuje a kontrolní orgán (Státní zemědělská a potravinářská inspekce) by ho nemohl hodnotit. 1 Kojenecká a pramenitá či minerální voda „vhodná pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“ a balená pitná voda Organotrofním bakteriím se pozornost věnuje až do samého okamžiku prodeje konečnému spotřebiteli a jsou pro ně stanoveny mezní hodnoty. 1 Pitná voda (kohoutková) Vzorky pro analýzy zaměřené na organotrofní bakterie se odebírají ze samotného kohoutku u spotřebitele (obvykle s odtočením, protože se při běžné kontrole především sleduje kvalita vody rozváděná všem spotřebitelům a ne vliv jednoho určitého domovního rozvodu a kohoutku, ale v našem případě jsme nechali pro porovnání odebrat vodu jak bez odtočení, tak po odtočení; výsledek se dozvíte za měsíc). Organotrofní bakterie Stanovují se jako počty kolonií kultivované při teplotách 22 °C a 36 °C, v porovnání s indikátory fekálního znečištění se sice považují za méně hygienicky významné, nicméně jejich vysoké počty jsou jistým indikátorem, že někde něco není v pořádku. Signalizují buď průnik povrchové vody do podzemního zdroje, nebo poruchy a nedostatky v technologii výroby (nedodržování správné výrobní praxe) nebo nevhodnou teplotu při skladování, resp. distribuci. U balených vod mohou být dále známkou toho, že voda obsahuje dostatečné množství živin pro jejich růst a množení a že tedy není moc vhodná pro balení a skladování. Abychom mohli srovnávat, nechali jsme provést analýzy zaměřené na organotrofní bakterie u všech vod, které jsme koupili v obchodech, a pitné vody z kohoutku odebrané v pěti městech. Obraz, který jsme získali, je zajímavý. Potvrzuje předpoklad, že pravděpodobnější riziko se pojí k baleným vodám než k vodě kohoutkové. Nejvyšší počty těchto bakterií byly v balených pitných vodách Saguaro, Deep, S Budget (Spar) a Euro Shopper – zde byly výrazně překročeny mezní hodnoty. Dále v balené Voda a látky žádoucí velký krok zpět. Oproti předchozí úpravě nediktuje ani minimální rozsah ukazatelů charakteristického složení minerální a pramenité vody (kromě obsahu oxidu uhličitého) ani povinnost uvádět u přírodních minerálních vod informaci o celkovém obsahu minerálních látek. Pouze vágně zakotvuje, že na obalu pro spotřebitele musí být uveden „údaj o analytickém složení udávající charakteristické složky…“. Tenhle neurčitý požadavek nahrává výrobcům, kteří na obalech balených minerálních a přírodních vod mohou uvádět to, co sami uznají za „charakteristické složky“. Příklady z našeho testu: zatímco Aquila dříve udávala obsah hořčíku, nyní už neudává a neuvádí ani celkový obsah minerálních látek; tento údaj chybí i u minerální vody Prealpi (je deklarována jako vhodná pro přípravu kojenecké stravy). U pitné vody z kohoutku není spotřebitel bez informací, byť není „sevřena“ do obalu s etiketou. Stačí buď otevřít webové stránky své vodárenské společnosti, nebo v jejím zákaznickém centru nahlédnout do aktuálního rozboru vybraných ukazatelů (k dispozici je i kompletní rozbor zdravotní nezávadnosti vody). Zatímco údaje o složení balených vod na etiketě mohou být staršího data (avšak ne déle než 3 roky), údaje o pitné vodě z kohoutku jsou „čerstvější“, protože i u toho nejmenšího zdroje (veřejné studny) se dělá minimálně jeden rozbor ročně, zatímco u velkých vodovodů i několik denně. Většina výrobců balených pitných vod využívá toho, že nemusí žádné složení uvádět, a pouze konstatuje, že v lahvi je voda pitná. V našem testovaném souboru jsme našli jen tři světlé výjimky. Vápník a hořčík Optimálně