Dohoda o provedení práce Dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Uzavírá-li zaměstnavatel se stejnou fyzickou osobou více těchto dohod v kalendářním roce, rozsah pracovních úkolů se sčítá a nesmí překročit stanovených 300 hodin. Dohodu o provedení práce je povinen zaměstnavatel uzavřít písemně a musí být sjednána doba, na kterou se uzavírá. Jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. Měl by v ní být vymezen pracovní úkol. Pokud předpokládaný rozsah práce nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu, měl by zaměstnavatel uvést tento rozsah v písemné dohodě. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí z výdělku do 10.000 Kč měsíčně (od 10.001 Kč měsíčně už se platí). Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít na zabezpečení úkolů nebo potřeb za předpokladu, že je práce vykonávána v průměru do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení tohoto limitu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla tato dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Dohodu o pracovní činnosti je povinen zaměstnavatel uzavřít písemně. Jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Sjednává se na dobu určitou nebo neurčitou. V dohodě lze sjednat způsob jejího zrušení, případné okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro ty případy, kdy lze zrušit pracovní poměr. Jinak ji lze zrušit • dohodou smluvních stran, výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. V tomto případě je výpovědní doba 15 denní a začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně, okamžitým zrušením - může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí z odměny podle smlouvy do 2.499 Kč měsíčně, od 2.500 Kč už se platí. Zdanění odměny do 5000 Kč za měsíc Zdaňuje se podle toho, zda zaměstnanec na konkrétní měsíc podepíše Prohlášení k dani: Pokud Prohlášení nepodepíše, srazíme a odvedeme na finanční úřad srážkovou daň z jeho odměny 15 % (viz § 6 odst. 4 Zákona o daních z příjmů). Takový příjem již zaměstnanec nikde neuvádí. Pokud Prohlášení podepíše, měli bychom odvést 15 % zálohu daně z příjmu z jeho odměny. Odměna je ale často menší než slevy daně na Prohlášení a záloha daně vyjde nulová. Po konci roku vydáme zaměstnanci Potvrzení o příjmu a zaměstnanec zahrne tyto odměny do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy. Zdanění odměny nad 5000 Kč za měsíc Z odměny nad 5000 Kč za měsíc odvedeme 15 % zálohu daně z příjmů. Přitom jestliže zaměstnanec podepíše na dotyčný měsíc Prohlášení poplatníka k dani, snížíme zálohu daně o slevy na dani. Po konci roku vydáme zaměstnanci Potvrzení o příjmu a zaměstnanec je zahrne do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy. Příležitostná činnost • příležitostné činnosti kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list příležitostný pronájem movitých věcí zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem) • příjem včelařů (pokud jsme během roku měli maximálně 40 včelstev, počítá se nám jako příležitostný příjem 500 Kč na jedno včelstvo) Nepatří sem autorské honoráře. Příležitostná činnost do 20 tisíc Pokud součet našich příjmů z příležitostných činností (bez odečtení výdajů) nepřesáhne v kalendářním roce 20 tisíc Kč, nemusíme tyto příjmy danit ani uvádět v daňovém přiznání. Příležitostná činnost nad 20 tisíc Pokud součet příjmů (bez odečtení výdajů) z našich příležitostných činností přesáhne za rok 20 tisíc Kč, musíme zdanit všechny tyto příjmy. Zdaníme je jako ostatní příjmy. Podnikatel Podnikatel je • živnostník podnikatel podle zvláštních předpisů • registrovaný rolník V zákoně viz § 2 odst.2 obchodního zákoníku. Podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost Je to činnost občana stáří aspoň 18 let za účelem samostatného a nezávislého výdělku na své jméno a svůj účet. Podnikání Podle § 7 zákona o daních z příjmů příjmy z podnikání jsou • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy ze živnosti příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku Jiná samostatná výdělečná činnost Podnikatelem nejsme, jestliže máme jen • příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (autorské honoráře) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (hudebníci, herci,...) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů • příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu Příjmy - výdaje = zisk = základ daně Zisk, tedy základ daně, je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro jeho výpočet použijeme jeden ze dvou způsobů: • 1) paušální výdaje (nepotřebujeme doklady o výdajích 80/60/40) • 2) daňová evidence (uvádíme výdaje podle skutečnosti - podle dokladů) Jestliže náš zisk nepřesáhl v roce 2011 částku 59.373 Kč, nemusíme platit sociální pojištění, pokud jsme měli podnikání jako vedlejší činnost. Přehledy však podat musíme. Příjmy z kapitálového majetku a daňové přiznání Co jsou příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku uvádí § 8 zákona o daních z příjmů, jde například o přijaté úroky za půjčené peníze. Patří sem i přijatý úrok z peněz na podnikatelském bakovním účtu pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Výdaje související s těmito příjmy neuvádíme žádné. Co sem nepatří Do daňového přiznání neuvádíme např. dividendy, výnosy z vkladů na vkladní knížce, vkladovém účtu, vkladním listu, sporožirovém či devizovém účtu, dávky a odbytné penzijního připojištění, plnění ze životního nebo jiného pojištění. Všechny tyto příjmy zdaňuje srážkovou daní ten, kdo je vyplácí. Odečitatelné položky dle § 15 10% základu daně (minimálně 1.000 Kč) za dary 300.000 Kč za celou domácnost za úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru. Zaplacené úroky z úvěru na koupi stavebního pozemku můžeme použít jako položku snižující základ daně s podmínkou, že do čtyř let na takovém pozemku začneme stavět. 12.000 Kč za zaplacené penzijní připojištění, snížené o 6.000 Kč 12.000 Kč za pojistné na životní soukromé pojištění 3.000 Kč za členské příspěvky odborové Od základu daně můžeme odečíst podle § 34 • 30 % výdajů na výuku žáků • 100 % výdajů na výzkum a vývoj Slevy na dani Základní sleva na dani na poplatníka rok 2012 V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 můžeme snížit daň o 24 840 Kč. Platí i pro důchodce. Není nuté pracovat celý rok. Sleva na dítě: Daň snížíme o 13 404 Kč za rok 2012 na každé dítě. (+ daňový bonus) Sleva na manžela/manželku: V přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 můžeme snížit vypočítanou daň o 24 840 Kč za rok. Má-li manželka/manžel průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24.840 Kč na dvojnásobek. Slevu můžeme uplatnit na manželku nebo manžela, která/ý s námi žije ve společné domácnosti ("osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby") a její/jeho příjem za rok 2012 nepřesáhl 68 000 Kč. Sleva studenta rok 2012 V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 můžeme snížit daň o 4 020 Kč za rok. Slevu uplatníme, pokud studujeme (tedy studovali jsme v období, na které slevu uplatňujeme) na státem uznané škole a je nám nejvýše 26 let. U prezenčního doktorského studia je limit až 28 let. Jestliže splňujeme podmínky jen pro část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku podmínky splňujeme. Sleva na dani pro invalidní důchodce Invalidita prvního a druhého stupně rok 2012 V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 můžeme snížit vypočítanou daň o 2 520 Kč za rok, pokud • jsme pobírali invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně • nám zanikl nárok na invalidní důchod kvůli souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu Invalidita třetího stupně rok 2012 V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 můžeme snížit vypočítanou daň o 5 040 Kč za rok, pokud • jsme pobírali invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož je podmínkou přiznání invalidita třetího stupně nám zanikl nárok na invalidní důchod kvůli souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu • jsme podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak naše žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že nejsme invalidní ve třetím stupni Držitel průkazu ZTP/P Za rok 2012 snížíme daň o 16 140 Kč za rok, pokud máme průkaz ZTP/P. Jestliže jsme měli důchod jen část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsme podmínky splňovali. Spolupracující osoba – osoba žijící ve společné domácnosti Na osoby žijící s námi ve společné domácnosti můžeme rozdělit: • na manželku (manžela) maximálně 50% příjmů a výdajů, maximálně však 540 000 Kč zisku. Ovšem jen v tom případě, že na něj/ni zároveň neuplatňujeme slevu na dani na manžela - manželku. • na ostatní členy domácnosti celkem maximálně 30% příjmů a výdajů, maximálně však 180 000 Kč zisku. Přitom na děti převádíme až po ukončení jejich povinné školní docházky a zároveň jen v kalendářních měsících, ve kterých na ně nebyla uplatněna sleva na dani na dítě Podíl příjmů a výdajů musí být stejný a celková výše převedeného podílu nesmí přesáhnout 50% našeho zisku. Můžeme přitom rozdělovat i po měsících - 1/12 povolené sumy za každý měsíc. Hodí se to např. u dítěte, na které během roku přestaneme uplatňovat slevu na dani. Pro rok 2011 platí 15 % daň z příjmu pro veškeré příjmy. Sociální pojištění Hlavní a vedlejší činnost Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Způsob výkonu výdělečné činnosti (hlavní, vedlejší) má vliv na způsob a výši stanovení pojistného, případně záloh pojistného. Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vykonává OSVČ v kalendářním roce, pokud: • vykonávala zaměstnání, které se doloží potvrzením od zaměstnavatele, žádný příjem se přitom nedokládá. • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost). • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu, byla nezaopatřeným dítětem (studium), byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Charakter činnosti ovlivňuje platbu pojistného. OSVČ, pro kterou je SVČ hlavní činnost, musí odvádět pojistné na důchodové pojištění vždy. Pokud vykonává vedlejší činnost pak pouze v případě, že se k účasti sama přihlásí nebo že příjmy po odečtení výdajů dosáhly v předchozím roce rozhodné částky (v roce 2010 to byla částka 56 902 Kč, za rok 2011 to byla částka 59 373 Kč a pro rok 2012 je to částka 60 329 Kč). Přehled o příjmech a výdajích Během roku se platí důchodové (sociální) pojištění formou pravidelných měsíčních záloh. Do 30. dubna 2012 musí všechny OSVČ (bez daňového poradce) odevzdat Přehled o příjmech a výdajích, kde se vypočítá celkové pojistné za rok 2011. Sazba důchodového pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Od důchodového pojištění za rok 2011 se odečtou zaplacené zálohy v roce 2011. Po odevzdání Přehledu doplatí vzniklý rozdíl (existuje i možnost přeplatku). V Přehledu se vypočte i měsíční záloha na příští rok. • Právě vyměřovací základ si určují OSVČ samy. Nesmí však být nižší než 50 % danového základu a současně nesmí být nižší než zákonem stanovené minium pro výkon hlavní činnosti. Minimální vyměřovací základ pro rok 2012 při hlavní činnosti činí 75 420 Kč (za rok 2011 to je částka 74 220 Kč). Nová výše zálohy Výše zálohy v roce 2012 se počítá z vyměřovacího základu dosaženého v roce 2011, přihlíží se k minimální a maximální výši, které platí pro rok 2012. Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí, nejvýše však částka ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí nejméně 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, ve kterém aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku. Zdravotní pojištění Povinnosti OSVČ Tyto osoby musí: • do 8 dnů ohlásit zahájení a ukončení výdělečné činnosti, odvádět zálohy na pojistné, pokud nejsou od placení těchto záloh osvobozeni, • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit vyplněný formulář PŘEHLED o příjmech a výdajích). • do osmi dnů po podání daňového přiznání doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného. To vše ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, u které mají účet. K 1. lednu 2012 působí v Česku 8 zdravotních pojišťoven: • Česká průmyslová zdravotní pojišťovna – www.cpzp.cz Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví – www.ozp.cz Revírní bratrská pokladna - www.rbp-zp.cz Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky – www.vozp.cz Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky – www.vzp.cz Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA – www.zpskoda.cz Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE – www.zpma.cz Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR - www.zpmvcr.cz Pokud měly během předchozího zdaňovacího období více pojišťoven, musí podat přehled o příjmech a výdajích všem těmto pojišťovnám. Tato povinnost platí naposledy za rok 2011. Novelizace zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění od prosince 2011 umožňuje změnit zdravotní pojišťovnu pouze vždy k 1. lednu. Od roku 2012 tak musí být pojištěnci celý kalendářní rok u stejné zdravotní pojišťovny. Výše pojistného Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojistné se zaokrouhluje vždy na korunu nahoru. Minimální vyměřovací základ Minimální měsíční vyměřovací základ v roce 2010 činí 11.854,50 Kč a minimální záloha na pojistné 1601 Kč. V roce 2011 je minimální vyměřovací základ 12.370 Kč a minimální záloha na pojistné 1670 Kč.V roce 2012 je minimální vyměřovací základ 12.568,50 Kč a minimální záloha na pojistné 1697 Kč. Minimální vyměřovací základ nemusí být u OSVČ dodržen, pokud byla OSVČ • osobou, za kterou platí pojistné také stát (jejich výčet najdete na stránkách VZP); • osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením; osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odváděla pojistné z tohoto zaměstnání, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance (tj. 8000 Kč). Tyto skutečnosti musejí trvat po celý rok. Zaměstnanec: Způsob výpočtu zálohy Hrubá mzda (HM) Součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. Skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn, náhrad mzdy (dovolená, svátek) a dalších plnění. + Zdravotní pojištění (ZPF) ** Zdravotnي pojiڑtىnيHYPERLINK "http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnanci-zdravotni-pojisteni/" Zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel-firma (9 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. *** + Sociální pojištění (SPF) Sociلlnي pojiڑtىnيHYPERLINK "http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnanec-socialni-pojisteni/" Sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel-firma (25 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. *** = Superhrubá