Institut pro další vzdělávání pracovníků vc zdravotnictví v
GONIOMETRIE
Prof. MUDr. Vladimír Janda. DrSc. PaedDr. Dagmar Pavlů
Brno 1993
CÁST OBECNÁ
Pohyb kloubní
jřloub. rozdelení kloubu
Kloub je spojení dvou nebo více kostí pomocí plošek povlečených chrupavkou. Na kloubu rozeznáváme      - kloubní plochy
- kloubní pouzdro
- kloubní dutinu
- pomocná zařízení kloubní.
Klouby lze dělit podle různých hledisek. Podle počtu kostí, které kloub tvoří, rozeznáváme kloub jednoduchý, tvořený pouze dvěma kostmi a kloub složený, ve kterém je spojeno více než dvě kosti.
Podle tvaru styčných ploch rozeznáváme klouby s větší pohyblivostí (kulovitý, válcový, kladkový, sedlový, plochý) a klouby s menší pohyblivosti.
Podle počtu os, okolo kterých se může dít pohyb v kloubu, rozeznáváme klouby jednoosé (kladkový, čepový), klouby dvouosé, se dvěma kloubními osami na sebe kolmými (sedlový, vej čitý), klouby trojosé, se třemi hlavními osami na sebe kolmými (kulovité). Některé klouby, i když jsou zcela samostatné, tvoří funkční celek s kloubem jiným, pohyby se ději v obou současně a hovoříme o kloubech kombinovaných. Příkladem jsou párové klouby mezi obratli, klouby čelistní atd. (Line 1986).
Anatomické postavení, roviny, qsv
Při popisu lidského těla, jeho jednotlivých částí, poloh a pohybů v jednotlivých kloubech, vycházíme z tzv. základního anatomického postavení a ze systému rovin a os.
Základní anatomické postavení
- je takové vzpřímené postavení těla, při kterém je hlava držena vzpřímeně, pohled očí směřuje vpřed, horní končetiny visí podél těla, dlaně směřují (jsou obráceny) vpřed, prsty jsou nataženy; dolní končetiny jsou těsně u sebe, chodidla paralelně (stoj spojný).
Roviny
- představuji soustavu pomyslných rovin, které jsou prokládány tělem a jsou na sebe kolmé. Tri základni roviny jsou :
a. rovina sagilální (předozadní) - je rovina probíhající vertikálně. Její název je odvozen od sagitálního švu na lebce, s nímž má shodný průběh. Základní sagiiální rovina rozděluje tělo na dvě souměrné poloviny (pravou a levou) a nazývá se rovina mediánní (obr. 1).
b, rovina frontálni - je vertikální rovina, probíhá kolmo na rovinu sagitáloí, rovnoběžně s čelem. Tělo rozděluje na Část přední a zad ni (obr. 2).
c. rovina transverzální - je rovina horizontální, která dělí tělo na část kraniál-ní a kaudální (obr. 3).
Osy
- jsou skutečné nebo pomyslně čáry, okolo kterých je vykonáván pohyb v kloubu. Ve vztahu ke třem základním rovinám, rozeznáváme i tři základní osy (obr. 4):
a. osa sagitální (předozadní) - leží v rovině sagiiální, probíhá horizontálně od přední k zadní části těla. Okolo léto osy, v rovině frontální jsou vykonávány pohyby abdukce a addukce.
-2-
-3-
b. osa příčná (transverzální) - leží ve frontálni rovině, probíhá horizontálně Od jedné strany ke drahé straně (ěla. Okolo této osy, v rovině sagitálnf jsou vy ková vány pohyby flexe a extenze,
c. osa podélná (svislá) - probíhá vertikálně, v kranio - kaudálním směru. Okolo této osy, v rovině transverzální jsou vykonávány pohyby rotační.
Pohyb v Itlniihn
Obecně lze pohyb v kloubu charakterizovat jako změnu úhlu mezi sousední-mi kostmi, kterě se stýkají v jednom kloubu. Úhel mezi kostmi, které tvoří, jednotlivé komponenty kloubu, se může buď zvětšovat nebo zmenšovat - tento druh pohybu zahrnuje flexi, extenzi, abdukci a addukci. Pokud dochází k pohybu komponent kloubních podél osy horizontální nebo vertikální, aniž by se měnil úhel mezi těmito komponentami, jsou vykonávány pohyby rotační.
Rovina, ve které je vykonáván pohyb a osa, okolo které je pohyb provádčn spolu vždy svírají úhel 90 stupňů.
Pohyby flexe a extenze jsou vykonávány v sagitální rovině, okolo osy, která leží v rovině frontální. Abdukce, addukce a laterální flexe jsou pohyby vykonávané v rovině frontální, okolo osy ležící v rovině sagitální. Pohyby zevní a vnitřní rotace, horizontální abdukce jsou vykonávány v tranverzální rovině okolo podélné (svislé) osy.
Rozsah pohyblivostí klouhrjí (obr. 5).
A. Pasivní rozsah pohybu je lakový rozsah pohybu, kterého lze dosáhnout v daném kloubu pohybem, jež je vykonáván působením zevní síly. Pasivní rozsah pohybu dává informaci o skutečně možném rozsahu pohybu, a to vlivem sníženého napětí měkkých tkání, především díky relaxaci svalů.
B. Aktivní rozsah pohybu je takový rozsah pohybu, kterého lze dosáhnout v daném kloubu pohybem, jež je vykonáván aktivitou příslušných svalů, v okolí daného kloubu.
faktory, ovlivňující rozsah pohyblivosti kloubní
Rozsah pohybu v kloubu je dán řadou faktorů :
a. poměrem mezi plošným rozsahem hlavice a jamky kloubní. Čím je rozdíl mezi plošným rozsahem hlavice a jamky větší, tím je i rozsah pohybu větší,
b, kontaktem kostěných segmentů, ale i kostních výběžků v blízkostí kloubu,
c, napětím a rozložením měkkých tkání v okolí kloubu (svalů, kůže,...),
d. volností pouzdra kloubního a Iigament,
c. věkem (s přibývajícím věkem se snižuje elasticita vazivového aparátu),
f. pohlavím (u mužů je rozsah pohyblivosti kloubní zpravidla menší než u Žen),
g. zaměstnáním.
Fyziologický rozsah pohyblivosti v jednotlivých kloubech je vzhledem k závislosti na výše uvedených faktorech velmi variabilní. Ze stejného důvodu se setkáváme v literatuře u různých autorů s rozdílnými hodnotami rozsahu pohybu v jednotlivých kloubech (viz příloha).
Rozsah pohybu v kloubu může být fyziologický (normální) nebo patologický (abnormální).
Fyziologický rozsah pohybu je takový rozsah, který odpovídá plnému fyziologickému rozsahu pohybu v kloubu a který je především dán (nebo limitován) anatomickými strukturami, které nejsou změněny patologicky,
Např. kostní segmenty limitují svým kontaktem rozsah pohybu v kloubu. Přikladení je extenze v kloubu loketním, kdy dochází kc kontaktu olecranon ul-nae a lossa olecrani. Měkké tkáně limitují rozsah pohybu v případě jejich kontaktu. Příkladem může být flexe v kloubu kolenním, kdy dochází ke kontaktu svalstva na zadní ploše stehna a bérce.
-4-
-5-
Měkké tkáně, především svaly, limitují rozsah pohybu v kloubu, v případě, že vlivem pohybu dochází k jejich protažení, ke zvýšení napětí. Příkladem může být dorzální flexe v kloubu hlezenním, kdy je rozsah pohybu limitován napětím m. gastrocnaemius (za předpokladu, že pohyb je prováděn s extendova-ným kloubem kolenním). Napětí pouzder kloubních je rovněž limitujícím faktorem rozsahu pohybu v kloubu; zde může být příkladem zevní rotace v kloubu ramenním, jejíž rozsah je krom jiného dán i napětím přední části pouzdra kloubního.
Patologický rozsah pohybu je takový rozsah pohybu v kloubu, který může být buď zvýšen nebo snížen, a to vlivem patologicky změněných faktorů, které ovlivňuji rozsah pohyblivosti kloubní. Např. kostní segmenty jsou patologickým limitujícím faktorem na příklad u degenerativních onemocnění kloubních, dislokací, fraktur, ald. Měkké tkáně mohou být patologickým limitujícím faktorem rozsahu pohyblivosti kloubní např u synovitid, edemů, atd. Měkké tkané mohou omezovat rozsah pohybu v kloubu v případě svalového zkrácení, kontraktur ligament, svraštění pouzder kJoubních apod.
Z hlediska diagnostického využití goníometrie je nutné zdůraznit, že pasivní rozsah pohybu v kloubu je omezen patologicky :
- při změnách v kongruenci kloubních ploch,
- při deformitách kostních konců nebo
- při změnách kloubního pouzdra (tuhost, fibrosní změny, srůsty, kloubní blokády - mySkou, meniskem),
zatímco aktivní rozsah pohybuje omezován :
- pro bolest (pocházející z měkkých tkání, např, svalů, šlach, vazů, pouzdra kloubního, atd,),
- pro slabost (z poruch inervace různého původu, nebo u starých svalových či šlachových ruptúr).
PŘEHLED METOD MÉ Ŕ EN í ROZSAHU POHYBLIVOSTI KLOUBNÍ
Odhad aspekcí
- zařazujeme mezi tzv. metody negoniometrické. Jde o nejjednodušší techniku, při které je obrovskou výhodou skutečnost, že není třeba žádného přístrojového vybavení. K měření postačí pouze zrak a schopnost dobrého odhadu vyšetřujícího. Nevýhodou je velká chyba, ke které při tomto způsobu hodnocení dochází.
RTG metodv
- patří k velmi přesným metodám, kterými lze hodnotit rozsah pohybu v kloubu. Na RTG snímku lze s velkou přesností přiložením uhlomeru na jednotlivé komponenty kloubní změřit rozsah pohybu v daném kloubu. Metoda je vsak velmi nepraktická k běžnému používání z důvodu vystavení vyšetřovaného i vyšetřujícího ozáření.
Fotografické metody
- od WILSONa a STASCHa pocházejí metody, které "dvojité" zobrazují vyšetřovaný kloub na fotografii (ve výchozí poloze a v konečné pozici). Vlastní změření úhlu rozsahu pohybu je shodné, jako na RTG snímku. Výhoda metody oproti RTG metodě spočívá v odstranění nebezpečí ozáření, ovšem poměrně dlouhá doba. potřebná ke zhotovení snímku, počet vyšetřujících, potřebných k jednomu vyšetření, ukazující nevýhody metody. Metodu lze však doporučit pro účely publikační a dokumentační.