by měl jeden litr vody obsahovat cca 40–80 mg vápníku a cca 20–30 mg hořčíku; vzájemný poměr celkového příjmu vápníku V oda (bez ohledu na to, zda pochází z podzemí či povrchu) je systémem, ve kterém žijí určité všudypřítomné mikroorganismy odjakživa. Aby mohla sloužit pro lidskou spotřebu, musí být zajištěna její mikrobiologická nezávadnost. Základ mikrobiologické nezávadnosti je pro všechny vody shodný: nesmějí obsahovat indikátory fekálního znečištění (enterokoky, Escherichia coli, koliformní bakterie), balené vody navíc nesmějí obsahovat bakterii Pseudomonas aeruginosa a sporulující anaerobní bakterie. Striktní požadavky byly v našem testu splněny. U dalšího ukazatele, organotrofní bakterie, se už vody dostávají na rozcestí. Nejmírnější metr platí pro balené pramenité vody, více přísný je pro balenou pitnou vodu, přísnější pro kojeneckou a pramenitou či minerální vodu s deklarací „vhodná pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“, neboť je určena nejcitlivější části populace, a nejpřísnější pro pitnou vodu z kohoutku. 1 Pramenitá voda Mezní hodnoty počtu kolonií organotrofních bakterií platí pouze pro výrobek, který byl analyzován v časovém limitu do 12 hodin po naplnění – sleduje se tedy jen čistota zdroje a plnícího procesu. Kolik kolonií je ale v lahvi, která na svého kupce čeká v obchodě (třeba několik měsíců), se nesleduje. V oda je základní životní potřebou a v lidském těle hraje nezastupitelnou roli. Rozpouští živiny a jejich štěpné produkty, přenáší je na místa určení, umožňuje jejich vstřebávání i vylučování nepotřebných látek, zajišťuje zachování tělesné teploty. A hlavně, což si málokdo uvědomuje, je jedním z důležitých zdrojů dvou základních a pro tělo životně nezbytných prvků – vápníku a hořčíku. Čím více obsahuje voda vápníku a hořčíku, tedy čím je tvrdší, tím lépe pro tělo. A naopak čím je měkčí, tím hůře pro tělo, především pro tepny a srdce. I tvrdost má ale své meze, resp. zdravotní optimumm. Příliš tvrdá voda také není žádoucí pro trvalé pití z důvodu vyšší zátěže minerálními látkami. Nepochopitelný „vyhláškový“ paradox Obsah vápníku a hořčíku (ale i dalších prvků, třeba velice důležitého sodíku, a sloučenin) ve vodě představuje pro spotřebitele důležitý údaj. A právě tady narazíme na nepochopitelný paradox. V době, kdy na každé potravině musí být uvedeno její složení a nově se zavádí i její nutriční značení, kdy moderní předpisy směřují k posílení role spotřebitele a jeho informovanosti, udělala v roce 2006 vyhláška upravující požadavky na označování balených vod – výjimku představují vody kojenecké – TEST 10/2009 39 pramenité vodě Bonny a částečně v Aqua Belle. U kojenecké vody Aqua Anna došlo k mírnému překročení mezní hodnoty u jednoho ze dvou ukazatelů. Jdou zvýšené počty na vrub nedokonalého zabezpečení zdroje, nedostatků ve výrobě, nevhodné teplotě při manipulaci nebo prostě tato voda není vhodná pro dlouhodobé skladování? Nevíme. Otázku by si však měli položit výrobci uvedených balených vod. Překročení mezních hodnot zpravidla nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Pohybují-li se počty kolonií organotrofních bakterií do 1000 v 1 ml, nelze je považovat za rizikové. Výjimku představují kojenecké vody a vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy, které by stanovené mezní hodnoty překračovat neměly. Zatímco vysoké nálezy počtů kolonií při 22 °C a 36°C u některých balených vod vůbec nepřekvapily, překvapení naopak vzbudily jejich nulové počty u dvou druhů vod (Rajec a Dobrá voda), tedy u