Základní pojmy v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Definice psychiatrie lStudijní obor medicíny zabývají se studiem vzniků, průběhu a obrazu duševních poruch, jejich prevencí, diagnostikou, terapií a rehabilitací Rozdíl mezi psychiatrií a psychologií Rozdíl mezi psychiatrem a psychologem Co je duševní porucha lTakový vzorec chování nebo psychologický syndrom u dané osoby, který je spojen s nepříjemnými pocity nebo narušením funkce alespoň v jedné z důležitých životních oblastí, nebo podstatně zvyšuje riziko úmrtí, způsobuje bolest nebo vede ke ztrátě pocitu svobody. Příklady: nepříjemné pocity – úzkosti, panický strach, hlasy Narušení funkce – neschpnost jít do obchodu, cestovat v dopravním prostředku Způsobování bolestí – pocit staženého krku, tlak na hrudi při panické atace, somatické bolesti u depresivního syndromu Ztráta pocitu svobody – zakazující hlasy, obsese nebo kompulze Klasifikační systémy lSpolečný jazyk pro odborníky l lMKN – mezinárodní klasifikace nemocí lVznik v r. 1893 jako mezinárodní seznam příčin smrti lV. revize obsahovala 4 typy duševních poruch: duševní zaostalost, schizofrenii, maniodepresivní psychózu a ostatní duš. poruchy – součástí kapitoly nemocí nervových a smyslových orgánů lVI. Revize již obsahuje samostatnou kapitolu pro psychiatrii. lVIII. Revize – podstatné rozšíření a přepracování l lDSM – diagnostický a statistický manuál duševních chorob lPoprvé v r. 1952 lFenomenologický – popis symptomů l T.č. MKN 10 vydaná v r. 1992 T.č. DSM IV-R Klasifikační systémy v psychiatrii lSymptom – příznak –Subjektivní manifestace patologického stavu lSyndrom – soubor symptomů které se obvykle vyskytují společně lDiagnóza –Porucha: podobná syndromu, ale je více pravděpodobné, že by mohla representovat nemoc –Nemoc: syndrom se známou příčinou, průběhem, nebo známým patofyziologickým mechanismem l l Příklad symptomu: negativní myšlenky, ztráta sebevědomí, halucinace, bušení srdce Syndrom: depresivní, úzkostný, halucinatorní, dementní Porucha: paranoidní schizofrenie Nemoc: vaskulární demence Etiologie a patogeneze duš. poruch lEtiologické činitele = příčiny lPatogeneze – mechanismus vzniku nemoci lDělení příčin: –Bezprostřední –Predisponující – nestačí na vyvolání psych. poruchy, připravují však podmínky pro uplatnění dalších patogenních podnětů •Specifické – např. genetické faktory •Nespecifické – stres Bezvědomí při úrazu hlavy – okamžitá manifestace, oddálené – demence při opakovaných úrazech hlavy, kdy porucha hematoencefalické bariéry a hromadění toxických látek v CNS probíhá skrytě a klinické příznaky se objeví až po překročení kritické míry poškození mozku. Predisponující faktory: např. genetické faktory afektivních poruch, nebo schizofrenie. Etiologie a patogeneze duš. poruch lDalší dělení příčin na: lPsychologické lSociální lOrganické (biologické) lČasté spolupůsobení více příčin na vzniku psychické poruchy l Psychologické příčiny l Vždy jde o kombinace jednotlivých příčin lOsobnostní charakteristiky lDlouhodobý životní styl lKrátkodobé události, které se vymykají z kontextu každodennosti a vyžadují nadstandardní adaptační nasazení Dotazník životních událostí: Honzák str. 115 Sociální příčiny lDlouhdobé: makrosociální, mezosociální, mikrosociální (život rodiny) –Dlouhodobý chronický stresor (týrání, zneužívání, vztahová disharmonie) lKrátkodobé: –životní události (ztráta blízké osoby, základních životních jistot, zaměstnání, násilí) l Aby se sociální příčina stala patogenní, musí se transformovat na psychickou Organické příčiny lGenetické – vrozené –Mentální retardace u chromozomálních