BASKETBAL CHARAKTERISTIKA SPORTU ¢kontaktní kolektivní sportovní hra brankového typu, charakterizována střídáním útočné a obranné fáze, rychlou přechodovou fází a velkým množstvím jedinečných herních situací. ¢mezi typické basketbalové dovednosti patří uvolnění hráče s míčem a bez míče, střelba na koš, přihrávky a obranné činnosti… ¢basketbal je charakteristický kolísavou intenzitou zatížení, během utkání hráč naběhá 5 – 7 km, udělá přibližně 50 výskoků, 640x změní směr a 440x změní rychlost (Velenský, 1980). ¢Metabolická charakteristika herního výkonu udává intervalový typ zátěže se střídáním intenzity zatížení (hrací doba utkání je 4x10 minut čistého času s přibližnou délkou doby hry bez přerušení od 40 do 150 sekund) a energetickým výdejem 3500-4200kj/utkání ¢basketbal chápeme jako tzv. multifaktoriální výkon- výkon, na kterém se podílí množství různých faktorů, které jsou schopny se do určité míry vzájemně nahradit. FAKTORY INDIVIDUÁLNÍHO VÝKONU V BASKETBALU ¢Modelovou charakteristiku hráče na základě poznatků můžeme sestavit následujícím způsobem: Faktory sportovního výkonu – basketbal. FAKTORY TÝMOVÉHO VÝKONU ¢a) Sociálně psychologické determinanty- tvořeny vztahy vztahy mezi hráči, trenéry a realizačním týmem mimo sportovní výkon (mim utkání) (Moravec, 2007). ¢Sociální koheze– poukazuje na vztahy v týmu, zda jsou pozitivní či negativní, zda jsou v mužstvu různé podskupiny, které jsou rivalitní apod. (přátelské vztahy, jestli se scházejí mimo sportoviště atd.) (Pavliš, 1995). ¢Týmová komunikace – ukazuje na úroveň komunikace hráčů mezi sebou a s trenéry např. v krizových situacích, jak komunikuje trenér s týmem a s jednotlivci atd. (např. pokyny v šatně na střídačce, jak mužstvo hodnotí zápas, názory na tréninkové metody). ¢ FAKTORY TÝMOVÉHO VÝKONU ¢b) Činnostní determinanty- postihují vztahy v kolektivu během sportovního výkonu (během utkání). Týmový výkon se skládá ze souborů individuálních výkonů a jejich vztahů mezi sebou. ¢Činnostní koheze (soudržnost při sportovním výkonu) – ukazuje na vztahy mezi hráči v průběhu utkání, na jejich soudržnost, spolupráci a souhru týmu. ¢Činnostní participace – vypovídá o tom, nakolik se jednotliví hráči zapojují do hry a přispívají na konečném výsledku utkání. Vychází především z individuálních dovedností a kondiční připravenosti (Pavliš, 2003). HRÁČSKÉ POSTY V BASKETBALU ¢dělí se na tři základní pozice: rozehrávač, křídelní hráč, pivotman ¢většinou hráči nastupují do hry ve složení rozehrávač, střílející rozehrávač nebo též menší křídlo, vyšší křídlo hrající blíže ke koši, pohyblivější nebo též menší pivotman a centr - vyšší a těžší pivotman. ¢Rozehrávač (hráč na pozici 1) – zakládá útok, vymýšlí akce a rozehrává jejich průběh. Má za úkol přejít s míčem z vlastní obranné poloviny hrací plochy do útočné a dirigovat spoluhráče. Hráči jsou menší, rychlý a vynikající v driblinku. Musí umět dobře přihrávat, výborně střílet z krátké i dlouhé vzdálenosti, zakončit akci. ¢Střílející rozehrávač nebo též menší křídlo (hráč na pozici 2) – je typově podobný rozehrávači, ale jeho vzrůst je vyšší. Je schopen hrát i na pozici rozehrávače, ale pouze doplňkově. Není schopen tuto funkci vykonávat po celou dobu utkání. Hráči jsou mimořádní svou střelbou z dlouhé vzdálenosti. Musí být schopen skórovat různými způsoby i v případě těsné a agresivní obrany soupeře. Měl by dobře ovládat míč a rychlým únikem do koše být schopen zakončit z těsné blízkosti. HRÁČSKÉ POSTY V BASKETBALU ¢Vyšší křídlo hrající blíže ke koši (hráč na pozici 3) – je považován za nejvšestrannějšího ze všech pozic, podobá se typově spíš pivotmanovi i přesto, že nehraje přímo pod košem a zakončuje z vnějšího prostoru. ¢Menší pivotman (hráč na pozici 4) – je více pohyblivý a výborně doskakujícím hráčem. Pole, ve kterém se pohybuje, je hranice mezi vnějším a vnitřním pásmem. ¢Centr – vyšší pivotman (hráč na pozici 5) – jedná se o nejvyššího a nejtěžšího hráče v týmu. Je málo pohyblivý a jeho místo působení je v těsné blízkosti koše. Většinou hraje zády ke koši, těží se své síly, dobře doskakuje a blokuje střely soupeře. ¢ METABOLICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝKONU ¢Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení ¢Trvání výkonu: 4x10 min, NBA 4x12min čistého času (délka hry bez přerušení trvá 40-150s) ¢Intenzita zatížení: střední až maximální ¢Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace ¢Zdroje energie: ATP a CP, glykogen ¢Energetický výdej: 3500-4200 kJ/zápas ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu. FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA VÝKONU ¢Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle: Nohejl-Melichna 1993*, MacLaren 1990**, Moravec 2008***, McInnes 1995****). ¢ Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle: Nohejl-Melichna 1993*, MacLaren 1990**, Moravec 2008***, McInnes 1995****). SPECIFICKÉ ADAPTACE ORGANISMU NA ZÁTĚŽ ¢Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen ¢Funkční adaptace: kapacita: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie) zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace a ↑ taktilní čití (cit pro míč) ¢Morfologické změny: hypertrofie rychlých svalových vláken ¢Rozvoj pohybových schopností: síla (explozivní), rychlost (reakční, akční), koordinace (orientační, diferenciační, synaptická, adaptační), vytrvalost (aerobní, anaerobní) CHARAKTERISTIKA SPORTOVCE ¢Funkční charakteristika ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Nohejl-Melichna 1993*, Grasgruber-Cacek 2008**, Smith-Thomas 1991***, Hakkinen 1993****, Ústav sportovní medicíny 2010*****). Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Nohejl-Melichna 1993*, Grasgruber-Cacek 2008**, Smith-Thomas 1991***, Hakkinen 1993****, Ústav sportovní medicíny 2010*****).