pramenité a přírodní minerální vody, které nesmí mít žádnou úpravu odstraňující nebo usmrcující bakterie. I když v samotném zdroji mohou být počty těchto bakterií velmi nízké, po stočení a určité době skladování je nález bakterií již zcela přirozený. To, že zde u nesycených vod tento nález chybí, budí podezření, že buď je ve vodě nějaká cizorodá toxická látka, která je usmrcuje nebo brání jejich růstu, nebo je před stočením vody používána nějaká nedovolená „antimikrobiální“ úprava. Enterokoky: patří do skupiny streptokoků a považují se za indikátor nežádoucích hygienických závad vody; vyskytují se ve fekáliích teplokrevných živočichů (včetně člověka), ale i v nefekálních zdrojích v prostředí, např. rozkládající se vegetaci apod. Escherichia coli: jeden z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry, který je nezbytný pro správný průběh trávicích procesů. Její přítomnost ve vodě ale indikuje čerstvé fekální znečištění. Koliformní bakterie: vyskytují se ve vodě bohaté na živiny, v půdě, v rozkládajícím se rostlinném materiálu a ve fekáliích teplokrevných živočichů (včetně člověka). Pseudomonas aeruginosa: potenciálně patogenní bakterie, vyvolává infekci při snížené lokální nebo celkové odolnosti organismu. Organotrofní bakterie: vody jsou jejich přirozeným biotopem, ale v pravých podzemních vodách se vyskytují jen v nízkých počtech. Jakmile se začnou oproti normálu nebývale množit, jedná se o signál, že mají vhodné podmínky k životu. Jejich metabolickou činností nebo rozpadem po odumření může docházet ke vzniku potenciálně toxických látek, které snad mohou citlivým jedincům způsobit nevolnost a jiné nespecifické potíže, a dále látek, které nepříznivě ovlivňují chuť vody. I když odborníci dosud neví, zda jejich vysoké počty (v řádech tisíců či desetitisíců na ml) jsou potenciálně zdraví nebezpečné, jsou si jisti, že voda s takovým oživením není obrazem dobré, kvalitní vody k pití. Siřičitany redukující střevní sporulující anaerobní bakterie: jedná se rovněž o indikátor fekálního znečištění, ale staršího data v důsledku dlouhodobého přežívání spor (klostridií) ve vodním prostředí. a hořčíku potravou by měl být cca 2:1; uvedený optimální poměr lze odvozeně vztáhnout i na vodu. Celková tvrdost vody (suma vápníku a hořčíku) by se měla pohybovat mezi cca 2–3,5 mmol/l. Optimum je sice to nejlepší z dosažitelného, ale přírodě nelze přikazovat, jak má vodu „namíchat“. A to ani u nadstandardních výrobků, za které jsou oproti standardu – obyčejné pitné vodě považovány balené minerální, pramenité a kojenecké vody. 1 Kojenecká a pramenitá či minerální voda „vhodná pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“ Extrémně nízký obsah vápníku a vůbec nejnižší ze všech testovaných vod byl nalezen v Dobré vodě – pouhých 5,6 mg/l. (V roce 2001, kdy jsme balené vody testovali, byl v Dobré vodě obsah vápníku 10,71 mg/l). Otázkou je, zda poloviční obsah oproti roku 2001 jde na vrub přirozeného kolísání složení vody (přírodní minerální voda však má být ze stabilního zdroje) nebo jeho přečerpávání, či zda k tomu také přispívá i deklarovaná úprava zdroje odželezněním nebo zda je využíván nějaký nový vrt, který se od toho původního liší. Obsah hořčíku je sice pod doporučenou hodnotou, avšak na druhou stranu více než dvojnásobně převyšuje obsah vápníku (13 mg/l); výše uvedený optimální poměr 2:1 se otáčí v neprospěch vápníku. Podle celkové tvrdosti jsou Dobrá voda, Horský pramen a Toma měkkou vodou, středně tvrdá je Aqua Anna a Prealphi s nejvyšším obsahem vápníku a hořčíku (deklarována jako „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“) prezentuje tvrdou vodu (3,1 mmol/l). 