aberací, fenylketonurie –AD: Huntingtonova chorea q4 –Alzheimerova choroba: změny na CH 21,14,19 –Schizofrenie: porucha 5CH –nejčastěji se dědí pouze predispozice –Rodokmeny, studie jednovaječných a dvojvaječných dvojčat, adoptovaných dětí l Organické příčiny lBiochemické faktory –Narušení funkce neurotransmiteru u afektivních poruch a schizofrenie –Vliv psychosociálního stresu na snížení imunitní odpovědi lToxické –Fyzikální: traumata, RTG záření –Chemické: intoxikace farmaky, návykovými látkami, průmyslové jedy (Pb, HG, Mn) –Biologické: •Primárně postihující CNS: infekce CNS, nádorová onemocnění CNS •Sekundárně postihující CNS: somatické, metabolické, endokrinní onem, infekce, hypothyreóza, hyperthyreóza, renální selhávání, hepatální selhávání, dehydratace, hypoxie Neuroanatomie a neurochemie lDva způsoby zkoumání fungování CNS lNeuroanatomie-poznávání mozkových funkcí ve vztahu k jejich anatomickým substrátům lNeurochemie-uplatnění neurochemických mechanismů při synaptickém přenosu Anatomicko fyziologické mechanismy lJednotlivé funkce mozku jsou zabezpečovány specializovanými systémy lPro psychickou činnost jsou nejdůležitější systém –Prefrontální –Limbický –Systém bazálních ganglií –Systém paměti a řeči –Přidružené struktury: mozková kůra a retikulární formace Prefrontální systém lNejvětší kortikální oblast – 29% kůry mozkové lIntegruje poznatky lPlánuje a činí rozhodnutí lTvoří nové myšlenky lSpoje se všemi oblastmi mozku aferentní, zejména s thalamem lSpoje mediodorzálního jádra thalamu s prefrontální kůrou: –Část magnocelulární dosahuje do orbitálních a mediální částí prefr. kůry –Část parvocelulární se projikuje do dorzolaterální části – – l 3ca5f8a17f_86675792_o2 Prefrontální systém lFrontální syndrom vzniká poškozením prefrontálního systému lPoškození magnocelul. části působí euforii, pohybovou živost, nevhodné sociální chování, dětinskost, desinhibicí sexuálního pudu lPoškození parvocelulární části působí apatii, ztrátu spontaneity, ochuzení afektivity, řeči, nepozornost, hypokinezi a poruchy kognitivních výkonů Limbický systém lSkládá se z gyrus cinguli, hippokampu, amygdaly, corpora mamilaria, předního thalamu a z gyrus parahippocampalis lfunkce prožívání zkušenosti a regulace emocí lEmočně zabarvují zkušenost lIntegrace viscerálních pocitů s vněmy vnímanými smysly l limbic Bazální ganglia lHlavní struktura extrapyramidového motorického systému lStruktury: nucleus cautatus, putamen a globus pallidus – v hloubce uložená šedá hmota lÚloha v expresi a regulaci emocí a kognitivních funkcí Motorické systémy ohaté na D2 receptoy – hyperaktivita u paranoidních psychóz, Huntingtonova chorea – mentální poruchy,, deprese, časté jsou bludy, nepřiměřené impulzivní chování, rozvoj těžké demence Parkonsonova nemoc- afektivní oploštní, ztráta vůle, negativní sympt. U schizofrenie l http://drugline.org/img/ail/1383_1393_3.jpg Řečový systém lMotorické centrum uloženo v precentrální oblasti dominantní hemisféry – Brocovo centrum –Generátor plynulé řeči –Brocova afázie- ztráta schopnosti číst a psát lSenzorické centrum – v postcentrální části – Wernickeovo – schopnost řeči rozumět lEmoční obsah řeči ovládán převážně pravou – nedominantní hemisférou l Znaková reč umístna ve stejných oblastech – oblasti specializované na symbolickou reprezentaci a komunikaci l 3ca5f8a17f_86675792_o2 Neurobiochemie lZkoumání nervové činnosti z biochemického hlediska lNeurotransmitery: – přenos nervového vzruchu na chemické synaptické štěrbině –Syntéza v nervových buňkách –Uvolňovány nervovým vzruchem do synaptické štěrbiny –Uvolnění způsobí změnu membránového potenciálu –Vázany na receptor na membráně postsynaptické –Receptorová vazebná místa jsou pro transmiter specifická –Přenos signálu je jednosměrný Na synapsi můžou působit i dva různe neurotransmitery zaspoluúčasti ko-transmiterů – což jsu často neuropeptidy Další druh synapsí – elektrická, více je v lidském nervovém syst. Chemických synapsí. 