Česká hodina slávy Sosenka Velikost mimořádných výkonu vždy nejspolehlivěji prověří čas, ale už pár dni po české hodině slávy na moskevském oválu v Krylatském v podáni Ondřeje Sosenky bylo jasné, že máme co do činěni s něčim v našich končinách nevidaným. Sosenka už neni jen nejvyšším cyklistou světové špičky, ale také ujel nejvfce metrů za šedesát minut jfzdy, jinými slovy se stal držitelem nejprestižnějšího cyklistického rekordu na světě. Už jen odhodlat se k něčemu takovému není snadné, protože Ondřej čelil nedůvěře a pochybnostem i v řadách vlastního týmu a kdyby neuspěl, riskoval, že bude označen za naivního snílka či nafoukance. Ale bez v Sosenkově případě tolik diskutované vysoké míry sebevědomí nelze dosáhnout velkých cílů. Vždyť hodinovka se v posledních pěti letech po omezeních ve vybavení stanovených UCI zdála být odsunuta kamsi do ústraní. Český cyklista nejenže poukázal na své schopnosti a rekord překonal, ale jeho počin může mít stejný efekt jako výkon Graema Obreeho z roku 1993. kdy po letech zapomnění Skot odstartoval nový boom hodinových rekordů. Neznamená to vsak. že by se od Boardmanova základního rekordu staronové éry bez aerodynamických výhod nic na poli nejsledovanějšího rekordu neudalo, o čem svědčí následující přehled. 49,700 km! 27. října 2000 Chris —^—» Boardman 49,441 km V záři toho roku oznamuje UCI rozdéiení na svéto-i v» hodinoví rekord a nejlepší výkon v hodinovce, s vy-[ užitím aerodynamického posedu a technických vymožeností na kole i v další výbavé jezdce, který je konzervován na 56.375 km. Na to reaguje na zavér své kariéry Chns Boardman pokusem v duchu nových nařízeni omezujících podobu kola. Svoji jízdu dokonči jen silou vůle. po dojetí na chvíli zkolaboval, na dráze neustale zpomaloval a nakonec překonal Merckxe po 28 letech jen o deset metrů. červen 2001 ^^^m—~^^^ Abraham Olano Španělský silničář na začátku sezóny vyhlašuje svo f '•■•ahu o pokořeni hodinovky, ale deset dni po skončení Giro ďltalia. v němž obsazuje druhé místo za Smonim. svůj záměr odvolává. červenec 2001 ^^^ Lance Armstrong Na startu Tour de France sděluje Lance Armstrong reportérům, ze by chtěl překonat rekord v hodinovce s pomoci kontroverzního italského doktora Michele Ferrariho. Od té doby se v souvislosti s hodinovkou objevuje Amenčanovo jméno stále častéji. ale k oficiálnímu vyhlášeni ataku na rekord nikdy nedošlo. 21. října 2001 ^^^^^^ Thomas Liese Německy časovkář ukončil předčasné svůj pokus už po 37 minutách. V té chvíli ztrácel na Boardmana již téměř 600 metni... 15. listopadu 2002 —————^^— Jean Niittli První pokus švýcarského mistra v časovce skonal fiaskem, když jej ukončil už po 15 kilometrech s aktuálním rychlostním průměrem 48.499 km. Následující den sice dokončuje kompletních šedesát minut, ale jen s podprůměrným výkonem 47.093 km. TM 2. července 2003 ———— Michael Hutchinson Další z prakticky neznámých odvážlivců. Brit na velodromu v Manchesteru neuspěl. Marnost svého snaženi poznal už po půl hodině, kdy na Boardmana ztrá- Tři historické zápisy cel celou minutu a pokus ukončil po 40 minutách, během mchž ujel 32.5 km, 8. dubna 2004 "■■■^^^^^^^^^ Graeme Obree Legendárni skotský podivín a bývalý světový rekordman v hodinovce, který se vrátil ke kolu po prodělání těžké psychické nemoci a po neúspěšném pokusu o sebevraždu, svůj úmysl znovu vlastnit nejlepší výkon odvolal. Výsledky testovacích jízd jednoznačné prokázaly, že jeho aktuální kondice na rekordní zápis zdaleka nestačí. 