1 Pramenitá voda Velice dobré hodnoty vápníku a hořčíku nabízí Rajec a Bonaqua a jejich poměr se pohybuje kolem optima (1,9:1, resp. 2,1:1). U ostatních testovaných jsou větší rozdíly mezi obsahem vápníku a hořčíku. Tvrdou vodou jsou značky Rajec a Bonaqua, středně tvrdou Aquila, takřka na hranici měkké vody se pohybuje Bonny a Aqua Bella. 1 Pitná voda (kohoutková a balená) Ač jsme pitnou vodu čepovali porůznu po republice, s vápníkem na tom byly testovací kohoutky v domácnostech dobře. Jeho obsah se buď pohyboval na hranici mezní hodnoty (30 mg/l) či mírně nad ní, nebo v rozpětí či nad doporučenou hodnotou (40–80 mg/l); nejvíce vápníku (118 mg/l) obsahovala voda z brněnského kohoutku. Obsahem hořčíku se pitná voda významně neliší od poloviny testovaných balených přírodních, kojeneckých a minerální Dobré vody; pohybuje se od 3,8 mg/l (Brno) až po 8,9 mg/l (Praha). Vzájemný vztah obou prvků je výrazně ve prospěch vápníku. Pitná voda odebraná v Ostravě a Praze je vodou měkkou, středně tvrdá teče z plzeňského a libereckého kohoutku a brněnský vzorek již reprezentuje vodu tvrdou. Ze souboru deseti balených pitných vod se obsah vápníku u čtyř výrobků pohyboval nad 100 mg/l (San Terra, Saquaro, Tanja a Albert, tři z nich dodává Veseta Kyšice), ke dvěma se naopak váže jeho velice nízký obsah (S Budget 11 mg/l a Tesco Value 10 mg/l – dodává výrobce Dobré vody, HBSW Byňov). Nejnižší obsah hořčíku je ve vodě Deep (2,7 mg/l) a naopak v litru vody Albert nejvyšší (23,8 mg). V pitné vodě S Budget je hořčíku o něco více než vápníku (14,4 mg oproti 11 mg/l). Vyjma této značky, je stejně jako u kohoutkových vod ve vzájemném poměru obou prvků „silnější“ vápník, což odpovídá i výskytu obou prvků v zemské kůře. Celkovou tvrdostí se značky Saguaro, San Terra, Tanja a Albert řadí mezi vody tvrdé, Deep, Euro Shopper a S Budget mezi měkké a Tesco Value se blíží vodě velmi měkké (0,6 mmol/l). Pokračování na str. 44 40 TEST 10/2009 JEDNOTKA POŽADAVKY, POŽADAVKY, POŽADAVKY, HORSKÝ AQUA ANNA DOBRÁ TOMA KOJENECKÁ PRAMENITÁ MINERALNÍ PRAMEN VODA NATURA Poznámka kojenecká kojenecká minerální pramenitá Výrobce Jesenické Aqua Nova, HBSW, PepsiAmericas / Prameny, ČR ČR ČR / General Bottlers, ČR Lokalita / Zdroj Roudno Radiměř / Byňov / AdršpašskoJeseníky / / Aqua Anna / Dobrá voda -teplické /Horský pramen skály / Natura Objem (l) 1,5 1,5 1,5 1,5 Cena (Kč) **) 8,90 12,90 9,90 9,90 Cena za 1 l (Kč) 5,93 8,60 6,60 6,60 Minimální trvanlivost (do) 07.07.2010 29.07.2010 28.07.10 02/2010 MIKROBIOLOGICKÁ KVALITA1) Organotrofní bakterie počty kolonií při 22 °C KTJ/1 ml 100 (MH)* 100 (MH)* 100 (MH)* 8 360 0 125 počty kolonií při 36 °C KTJ/1 ml 20 (MH)* 20 (MH)* 20 (MH)* 4 6 0 42 FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE KVALITY2) Látky žádoucí Vápník mg/l 40–80 (DH) 40–80 (DH) 28 71 5,6 ▼ 31 Hořčík mg/l 20–30 (DH) 20–30 (DH) 6,3 5,8 13 8,3 Celková tvrdost (vápník a hořčík) mmol/l 1,8–3,2 (MH) 1,8–3,2 (MH) 1,0 2,0 0,7 1,1 Látky, jejichž přítomnost ve zvýšeném nebo nízkém množství může vodu negativně ovlivnit Sodík mg/l 20 (MH) 100 (MH) 6,44 1,15 11,72 1,25 Chloridy mg/l 100 (MH) 100 (MH) < MD MD 3,76 tvrdá 2,51–3,75 středně tvrdá 1,26–2,5 měkká 0,7–1,25 velmi měkká < 0,5 *) Ačkoliv uvádíme jednu z mnoha stupnic tvrdosti vody, dodáváme, že neexistuje nějaká univerzální stupnice. A ty různé existující si ne vždy odpovídají – co je pro jednu stupnici měkké, je již pro