Trigonometrická metoda
- jde o určování úhlu v kloubu pomocí trigonometrického výpočtu, které na-vrhl WILLIAMS. Vyšetřovaný kloub se označí třemi body - osa pohybu v kloubu, jeden bod na distálním segmentu a jeden bod na proximálním segmentu kloubu. Z takto vzniklých stran trojúhelníku o známých délkách, se vypočítává velikost úhlu, který svírají proximální a distální segment kloubu. Vzhledem k nutnosti označení tří bodů na těle vyšetřovaného a mčření délek stran trojúhleníku, je nebezpečí vzniku pomérně velké chyby při vyšetření. Další nevýhodou metody je nemožnost jejího použití při vyšetřeni rotačních pohybů.
Sferometrickc měření
- je měřeni v prostoru, které navrhl ALBERT pro měření rozsahu pohybu v kloubu kyčelním.
Měření se využívá při vyšetření kloubů kulovitých, přičemž měření se děje na povrchu koule. Tato koule je rozdílena na poledníky a rovnoběžky, jako zeměkoule. Výsledky získané měřením se graficky zachycují na kartografickou síť, přičemž kloub sám tvoří střetl této koule.
Kinematická metoda
- byla navržena KADEŘÁVKEM (1937). Základem je určování posunu okamžitých středů pohybu v kloubech.
Vzhledem k obtížnosti provedení není metoda vhodná pro běžné používání v praxi.
Perimetrická metoda
- byla odvozena v roce 1892 HÍJBSCHERem z metody, která se používá v očním lékařství a výsledky zachycuje na kartografickou síť polokoule.
Obkreslovaci metoda
- navržena NUTTERem a ROSENcm se používá především pro měření rozsahu pohybu v kloubech prstu ruky (addukce) a zápěstí (dukce).
PlammetríckA metoda
- jde o měření plošné, které zaznamenává vždy pohyb v jedné rovině. Pro svoji jednoduchost a praktičnost je nejvíce rozšířena v praxi.
G o njo metrie - metoda p lan 1metr1cka_
Dcfinicje
Goniomctrii je možné definoval jako nauku o měření úhlů (z řeckých slov go-nia =! úhel a melron = míření).
Při goniometrickém měření na lidském těle zjišťujeme buď úhel, ve kterém je kloub (při ankylozách a pod.) nebo úhel, kterého lze v kloubu dosáhnout, ať už je lo pohybem aktivním nebo pasivním. Jde tedy o zjišťování pouze hodnot fyzikálních, bez ohledu na hodnoty fyziologické, jako je rychlost pohybu, bolest apod.
Jako bylo již uvedeno výše, goniometrické metody vykazují obrovskou nejednotnost ne jenom u nás, ale i v zahraniční literatuře. I přes (ulo skutečnost je možné konstatoval, že metoda měření kloubní pohyblivosti, která byla uveřejněná v roce 1953 Hněvkovským a Polákovou se pro svoji jednoduchost ujala v praxi nejvíce. Jde o tzv. měření plošné neboli planimetrické, při němž se vyšetřuje rozsah pohyblivosti kloubní vždy v jedně rovinč.
V dalších částech skript bude popisovaná pouze metoda planimetrická.
Pnmůckv k vyšetření rozsahu pohyblivosti kloubní
Pomůcka, která se běžně používá k měření rozsahu pohyblivosti v kloubu se nazývá g o n t o m e t r.
Goniometry mohou pracovat na různém principu (obvykle manuální, elektronicky"), mohou být různě konstruovány (pákový, gravitační, kapalinový'), mohou býl vyrobeny z různého materiálu (plexisklo, hliník, dřevo, ev, další kovy), mohou mít rozličný tvar (kruh, oblouk, kruh s kruhovou výsečí ve středu) a konečně mohou být různé velikosti (podle velikosti vyšetřovaného kloubu).
U nás se nejvíce používá mechanický dvouramenný goniometr (ne díky tomu. že práce s ním je poměrně jednoduchá, ale především proto, že náš trh dosud jiný typ goniometru nebyl schopen nabídnout). A proto také ve speciální části je popisováno měřeni s tímto typem gontomelni.
Ať již se při vyšetření použije kteréhokoli typu goniometru, je nutné, aby každý vyšetřující, ale i každé pracoviště používalo stále téhož přístroje, protože časté měnění přistrojil vede k nepřesnostem v měření a krom toho práce s novým přístrojem vyžaduje vždy určitý čas k dokonalému zvládnutí techniky práce (s přístrojem). Je nutné si také uvědomit, že vyšetření rozsahu pohyblivosti kloubní na živém organismu i dokonale zvládnutou technikou měření je
do jisté míry nepřesné, což jc o vlivní no mnoha okolnostmi. Z toho důvodu určujeme rozsah pohybu po prii stupních (toto platí v případe použití mechanického goniometrů, goniomelry pracující na bazi elektronické umožňují pochopitelně přesnost mnohem větší).
Další pomůcky, které se používají při vyšetřování rozsahu pohyblivosti kloubní jsou : olovnice, pravítko, cm míra, dermograf, tužka a papír pro metodu obkrcslovací.
Pro získání představy o některých typech goniometrů uvádíme popis některých :
1. dvouramenný goniometr (Česky),
2. MYRINův goniometr,
3. mezinárodní standardní goniometr,
4. SFTR - kapesní goniometr,
5. elektrogoniometr,
6. Rippsteinúv plurimetr,
7. dvou - osy goniometr,
b. prstový goniometr (český).
Dvouramenný goniometr (Česky") - se skládá ?, té la a dvou ramen.
Tělo goniometrů je dvojité, tvaru plného kruhu, v jeho?, středu u některých typů bývá kruhový otvor.
Na obou stranách goniometrů jsou obdélníkové výřezy, ve kterých jsou číselné skály (ve stupních), a to na jedné slranč dvě a na druhé stranč jedna. Podle výchozí polohy, kterou zaujímá kloub před vyšetřením a podle způsobu přiložení ramen, volíme skálu, ze které budeme odečítal stupni vyšetřeného rozsahu pohyblivosti v kloubu. První škála hodnotí rozsah pohybu od 0 do 360° druhá od O do 180Da třetí od 0 do 90°. U každé škály je namalován symbol, který označuje polohu ramen goniometrů, vzhledem k jeho ose, ve výchozí
poloze (-o-. 1-. ).
Intervaly na stupňovč skále V: •. ■ 1 i s: i j i od 1 do 10 stupňů, na větší n é goniometrů však 1 malý dílek značí 2 stupně.
Obě ramena goniometrů jsou otočná kolem středu goniometrů o 360 stupňů, i přes to, že se označuje jedno rameno jako pohyblivé a druhé rameno jako
pevné. Tyto názvy jsou odvozeny z vlastního vyšetření, kdy pevné rameno se přikládá na fixovanou komponentu kloubu a pohyblivé rameno sleduje pohyb v kloubu tím, že je přiloženo na komponentu kloubní, která vykonává pohyb.
Délka ramen goniometrů je 21 cm a lze ji podle potřeby zkrátit na polovinu
Goniometr je vyroben z hliníku a souíasným jediným výrobcem je u nás Er-gon Praha (obr. 6).
MYRINTJV goniometr
- je goniometr, klerý se skládá z kruhového pouzdra, které je naplněno tekutinou a pohyblivě je připevněno na kruhové podložce (obr. 7). Pouzdro goniometrů obsahuje :
- 10-
- 11 -
1. kompasovou ručičku, která reaguje na magnetické pole země,
2. pohyblivou ručičku, klerá se pohybuje vlivem gravitační síly a
3. stupnici s desetinami stupňu (I malý dílck = 2°, jeden velký dílek = 10°).
Pomocí kompasové ručičky se mčří pohyby v rovině horizontální, pomocí ručičky, klerá sc pohybuje vlivem síly graviiačni sc měří pohyby ve frontální a sagitální rovině.
Goniometr se připevňuje na jednotlivé segmenty těla pomoci samolepicích pásků, které jsou v různých délkách.
Výhoda Myrinova goniometru spočívá především v tom, že jej není nutné přikládat ph vyšetření do osy pohybu v kloubu, dále Že pohyby rotační a pohyblivost páteře se vyšetřují velmi jednoduše. Poměrně snadno může jeden vyšetřující vyšetřit rozsah pasivní pohyblivosti kloubní, protože goniometr je na těle vyšetrovaného připevněn a vyšetřující má obě své ruce volné, přičemž jednou fixuje proximální komponentu kloubní a druhou rukou provádí pohyb d i stál ní komponentou kioubní.
Nevýhoda goniometru spočívá v tom, že jej nelze použít k vyšetřování rozsahu pohyblivosti kloubní u malých kloubů ruky a nohy.
Poznámka : s Myrinovým goniometrem není možné pracovat v blízkosti jiného magnetického pole, než je magnetické pole země, protože by mohlo dojil k odchylkám v pohybu kompasové" ručičky.
Mezinárodní standardní goniometr
- se skládá z těla a dvou ramen {obr. 8). Goniometr je vyroben z plexiskla.
- 12
Tělo goniomelru je ve tvaru plného kruhu. Jedno rameno je k tělu připevněno pevně, druhé rameno je pohyblivé a jc připevněno ve středu těla goniometru.
Tělo goniometru obsahuje tři stupňové škály a lo 0*- 1.8CP, 0°- 90", a'180 -360 slupnu.
Pohyblivé rameno goniometru obsahuje navíc i škálu v cenlimclrech a palcích.
SjjTjj - kapesní tfoniometr
- skládá se z těla a dvou ramen, vyroben jc z plexiskla (obr. 9). Jedno rameno jc pevně připojeno k tělu goniometru, které je ve tvaru plného kruhu. Druhé, pohyblivé rameno je připevněno ve středu těla. Rozsah vyšetřené pohyblivosti kloubní se odečítá na dvou barevně odlišených stupňových škálách, které jsou na Ičle goniometru. K usnadnění odečítáni naměřených hodnot pomáhají i barevně odlišené šipky na pohyblivém rameni.
Pohyblivé i pevné rameno goniometru navíc obsahuje škálu v centimetrech a palcích.
Elektrogoniometr
- první elektrogoniometr byl zkonstruován v roce 1959. Od té doby byla vyvinuta řada dalších typů elcktrogoniometrů, přesto téměř všechny pracují na stejném principu - v potenciometru, který je umístěn v ramenech goniometru, připevněných na proximálním a disíálním segmentu končetiny, dochází vli-
13
vcm pohybu ke změně odporu. Podle toho. jak je přístroj kalibrován. je změna odporu převedena na jednotky. kterě udávají rozsah pohyhu v kloubu.