15. prosince 2004 ——— Jean Niittli Svycar se nevzdáva, ale je opět neúspěšný. Na velodromu ve Vídni je jeho výkon ještě slabší než minule -46.642 km. Stěžuje si na pníš suchý vzduch v hale. leden 2005 mmmmmmmmmmmmmm Lance Armstrong Na tréninkovém kempu stáje Discovery Channel podle slov Pavla Padrnose jeho slavný kolega hovoří o hodinovce se stále větším zaujetím. Není jisté, zda se bude pokoušet o oficiální rekord nebo .nejlepší výkon" (s využitím aerodynamických vymoženosti). 18. dubna 2005 mmmmm^mmmmwmm Lance Armstrong Američan ohlašuje na tiskové konferenci v zámoří konec kanéry po skončeni letošní Tour de France. O hodinovce nepadlo ani slovo... 13. června 2005 ^^^^^^^^~""1 Ondřej Sosenka Ondřej Sosenka oficiálně vyhlašuje na svých webo-vých stránkách pokus o hodinový rekord, který má proběhnout v době konáni Tour de France. 19. července 2005 ^—^— Ondřej Sosenka 49,700 Na moskevském velodromu v Krylatskem se po pěti letech půstu konečně mění rekordní zápis. Po šedesáti minutách jízdy naměřili rozhodci českému časov-kářskému šampiónovi 49 700 metrů. Cyklistický svět je šokován a objevuje dvoumetrového závodníka s ne tušenými možnostmi. Sosenkúv úspěch dává naději dalším jezdcům, které cyklistický svět dosud ignoruje, aby usilovali o svou hodinu slávy. Kamil Hofman Foto: CTK a archiv disciplin. V historických tabulkách figuruje třikrát u rekordních zápisů Česká republika respek tive Československo. Zajímavosti je. že na posledních dvou se svými trénerskymi zkušenostmi podílel Pavel Viiecký. Shodou okolností všechny tři výrazné počiny naší cyklistiky dělí vždy devatenáct let. Po Soscnkově aktuálním úspěchu a jeho chuti do dalších pokusů by to však tentokrát nemuselo trvat tak dlouho... Jiří Daler. 4 km jednotlivců. 4:45.94 min.. Mexico City Buchta. Černý. Soukup. Trčka. 4 km družstev. «—«■—. 4:17.710. Colorado Springs Ondřej Sosenka. hodinovka. 49.700 km. Moskva ' *s 19i Ohlasy -Můj rekord nebyl rozhodně nepřekonatelný, takže nemůžu říct, že by to byl pro mí až takový sok. Přesto jsem docela překvapen, odkud překonám přišlo. Možná to. čeho Sosenka dosáhl předznamenává jeho další krok do vyšších pater světové cyklistiky, vzhledem k tomu, ie rekordu dosáhl při respektovaní všech nařízeni, jt-nými slovy na rámu s kruhovým průřezem trubek, bez aerodynamických vymoženosti a s provedením kompletních dopingových procedur, musím mu co nejupřímněji poblahopřát." dosavadní driitel světového rekordu Chrň Boardman .Nebýt problému a experimentů s vybavením, které Ondřejův pokus do poslední chvíle provázely, jsem přesvědčeny, ie by překonal i hrania SO km. Jak mimořádný závodník to je. dokazuje skutečnost, že se vyrovnal s velkým tlakem, do pokusu vložil jeho otec velké peníze, on sám obetoval rekordu podstatnou část sezóny. Diky testům ve Vidní věděl, ze má šanci, pomohl mu trenér Mikšík a navíc je Sosenka taková osobnost, že si dokáže sehnat ty spavné informace a navíc prosadil i svůj názor. Původně se zdála optimální kadence kolem 105 otáček, Ondra však v kombinaci s delšími klikami šlapal mm frekvenčně a vyplatilo se mu to" Otakar Fiala, cyklistický trenér, konzultant Ondřeje Sosenky .Přáli jsme si. aby se pokus uskutečnil v záři, ale Ondřej mel skvělou formu a cítil, že už přišel ten správný ias I Francesco Moser byl přesvědčen, že 13 tak krátkou dobu se nemůže na hodinovku připravit. Ale Ondřej to vzal vše mílovými kroky, poprvé testoval kolo v sobotu, v neděli trénoval na dráze a v utery vytvořil nový