500px-SynapseIllustration2 Neuromediátorové systémy lAcetylcholin (Ach) byl prvním rozpoznaným neuromediátorem lSyntéza z cholinu a acetylkoenzymu A lRozklad acetylcholinesterázou lFunkce Ach systému: –Obecné řídící mechanismy ovlivňující celkovou aktivitu –Význam pro fungování paměti l l Defekt u demencí Ach, léky – blokátory acetylcholinesterázy. Systém dopamínový lJedním z nejlépe probádaných lDopamín je katecholamín syntetizován s L-tyrozínu lDegradace monoaminooxidázou (MAO) nebo katechol-O-metyltransferázou (COMT) lReceptory D1-D5 lNevětší rozšíření mají D2 –V bazálních gangliích –V limbickém systému lRole v etiopatogenezi schizofrenie lNeuromediátor v „reward systému“ Nedostatek dopaminu v substantia nigra – Parkonsonova nemoc. Systém odměny- hlavní terč všech drog a užití drog způsobuje psychlogickou toleranci – je nutna vyšší dávka drogy aby se dosáhlo stejného efektu. Brain°s pleasure chemical Serotonínový a noradrenalínový systém lUmístěny v hlubokých strukturách mozku s projekcí do limbického systému i téměř všech struktur mozku lKatecholamin –noradrenalin lIndolamin – serotonin (syntéza z tryptofanu) lnedostatek u poruch nálad l Umístění noradrenergního systému– políž aqueductu, ncl. Coeruleus Princip působení SSRI a IMAO Systém GABA a systém glutamátu lGABA –gama-amino-máselná kyselina –syntetizována z glukózy –Inhibiční působení lGlutamát –Syntéza z glutaminu –Excitační lOba systémy se vyvažují lNedostatek inhibičního působení GABA vece k úzkostným stavům lNedostatek GABA v motorické oblasti – Huntingtonova chorea lHyperfunkce glutamátu je možná u některých psychotických projevů l Anxiolytika – GABA agonisté Historie lPrvní popisy duševních poruch jsou ze starověku (Egypt, Starý zákon) lV 5. st. před n.l Hippokrates vysvětloval vznik duševní nemoci narušením poměru tělesných tekutin lVe středověku byl návrat k přesvědčení o nadpřirozeném původu duševní nemoci a nemocní byli léčeni v církevních nemocnicích nebo byli jako posedlí podrobeni vyhánění zlých duchů – tzv. exorcismu lPoznatky antického lékařství převzala ve středověku arabská kultura Egypt – poruchy paměti a její příčiny, zaříkávání, motlitby, vyhánění zlého ducha, procházky, zpívání, navozování spánku omamnými látkami. Starý zákon: David hrál při dperesi Saula na lyru. Dělení povahových typů dle hipokrata. Kladivo na čarodějnice- kniha – příručka k vynucování příznání posedlosti i za použití mučení z r. 1439 (Malleus malleficarum) Historie lPrvní nemocnice i pro duševně nemocné byla od r. 1403 v Londýně, v Čechách byl založen ve Znojmě v r. 1458 Špitál pro duševně nemocné lZačátek moderní psychiatrie začíná v období humanismu lKoncem 18. st. Francouz Filip Pinel prosadil humánní zacházení s duševně nemocnými, a je autorem jedné z prvních moderních klasifikací psych. poruch. lV 19. st. vznikala a upřesňovala se klasifikace psych. poruch (Kraepelin, Bleuler, Korsakov, Wernicke lV 30-tých letech 20. století začala éra moderních psychofarrmak lKonec 19. století – začátek psychoterapie lLéčba neuróz hypnózou (Mesmer) lPozději Freud nahradil hypnózu metodou volných asociací a koncipoval první psychoterapeutický směr – psychoanalýzu l V 15. století byl osud duševně nemocných smutný, poutání v řetězech, v klecích, předváděni pro