Něktcré typy elektrogoniomctru jsou vybaveny třemi potenciometry a proto umožňují měřit ve všech základních rovinách pohybu. Nehledě na to, že první elektrogoniometry byly kontruovány pro potřeby výzkumu v oblasti biomechaniky, nacházejí dnes stále širší uplatněni i v klinice.
Rippsteimiv phiriniťlr
-je přístroj, sloužící mimo j i ně i k měření rozsahu pohyblivosti kloubní. Skládá se z pouzdra kruhového tvaru, které obsahuje pohyblivou ručičku, pohybu-jicí se vlivem gravitační síly a stupnici 0 - 360 stupňů (obr. 10).
Kruhové pouzdro plurimetrů je připevněno otočně ve svém středu k vrcholu trojúhelníku, jehož základna je tvořena širší plochou, která se přikládá na tčlo vyšetřovaného. Pohyblivé připojeni po u/.din plurimcmi umožňuje jeho nastaveni do dvou poloh, a to podle výchozí polohy, kterou zaujímá kloub, lak aby před započetím měření byla ručička vždy na 0 stupních.
Výhoda Rippsteinova plurimetrů spočívá především v lom. že jej není nutné přikládat při měření do osy pohybu v kloubu, dále že se plurimetr na tělo vyšetřovaného nepřipevňuje a je pouze přidržován vyšetřujícím, což umožňuje poměrně rychlou práci. Na druhé straně je tato výhoda vlastně nevýhodou.
protože jeden vyšetřující nemůže zajistit dokonalou fixaci svou rukou a navíc jeStě provádět pasivní pohyb ve vyšetřovaném kloubu.
Nevýhodou je, že plurimetrem lze měřit pouze v rovině frontální a sagitální a nelze měřit v rovině transverzální (horizontální). Proto při měření rotačních pohybuje nutné, aby vyšetřovaný zaujímal takové polohy, které by umožnily přiložit plurimetr takovým způsobem, aby s ním bylo možné pracovat pouze v rovině sagitální a frontální.
Pvou - osv gouiomctr
- je goniomelr, který byl vyvinut a přizpůsoben pro měření rozsahu pohyblivosti a postavení v metakarpofalanových kloubech prstů ruky, postižených rheumatoidní arthritidou.
Přístroj je obvykle zkonstruován z materiálů nerez oceli a mosaze. Je vytvořen spojením dvou goniometrů, které spolu tvoří jeden celek. Skládá se ze dvou ramen, z nichž jedno je pevné a druhé pohyblivé, dále ze dvou na sebe kolmých kruhových výsečí, obsahujících stupňové Škály (obr. 11).
Goniomelr se přikládá vždy z dorzální strany, a to tak, že pevně rameno na příslušný metakarp a pohyblivé rameno na proximální článek prstu, v jehož metakarpofalangovém kloubu je pohyb vyšetřován. Goniomelr se na ruku nepřipevňuje, je pouze přidržován vyšetřujícím.
Přístroj umožňuje měřit ve dvou rovinách, na sebe kolmých. K odečítáni namířených hodnot slouží dvě stupnice. Stupnice pro pohyb ve směru ventro -dorzálním je tvořena škálou od ] 5°do 90°, stupnice pro hodnocení pohybu ve směru rádio - ulnárním obsahuje škálu 60°- 0°a 0°aŽ 60°.
- 14 -
- 15 -
Prstový goninmetr
- je urŕ-cn pro měření rozsahu pohybů v kloubech prslů ruky a nohy. Gonio-tnetr se skladá z těla, které je dvojité, ve tvaru dvou půlkruhů, otočných vůči sobě. Součástí každého půlkruhu je jedno rameno ve [varu plošky, velikosti I x 3 centimetry. Obě strany těla goníometru jsou opatřeny stupňovou Skálou odOůdo 140°.
Při měření rozsahu pohybu v kloubech se goniometr nepřipevňuje, aleje pouze vyšetřujícím přidržován na tele vyšetřovaného,
Goniomelr je vyroben z hliníku a současným jediným výrobcem u nás je Er-gon Praha (obr. I la).
Pravidla a postup mérenI
Abychom vlastní měření rozsahu pohyblivosti kloubní provedli co nejpřesněji, je tiutně dokonale ovládat a dodržovat pro všechny klouby a pohyby :
- výchozí polohu
- fixaci
- přiložení goniometru
- záznam měření
- kontraindikace vyšetření rozsahu pohyblivosti kloubní
a. Výchozí poloha
- je velmi důležitou součástí goniometrie. Je to poloha, ve kterc" se klouby nacházejí ve "startovací" poloze, jeř odpovídá jejich nulovému postavení.
Standardní výchozí poloha se přirovnává ke vzpřímenému stoji Člověka, při kterém :
- hlava je držena tak, že pohled očí míří vodorovně do nekonečna,
- bul by oční jsou přitom ve středu orbit,
- hrudník je ve středním postavení mezi ínspiricm a expiriem,
- svaly břišní jsou napjaté,
- horní končetiny jsou volně podél těla, dlaně míří vpřed,
- nohy jsou ve stoji spojném, tzn. paty a palce se dotýkají,
- kolena jsou natažena.
Měření jednotlivých kloubů se ve skutečnosti neprovádí na stojící postavě, ale v přesně určených polohách (viz část speciální). Jednotlivé klouby se k základní poloze pouze přirovnávají. Zaujatá základní poloha se označuje jako poloha nulová a od této nuly se počítají stupně úhlů.
h. Fixace
- do jisté míry pomáhá zajistil fixaci těla vyšetřovaného a proximální komponenty kloubní výchozí poloha, což umožňuje, že pohyb může být vykonáván izolovaně pouze v jednom kloubu, který je vyšetřován a nikoli v celém komplexu kloubů sousedních. Výchozí poloha však sama zajišťuje fixaci nedostatečnou a proto je nutná i fixace vyšetřujícím. Tato musí být taková, aby zabránila substitučním pohybům (u aktivních pohybů) a aby dostatečně zajistila fixaci proximální komponenty kloubu během vyšetřování, a umožnila pohyb pouze distální komponenty kloubní. Během vyšetření nesmí docházet k současnému pohybu jak distální tak i proximální komponenty vyšetřovaného kloubu, protože tak nelze v žádném případe přesně vyšetřit rozsah pohyblivosti kloubní v daném kloubu.
Fixaci provádí vyšetřující bud" sám vlastní rukou, eventuálně za pomoci druhého vyšetřujícího, popřípadě, kde je to možné používá se i popruhů. V některých případech pomáhá při fixaci vědomě i vyšetřovaný.
Nedostatečná, nebo dokonce chybná fixace je často příčinou získání chybných výsledků při vyšetřování. Z toho důvodu je způsobu prováděni fixace
- 16-
-17-
přikládán velký význam a její dokonalí zvládnutí by se mělo stát prioritní záležitosti v rámci zvládnutí celé techniky goniometrie.
c. Přiložení goniometrů
- převážná většina našich klinických pracovišť nemá možnost být vybavena elektrogoniomelry, a ani zatím není běžné používání goniometrů gravitačních. Z toho důvodu bude popsána práce s tzv. dvouramenným mechanickým goniometrem, který zatím používá většina pracovišť u nás.
Při měření rozsahu pohyblivosti všech kloubů, včetně páteře, se goniometr přikládá vždy stejným způsobem, a to za lehkého kontaktu s pokožkou, většinou z Iaterální strany vyšetřovaného kloubu (s výjimkou prstového goniometrů, který sc přikládá ze strany dorzální).
Střed neboli osa goniometrů sc přikládá do osy pohybu vyšetřovaného kloubu. Stanovení osy pohybu v kloubu je pro vyšetření velmi důležité. Specifické kloubní prominence nebo anatomické body v některých případech representují osu pohybu. Osu ovšem nelze vždy přesně a snadno stanovit podle pomocných anatomických bodů a je nutné se často spokojit se stanovením osy pouze odhadem. Je s výhodou především u začátečníků označit osu pohybu na kůži dermografem ješté před přiložením a fixací goniometrů.
Pevné rameno goniometrů se pravidelně přikládá paralelně s podélnou osou proximálního segmentu kloubu, který je fixován.
Pohyblivé rameno goniometrů se většinou přikládá paralelně s podélnou osou segmentu kloubu, jež vykonává pohyb.
K zajištění správného přiložení obou ramen goniometrů a k udržení tohoto přiložení po celou dobu vyšetření pomáhá také orientace podle anatomických bodů nebo některých kostních prominencí.
d. Záznam měření
- dosud se u nás používá podle metody AOA (American Orthopaedic Association).
Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje jednotný, všemi pracovišti používaný způsob záznamu výsledků měření rozsahu pohyblivosti kloubní, používá se nejčastěji nejjednodušší záznam, a to je záznam namířených stupňů číselně, doprovázený slovním popisem.
Pokud jde o názvosloví, rovněž není sjednoceno. Doporučuje se vŠEik užívání jen běžných označení pohybů, jako je flexe, extenze, abdukce, addukec atd. Je to však způsob záznamu, který1 je velmi nepřehledný a navíc časově velmi
náročný. Na několika málo pracovištích sc vžilo používání záznamu metodou SFTR (viz další kapitola).
V příloze uvádíme a současně doporučujeme k používání pro jeho přehlednost a jednoduchost záznamu formulář pro měření rozsahu pohyblivosti kloubní.
Každý záznam o goniometrickém měření, af je vypracován kterýmkoliv pracovištěm, by měl obsahovat:
- jméno, věk a pohlaví vyšetřovaného
- jméno vyšetřujícího
- datum a dobu vyšetření
- místo vyšetření
- typ použitého goniometrů
- naměřené hodnoty rozsahu pohyblivosti kloubní
- způsob, použitý při vyšetření (vyš. pasivních nebo aktivních pohybů)
- odlišnost od standardní výchozí polohy vyšetřovaného
- subjektivní pocity vyšetřovaného, jako např, bolest, nepříjemné pocity při vyšetření atd.
