Teorie a didaktika karate I
(pro ASEBS)


Požadavky ke zkoušce
►Teoretická a praktická část
§Teorie: okruhy v sylabech, učební text on line
§Praktická: aplikace teorie (vysvětlit provedení techniky, pojmenovat použité principy, didaktická
řada, základní chyby a jejich odstranění, aplikace v sebeobraně)
§Seminární práce: cvičení k zadanému tématu
§Dobrovolně výstup s textovou oporou:
► Využití pomůcek v tréninku karate
► Příklady tréninku jednotlivých složek výkonu v karate
► …

Obsah přednášek
►1. přednáška
§Historie, technické prostředky karate, etika a etiketa karate
►2. přednáška
§Biomechanika, principy karate, zdravotní aspekty karate
►3. přednáška
§Didaktika, trénink

Struktura
►Zařazení karate do systematiky úpolů
►Historie – vznik a vývoj karate
§vývoj stylů, školy karate
►Technické prostředky karate
§kihon, kata, kumite
►Doporučená literatura
►Etika a etiketa karate
►

Zařazení karate do systematiky úpolů
►Úpolový sport využívající zejména úderů a kopů (Reguli)
►
►KARATE
►Sport
►Bojový prostředek
►Bojové umění

Historie - Původ v Číně
►Chuan-fa – čínské bojové umění (v mandarinské čínštině Kung-fu, v kantonésštině Ken-fat a v
japonštině Kempo). ►Původ indický mnich Bodhidharma (520 přišel do Číny – chrám Shaolin), vyučoval
boxerské cvičení – 18 rukou z Lohan (základna všech pozdějších bojových umění)
►
sireni_bojovych_umeni_mapa.jpg

Historie - Cesta na Okinawu
►Okinawa (rosa v otevřeném moři) ostrov patřící Japonsku. Součást souostroví Ryukyu. ►První
kontakty Číny s Okinawou mezi 560 -618. Obchodní a politické styky – také čínští mniši (Shaolin
kun-fu) ►1479 – zákaz nošení mečů na Okinawě (král Sho Shin) a následně zabavení všech zbraní =>
vznik 2 škol sebeobrany Tode (šlechtici), Ryukyu Kobudo (zemědělci a rybáři) ►1609 – obsazení
Okinawy (klan Satsuma) – zákaz zbraní – rozvoj boje „prázdnou rukou“ a sebeobrany, Chuan-fa +
Tode      Te (Okinawa-te)
►Trénink probíhá tajně
►Předávání umění z mistra na žáka
►Použití v boji na život a na smrt
►Nejvýznamnější centra – města Shuri, Naha, Tomari
►
►

Historie – do Japonska
►17. – 19. století přechod z období juitsu k do, důvod technický pokrok (střelné zbraně),
uvolňování politické situace (Okinawa se stává samostatnou prefekturou Japonska).
►1904 Anko Itosu karate do okinawských škol
►1922 ukázka karate v Japonsku (G. Funakoši)
►1955 JKA (1958 uznána ministerstvam školství)
►

Historie - školy a styly karate
►Shuri-te a Tomari-te → Shorin ryu
►Naha-te → Shorei ryu
sejmout

Historie - školy a styly karate
►Shotokan ryu – Gichin Funakoshi
►Wado ryu - Hironori Otsuka
►Goju-ryu –Chojun Miyagi
►Shito-ryu –Kenwa Mabuni
§Kombinace Shorin-ryu a Shorei-ryu
§Vedle karatedo také ovládání zbraní kobudo

Historie - školy a styly karate
►Gichin Funakoshi
§1919 – 1922 karate za hranice Okinawy
§ „čínská ruka“ → „prázdná ruka“
§Systematizace technik, vštěpování etiky a disciplíny z jiných bojových umění
§Pravidla pro jiyu kumite
§Požadavky na stupně a třídy
§Shotokan
§ Hironori Otsuka → Wado ryu
►Masatoshi Nakayama → JKA
►Hidetaka Nishiyama → ITKF
►Hirozoku Kanazawa → SKI
►Masutacu Oyama → Kyokushinkai
§

Světové federace a asociace
►WKF – World Karate Federation
§21. 11. 1965 v Paříži založení Europen Karate Union – EKU (Evropská Unie Karate). Prvním
prezidentem se stal Jacques Delcort.
§V roce 1990 dochází ke změně názvu na WKF.
§Hlavními směry WKF jsou styly Shito-ryu, Wado-ryu, Goju-ryu, a Shotokan-ryu. Současným prezidentem
je Antonio Espinos. Sídlo je v Madridu ve Španělsku.
§WKF zastřešuje jednotlivé kontinentální unie (UFAK, AFK, EKF, OKF, PKF)
►JKA – Japan Karate Association
§Organizace byla založena v květnu 1949. Založili ji Masatoshi Nakayama, Hidetika Nishiyama a Isao
Obata