pobavení 1949 litium 1952 chlorpromazín – první antipsychotikum 1954 meprobamat – první anxolytikum 1957 – imipramin – první antidepresivum. Mesmer - rakušan Historie psychiatrie v Čechách l1755 za vlády Marie Terezie byl zrušen zákon o čarodějnictví lRozvoj specializované péče za vlády Josefa II. l1784 první ústav pro pomatené v Brně lProfesor Karel Kuffner – autor první české psychiatrie vydané v letech 1897 a 1900 l l Osoba mla být vyšetřena lékařem Ústav v budov zrušeného kláštera u sv. Anny 1790 všeobecná nem. V Praze a jedna budova pro duševně nemocné Obecná psychopatologie lV diagnostice se vychází zejména z rozhovoru a pozorování projevů nemocného lVšeobecný dojem: osobní styl, oblékání, vzhled, tělesná hygiena, chování, mimika, gestikulace, způsob řeči Vědomí a jeho poruchy lDva významy: –1. Uvědomování si sebe sama, vlastní podoby, pocitu vlastního těla •Vztah mezi subjektem a objektivní skutečností, který dovoluje anticipovat budoucí dění •Umožňuje senzorickou a percepční diskriminaci –2. Stav bdělosti (vigilita) –Důležitá je také úloha paměti a řečových funkcí –Neurologický korelát vědomí je v retikulární formaci a také v projekčních drahách talamu Vědomí a jeho poruchy lKvantitativní –1. Somnolence: reaguje na dotek, oslovení, odpovědi na dotazy po latencích, zpomalené myšlení –2. Sopor: lze přivést na krátkou dobu silným podnětem k jasnějšímu vědomí, na dotazy již většinou není schopen odpovídat, zpomalený dech, tep, pokles krevního tlaku, pozitivní reflex Babinského –3. Kóma: nelze probrat ani velmi bolestivými podněty, přítomen reflex Babinského, reflexy šlachookosticové sníženy, snížen krevní tlak, tep, dech, zornice přestávají reagovat na osvit lKrátkodobé: –Mdloba (synkopa): krátkodobá porucha vědomí, náhle vzniklá, příčinou je nedokrevnost mozku. l Kóma mělka – mydriáza Kóma hluboká: mióza Kvalitativní poruchy lZachována vigilita lNarušená –Lucidita: jasnost vědomí –Idiognozie: schopnost vlastní identifikace a orientace v zevním svět –schopnost určit původ a časově lokalizovat vlastní prožitky, paměťové záznamy nebo vlastní smyslové vjemy lStav s poruchami vnímání, myšlení, jednání, emocí a paměti Delirium lObluzení vědomí – stav zmatenosti lSnížená pozornost na zevní podněty lDezorganizace myšlení (inkoherence) lSnížení úrovně vědomí lPoruchy vnímání lPoruchy cyklu spánek bdění – častá inverze lZměny psychomotorické aktivity lDezorientace časem, místem i osobou lZhoršení paměti lRozvoj stavu během několika hodin, max. dnů lPříčiny: abstinenční syndromy při abusu alkoholu nebo jiných návykových látkách, infekce, úrazy hlavy, cení a metabolické poruchy, lékové intoxikace Mrákotné stavy lObnubilace lNáhlá ztráta a náhlý návrat vědomí po kterém následuje amnézie na dobu poruchy lFormy: –Stuporózní –Deliriózní – opak stuporózní –Automatická (vigilamulantní), fuga –Ganserův syndrom – vzácnější, hysterický, ve vazbě, odpovědi přiléhavé ale hrubě nesprávné, dojem schválnosti lVýskyt u epilepsie, po traumatech hlavy, úžehu, hladovění, u psychóz, v patické opilosti nebo v patickém afektu. Nehybný, zrak do neurčita, chybí mimika, bez spontaneity, nereaguje na otázky, nepřijímá jídlo, lze krmit, může být inkontinentní, nebo zadržovat moč Deliriozní: neklidný, hlučný, agresivní, zvýšená afektivita, často je silná úzkost, porucha koncentrace, rychlá změna afektů – u patické opilosti Automatická – nenápadná, jednání v rozporu se zdravou osobností, bez spontánního mluvení, ale na otázky odpovídá přiléhavě, je schopen jednoduchých úkolů Fuga – odcestování z domova, amnézie, cílem známá místa z minulosti. Epi nebo disociace