Znalecký posudek SHRNUTÍ Zákonný rámec lZákon č.36/1967 Sb. a jej upravující vyhlášky - č. 37/1967 Sb., - č. 11/1985 Sb., - č. 184/1990 Sb., - č. 77/1993 Sb. lTrestní zákoník lTrestní řád lObčanský zákoník lObčanský soudní řád Co je znalecký posudek Znalecký posudek je ústní a/nebo písemné vyjádření soudního znalce formou odpovědí na jemu položené otázky na základě skutečností objektivně zjištěných znaleckou činností. Posudek je zpracováván : - na žádost a pro potřebu státních orgánů, - na žádost a pro potřebu soukromých osob, orgánů, institucí a společností. Tyto osoby označujeme jako zadavatele posudku. Objekt znalecké činnosti lplod v prenatálním stadiu vývoje, llidský jedinec v době od narození do smrti, a dále i po smrti – a v tomto případě i části jeho těla, tělních tekutin, tkání, apod., ltělní tekutiny a tkáňové preparáty odebrané za účelem znaleckého zkoumání živé osobě, lpsychika jedince, včetně jeho mentální produkce, vnějších projevů a vnitřních (nevědomých) psychických obsahů a jejich dynamiky. Forma znaleckého posudku lÚstně podaný posudek - posudek lze podat ústně, výpovědí před zadavatelem (např. soudem) lPísemný posudek - forma sešitu, alfabetické písmo, číslované strany, a/ místo sešití přelepeno a označeno pečetí znalce, b/ strany posudku jsou provlečeny šňůrou, která je na poslední straně posudku přelepena a přelepka označena znaleckou pečetí. - titulní strana obsahuje údaje o zadavateli a zadání posudku - poslední strana obsahuje informace o znalci a způsob vyúčtování znalečného Písemný posudek – titulní strana l označení „Znalecký posudek“, l v jaké věci je podáván, l jméno nebo označení objektu posudku, l evidenční číslo zadavatele (číslo jednací, číslo spisu, spisová značka apod.), l jméno nebo název zadavatele, l datum zadání posudku s odkazem na listinný doklad, kterým byl posudek zadán, l počet stran posudku včetně příloh, l v kolika vyhotoveních je posudek předáván zadavateli. Písemný posudek – poslední strana ldatum podání posudku, ljméno znalce a adresa jeho pracoviště (kontaktní adresa), lotisk znalecké pečeti s podpisem znalce. lznalecká doložka uvádějící datum a název orgánu, kterým byl znalec jmenován, lobor, odvětví a specializaci znalce, lčíslo, pod kterým je podaný posudek zapsán ve znaleckém deníku, lzpůsob podání vyúčtování znalečného. Obsah znaleckého posudku lvýpis z podkladů, které byly znalci předloženy zadavatelem posudku a poskytují informace o objektu posudku, lpostup práce znalce včetně označení použitých metod, přístrojů, nástrojů a zařízení, popis zkoumaného objektu a dějů a skutečností s ním souvisících, skutečnosti zjištěné vyšetřením objektu, lvýčet otázek položených zadavatelem a znalcovy odpovědi na ně. Způsob prezentace posudku Obsah posudku podává znalec takovou formou, která je srozumitelná a pochopitelná zadavateli, tedy rovněž osobám, které nejsou lékaři ani odborníky v oboru činnosti znalce. Osoba znalce lje jmenován krajským soudem nebo ministerstvem lje plně zodpovědný za svoji činnost jak po stránce odborné tak formální – respektování etiky a norem chování lprovádí jen ten druh znalecké činnosti, ke kterému je oprávněn lodborník v oboru, lékař s 2. atestací, min. 5 let praxe lnepředpojatost (nenechá se ovlivňovat jinými osobami) ljedná tak, aby zbytečně nezpůsobil objektu své činnosti poškození či újmu. lnezneužívá svůj profesní vztah vůči objektu své znalecké činnosti. Důvěrnost zjištěných informací lSkutečnosti, které znalec zjistil vyšetřením objektu své činnosti jsou považovány za důvěrné ve smyslu dodržení lékařského tajemství, a znalec o nich podává informaci pouze zadavateli prostřednictvím znaleckého posudku. lZnalec může pro účely své odborné a vědecké práce presentovat skutečnosti a informace, které zjistil při výkonu své znalecké činnosti pouze anonymně a takovou formou, která neumožní identifikaci osoby, jíž se zjištěné skutečnosti týkají. Obdobně platí také pro diskusi s kolegy a dalšími odborníky – s vyjímkou zadavatelem jmenovaných spoluznalců. lZnalec je povinen zajistit uložení a případnou likvidaci listinných materiálů a magnetických nosičů záznamu s informacemi o objektu znalecké činnosti tak, aby nemohlo dojít k jejich využití či zneužití jinou osobou a nebyla porušena důvěrnost skutečností zjištěných o objektu.