Světové federace a asociace
►ITKF – International Traditional Karate Federation
§ITKF byla založena 27. září 1974 při setkání zástupců světových federací karate. Je vedoucí
mezinárodní organizací „tradičního karate“.
§Následuje budo principy
§Sídlo se nachází v Los Angeles a prezidentem se po zesnulém Hidetaku Nishyiamovi stal Richard
Jorgensen.
►SKIF – Shotokan Karatedo Intarnational Federation
§ založena v roce 1978 Hirokazem Kanazawou poté co v roce 1977 opustil organizaci JKA
§ Kromě tradiční filozofie se ještě opírají o tzv. Rei-k-Setsu
►

Karatedo na území ČR
►1962, kdy při Ústřední sekci juda byla založena tzv. subkomise pro přidružené disciplíny. Do
těchto disciplín spadalo karatedo, aikido a sebeobrana. ►V dubnu roku 1970 byla ustanovena Komise
karatedo Československého svazu judo České tělovýchovné organizace, jako nejvyšší orgán pro
karatedo v ČSR. ►Rozhodnutím komise byl stanoven styl Shotokan ryu za oficiální školu pro ČSR. ►byl
v roce 1970 ustanoven oficiálním směrem Shotokan ryu a pro SSR v roce 1972 Goju ryu.
►15. května 1990 byl založen Český svaz karate

Technické prostředky karate
►Kihon, kihon ido – základem jednotlivé techniky (waza)
►Kata
§bunkai kumite
►Kumite

Technické prostředky karate - kihon
►Dachiwaza (technika postojů)
►Joshiwaza (útočná technika paží)
§cukiwaza (technika úderů)
§uchiwaza (tachnika seků)
►Ukewaza (technika krytů)
►Kashi waza
§Geriwaza (útočná technika nohou)
§Haraiwaza (technika podmetů)
►Kawashiwaza (technika úhybů)
►Nagewaza (technika hodů a porazů)
►Ukemiwaza (technika pádů)
►

Úderové plochy
►Ruka sevřená v pěst
§Seiken
§Uraken
§Tettsui
§Ippon-ken
§Nakadaka-ken
§Hiraken (polootevřená rukka)
►Otevřená ruka
§Shuto
§Heito
§Keito
§Haishu
§Nukite
§Washide
§Teisho
§Seiryuto
§Kumade
§Kakuto
§Koko
§

Úderové plochy
►Paže
§Ude, sokumen, wan (předloktí)
§Empi
►Nohy
§Koshi
§Tsumasaki (prsty)
§Sokuto (malíková hrana)
§Haisoku (nárt)
§Kakato
§Hiza
§Sokutei

Technické prostředky karate - kata
►kombinace krytů, protiúderů a pohybů prováděných v různých postojích do různých směrů s různým
načasováním představující obranu proti několika soupeřům v předem přesně stanovené posloupnosti
►Začínají krytem
►Bunkai
►

Technické prostředky karate - kumite
►Základní kumite – řízené formy, maai
§Gohon kumite
§Sanbon kumite
§Kihon ippon kumite
►Jiyu ippon kumite – řízená forma se získáváním citu pro vhodnou kontaktní vzdálenost
►Jiyu kumite – volný zápas

Literatura
►Cruz, Vincent A. The twenty preceps of Gichin Funakoshi. New York: iUniverse, 2004. 49 s.
►Fencl, J. a kol. Karatedo. Učební texty pro trenéry III. a II. třídy. Týn nad Vltavou: JKA, 2004.
140 s.
►Fojtík, I., Král, P., Král, P. Karatedó. Praha: Olympia, 1993.
►Funakoshi, G. The Twenty Principles of Karate.Tokyo: Kodansha International Ltd., 2003. 127s.
►Funakoši, G. Kataredó. Má životní cesta. Praha: Naše vojsko, 1994.
►Gyuris, J. Karatedo. Praha: Naše vojsko, 2003. 160s. ISBN 80-206-0679-3
►Hagakure, T. Tradičné karate-do. Okinawa, 1996. 91s. ISBN 80-88802-00-8
►Lind, W. Tradice Karate. Comenius, Brno 1996. 158 s.
►Masutatsu, O. Cesta Kyokushin, Brno: Comenius, 1997. 101s. ISBN 80-902350-0-X
►

Literatura
►Nakajama, M. Best karate 2 (základy). Praha: Fighters publications, 2007. 142s. ISBN 80-903079-6-5
►Nakajama, M. Best karate 4 (kumiteII). Praha: Fighters publications, 2007. 143s. ISBN
978-80-86977-19-5
►Nakajama, M. Dynamické karate. Praha: Naše vojsko, 1994. 304s. ISBN 80-206-0408-1
►Strnad, K. Karate. Cesta k prvnímu danu. Praha: Grada, 2008. 192s. ISBN 978-80-247-1932-0
►Šebej, F. Karate. Bratislava: Šport, 1983. 288 s.
►Zemková, E. a kol. Teória a didaktika karate. Bratislava: Univerzita Komenského, 2006.126 s. ISBN
80-223-2041-2
►
►Teorie a didaktika karate pro ASEBS – skripta FSpS MU