Zvláštní stavy vědomí lHypnóza: uměle vyvolaný stav se zúženým vědomím a vnímáním lSpánek: fyziologický stav zúženého vědomí v relativním klidu a přiměřené látkové výměně l Emoce a její poruchy lSoubor psychických a fyziologických jevů charakterizujících reakci jedince na danou situaci (zevní nebo vnitřní) lUsměrňují aktivity jedince při uspokojování jeho biologických a společenských potřeb lÚloha v adaptaci člověka na měnící se prostředí lZ neuroanatomického hlediska je pro emoce důležitý limbický systém v propojení s mozkovou kůrou. lLateralizace emocí – levá hemisféra více ovlivňuje emoce v pozitivním směru, pravá hemisféra v negativním. Dělení emocí lPodle polarity: –Kladné a záporné –Libé a nelibé –Stenické a astenické lPodle kvality: –Nižší city – elementární, které jsou spokojeny se základními potřebami člověka (radost, smutek, strach, hněv) –Vyšší city: sociální, estetické, etické, intelektuální • Stenický – silný, svěží, odolný Astenický – slabý, neduživý. Temperament – emoční dispozice určující charakter reakcí a prevažující druh nálady, její intenzitu a stálost. Jedná setaké o tepmo a intenzitu jednání Dělení emocí lPodle intenzity trvání a průběhu –Afekty: intenzivní, rychle vzniklá emoce, krátce trvající. •Provázeny zřetelnými somatickými projevy • mají tendence se vybít •Možné přesunutí afektu •Městnání afektu •Nezvládnutý afekt – měl a mohl být zvládnut, bez poruchy vědomí –Nálady: stavy trvalejší emoční reaktivity v určitém směru, nižší intenzity, delšího trvání Městnání – provokuje úzkost, vzniká po sérii nedostatečně intenzivních a sčítajících se podnětech. Poslední i nepatrný podnt vyvolá překvapující a zdánlivě neadekvátní výbuch. Nezvládnutý afekt – u neukázněného , výbušného a asociálního. Poruchy afektů lPatický afekt: intenzivní afekt (hněv) na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému zákalu vědomí (mrákotnému stavu) –Vzácný, výskyt u organických poruch, při vyčerpání, hladovění, nevyspání, po alkoholovém opojení. lPatická afektivní dráždivost: sklon k silným afektům u organických mozkových poruch, při intoxikacích) lParoxyzmální afekty: vyvolány biologickými činiteli (feochromocytom, epilepsie, léze tempor. ĺaloku). Projev: úzkost, zlost lAfektivní stupor: strnulost bez poruchy vědomí, silné podněty bez emoční reakce lHypersenzitivita – lehký vznik emocí, dojímavost, lítostivost lAfektivní ambivalence: u těžších depresivních stavů a schizofrenie Patický afekt – vymizení rozpoznávacích a ovládacích schpností Poruchy nálady Definice patické nálady ltrvání (u depresivní nálady ≥2 týdny, u mánie ≥ 4 dny), průměrné trvání 6 měsíců lIntenzita – demobilizuje, zdá se být bezvýchodnou lNeodklonitelnost – nezávislost na okolí lNemá adekvátní příčinu lNení přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí lHluboký vliv na osobnost jedince, na jeho jednání, postoje l Poruchy nálady lEuforická lExpanzivní nálada (vysoká aktivita, sebevědomí, zasahování do okolí) lExtatická (pocit blaha) lRezonantní (sklon k agresi, hněvu, vzteku) lDysforická (podrážděnost, rozladěnost) lDepresivní (smutná) lApatická (lhostejnost, snížená aktivita a zájem lÚzkostná (pocit strachu bez konkrétního obsahu l Moria Bezradná – nerozhodnost Apatická – snížené psychomotor. Tepmo, lhostenost, nerozhodnost, ztráta iniciativy – deprese, demence. Somat. Onem. Těžké, toxikománií Depresivní: snížená emoční reaktivita, snížené sebevědomí, zpomalená psychomotorika, tichá řeč, stísněnost, odpovědi o latencích, nemluvnost, sebevražedné myšlenky Kvalitativní poruchy nálady lNepřiměřenost dynamiky a průběhu emocí lEmoční labilita lEmoční