- objektivní informace vyšetřujícího
Pravidla a postup měření je možné shrnout do několika bodů :
- určená výchozí poloha se zachovává po celou dobu měření,
- před vlastním měřením vyšetřující určí osu pohybu v daném kloubu,
- střed goniometrů se přikládá do osy pohybu v daném kloubu,
-jedno rameno goniometrů je rovnoběžné s nepohyblivou ěástí těla, druhé, pohyblivé rameno goniometrů jde rovnoběžně s pohybující se částí těla,
- goniometr se přikládá ze zevni strany kloubu, s výjimkou prstového goniometrů, který se přikládá z dorzální strany kloubu, jehož rozsah pohybu je měřen,
- během celého měření zajišťuje vyšetřující dokonalou fixaci,
- měřeni se provádí vždy na odhalené části těla,
- méří se pasivní i aktivní rozsah pohybu, přičemž aktivní rozsah pohybu se měn jako první,
- plocha stolu na které se vlastní měření provádí, musí mít dostatečně pevný povrch,
- měření by měl provádět vždy stejný pracovník, standardním postupem, stejným goniometrem a pokud možno i ve stejnou denní dobu
e. Kontra indikace míření rozsahu pohyblivosti kloubní
Měření pasivního i aktivního rozsahu pohyblivosti kloubní je kontraindikováno ;
- v oblastech, které jsou postiženy dislokací nebo frakturou,
- v oblastech, které jsou bezprostředně po chirurgických zákrocích na svalech, šlachách, vazech nebo pouzdrech kloubních
V následujících případech není míření rozsahu pohyblivosti kloubní přísně kontraindikováno, ale vyšetřující musí přistupovat jak k míření pasivní lak i aktivní pohyblivosti s maximální opatrností :
- v případe zánětlivých procesů v kloubu nebo v jeho okolí,
- u pacientů, kterým byla aplikovaná analgetika nebo myorelaxancia,
- v oblastech s pokročilou osleoporosou,
- v případě myositis ossificans,
- v oblastech s výraznou hypermobilitou,
- u ankyloz kloubních (susp.),
- u jedinců s hemofílií,
- v oblastech, kde jsou přítomny hematomy,
- po úrazech měkkých tkání,
- v případech bolestivých stavů, u kterých může vlivem vyšetřovací techniky dojít ke zvýšení bolestivosti.
Metoda SFTR__._._
V roce 1936 položili Ca ve a Rohcils základy standardní vyšetřovací metodě rozsahu pohyblivosti kloubní, která byla popsána jako "NEUTKAL - NDLL -METHODE". Na jejím základě vypracoval Kus se a Gerhard metodu SFTR, kterou publikovali poprvé v roce 1964. Jedná se o metodu a způsob záznamu vyšetřeni rozsahu pohyblivosti kloubní.
Metoda vychází z obecně přijatého nulového postavení ve všech kloubech, (stoj spojný, chodidla paralelně, dolní koněetiny napjaté, horní končetiny připažené, dlaně směřují vpřed, hiava vzpřímená).
Měření rozsahu pohyblivosti v jednotlivých kloubech se děje ve čtyřech rovinách, nebo v rovinách, které s nimi jdou paralelně. Jsou to rovina sagitální, frontální, transverzální a rovina rotací.
V rovině sagitální měříme rozsah pohybů ve smyslu flexe a extenze, ve frontální rovině měříme abdukci a addukci nebo radiální a ulnární dukcí, v transverzální rovině měříme horizontální addukci a extenzi v abdukci v kloubu ra-menním, eventuelně, pokud je nutné takto vyšetřovat, i addukci a abdukci v kyčelním kloubu, který je flektován v 90c. V rovině rotací měříme vnitřní a zevní rotaci, supinaci, pronaci nebo inverzi a everzi.
Záznam měření je maximálně zjednodušený, má minimální požadavky na slovní popis, jc srovnatelný se záznamy různých pracovišť, která používají metodu SFTR. Díky jednoduchosti záznamu je SFTR metoda velmi vhodná pro computerové zpracování. Hodnoty, získané měřením rozsahu pohyblivosti kloubní se zaznamenávají třemi čísly vedle symbolu, který udává rovinu, ve které byl pohyb vyšetřován. Extenze a pohyby, které směřují od těla se zapisují nejdříve. Flexe a pohyby, které jdou směrem k tělu se zaznamenávají jako druhé. Střední číslo je obvykle nula. Úklony hlavy nebo pohyby trupu, které směřují vlevo se zaznamenávají jako první, pohyby doprava se zaznamenávají jako druhé.
Prostřední číselný údaj, a to je u zdravého kloubu vždy nula, znamená výchozí polohu. Od tohoto čísla vlevo se vždy zapisuje extenze, dorzální flexe, ab-dukce, radiální dukec, zevní rotace, s upi nace, e verse a extenze v abdukci v ra-menním kloubu. Na druhém místě, to je vpravo od čísla, které udává výchozí polohu ve vyšetřovaném kloubu sc zapisují flexe, volární (plantární) flexe, ulnární dukce, addukce, pronace, inverse a horizontální addukec v kloubu ra-menním.
Pro větší názornost uvádíme několik zápisů měření i se slovním popisem.
-20-
-21 -
Kyčelní kloub :       S 15  0- 120 F45-0- 15 Rso 45 - 0 - 40
Slovní popis:
Extenze v kyčelním kloubu je 15°, flexe I20p, abdukce ze základního postavení je 45°, addukce 15°, zevní rotace v základním postavení kyčelního kloubu je 45* a vnitřní rotace 40°.
Pozn.: pokud bychom vyšetřovali rotaci v kyčelním kloubu v 90° flexi, zněl by záznam při vyšetřeném rozsahu 45° vnitřní a 45" zevní rotace takto: Rs9o 45-0-45
Kloub hlezenní: S 20 - 0 - 30
Slovní popis:
Dorzální flexe v kloubu hlezenním je 20ŕa plantární flexe je 30°. Kloub kolenní: S 0 - O - 125 Slovní popis:
Flexe v kloubu kolenním je 125°. Kloub ramenní:      S 30 - 0 - 90
T 30 - 0 - 100
Rf90 90-0-90
Slovní popis:
Extenze v ramenním kloubu je 30°. flexe 90°, extenze v abdukci 30ů, horizontální addukce 100°, zevní i vnitřní rotace 90D(mčřcno při 90Ľabdukci v kloubu ramenním).
Kloub loketní:       S 0 - 0 - 140
S 10-0- 150
Slovní popis :
První záznam udává rozsah flexe v loketním kloubu 140°. Druhý záznam -flexe v loketním kloubu je 150", hyperextenze je 10°.
Kolenní kloub: SO - 20-115
Slovní popis:
Kloub kolenní je vc flexčním postavení 30°. Z tohoto postavení lze dosáhnout flexe 115°.
Kloub loketní : S 0 - 70 - 70 Slovni popis:
V kloubu loketním není možný pohyb, kloub je v 70°flexČním postavení. Hrudní a bederní páteř:     S 30 - 0 - 85
F 30 - 0 - 30
R 40 - 0 - 35
Slovní popis:
Rozsah pohyblivosti hrudní a bederní, páteře ve smyslu flexe je 85°, extenze 30°, laterární flexe je vpravo i vlevo 30°, rotace vlevo je 40°a rotace vpravo 35°.
Metoda SFTR umožňuje velmi jednodusše zaznamenávat i sílu svalovou, a to přímo do záznamu vyšetření rozsahu pohyblivosti kloubní. K ohodnocení síly svalové se používá šesti stupňová škála, shodná jako při vyšetření síly svalové pomocí svalového testu.
Pro snadnější pochopení uvádíme několik příkladů a jejich slovní popis.
Kolenní kloub dx
Slovní popis
SO-O
125
Rozsah pohyblivosti kloubní v kloubu kolenním je flexe 125°. Síla svalová flexorů kolenního kloubu odpovídá 5 stupňům podle svalového testu, exten-zorová skupina kolenního kloubu má sníženou sílu svalovou na 3 stupně svalového testu.
22-
23
Kyčelní kloub dx :   S 15 Z--> 0 ^~>125
4 4
Slovní popis :
Rozsah pohyblivostí kloubní v kloubu kyčelním je 15D extenze a 125* flexe. Svalová síla flcxorů kyčelního kloubu odpovídá 5 stupni a síla extenzorů v kyčelním kloubu odpovídá 4 stupni podle svalového testu.
ČÁST SPECIÁLNÍ__
Horní končetina___
KLOUB RAMENNÍ a komplex pletence pažního (art. glcnohumeralis, art.
scapulothoracalis, art. sternoclavicularis, art. acromioc-lavicularis)
- je kloub kulovitý, ve kterém spolu artikulují lopatka a kost pažní. Hlavice kloubní je tvořena hlavicí kosti pažní, jamka je na zevním horním úhlu lopatky. V kloubu ramenním je možné vykonávat všech šest základních druhů pohybů v kloubu.
Flexe
- je pohyb, který je vykonáván v sagitální rovině, okolo příčné osy. Rozsah pohybu (fyziologický) je udáván z nulového postavení do 180°, ovíem tohoto rozsahu je možné dosáhnout pouze vykonáním kombinovaného pohybu v kloubu ramenním a v pletenci pažním. Flexi v kloubu glenohumerálním je možné provést provést přibližně do 120°, zbývajících 60° je dosaženo díky abdukci a laterální rotaci lopatky, což umožňuje větší anteriomí sklon jamky kloubní a téměř plné vertikální postaveni numeru. Pohyb lopatky je v počátku pohybu variabilní, ale od 60" flexe nastupuje relativní konstantní souhra mezi pohybem humeru a lopatky (Inman : mezi 30 a I70D flexe, glenohumerální kloub zajíSťuje 10D a lopatka rotuje 5" na každých 15° pohybu).
1, Variační šíře rozsahu pohybu 160- 180Ů
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, dolní končetiny podloženy pod koleny tak, aby byla vyhlazena bederní lordoza. Horní končetiny podél těla, vyšetřovaná horní končetina spočívá ulnární hranou ruky na podložce (dlaň směruje k tělu). Pevné rameno je přiloženo rovnoběžně s podélnou osou trupu, pohyblivé rameno jde středem humeru, paralelně s jeho podélnou osou (obr. 12).
-24-
-25-
3, Fixace
a. při měření rozsahu pohybu pouze v kloubu glenohumerálním Fixuje vyšetřující klavikulu a lopatku z kraniáJní strany
b. při vyšetřování rozsahu pohybu v celém komplexu pletence pažního je nutné fixovat i hrudník a tím zamezit případné extenzi páteře.
4. Přild/.cní goniometru
Osa goniometru se kryje s osou pohybu, tzn. střed goniometru se přikládá z lalerální strany na slřed hlavice humeru, to je přibližně 2,5 cm pod aeromi-on f ve směru podélné osy humem).