jinou středně tvrdé apod. Žádná stupnice nebyla vytvořena z hlediska zdravotního, nýbrž z hlediska technického nebo chemického. TEST 10/2009 45 PITNÁ VODA Z KOHOUTKU OSTRAVA ulice Mjr. Nováka panelák, patro 9/11, kuchyň, směšovací baterie Zdroj pitné vody: smíšená voda (povrchová z přehrad Šance a Kružberk, dále ze sítě podzemních zdrojů v Ostravě); dezinfekce chlornanem sodným Chuť: přijatelná; příjemná Pach: přijatelný; bez zápachu TEST komentář: nízká celková tvrdost (vápník a hořčík); obsah chloroformu (trichlormetan) převyšuje český limit, je ale hluboko pod požadavkem evropské směrnice (viz Voda a látky zdravotně závažné) BRNO ulice Masarykova starší zástavba, patro 3/5, kuchyň, studená voda Zdroj pitné vody: 90 % prameniště Březová (podzemní voda, kvalitní bez úpravy), 10 % přehrada Vír (povrchová, nutná úprava); dezinfekce chlordioxidem Chuť: přijatelná; příjemná Pach: přijatelný; bez zápachu TEST komentář: vyšší obsah vápníku; vyšší, ale podlimitní obsah dusičnanů PLZEŇ ulice Vojanova panelák, přízemí, kuchyň, směšovací baterie Zdroj pitné vody: povrchová z řeky Úhlavy, dezinfekce chlorem Chuť: přijatelná Pach: přijatelný; bez zápachu TEST komentář: obsah železa převyšuje mezní hodnotu PRAHA ulice Za Vokovickou vozovnou starší zástavba, patro 2/4, kuchyň, směšovací baterie se sprchou Zdroj pitné vody: smíšená voda (povrchová z přehrady Želivka, na úpravně dezinfekce ozonizací, a podzemní z Káraného); doúprava v síti chlorací Chuť: přijatelná; mírný chlorový zápach Pach: přijatelný LIBEREC ulice Valašská rodinný dům, přízemí, kuchyň, směšovací baterie se sprchou Zdroj pitné vody: podzemní voda (Pilínkovské prameny Hluboká), dezinfekce chlorem Chuť: přijatelná; mírný chlorový zápach Pach: přijatelný nevýznamný nález a neškodné překročení, protože limitní hodnota je stanovena z hlediska prevence zhoršení chuti a barvy vody. V podzemních pitných vodách s přirozeně vyšším obsahem železa se dokonce podle vyhlášky na pitnou vodu toleruje až 500 μg/l, pokud je organoleptická stránka vody v pořádku. Připomeňme, že limit pro pitnou vodu je oproti baleným pramenitým a kojeneckým tvrdší. Sodík Ve vodě a v potravinách, i bez umělého přisolování, je přirozeně přítomen sodík. Jeho množství by dostatečně pokrylo denní příjem. Významnými, avšak nevítanými dalšími zdroji jsou průmyslově zpracovávané potraviny a samozřejmě individuální solení pokrmů při vaření nebo přímo na talíři. A protože populace v průmyslových zemích přijímá sodíku více, než by bylo zdrávo, jsou jeho mezní hodnoty ve vodě stanoveny poměrně nízko – pro vodu kojeneckou 20 mg/l, pramenitou 100 mg/l a pitnou 200 mg/l. Minerální vody vzhledem ke svému specifiku žádnou mezní hodnotu nemají. Obsah sodíku v testovaných vodách se pohyboval hluboko pod uvedenými mezními hodnotami a u naprosté většiny nedosáhl ani k mezi stanovené pro vody kojenecké. Nicméně něco nás zaujalo… Na etiketě pramenité vody Aquila aqualinea nepřehlédnutelně stojí „pouze 0,002 % sodíku“. To naprosto zanedbatelné procento vypadá velice vábně. A jistě je i dobrým reklamním tahákem (proč by to tam jinak bylo), neb ze všech stran zní doporučení snižovat příjem sodíku. V deklarovaném složení vody výrobce udává 18 mg sodíku v litru vody. Jen asi málokdo bude cíleně porovnávat, zda je to méně nebo více než v jiných pramenitých vodách. Z těch, které jsme testovali, se však jedná o hodnotu bezkonkurenčně nejvyšší; oproti deklaraci jsme naměřili ještě o něco více sodíku (19,73 mg/l). Druhé zastavení bude u minerální vody Prealpi. Dříve ale