inkontinence (demence, front. Syndrom) lOploštělá emotivita lEmoční ambivalence (p. osobnosti, schizofrenie) lKatathymie – emoční zkreslení psych. Funkcí – např. myšlení a jednání lEmoční tenacita – dlouhé přetrvávání emoce – fanatici, poruchy osobnosti lFobie - nepřiměřený, přehnaný strach určitého konkrétního objektu nebo situace lPoruchy vyšších citů – organické postižení, poruchy osobnosti Vnímání lZákladní psychická funkce umožňující poznání vnějšího světa a změn ve vlastním těle prostřednictvím smyslových orgánů lSrovnávání pozorovaného s předchozí zkušeností l Vizuální a auditivní typ – podle charakteru konstitučního typu, další činitelé: emočního vyladění, schopnosti lokalizovat vjem do času a prostoru, emočního vyladění, úrpvně bdělosti Smyslové klamy lEidetismus: schopnost s velkou živostí vyvolat obraz toho co právě viděl (umělci a děti) lPareidolie: dokreslování smyslových vjemů pomoci fantazie lPaobrazy: doznívání zrakových vjemů lSynestézie: automatická asociace vjemů různých čidel (barevné slyšení) lŽivá představa: nedosahuje přesnosti obrazu u eidetismu, představy se značnou senzoralitou, je možné je na chvíli považovat za realitu lPseudoiluze: deformovaný vjem vyvolaný skutečným obrazem, jedinec dokáže korigovat a v jejich realitu nevěří l Pareidolie: oblaka rorschach, kávová sedlina, lití olova Paobrazy . Sbírání hub, po zeleném čtverci vídíme červený čtverec, ráz negativu Živá představa: při usínání, emoční doprovod napomáhá zreálnění představy. Poruchy vnímání lDepersonalizace: –Porucha prožívání vlastního těla (psychických a tělesných pochodů) lDerealizace: porucha prožívání okolí – důvěrně známe se jeví jako cizí lIllusion du jamais vu: pocit že známou situaci sujekt prožívá poprvé lIllusion du deja vu: situace nová připadá subjektu, jakoby ji již v minulosti prožil. Kvantitativní poruchy vnímání lSnížené vnímání – omezena kapacita vnímání – např. při usínání lZvýšená vnímavost – zvyšuje se kapacita obvykle na úkor přesnosti – např. lehká opilost, hypománie Kvalitativní poruchy vnímání lIluze: –zkreslený vjem –Ve stavech kvalitativní poruchy vědomí –Příklady: praskání podlahy = výstřel, pařez v lese za šera = přikrčený člověk –Přesvědčen o realitě lHalucinace: šalebný vjem bez jakéhokoliv reálného podnětu o kterého existenci je nemocný nevývratně přesvědčen lU psychóz, často ovlivňuje i jednání nemocného Dělení halucinací lSluchové (akustické) –Elementární: zvuky –Složité (komplexní): slova, věty –Časté jsou nadávky, výhrůžky –Příkazy – imperativní halucinace – mohou být v rozporu s přesvědčením pacienta (i výzvy k vražednému jednání) –Teleologické halucinace – radí –Antagonistické – dva hlasy vedou mezi sebou spor (u alkoholových halucinóz) Dělení halucinací lZrakové (optické, vizuální) –Elementární – světlo, blesk, jiskra, oheň –Komplexní – halucinace postav: zpravidla osoby nepřátelsky zaměřené •U paranoidně halucinatorních poruch organického původu (vaskulární demence) •Paranoidní schizofrenie •Intoxikace • Odvykací stav u závisloti na alkoholu – halucinace malých zvířat (mikrozoopsie) Pickovy vize – u lézí v oblasti pontu – lidé prostupují stěnami, bortící se stěny Autoskopické halucinace – halucinace vlastní osoby, negativní – nevidí se v zrcadle Lhermitteovy halucinace – léze pedunculi cerebri – živé barvité exotické motivy (vtáci, květy) Dělení halucinací lHalucinace čichové (olfaktorické) a chuťové (gustatorické) –Sdruženy –Plyny, podivná chuť jídla = otrávené jídlo lHalucinace hmatové (taktilní) –Taktilní: pocity doteku, píchání, elektrizování, svědění –Cenestetické (útrobní): nepříjemné somatické vjemy