5, Chyby a upozornění
a. zapomíná se na podložení dolních končetin,
b. nedodržuje se standardní výchozí poloha horních končetin, povoluje se výchozí poloha s dlaní na podložce,
c. osa goniometru se nepřikládá na osu pohybu v kloub a ramennJm,
d. neprovádí se dostaíečná fixace skapu ly a klavikuly a ti m se povotuje eleva-ce pletence pažního,
e. povoluje se extenze páteře, a to hlavně při vyšetřování vsedu.
Poznámka:
Je možné vyšetřovat i vsedu, zde je však nutné vyloučit dokonalou fixací provedení pohybu v páteři. Přiložení goniometru i fixace jsou shodné jako při vyšetření vlehu.
Extenze
- je pohyb, který je vykonáván v sagitální rovině, okolo přičné osy. Fyziologický rozsah pohybu v glenohumerálním kloubu je limitován napětím lig. co-racohumerale a přední Částí pouzdra kloubního, pohyb v celém komplexu pletence pažního je limitován napětím c km ku lamie h vláken ni. pectoralis major a m, serratus anterior. Pokud je pohyb vykonáván s flektovaným kloubem loketním, může být rozsah pohybu větší, díky uvolnění m. biceps brachii.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 30-60°
2. Výchozí poloha
Leh na břiše, nohy mimo vyšetřovací stůl. Hlava na straně, tvář je odvrácena od strany vyšetřované horní končetiny podél těla, vyšetřovaná homí končetina spočívá radiální hranou ruky na podložce (dlaň směřuje k tělu).
3. Fixace
a, při vyšetřování rozsahu pohybu pouze v kloubu glenohumerálním fixuje vyšetřující klavikulu a scapulu z kraniáJní strany,
b. při vyšetřování rozsahu pohybu v celém komplexu pletence pažního je nutné fixovat i hrudník a tím zabránit případné flexi pateré.
4. Přiložení goniometru
Osa goniometru se kryje s osou pohybu v kloubu ramennim, tzn. střed goniometru se přikládá z laterámí strany na střed hlavice humeru, to je přibližně 2,5 cm pod acromion (ve směru podélné osy humem). Pevné rameno je přiloženo rovnoběžně s podélnou osou trupu, pohyblivé rameno jde středem humeru (obr. 13).
-26-
-27-
4. Chyby a upozorní ní
a. nedodržuje se výchozí poloha horních končetin, dovoluje se otočení dlaně vzad,
b. osa goniometru se nepřikládá na osu pohybu v kloubu,
c. neprovádí se dostatečná fixace scapuly a klavikulý, přehlíží se elevace scapuly a protrakcc ramene,
d. při vyšetřování vsedu se povoluje flexe páteře. Poznámka:
1. Je možné vyšetřovat i vsedu, zde je však nutné zajistit dokonalou stabilizaci páteře.
2. Je s výhodou vyšetřovat s lehce flekovaným kloubem loketním, protože dlouhá hlava bicepsu brachii může při plné extendovaném loketním kloubu omezovat rozsah extenze v kloubu ramennim.
glenohumerálním je limitován napětím střední a horní části lig. glenohumera-le, horní Části pouzdra kloubního, napětím m. latissimus dorsi a m. pectoralis major, pohyb v celém komplexu pletencc pažního je limitován napětím m. rhomboidcus major a minor, střední a dolní Časti m. trapesius.
1. Variační ítře rozsahu pohybu 90- 180=
2. Výchozí poloha
a. leh na zádech, dolní končetiny podloženy pod koleny, tak aby byla vyhlazena bederní lordoza, horní končetiny podél těla, vyšetřovaná horní končetina spočívá ulnární hranou ruky na podložce (dlaň směřuje k tělu),
b. vzpřímený sed, chodidla se celou plochou opírají o podložku, horní končetiny podél těla, vyšetřovaná horní končetina je flektována v 90° v kloubu loketním, dlaň je otočena k tílu.
3. Fixace
a. při vyšetřování rozsahu pohybu pouze v kloubu glenohumerálním fixuje vyšetřující clavikulu a scapulu i kraniální strany,
b. při vyšetřování rozsahu pohybu v celém komplexu pletence pažního je nutné stabilizovat i hrudník tak, aby se zabránilo provedení laterální flexe páteře (platí to zvi, při vyšetření vsedu).
4. Přiložení goniometru
a. vyšetření vlehu : osa goniometru se přikládá na pomyslnou osu pohybu v glenohumerálním kloubu, to je přibližně 1,3 cm pod proc. coracoideus na ventrální straně kloubu. Pevné rameno jde rovnoběžně se sternem (s podélnou osou trupu), pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou humeru (obr, 14).
Abdukce
- je pohyb ve frontálni rovině, vykonávaný okolo osy sagitální. Rozsah pohybu se udává z nulového postavení do 180°, Dosažení tohoto rozsahu pohybu je možné stejně jako u flexe pouze kombinovaným pohybem v kloubu glenohumerálním a v celém pletenci pažním. Fyziologický rozsah pohybu v kloubu
-28-
-29-
b. vyšetření vsedu ; střed goniometru se přikládá na acromion z dorzální strany kloubu ramenního. Pevné rameno jde podél trupu, rovnoběžně s páteří, pohyblivé rameno jde středem humeru paralelně s jeho podélnou osou (obr. 15).
5, Chyby a upozornění
a. střed goniometru se nepřikládá na osu pohybu v kloubu,
b. povoluje se elcvace pletence pažního během vyšetření,
c. vyšetření není prováděno jako "čistá" abdukce, ale jako kombinace s flexí nebo extenzí v kloubu ramenním,
d. při vyšetření vsedu se povoluje úklon trupu na stranu nevyšetřovanou,
e. u jedinců, s ankylozou v kloubu ramennimje často jako abdukce v kloubu ramenním hodnocen pouze posun lopatky po hrudníku (zvláště to platí u jedinců obézních).
Horizontální addukce
-jepohyb v transverzální rovině, prováděný okolo podélné osy.
1. Variační Šíře rozsahu pohybu 120°-130"
2. Výchozí poloha
a. leh na zadech, dolní končetiny podloženy pod koleny tak, aby byla vyhlazena bederní lordoza, nevyšetřovaná horní končetina podél těla, vyšetřovaná horní končetina v 90° abdukci v kloubu ramenním, 90° flexi v kloubu loketním, předloktí v pronaci,
b. vzpřímený sed, chodidla se celou plochou opírají o podložku, nevyšetřovaná horni končetina volně podél těla, vyšetřovaná horní končetina v 90° abdukci v kloubu ramenním, 90° flexi v kloubu loketním, předloktí v pronaci (dlaň je otočená k zemi).
3. Fixace
Vyšetřující fixuje clavikulu a scapulu z kraniální strany, při vyšetřování vsedu navíc stabilizuje trup.
4. Přiloženi goniometru
Střed goniometru se přikládá na osu pohybu v ramenním kloubu, z kraniální strany, to je na vrchol acromionu. Pevné rameno goniometru je kolmé k trupu, pohyblivé rameno jde středem humeru, paralelně s jeho podélnou osou (obr. 16, 17).
-30-
-31 -
5, Chyby a upozornení
a. nedodržuje se výchozí poloha vyšetrované horní končetiny,
b během vyšetření se nezachovává 90" abdukce v kloubu ramen ním,
c. při vyšetřování vsedu se nedostatečně stabilizuje trup a povoluje se jeho rotace.
Extenze v abdukci (horizontální abdukec)
- je pohyb, prováděný v transverzální rovině, okolo podélné osy. Fyziologický rozsah pohybu je velmi variabilní, mimo jiné je závislý na stupni zkrácení m. pectoralis major.
1. Variační šíře rozsahu pohybu
20° - 30° (= rozsah, který se měří; rozsah celého pohybu je 120°)
2. Výchozí poloha
a. Leh na břiše, nohy mimo vyšetřovací stůl. Hlava na stranč, obličej je odvrácen od strany vyšetřované. Nevyšetřovaná horní končetina podél těla, vyšetřovaná horní končetina v 90° abdukci v kloubu ramenním, 90° flexi v kloubu loketním, předloktí v pronaci.
b. Vzpřímený sed, chodidla se celou plochou opírají o podložku, nevyšetřovaná horní končetina volně podél těla, vySetřovaná horní končetina v 90° addukci v kloubu ramenním, 90° flexi v kloubu loketním, předloktí v pronaci (dlaň je otočená k zemi).
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pletencc pažní z kraniální strany. Při vyšetření vsedu je nutné navíc stabilizovat trup.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na osu pohybu v kloubu ramenním, z kraniální strany, to je vrchol acromíonu. Pevné rameno goniometru je kolmo k trupu, pohyblivé rameno jde středem humeru, paralelně s jeho podélnou osou (obr. 1S, obr. 19).
Zevní rotace
- je pohyb, který je vykonáván v rovině transverzální okolo podélné osy numeru. Fyziologický rozsah pohybu v kloubu glenohumerálním je limitován napětím glenohunierálních ligament, lig. coracohumerale, přední částí pouzdra kloubního, dále m. subscapularis, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a m. teres major. Pohyb v celém komplexu pletence pažního je limitován napětím m. serralus anterior a m. pectoralis minor.
1, Variační Síře rozsahu pohybu 55° - 95°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, dolní končetiny podloženy pod koleny tak, aby byla vyhlazena bederní lordoza. Nevyšetřovaná horní končetina podél těla, vyšetřovaná horní končetina v 90° abdukci v kloubu ramenním, v 90° flexi v kloubu loketním, předloktí ve středním postavení mezi pronací a supinací (dlaň je otočená směrem k dolním končetinám), je kolmo k podložce. Paže vyšetřované horní končetiny je podložena.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje lopatku
4, Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na olecranon ulnae, pevné rameno směřuje kolmo k zemi, pohyblivé rameno je přiloženo na předloktí na spojnici olecranon a processus slyloideus ulnae (obr, 20).
5. Chyby a upozornění
a. nedodržuje se 90° abdukce během celého vyšetření,
b. při vyšetření v sedu dochází často k rotaci trupu na stranu nevyšetřovanou.
-34-
- 35 -
5, Chyby a upozornení
a. nedodržuje se výchozí postavení vyšetřované horní končetiny,
b. během vyšetření se povolují substituční pohyby : extenze v lokti, deprese lopatky a addukce. addukce v ram. kloubu.
Vnitrní rotace
- je pohyb, který je vykonáván v rovině transverzální, okolo podélné osy hu-mem. Fyziologický rozsah pohybu v kloubu glenohumerálním je limitován napětím zadní části pouzdra kloubního, napětím m. teres minor a m. infraspinatus, pohyb v celém komplexu pletence pažního je limitován napětím m, rhomboideus major a minor, střední a dolní částí m. trapesius.