musíme uvést, že v žádném případě neplatí: kojenecká voda rovná se voda vhodná pro přípravu kojenecké stravy, byť splňuje všechny její ukazatele. Kojenecká voda nesmí být upravována (vyjma UV záření a oxidu uhličitého), kdežto ta „vhodná“ pramenitá nebo přírodní minerální voda upravována být může. Na etiketě této minerální vody se skví tvářička dítěte, aby se hned na první pohled vědělo, že je vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Ve složení se uvádí 18,8 mg sodíku na litr. Oproti ostatním vodám hodně vysoká hodnota, která se ale ještě vejde do mezní hodnoty pro kojenecké vody. Naměřená hodnota však tu deklarovanou převýšila – 23,07 mg/l. Můžeme tak pouze konstatovat, že do testu zakoupená šarže vody Prealpi nevyhovuje a není vhodná k přípravě kojenecké stravy. Fluoridy Podzemní a povrchová voda není až na lokální výjimky dané geologickým podložím významným zdrojem fluoridů, tedy sloučenin obsahujících fluor. Při koncentraci fluoridů ve vodě kolem 1,0 mg/l může docházet k prvním projevům toxického působení fluoru na organismus. Již před více než patnácti lety se pitná voda v ČR přestala uměle fluoridovat. Posléze došlo i k zpřísnění nejvyšší mezní hodnoty pro kojenecké a pramenité vody (0,7 mg/l) i stanovení zvláštního pravidla pro vodu minerální; je-li obsah fluoridů větší než 1,5 mg/l, musí to být na etiketě viditelně označeno současně s informací „není vhodná pro pravidelnou konzumaci kojenci a dětmi do 7 let věku“. Nejvyšší obsah fluoridů byl zjištěn v přírodní minerální Dobré vodě – 0,65 mg/l. S ohledem na deklaraci o vhodnosti k přípravě kojenecké stravy musíme uvést, že toto množství je již téměř „na hraně“ nejvyšší mezní hodnoty. Sodík: zdrojem je především kuchyňská sůl. Její denní příjem mnohonásobně převyšuje doporučený denní příjem 500 mg. Dlouhodobý nadbytečný příjem sodíku (a chloridů) se podepisuje na zadržování tekutin, přispívá k tvorbě ledvinových kamenů, vede k zvyšování krevního tlaku, k zvýšené reaktivnosti cév a objevuje se i zvýšená lámavost kostí. Fluoridy: ve vodě v koncentraci kolem 1,0 mg/l mohou u dětí při pravidelném pití způsobit skvrnitost zubů (tzv. zubní fluoróza). Tento jev je považován za první projev toxického působení fluoru na organismus. Mnohem vážnější poškození – kostní fluoróza (změny v kostní struktuře vedoucí až k deformitám kostí) může vzniknout, pokud voda obsahuje 3 až 6 mg fluoridů v jednom litru. 46 TEST 10/2009 JEDNOTKA POŽADAVKY, OSTRAVA BRNO PLZEŇ PRAHA ULICE LIBEREC PITNÁ ULICE ULICE ULICE ZA VOKOVICKOU ULICE MJR. NOVÁKA MASARYKOVA VOJANOVA VOZOVNOU VALAŠSKÁ Výrobce OVAK BVAK Vodárna Plzeň PVAK SČVAK Objem (l) Cena za m3 (Kč, vodné a stočné) / Cena (Kč)*) 56,18 56,67 46,82 55,12 64,54 Cena za 1 l (Kč) 0,056 0,057 0,047 0,055 0,065 Minimální trvanlivost (do) MIKROBIOLOGICKÁ KVALITA1) Organotrofní bakterie počty kolonií při 22 °C KTJ/1 ml 100 (MH) 1 0 62 5 0 počty kolonií při 36 °C KTJ/1 ml 20 (MH) 0 0 2 1 3 FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE KVALITY2) Látky žádoucí Vápník mg/l 30 (MH) 30 118 45 32 88 40–80 (DH) Hořčík mg/l 4,7 3,8 6,7 8,9 5,7 Celková tvrdost (vápník a hořčík) mmol/l 2–3,5 (DH) 1,0 3,1 1,4 1,2 2,4 Látky, jejichž přítomnost ve zvýšeném nebo nízkém množství může vodu negativně ovlivnit Sodík mg/l 200 (MH) 7,7 2,5 10,8 13,7 5,1 Chloridy mg/l 100 (MH) 10 19 15 20 10 Sírany mg/l 250 (MH) 29 51 50 42 41 Železo μg/l 200 (MH) 138,9 17,4 254 36,1 32,5 Mangan μg/l 50 (MH) 22,8 0,3 38,2 1,8 0,7 Draslík mg/l 1,94 1,55 3,32 4,49 1,91 Fluoridy mg/l 1,5 (NMH) 0,03 MD