rekord. Chtěli jsme, aby jel v Bordeaux, tedy co nejblíže Tour de France, ale Ondřej trval na Moskvě, která má delší ovál. Když jsem s nim mluvil krátce po rekordní jízdě, říkal, že už nechce nikdy vidět kolo To je škoda, protože já mám s nim pro zbytek sezóny ještě velké piany '" Palmiro Masciardli. manažer týmu Acqm eSapone Je velmi těžké odhadnout, jak se nyní zvedne Ondřejova cena na závodnickém trhu. Najdou se skeptici, co tvrdí, že je to stale jen drahá a at to úkaze ni silnici. Ale přinos to rozhodné ma a u některých lidí si vysloužil velký respekt. Nelze však přesně vyčíslit Finanční narůst." Thomas Franzi, manažer Ondřeje Sosenky i MS 1986 £: B o fi r d m a n , Indurain, Rominger, Čísla, která nelžou Je vždy ošidné srovnávat sportovní výkony délící mnohdy několik desítek let. ale je to terna, jemuž se při podobných příležitostech prostě neubráníte. Jak by dopadli při zachování současných technic kych omezení Induram či Rominger. kam až by dosáhl Armstrong, kdyby se k šedesatimi-nutovému utrpení odhodlal? Jedna véc jsou dohady, prognózy, druhá vědecky podložené exaktní hodnoty. Dik moderním metodám měření výkonu ve wattech to srovnání už tolik nepokulhává. protože výstupem je přesně zjištěný udaj nezávislý na vybaveni a aerodynamice. Pátráním v odborné literatuře se nám podařilo získat zajímavé parametry. Podle dostupných pramenů byl průměrný výkon Chnse Boardmana při jeho absolutně nq lepším výkonu (1996 - 56.375 km) 442 W a Tonyho Rommgera (1994 - 55.291 km) dokonce 460 W ''. což dokazuje, že v obou případech se jednalo o skvělé výkony nehledě na technické vybavení. Ondřej Sosenka dosáhl průměrného výkonu 430 W. což je taktéž zcela průkazné a podtrhuje to kvalitu jeho čerstvého rekordu. Vůbec nejlepšími parametry ovšem, a nikoliv překvapivé, disponoval Miguel Indurain. který vzhledem ke své va- Nový «větový rekordman Ondřej Sotenka (dole n* minku te*n* po «é judě t mezinárodním rot hodům Inf. Janoutrm) te nikdy neskromně netajil < lim. ie jediný cyklista. • nimi by chttl byt srovnává«, je Miguel Indurain. Spojuje je vytáhla postava, potiirti extremně dlouhých klik a Uké lavodmckj mtrlifence legendami Spaněl (ni tnimku vpravo pň tirem úspěšném pokutu i roku 1994. kdy v Bordeaux u|H la hodinu 53 040 km) podle odborných pramenu dosáhl vůbec nejvytiámt průměrného výkonu men rekordmany judy na sedrsat minut t fantastickou hodnotou 509.5 wattu! ze 81 kg a výšce 188 cm (Rominger 175 cm a 65 kg. Boardman 177 cm a 69 kg) a tim i většímu odporu vzduchu (koeficient 0.244 nr. Rominger 0.193 nv a Boardman dokonce jen 0.183 mO musei pň svém rekordním pokusu (1994 -53.040 km) vyvinout průměrný vy kon neuvěřitelných 509.5 wattu". Jak je patrne, klíčová je pro hodinovku aerodynamika a Sosenka dobře ví. že právě na ni musí pň svých dalších pokusech v ráma re-gulí UCI ještě zapracovat. Je to sice už jen spekulace, nicméně vědci z Univerzity v Montaně nedávno vytvořili model hodinovky pro obé vanany. tedy legitimní podle mezinárodní federace i nejlepší výkon s využitím aerodynamických doplňků. Ve své studu do šli k závěru, že Lance Armstrong by dle svých tělesných paramatrů oba rekordy (v době zpracovaní držené Boardmanem) překonal o bezmála dva kilometry! '. Škoda, že se po šampiónové odchodu už nedozvíme, zda by to skutečné dokázal, (kh) Foto: CTK a archiv MedKine S Scénce m Sport» S [tettne. 1999 1 Imtituto Medico fljsuTo. Bj4«LiUnireriiU(Sp) ' Department of heilth tnd Humjn Development. Honuru Sute Unnen.tr (USA)