INTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma * Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. * * „Nezbytný je systematický a vědecky pojatý trénink. Chybné tréninkové metody mohou vést ke špatným návykům nebo dokonce k fyzickému zranění. (….) K získání účinnosti je tvrdý trénink nezbytný, ale bezmyšlenkovitý, nesystematický trénink přivodí více škody než užitku“ (Nakajama, 1994, 7). * Aby mohl mít trénink karate pozitivní vliv na naše zdraví a zároveň měl patřičný efekt při adaptaci organismu na zátěž, je potřeba znát zatížení organismu při provádění cvičení. Charakteristika karate •Heller, 1996: • * Karate je zařazeno mezi tzv. úpolové individuální sporty. * * Z hlediska psychologické typologie patří, stejně jako například judo, do skupiny sportů heuristicko-individuálních. * * Je to acyklická pohybová aktivita vyšší intenzity prováděná s přesností a koordinací pohybu, spojená s dynamickými pohyby horních a dolních končetin. * * Počet pohybových dovedností (technik karate) je veliký a jejich struktura je většinou složitá. Navíc se jedná o kombinace jednotlivých struktur, proto je jejich variabilita velmi vysoká. Formy cvičení •V karate rozlišujeme 3 základní formy cvičení: * * KIHON • * KATA • * KUMITE FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY KARATE * Aby mohlo vůbec sval pracovat, potřebuje k tomu energii získanou z ATP. Myozinová ATPfáza štěpí ATP na ADP + P. Uvolňuje se tak energie, která umožňuje vytvoření příčných můstků a tím svalovou kontrakci (Přidalová & Riegerová, 2002). FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY KARATE * Protože zásoby ATP ve svalu jsou velmi malé (jen několik kontrakcí, asi 1 – 2 s práce), je potřeba jej neustále doplňovat. FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY KARATE * Při uvolňování pro svalovou činnost dochází ke specifickému uplatňování jednotlivých zón energetického krytí: * 1.Anaerobní alaktátová • • Zapojuje se při činnostech maximální intenzity trvajících po dobu 10 – 15 (max. 20) s. Jedná se o činnosti rychlostního charakteru. Pracují zejména rychlá glykolytická vlákna, která jsou však rychle unavitelná. FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY KARATE •2. Anaerobní laktátová zóna (glykolytická fosforylace) * • Uplatňuje se při činnostech submaximální intenzity trvajících po dobu 15 – 50 (120) s. Jedná se o činnosti rychlostně vytrvalostního a krátkodobě vytrvalostního charakteru, kdy organismus nestíhá dodávat kyslík pracujícím svalům. Pracují zejména glykolytická vlákna, která jsou však rychle unavitelná. Po 15 s prudce stoupá hladina laktátu. FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY KARATE •3. Aerobní alaktátová zóna (oxidativní fosforylace) • • Uplatňuje se u činností střední a nižší intenzity trvajících nad 2 minuty. Zapojují se pomalá vlákna odolná únavě. Hladina laktátu nestoupá, dochází k její plynulé utilizaci, v závislosti na délce a intenzitě zátěže může dokonce klesat. Převažující pásma energetického krytí v závislosti na intenzitě • • • • • • • • • • • • • • •Průběh energetického výdeje a podíl jednotlivých systémů energetické úhrady ve svalu v závislosti na trvání zátěže (Heller a Pavliš, 1998 in Dovalil et al., 2002, 57). Graf hrazení energie Funkční a metabolická charakteristika sportovního výkonu v karate •KUMITE • •Je to acyklická pohybová aktivita. Jedná o krátkodobou zátěž vysoké intenzity. „Náročnost kumite je vyšší než u kata. Srdeční frekvence stoupá až k individuálnímu maximu a pozátěžová koncentrace LA v organismu se pohybuje kolem 5 – 7 mmol./l“ (Heller, 1996, 7). Zátěž v kumite Srdeční frekvence a koncentrace LA v krvi v průběhu kumite (n = 6, doba trvání 2:40 min) (Bartůňková et al., 1995 in Heller, 1996). Funkční a metabolická charakteristika sportovního výkonu v karate •KATA • •Jedná se o krátkodobou zátěž submaximální až maximální intenzity. Délka zátěže při soutěžním cvičení kata se pohybuje podle počtu technik v průměru kolem 20 s až 90 s (např. Heian Shodan trvá asi 20 – 25 s, naproti tomu Gojushiho Sho trvá asi 90 s). MĚŘENÍ INTENZITY ZATÍŽENÍ V KARATE KATA * * Intenzita zatížení byla zjišťována metodou monitorování TF v podmínkách simulované soutěže. * * Pravidla WKF v článku 2 – Oficiální úbor – závodníci – bod 10 stanoví: „Nošení neautorizovaného oblečení a výstroje je zakázáno“ (WKF, 2005,5). * * Vzhledem k této skutečnosti není možné provádět měření tepové frekvence za pomoci pásu v průběhu soutěže kata ani kumite. Při