z útrob – zkamenělý orgán, chybí, porušený orgán, zkažený. lPohybové (motorické): přesvědčení o pohybu těla i když je v klidu (padání, vznášení, pohyby končetin) –Halucinace posedlosti: přesvědčení o jiné osobě v těle (i nadpřirození), která s ním pohybuje bez jeho vůle. Pseudeneurastenicko-hypochondrické Huberovy formy schizofrenie, někdy u těžkých depresí Tlové halucinace sexuálnícho rázu – parafrenní formu paranoidní schizofrenie Další typy halucinací lSéglasovy verbálně motorické –Cizí mluví mluvidly pac., vkládá do úst slova, která by jinak neřekl –Typické u SCH (schizofrenie) lIntrapsychické –Vkládání myšlenek do hlavy, nebo jejich odebírání, zveřejňování –Ovládání druhých osob na dálku, nebo on sám je ovládán –Typické u SCH lInadekvátní : vjem jiným smyslem nežli je adekvátní - slyší zuby lNegativní: pac. nevnímá objektivně existující objekt Reflektorické: při vnímání reálného předmětu asociuje vjem šalebný – vidí nůž a cítí řezavou bolest. Myšlení lMyšlení patří mez nejsložitější psychické funkce lJe nejvyšší formou poznávání lPsychický proces, umožňující zprostředkované poznání skutečnosti pomocí pojmů a představ lRozvíjí se jen v sociální interakci lVýrazem myšlení je řeč – pomocí které se myšlení hodnotí lSprávná funkce myšlení vyžaduje neporušenou činnost dalších psychických kvalit, jako je vnímání, emotivita, paměť a vůle lKůra prefrontální oblasti Umonuje rekonstrukci minulého, předvídání budoucnosti. Poruchy myšlení lKvantitativní –Poruchy dynamiky •Útlum myšlení (bradypsychismus) -namáhavé a vyčerpávající myslet). Výskyt u demencí, retardace, deprese, vyčerpání, tělesná nemoc •Překotné myšlení (tachypsychismus), logorhea, pseudoinkoherence – slova nestačí rychlosti myšlení •Myšlenkový záraz –Poruchy struktury – narušená je hlavně schopnost udržet determinující tendenci •Roztržité: dominující ovládavá představa brání soustředit se na jiné myšlenky •Zabíhavé: pokračuje správně k určitému cíli, ale neustále odbočuje k vedlejším tématům (u dětí, simplexních lidí, počínající demenci) • • • Poruchy myšlení •Ulpívavé: subjekt ulpívá na jednom slově nebo větě a stále ji opakuje (při větší únavě, útlumovém stadiu opilosti, demenci, MR) •Nevýpravné: stále se subjekt obírá jednou myšlenkou (u starších lidí, při demenci, u epilepsie, MR) lKvalitativní –Porucha obsahu •Inkoherentní myšlení – roztříštěné. Jsou rozvolněné asociace. „slovní salát“ •Autisitcké (dereisitické) myšlení – uzavírání do snového světa, myšlení unášené fantazií, směr myšlení je udržován emočními reakcemi •Magické (symbolické) myšlení je blízké pověře a přisuzuje jevům symbolický, tajemný význam • Kvalitativní poruchy myšlení •Paranoidní (vztahovačné) – porucha hodnocení vztahů mezi jevy vnějšího světa a osobou nemocného. Nemocný připisuje zvláštní význam dějům kolem sebe a vztahuje je k sobě. •Rezonérství – plané mudrování, čili neplodné úvahy o bezvýznamných skutečnostech. Výskyt u hebefrenie •Obsedantní myšlení – proti vůli postiženého se vynořují nutkavé myšlenky, které jsou vnímány jako rušivé. Nemocný je k nim kritický, ale nedokáže je potlačit. Při snaze o potlačení stoupá u nemocného úzkost BLUD lBlud je mylné přesvědčení, vycházející z chorobných duševních předpokladů na chorobném psychotickém podkladu, kterému nemocný věří a které má vliv na jeho chování (Mysliveček) lBlud neodpovídá realitě lJe nevývratný lObsahově zvrácený lVzniká v patické (chorobné) náladě lVliv na jednání lZačátek – krystalizační fáze Patická nálada: bludná, paranoidní, mánie, deprese) Krystalizační fáze: obavy, neklid, děje se něco zlověstného, čemu nerozumí Dělení bludů podle