mzda* Tento pojem v zákoně nenajdeme, ale zjednodušeně můžeme říci, že to jehrubá mzda zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění placenou zaměstnavatelem za své zaměstnance. * Sazba daně z příjmů 15 % = Záloha na daň z příjmů Proč podepsat prohlášení k dani? Pokud toto prohlášení podepíšete, můžete uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodněné na dítě. Slevy v roce 2012 Roční Měsíční Na poplatníka, důchodce, druhého z manželů bez příjmů* 24 840 Kč 2 070 Kč Na druhého z manželů bez příjmů - držitele ZTP/P 49 680 Kč 4 140Kč Invalidní důchod prvního a druhého stupně 2 520 Kč 210 Kč Invalidní důchod třetího stupně 5 040 Kč 420 Kč Držitel průkazu ZTP/P 16 140 Kč 1 345 Kč Student 4 020 Kč 335 Kč Daňové zvýhodnění na dítě - dítě ZTP/P 13 404 Kč 26 808 Kč 1117 Kč 2 234 Kč Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů bez příjmů je 68000. Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet): • dávky státní sociální podpory dávky sociální péče dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na péči, sociální služby státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných): • veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu… včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů všechny druhy důchodů nemocenská náhrada mzdy při pracovní neschopnosti ošetřování člena rodiny podpora v nezaměstnanosti peněžitá pomoc v mateřství jestliže manželka podniká, tak se posuzuje její roční příjem, nikoliv zisk Zdravotní pojištění zaměstnance Minimální vyměřovací základ Zdravotní pojištění se musí odvádět alespoň z minimální mzdy (§ 3 zákona). Pokud je tedy vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je ale vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. Pro některé osoby ale minimální vyměřovací základ neplatí. Jsou to osoby • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, • které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, • které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který je stanovený pro osoby samostatně výdělečně činné, za které je plátcem pojistného stát, těmito osobami jsou: • nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, pokud nevykonávají výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a rovněž za osoby, které o ně pečují, dále pak za osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu ve třetím stupni nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Maximální vyměřovací základ Výše pojistného je omezena i zhora maximálním vyměřovacím základem, jde o 72násobek průměrné mzdy. Pro rok 2012 je to částka 25 137 Kč, maximální vyměřovací základ je tedy 1 809 864 Kč. V roce 2011 byl maximální vyměřovací základ 1 781 280 Kč (průměrná mzda 24 740 Kč), v roce 2010 potom 1 707 048 Kč (průměrná mzda 23 709 Kč). Sazba pojistného na zdravotní pojištění Z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (tedy 9 %) hradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Platbu musíte provést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vám vznikla povinnost srazit zálohy. Sociální pojištění zaměstnance Sociální pojištění zahrnuje: • pojistné na nemocenské pojištění pojistné na důchodové pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Maximální vyměřovací základ Výše pojistného je omezena i zhora maximálním vyměřovacím základem. Pro rok 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který v roce 2012 již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ za rok 2012 tedy činí 1 206 576 Kč. V roce 2011 činil maximální vyměřovací základ 1 781 280 Kč, v roce 2010 potom 1 707 048 Kč. Sazby pojistného na sociální pojištění Sazby pojistného činí: 2011, 2012 Zaměstnanec 6,5 % Nemocenské pojištění 0 % Důchodové pojištění 6,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0 % Zaměstnavatel 25 % Nemocenské pojištění 2,3 % Důchodové pojištění 21,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % Aby si mohl zaměstnavatel od sociálního pojištění odečíst polovinu náhrady mzdy vyplacenou zaměstnancům, tak musí odvádět na sociálním pojištění v roce 2012 26 % z vyměřovacího základu, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Tuto možnost však mají pouze zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců 25 a méně, kteří si tuto možnost pro rok 2012 zvolí. Platba pojistného na sociální pojištění Pojistné se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Pokud se mzda vyplácí za kratší než měsíční období, je pojistné za kalendářní měsíc splatné v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, a to v prvním dni výplaty mzdy. Platbu musíte provést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vám vznikla povinnost srazit zálohy. Platba za státní pojištěnce : 723 Kč/měsíc Průměrný počet osob, za něž bude stát v příštím roce hradit pojistné, by měl být 6,1 milionu měsíčně. Tvoří více než 50 % pojištěnců.