I. Variační šíře rozsahu pohybu
450 .90°
2. Výchozí poloha
-je shodná jako při vyšetření zevní rotace.
3. Fixace
je shodná jako při vyšetření zevní rotace.
4. Přiložení goniomelru
-je shodné jako při vyšetření zevní rotace (obr. 21).
-36-
-37-
5. Chyby a upozornění
a. nedodržuje se výchozí postavení vyšetřované horní končetiny,
b. během vyšetření se povolují substituční pohyby : extenze v kloubu loketním, elevace a abdukce lopatky.
Poznámka:
U některých jedinců nelze provést y0° abdukci v kloubu ramenním. V těchto případech je možné provést vyšetření rozsahu zevní a vnitřní rotace vsedu.
Výchozí poloha : vzpřímeny sed. chodidla jsou opřena celou plochou o podložku. Nevyšetřovaná horní končetina volně podél třla, vyšetřovaná horní končetina je lehce abdukovaná v kloubu ramenním (přibližně 15°), fleklována v 90°v kloubu loketním, předloktí je ve středním postavení mezi supinací a pronací (dlaň směřuje k tělu, palec směřuje vzhůru).
Fixace : lopatky.
Přiložení goniometru : střed goniometru se přikládá na Olekranon, pevné rameno zůstává ve výchozí poloze, kolmé k trupu. Pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou ulny (obr. 22).
KLOUB LOKETNÍ (art. cubiti)
- je kloub složený, kde spolu artikulují humerus, ulna a rádius. Kloub mezi kostí pažní a loketní je kloub kladkový, kloub mezi kostí pažní a vřetenní je kloub kulovitý a kloub mezi horními konci předlokctních kosti je kloub čepo-
vy.
Flexe
-je pohyb v rovině sagitální, vykonávaný kolem příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován dotykem svalstva předloktí a paže, dále je ovlivněn napětím zadní části pouzdra kloubního a napětím m. triceps brachii.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 145° - 150°
2. Výchozí poloha
Leh na zadech, dolní končetiny podloženy pod koleny. Horní končetiny podél téla, vyšetřovaná horní končetina v nulovém postavení v kloubu loketním, předloktí je v supinaci (dlaň otočená směrem vzhůru).
3. Fixace
Vyšetřující fixuje humerus, dle potřeby i kloub ramenní.
4. Přiložení goniometru
Osa goniometru se přikládá do osy kloubu loketního, tzn. střed goniometru se přikládá na laterální epikondyl humeru. Pevné rameno jde paralelně s podélnou osou humeru, leží na spojnici laterálni epikondyl humeru a ac-romion. Pohyblivé rameno je přiloženo paralelně s podélnou osou radia, směřuje k processus styloideus radii (obr. 23).
5. Chyby
Při vyš elfe ni se nevychází i nulového postavení v kloubu loketním, ale z hyperextendováného kloubu.
Extenze (hyperextenzej
- je pohyb v rovině sagitální, vykonávaný kolem příčné osy. Fyziologicky rozsah je limitován kontaktem olecranon ulnae a fossa olecrani numeru. V ně-kterých případech je limitujícím faktorem i napětí přední Části pouzdra kloubního, kolaterálmch iigament a dále napětím m, biceps brachii.
1. Variační ííře pohybu 0' ■ 10'
2. Výchozí poloha
- je shodná jako pří vyšetřeni flexe v kloubu loketním,
3. Fixace
-je shodná jako pří vy Setření flexe.
4. Přiložení goniometru
-je shodné jako při vyšetření flexe (obr. 24).
Poznámka :
Flexi i extenzi v kloubu loketním jc možné vyšetřovat i vsedu. Je však nutné dbát na vyloučení substitučních pohybů v kloubu ramenním. Přiložení goniometru je shodné jako při vyšetření vlehu.
-40-
-41 -
PŘEDLOKTÍ (articulatio radioulnaris) Kloub radioulnární
- artikulují zde rádius a ulna, a to jako radioulnární kloub distálni a proximál-ní. Osa pohybu probíhá od hlavice radia distálně k proc. styl. ulny. Pohyb okolo této osy je uskutečňován rotací radia. Supinace a pronace jsou rotační pohyby předloktí, které jsou vykonávány v rovině transverzální, okolo podélné osy (za předpokladu, že výchozí polohou je základní anatomické postave-ní),
Pronace
- fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem mezi ulnou a radiem, dále napětím v dorzálním radioulnárním ligamentu dolního kloubu radioul-nárního, napětím membrána interossea, a napětím m. biceps brachíí
1, Variační Síře rozsahu pohybu 80Ď - 90°
2. Výchozí poloha
Vzpřímený sed, chodidla se celou plochou opírají o podložku, nevyšetřovaná horní končetina volně podél těla. Vyšetřovaná horní končetina je v nulovém postavení v kloubu ramenním, je addukovaná tak, že se paže dotýká laterální plochy trupu. Kloub loketní je v 90° flexi, předloktí mezi šupinatí a pronací, zápěstí Ĺ klouby prstů ruky jsou v nulovém postaveni.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje dislální třetinu numeru
4, Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na vrchol III, prstu, pevné rameno smiřuje kolmo k zemi [je v rovině rovnoběžné s humerem), pohyblivé rameno jde rovnoběžně s rovinou I. - V. prstu ruky (obr. 25).
-42-
b. povoluje sc flexe zápěstí a dukce zápěstí
c. povoluje se abdukce a vnitřní rotace v kloubu ramenním,
d. povoluje se úklon trupu na stranu nevyšetřované horní končetiny.
Supinace
-fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím palmárního radioulnárního hgmenta dolního radioulnárního kloubu, membrána interossea, dále m. prona-l0r teres a m. pronalor quadratus.
QKr*(1
■tg;
-43-
1. Variační Šíře rozsahu pohybu
80° - 9a*
2. Výchoz í poloha
Vzpřímený sed, chodidla se celou plochou opírají o podložku, nevyšetřovaná horní končetina volně poděl těla. Vyšetřovaná horní končetina je v nulovém postavení v kloubu ramen ním, je addukovaná tak, že se paže dotýká laterární plochy trupu. Kloub loketní je v W flexi, předloktí je ve středním postavení mezi supinací a pronací. zápěstí i klouby prstů ruky jsou v nulovém postavení (ohr. 26).
3. Fixace
- shodná jako při vy Setře ní pronace,
4. přiložení goniometru
- shodné, jako při vyšetření pronace.
5. Chyby
- shodné, jako při vyšetřené pronace. Poznámka:
1.
Je výhodné při vyšetření dál vyšetřovanému do ruky tužku. Goniometr polom přikládáme středem na hlavičku III. melacarpu, pevné rameno směřuje kolmo k zemí. pohyblivé rameno je rovnoběžné s tužkou.
2,
Pro velkou obtížnost udržení správné polohy goniometru po celou dobu vyšetření, se v praxi používají speciální uhlomery, které jsou připevněny na kolmou stěnu.
.. 44
-45-
ZÁPĚSTÍ {articulatio radiacarpea, articulatitmes intercarneae et carpomelacarpeac)
Flexe (palmární flexe)
- je pohyb, který je vykonáván v rovině sagitální, kolem příčné osy (za předpokladu, že výchozí postavení je základní nulová poloha). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím dorzálnícli radiokarpálních ligamenl a dor-zální částí pouzdra kloubního,
1. Variační šíře rozsahu pohybu 80° ■ 85°
2. Výchozí poloha
. Sed, v kloubu ramenním je 90ů abdukce, v kloubu loketním 90e flexe, předloktí jc v pronaci položeno celou plochou na vyšetřovacím stole. Ruka je mimo podložku, prsty jsou uvolněny.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje předloktí, nad zápěstím nad proč. styloidei ulnae et radii.
4. Přiložení goniometru
Goniometr přikládáme z laterální strany na zápěstí, střed goniometru se přikládá na os triguetrum. Pevné rameno jde paralelně s podélnou osou ul-nv, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou V. metacarpu (obr, 27).
5. Chyby
Povoluje se supinace nebo pronace předloktí. Extenze (dorzální flexe)
- je pohyb, který je vykonáván v rovině sagitální, kolem příčné osy (za předpokladu, že výchozí postavení j c základní anatomická poloha). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím palmárního radiokarpálního ligamenta a palmami částí pouzdra kloubního, dále kontaktem mezi radiem a karpálními kostmi.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 70° - 85°
2. Výchozí poloha
- je shodná jako při vyšetření flexe. Je nutné dbát na dokonalé uvolněni prstů ruky, aby nedošlo k omezení rozsahu pohybu na vrub napnutých hlubokých a povrchových flexorů prstů při extendovaných prstech.
3. Fixace
-je shodná, jako při vyšetření flexe v zápěstí.
4. Přiložení goniometru
-je shodné jako při vyšetření flexe v zápěstí (obr. 28).
-46-
-47
Radiálni dukce (ahdukce)
- je pohyb, klcrý je vykonáván v rovině frontálni kolem osy sagitální (za předpokladu, že vých. pol. je zákl. nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem mezi processus styloideus radii a os scaphoi-deum, dále napětím kolaterálního ulnárního ligamenta, ulnokarpálního liga-menta a ulnáiní části pouzdra kloubního.
1. Variační šíře rozsahu pohybu I5D -20c
2. Výchozí poloha
Sed, 90° abdukce v kloubu ramen ním, 90° flexe v kloubu loketním, předloktí v pronaci, zápěstí v nulovém postavení, prsty jsou uvolněny. Celá vyšetřovaná horní končetina spočívá na vyšetřovacím stole (při akt. vyš., při vyš. pas. pohybuje ruka mimo vyš. stůl).
3. Fixace
Vyšetřující fixuje předloktí v jeho dolní třetině nad proc. styloidei ulnae et radii.
4. Priložení goniometru
Osa goniometru se přikládá z dorzalní strany zápěstí nad os capitatum. Pevné rameno jde středem předloktí, pohyblivé rameno jde paralelné s podélnou osou třetího metacarpu (obr. 29).
5. Chyby
a. povoluje se pro nace nebo sup i nace předloktí,
b. povoluje se llexe v kl. loketním nad 90° .
TJInáriií dukee (addukce)
- je pohyb, který je vykonáván v rovině frontální, kolem sagitální osy (za předpokladu, že vých. pol. je základní nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím radiál, colutcral. lig. a radiální Části pouzdra kloubního.
]. Variační šíře rozsahu pohybu
30r' - 35=
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometru i chyby jsou shodné jako při vyšetření radiální dukte v zápěstí, (obr. 30).