obsahu lObsah bludu je determinován náladou –megalomanické: přecenění vlastní osobnosti a významu •Extrapotenční: neobvyklé schopnosti •Megalomanické : přecenění vlastní osobnosti •Originární: vznešený původ •Inventroní: vynálezecké •Reformátorské: povolán změnit svět •Religiózní •Kosmické Dělení bludů podle obsahu –Depresivní (mikromanické) •Mikromanické: vlastní bezvýznamnost, obtížnost •Autoakuzační •Insuficienční •Ruinační: nemá prostředky na existenci •Nihilistické: popírání vlastní existence •Pseudomegalomanický-enormity: svou činností zahubí svět •Eternity: neumře a bude muset věčně trpět •Hypochondrický •Obavný: stane se neštěstí Dělení bludů podle obsahu –Paranoidní (perzekuční): jevům z okolí je připisován vztah k vlastní osobě, které se osoby netýkají – vztahovačnost. K rozpoznání je někdy nutná objektivizace. •Perzekuční – pronásledování •Kverulační – stěžuje si a udává •Emulační – žárlivecký •Emulatorní – přesvědčení, že je milován/a významnou osobou Intelekt a jeho poruchy lSouborná schopnost správně operovat obecnými i abstraktními pojmy podle logických zákonů, tvořit soudy, navozováním dojít k novým poznatkům, korigovat poznatky staré lInteligence tvoří vrozený základ intelektu lInteligence je všeobecná schopnost orientovat se správně v nové situaci a najít originální způsob řešení úkolů a problémů lTalent – mimořádně vyvinuté intelektové schopnosti l IQ – inteligenční kvocient lPoměr věku mentálního ke kalendářnímu lIQ=90-110 průměr (50%) lIQ=69-90 podprůměr (25% populace) lIQ=20-69 mentální retardace (3% populace) l Dělení poruch intelektu lRetardace – nedostatečný vývoj intelektu vzniklý do 2 let věku lDemence – postupný úbytek intelektu – vnik po 2. roce života l Dělení mentální retardace (MR) lLehká MR (dříve debilita, IQ 50-69) –80% všech MR •Lehká forma: postižení jsou vzdělatelní v ZŠ •Střední a těžká forma: ve zvláštní škole –Pozdější psychomotorický vývoj, opoždění v řeči –Potíže se čtením a psaním –Sklony k primitivním reakcím –Zvýšeně sugestibilní, sníženě kritičtí –Dokážou se vyučit jednoduchému řemeslu –Většinou schopni práce pouze pod dohledem –Zvládnou péči o svou osobu Nerozumí podmiňovacímu času Dělení mentální retardace (MR) lStředně těžká MR (dříve imbecilita, IQ 35-49) –12% všech MR •Eretická forma: dráždivost, neklid, agresivita •Forma torpidní: netečnost, nezájem, tupost –V rozvoji řeči jsou individuální rozdíly –Chudá slovní zásoba –Špatná artikulace –Užívání agramatismů –Vychovatelní ale nevzdělavatelní –Neschopni abstrakce –Neschopni žít samostatně –Četné degenerativní tělesné znaky, epilepsie, poruchy motoriky, psychické poruchy Dělení mentální retardace (MR) lTěžká mentální retardace (dříve idiocie, IQ 20-34) –7% všech MR –Minimální řečové projevy –Tupý výraz tváře –Nevychovatelní (sami se nenají, neudržují osobní čistotu) –Nutnost institucionalizace –Defekty somatické, smyslových orgánů, CNS (spasmy, stereotypie) lHluboká MR (IQ méně než 20) –1% všech MR –Imobilní –inkontinentní Demence lÚbytek intelektu způsobený organickým postižením mozku (infekce, noxy, degenerativní a atrofické procesy, traumata, metabolické vlivy) lSoučasné postižení paměti, emocí, myšlení, jednání, vědomí i osobnosti lV počátcích vyšší únavnost, afektivní dráždivost, mnestické výpadky, snížená schopnost řešit životní situace, snížená sociální úroveň – pseudoneruastenické stadium lZpočátku demence parciální, později totální Pseudodemence lEtiologie poruchy je jiná nežli u demence lÚčelová reaktivita vzniklá za tíživých situací bez vědomého záměru předstírat poruchu lPredisponované osobnosti k poruše - histriónské