kumite je i při tréninkovém zápasu při použití měřícího pásu zvýšené riziko poranění i poškození přístroje. MĚŘENÍ INTENZITY ZATÍŽENÍ V KARATE KATA * Srdeční frekvence byla snímána hrudním monitorem SUUNTO T3, přenášena do počítače bezdrátovým přenosem pomocí PCPod SUUNTO a zaznamenávána programem SUUNTO Monitor, verze 1.1.0. * * Ve zkoumaném vzorku byly zastoupeny všechny věkové kategorie. MĚŘENÍ INTENZITY ZATÍŽENÍ V KARATE KATA * Výsledné hodnoty potvrzují, že: • -kata má charakter rychlostně vytrvalostní až krátkodobě vytrvalostní zátěže, - -rozhodujícími systémy hrazení energie jsou ATP-CP a LA. Označení zóny energetického krytí při cvičení kata – světlejší kata řady Heian, tmavší mistrovská kata (upraveno dle Heller a Pavliš, 1998 in Dovalil et al., 2002, 57). Využití pro trénink * Rychlostní vytrvalost hraničí s rychlostními schopnostmi. Trénink vychází z rychlostního zatížení stimulujícího ATP-CP systém. Při krátkodobé vytrvalosti by mělo zatížení klást vysoké nároky na LA systém. * * U obou lze s úspěchem použít intervalových metod. * Pro oba typy vytrvalosti platí, že u činností, kde dosahujeme téměř maximálních hodnot, měla by TF na konci intervalu zotavení poklesnout pod 130 t / min. Pokud již není schopna klesnout, nebo není-li možno udržet intenzitu, je potřeba skončit. * * Trénink krátkodobé vytrvalosti je náročný. Opakované intervalové úsilí vede k vyčerpání glykogenu. Dle Semiginovského (1993) je potřeba na jeho doplnění až 46 hodin. Neměl by proto být zařazen více jak 2 x v týdnu (Dovalil et al., 2002; Havlíčková et al., 2004). Příklady spec. vytrvalosti pro kata * Obecně: * Doba cvičení: 20 – 90 s * Intenzita cvičení: 90 – 100 % * Odpočinek: 1:2 – 1:3 (2 – 5 min.) aktivní (relaxace, rozvoj pohyblivosti) * Počet opakování: dle trénovanosti jedince, nelze-li udržet intenzitu, nebo neklesne-li TF na konci intervalu odpočinku pod 130 t/min. * Celková doba: 20 - 40 min. Příklady spec. vytrvalosti pro kata * U kata základních (Heian 1 – 5) a kratších mistrovských se cvičí kata vzhledem k její délce celá. * Doba cvičení: 20 – 40 s * Intenzita cvičení: 100 % * Počet opakování: 5 – 10 x * Odpočinek: 1:2 – 1:3 (1 – 1,5 min.), aktivní Příklady spec. vytrvalosti pro kata * U mistrovských kata trvajících přes 40 s se mohou použít 2 způsoby: • * A) Rozdělení sestavy na kratší ucelené úseky, které se cvičí samostatně. * Doba cvičení: asi 20 s (3 – 4 úseky) * Intenzita cvičení: 100 % * Počet opakování: každý úsek 3 – 5x,. * Odpočinek: 1:2 – 1:3 (1 – 1,5 min.), aktivní * mezi úseky 3 – 4 min. Příklady spec. vytrvalosti pro kata * B) Cvičení celé sestavy (zejm. při přípravě na soutěžní zátěž). * Doba cvičení: 60 – 90 s * Intenzita cvičení: 90 – 100 % * Počet opakování: 5 - 10 x * Odpočinek: 1:2 – 1:3 (2 – 5 min.), aktivní. Referenční seznam * Dovalil, J. et al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. * Fojtík, I., Král, P., Král, P. (1993). Karetedó. Praha: Olympia. * Funakoshi, G. (1994). Karatedó. Má životní cesta. Praha: Naše vojsko. * Havlíčková, L. et al. (2004). Fyziologie tělesné zátěže I. Praha: Karolinum. * Heller, J. et al. (1996). Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 3. díl. Praha: Karolinum. * Hrubý, M. Fyziologie a karate kata. Retrieved 20. 8. 2007 from the World Wide Web: http://karate-info.cz/index.php?clanek=207. * Hrubý, M. Fyziologické zatížení karate kata II. Retrieved 20. 8. 2007 from the World Wide Web: http://karate-info.cz/index.php?clanek=264. * Hrubý, M. Sledování zatížení v karate III. Retrieved 20. 8. 2007 from the World Wide Web: http://karate-info.cz/index.php?clanek=684. * Král, P. et al. (2004). Karate [Učební texty pro trenéry III. a II. třídy]. Praha: Olympia pro Český svaz karate. * Lehnert, M., Novosad, J., Neuls, F. (2001). Základy sportovního tréninku I. Olomouc: Hanex. * Měkota, K., Kovář, R. et al. (1996). UNIFITTEST (6 – 60). Manuál pro hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Praha. * Nakajama, M. (1994). Dynamické karate. Praha: Naše vojsko. * Rokyta, R. et al. (2000). Fyziologie. Praha: ISV nakladatelství. * Sofianidis, S. (2003). Shotokan karate kata 1. CADPRESS. * Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Presstempus. * Šebej, F. (1990). Karate. Bratislava: Šport. * Český svaz karate (2004). Soutěžní řád Českého svazu karate. Praha: Český svaz karate. * World karate Federation (2005). Pravidla karate. (Kubín, M., Musil, J., Trans.). Praha: Český svaz karate (Original work Publisher Madrid 2005).