-48-
-49-
METAKARPOFALANGOVĚ KLOUBY PRSTÚ (articulationes
metař arpophalangeae)
- jsou kulovité klouby mezi hlavicemi metakarpů a bázemi proximálmch článků prstů.
Flexe
- je pohyb v rovinč sagitální, okolo příčné osy (za předpokladu, že výchozí polohou je zákl. nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem mezi proximální falangou a metakarpem ze strany palmami, napětím dorzální části pouzdra kloubního a ligg. colaterale.
1. Variační Síře rozsahu pohybu 90°
2. Výchozí poloha
Sed, vyšetřovaná horní končetina je lehce flektována v kloubu loketním, předloktí spočívá v pronaci na podložce, zápěstí i klouby prstů jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje metacarp-
4. Přiložení goniomelru (prstového)
Střed goniomelru se přikládá z dorzální strany na metacarpofalangový kloub, jehož rozsah pohybu je vyšetřován. Pevné rameno goniomelru jde paralelně s podélnou osou metacarpu, pohyblivé rameno jde paralelně s osou proximálního Článku vyšetřovaného prstu (obr. 31).
5. Chyby
a. povoluje se extenze nevyšetřovaných prstů.
b. nefixuje se dostatečně metacarp.
Extenze
-je pohyb v rovině sagitální, prováděný okolo příčné osy (za předpokladu, že výchozí polohou je zákl. nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím palmami části pouzdra kloubního.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 10° - 45°
2. Výchozí poloha
Sed, vyšetřovaná horní končetina je lehce flektovaná v kloubu loketním, předloktí ve středním postaveni mezi pronaci a supinací, zápěsti i klouby prstů jsou v nulovém postavení. Ruka i předloktí spočívají na vyšetřovacím stole.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje karpus i metacarpus.
- 50-
-51 -
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá z volámí plochy na metacarpofalangový kloub, jehož rozsah pohybu je vyšetřován. Pevné rameno goniometru jde paralelně 5 jsodélnou osou mctaearpu, pohyblivé rameno jde paralelné s osou proximálního článku vyšetřovaného prstu (obr. 32).
5. Chyby
a. povolují se substituční pohyby v zápěstí, h. nedostatečné se fixuje metacarpus.
Abdukce
- je pohyb vykonávaný v rovině frontální, okolo sagílální osy (za předpokladu, že výchozí polohou je zákl. nulové postaveni). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím kolaterálních ligament metakarpofalangových kloubů, napětím fascie mezi prsty a napětím mm. interossci palmares.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 20° - 45*
2, Výchozí poloha
Sed nebo leh, vyšetřovaná horní končetina je lehce f] e kto van á v kloubu lo-
ketním, předloktí je v pro naci, ruka spočívá dianí na vyšetřovacím stole, zápěstí i klouby prstu jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje karpus i meiakarpus.
4, Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z dorzalní strany na metakarpofalangový kloub, jehož rozsah pohybu je vyšetřován. Pevné rameno goniometru jde paralelně s podélnou osou mctaearpu, pohyblivé rameno jde paralelně s osou proxiináiního článku vyšetřovaného pistu (obr. 33},
5. Chyby
Nedodržuje se nulové postavení v kloubech prstů a v zápěstí po celou dobu vyšetření,
Addukce
- je pohyb vykonávaný v rovině frontální, okolo osy sagitální (za předpokladu, že výchozí polohou je zákl. nulové postavení).
1. Variační'šíře rozsahu pohybu
20a - 45°
-52-
-53-
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniomelru i chyby jsou shodné jako při vyšetření abdukee v metakarpofalangových kloubech prstů. (obr. 34).
PROXIMÁLNÍ MEZIČLÁNKOVÉ KLOUBY PRSTÚ (articulationes interp-
halagea digiti prox.)
-rpi
-jsou klouby kladkovité, hlavice je na disiálních koncích příslušných článků, jamka je na prox. konci článku následujícího.
i
Flexe
- je pohyb v rovině sagitální, okolo příčné osy (za předpokladu, že výchozí polohou jc zákl. nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybuje limitován kontaktem středního falangu a prox, falangu z palmami strany. V některých případech může být rozsah pohybu limitován kontaktem měkkých tkání středního a proximálního Mangu z palmární strany, dále může být limit, faktorem i napětí dorzální části pouzdra kloubního a kollat. ligament.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 90° - 100°
2. Výchozí poloha
Vleže na zádech nebo vsedě, kloub loketní je v lehké flexi, předlokli je položeno na vyšetřovacím stole v pronaci, zápästí a klouby prstů jsou v nulovém postavení, ruka je mimo vyšetřovací stůl.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje proximální Článek vyšetřovaného prstu, dále nxuje zápěstí a MP klouby ve výchozím nulovém postavení.
4. Přiložení goniomelru (prstového)
Střed goniometru se přikládá z doräální strany na IPt kloub, jehož rozsah pohybuje vyšetřován. Pevné rameno goniometru jde paralelně s podélnou osou proximálního článku prstu, pohyblivé rameno jde paralelné s podélnou osou středního článku vyšetřovaného prstu (obr. 35).
5. Chyby
a. zapomíná se na fixaci proximälniho článku prstu,
b. nezachovává se nulové postavení v zápěstí během vyšetření.
Extenze
- je pouze pasivní pohyb v rovině sagitální, vykonávaný kolem příčné osy (za předpokladu, že vých. postavení je zákl. nulová poloha). Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím palmami Části pouzdra kloubního a ligament na palmárn í straně kloubu.
I. Variační Síře rozsahu pohybu
0° ■ 5°
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometru i chyby jsou shodné, jako při vyšetření flexe v IP 1 kloubech.
DISTÁLNÍ MEZIČLÁNKOVÉ KLOUBY PRSTÚ (articuladones intcrpha-
langea digiti dist., IP2)
. jsou klouby ktadkovité, ve kterých jsou možně pohyby v rovině sagitální. Flexe
- je pohyb vykonávaný kolem osy příčné. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím dorzálni části pouzdra kloubního a kolat. ligament.
1. Variační Šíře rozsahu pohybu 90°
2. Výchozí poloha
Sed nebo !eh na zádech, kloub loketní je v lehké flexi, předloktí je položeno na vyšetřovacím stole v pronaci, zápěstí a klouby prstů jsou v nulovém postavení, ruka je mimo vyšetřovací stůl.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje střední článek vyšetřovaného prstu, dále fixuje zápěstí a MP klouby ve výchozím nulovém postavení.
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá z dorzáJiií strany na IP2 kloub, jehož rozsah pohybu je měřen. Pevné rameno goniometru jde paralelně s podélnou osou středního článku prstu, pohyblivé rameno jde paralelné s podélnou osou distálního článku vyšetřovaného prstu (obr. 36).
-56-
^7 ■
5. Chyby
a. zapomíná se na fixaci středního článku prstu,
b. nezachovává se nulové postavení v zápěstí a v nevyšetřovaných kloubech ruky během vyšetření.
Extenze
- je pohvb v rovině sagitální okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím palmami části pouzdra kloubního a palmárních ligament.
1. Variační Síře rozsahu pohybu
0° - 10D
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometru i chyby jsou shodné, jako pří vyšetření flexe v IP2 kloubech,
KARPOMETAKARPOVÝ KLOUB PALCE RUKY (artlculatio carpometa-
carpea pollícis)
- je kloub sedlový, ve kterém artikulují os trapesium a haze palcového meta-karpu
Flexe
- je pohyb v rovině frontální, vykonávaný okolo osy sagitální (za předpokladu, že vycházíme ze zákl. nulového postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován dotykem svalstva tcnaru a palmární části ruky, dále napětím dor-zální Části pouzdra kloubního a napětím m. extenzor pollícis brevis a m. ab-ductor pollicis brevis.
1. Variační Síře rozsahu pohybu 15°-45°
2. Výchozí poloha
Sed nebo leh na zádech, loketní kloub je v lehké flexi, předloktí ve středním postavení mezi supiriací a pronací, ruka v prodloužení předloktí spočívá ulnární hranou na podložce, klouby všech prstů ruky, včetně palce, jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje zápěstí
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z palmární strany na karpometakarpový kloub palec Pevné rameno jde paralelné s podélnou osou radia, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou palcového metakarpu (obr. 37).
■ 58-
-59-
5. Chyby
Povoluje se pohyb v zápěstí během vyšetření. Extenze
-je pohyb ve frontální rovině, okolo sagitální osy (za předpokladu, že výchozí polohou je základní anatomické postavení). Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím přední části pouzdra kloubního, m. flexor pollicis brevis, m. opponens pollicis a I. interosseálním svalem dorzálním.
1. Variační šíře rozsahu pohybu
O8 - 20ů
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometm i chyby jsou shodné jako při vyšetření flexe v karpometakaroálním kloubu palce (obr. 38).
Abdukce
- je pohyb v rovině sagitální okolo příčné osy (za předpokladu, že výchozí poloha je zákl. nulové postaveni). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím fascie a kůže mezi palcem a ukazovákem, napitím m. adductor pollicis a prvním interosseálním svalem dorzálním.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 50° - 80°
2. Výchozí poloha
Sed nebo leh na zádech, loketní kloub je v lehké flexi, předloktí ve středním postavení mezi s upi nací a pronací. ruka v prodloužení předloktí spočívá ulnární branou na podložce. Klouby všech prstů ruky, včetně palce, jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje zápěstí a druhý metakarp.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometm se přikládá z dorzální strany v místě spojení bazí prvního a druhého metakarpu. Pevně rameno jde paralelně s podélnou osou druhého metakarpu na Literární straně, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou prvního metakarpu na laterární stranč (obr. 39).
Poznámka : při výše popsané výchozí poloze začínáme měřit od 15a - 20* nit goniomelru
5. Chyhy
Nezachovává se nulově postavení v nevyšetřovaných kloubech během celého vyšetření.
Addukce
-je pohyb v rovine sagitální. okolo příčné osy (za předpokladu, že výchozím postavením je základní nulová poloha).
1. Variační Síře rozsahu pohybu
40° - 50°
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniomelru i chyby jsou shodné jako při vyšetřování abdukce v karpomeiakarpálním kloubu patce (obr. 40).
Jedná se o kombinovaný pohyb flexe, abdukce a lehké flexe v MP kloubu a rotace.
V praxi nepoužíváme k vyšetření rozsahu pohybu goniomelru, ale rozsah pohybu hodnotíme mířením vzdálenosti mezi špičkou palce a špičkou pátého prstu (obr. 41).
Výchozí poloha
Sed nebo leh na zádech, předloktí je položeno na vyšetřovacím stole v supi-naei, ruka v prodloužení předloktí, zápěstí i prsty jsou v nulovém postavení.
Fixace
Vyšetřující fixuje zápěstí.
Opozice
- je kombinovaný pohyb flexe, abdukce a vnitřní rotace. Fyziologický rozsah pohybu jc lirniiován dotykem svalstva tenaru a dlaně, dále napětím pouzdra kloubního, napětím m. extensor pollicis brevis, lig. metacarpeum transversum pro fu n dum.
62-
63
METAKARPOFAL ANGO VÝ KLOUB PALCE (arliculatlo mctacarpopha-
langea poIMcis)
- je sedlový kloub, ve klérem artikulují dislální korec 1. metakarpu a baze proximálního článku palce.
Flexe
-je pohyb v rovině frontální, okolo osy sagitální (za předpokladu, ze výchozí polohou je základní nulová poloha). Fyziologický rozsah pohybuje limitován kontaktem mezi proximálními falangy a l. metakarpem ze strany palmami, dále můře být rozsah limitován napětím v dorzální části pouzdra kloubního, napětím kolaterálních ligament a m. extensor pollicís brevis.
1. Variační Síře rozsahu pohybu 50° - 80"
2. Výchozí poloha
Sed nebo leh na zádech, předloktí v supinaci, zápěstí a všechny klouby prstů jsou v nulovém postavení. Vyšetřovaná horní končetina spočívá na vyšetřovacím stole.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje první metacarpus ve výchozí poloze.
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá z dorzální strany na MP kloub palce, pevné rameno jde paralelně s podélnou osou palcového metacarpu na dorzální straně, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou proximálního Článku palce na dorzální strane (obr. 42).
5. Chyby
povoluje se flexe a opozice palce v karpometakarpálním kloubu. Extenze
-je pohyb v rovině frontální okolo sagitální osy (za předpokladu, že výchozí polohou je základní nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím palmární části pouzdra kloubního, napětím lig. inlertransversari-um a m. flexor pollicís brevis.
Rozsah pohybu : 0° - 10C
Výchozí poloha, přiložení goniometru, fixace i chyby jsou shodné jako při vyšetření flexe v metakarpolslangovém kloubu patce.
INTEKE-ALANGOVY KLOUB PALCE (articulailo interphalangca pollicis)
- klouh kladkovitý, hlavice je tvořena distálním koncem proximálního článku, jamka je vytvořena na proximálním konci proximálního článku.
Flexe
- je pohyb v rovine frontální, okolo sagitálnf osy (za předpokladu, že výchozí polohou je anatomické postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napitím kolaterálních ligament a dorzální částí pouzdra kloubního. V některých případech může být limitujícím faktorem kontakt mezi distální a proxi-mální falangou z pal marní strany.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 80° - 90°
2. Výchozí poloha
Sed nebo leh na zádech, vyšetřovaná horní končetina spočívá na podložce, předloktí je v supinaci, ruka v prodloužení osy předloktí, prsty jsou uvolnený, klouby palce jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje proximální článek palce.
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá na mezičlánkový kloub palce z dorzální strany, pevné rameno je přiloženo na proximální Článek palce z dorzální strany a pohyblivé rameno je přiloženo na distální článek palce z dorzální strany (obr. 43).
5. Chyby
Neprovádí se dostatečná fixace a povoluje se flexe nebo extenze v meta-karpofalangovém kloubu palce.
Extenze
- je pohyb ve frontální rovině okolo sagitální osy (za předpokladu, ze výchozí polohou je základní nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím kloubního pouzdra na palmami straně a napětím palmarmch li-
gament.
I. Variační šíře rozsahu pohybu 0° - 10°
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometru a chyby jsou shodné jako při vyšetření flexe v mezičlánkovém kloubu palce.
-66-
-67-
Dolní končetina
KLOUB KYČELNÍ (articulalío coxae)
■je kloub kulovitý omezený, ve kterém íirtikuluji acetabulum a hlavice femu-
ru.
Flexe
-je pohyb v rovině sagitální kolem příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem svalstva na přední straně stehna a dolní Části stěny břišní. Flexe v kloubu kyčelním s extendovaným kloubem kolenním je navíc limitována napětím isehiokrurálního svalstva
1. Variační Síře rozsahu pohybu 120° - 135°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, homí končetiny podél těla, nevyšetřovaná dolní končetina je lehce podložena pod kolenem. Vyšetřovaná dolní končetina je v nulovém postavení v kloubu kyčelním i kolenním.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev za hřeben kosti kyčelní.
4. Přiložení goniomelru
Střed goniometru se přikládá z laterální strany na velký trochanter. Pevné rameno jde po laterární straně pánve rovnobežne s podélnou osou trupu a směřuje do axily, pohyblivé rameno je přiloženo n;i laterální straně stehna, na spojnici velký trochanter a laterální epikondyl lernuru {obr, 44).
5. Chyby
a. nedodržuje se správné výchozí postavení pánve, přehlíží se šikmé postavení pánve,
h. neklade se důraz na správnou fixaci pánve během vyšetření, a tím se umožňuje rotace a elevacc pánve,
c. vyšetřovaný provádí flexi v hederní páteři během vyšetřování.
Poznámka ; doporučujeme provádět vyšetření s (lek to váným kolenním kloubem
Extenze
- je pohyb v rovině sagiiální, okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím přední části pouzdra kloubního, výrazně \c limitován napětím lig, iliofemorale, méně pak lig. íschiofemorale a puboíemorale. K limitujícím faktorům přistupuje v některých případech i napětí flexorů kyčelního kloubu, jako jsou m. iliopsoas, m. sartorius, m. tensor fastiae latae, m. gracilis a m. adductor longus,
1. Variační šíře rozsahu pohybu 10° - 30ů
2. Výchozí poloha
Leh na břiše, horní končetiny podél téla, hlava čelem na podložce, dolní končetiny jsou v nulovém postavení v kloubech kyčelních i kolenních, nohy jsou mimo vyšetřovací stůl. Břicho je podloženo lak, aby byla vyrovnána bederní lordoza.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev (je možné fixovat pánev i pomocí popruhu).
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z latcrální strany na velký trochanter. Pevné rameno jde po laterární straně pánve, rovnobežne s podélnou osou trupu a směřuje do axily. Pohyblivé rameno je přiloženo paralelně s podélnou osou femuru, na spojnici velký trochanter a lateralní kondyl (obr. 45),
I
5. Chyby
a. zapomíná se na podložení břicha,
b. nedostatečně se fixuje pánev a povoluje se extenze bederní páteře.
Abdukcc
-je pohyb ve frontální rovině, kolem osy sagitální. Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím přední čásli pouzdra kloubního, napětím lig. pubofe-morale, lig. ischiofcmorale a horní částí lig. iliofermorale. Dále napětím m. adďuctor magnus, m. adductor longus, m. adductor brevis. Napětí m. pectine-us a [ti. gráciiis může být rovněž limitujícím faktorem rozsahu pohybu.
|. Variační Síře rozsahu pohybu
30° - 50°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních i kolenních, horní končetiny podél tíla.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev /.a hřeben kosti kyčelní na straně vyšetřované.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá do osy pohybu, to znamená na přední horní ilickou spinu na straně vyšetřované dolní končetiny. Pevné rameno je na spojnici obou předních horních spin. pohyblivé rameno je přiloženo paralelně s podélnou osou femuru (obr. 46).
-70-
-71 -
5. Chyby
a, dostatečně se ncfixuje pánev, a tím se umožňuje její elevace,
b. povoluje se zevní rotace v kyčelním kloubu.
Addukce
-je pohyb ve frontální rovině kolem sagitální osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím horní části (laterámí) pouzdra kloubního a horní části lig. iliofemorale. Napětí m. gluteus mcdius a minimus, m. tensor fasciae latac může být rovněž limitujícím faktorem rozsahu pohybu,
1. Variační Síře rozsahu pohybu 10° - 30°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, horní končetiny podél těla, nevyšetřovaná dolní končetina v extenzi v kloubu kolenním a v mírné abdukci v kloubu kyčelním. Vyšetřovaná dolní končetina je v nulovém postavení v kloubu kolenním i kyčelním.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev za hřeben kosti kyčelní na straně vyšetřované dolní končetiny.
4. Přiložení goniomctru
Střed goniometru se přikládá do osy pohybu, na přední horní ilickou spinu na straně vyšetřované dolní končetiny. Pevné rameno je na spojnici obou předních il, spin horních, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou femuru na straně ventrální (obr. 47).
72
5. Chyby
a. neklade se dostatečný důraz na fixaci pánve a tím se umožňuje její ele-
b. povoluje se vnitřní rotace v kloubu kyčelním.
c. povoluje se anteverze pánve.
Vnitřní rotace
- je pohyb v transverzální rovině, okolo podélné osy (za předpokladu, že vycházíme ze základní nulové polohy). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím v zadní části pouzdra kloubního a lig. ischiofemorale. Napětí následujících svalů může rovněž limitovat rozsah pohybu : m. piriformis, in, ob-turatonus internus a externus, m. gemelli, tri, quadratus femoris, zadní vlákna m. gluteus medius a m. gluteus maximus.
1. Variační Siře rozsahu pohybu 30° - 45°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, nevyšetřovaná dolní končetina je llektována v kyčelním i kolenním kloubu a chodidlem se opírá o podložku. Vyšetřovaná dolní
73
končetina je flektovaná v 90* v kloubu kolenním, bérec volné visí přes vyšetřovací s [úl. Kyčelní kloub vyšetřované dolní končetiny je v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující Fixuje dolní třetinu stehna, podle potřeby i pánev.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na střed patel ly. Pevné rameno smeruje kolmo k zemi, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou bérce {po hraně tibie) (obr 48).
5- Chyby
. a.povolujeseelevacepánvearotace,
b. povoluje se addukec a flexe v kyčelním kloubu během vy Setře ní.
Zevní rotace
- je pohyb v rov i ní transverzální, okolo podélné osy (za předpokladu, že vycházíme ze základní nulové polohy). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím v přední části pouzdra kloubního, napitím lig. iliofemoralc, lig. pubofemorale. Napétí v následujících svalech může být rovnéž limitujícím faktorem rozsahu pohybu ; přední vlákna m, gluteus med. a m. gluleus mini-mus, m. adductor magnus, m. adductor longus a m. pectineus.
1, Variační Síře rozsahu pohybu 45° - É0°
2, Výchozí poloha
Leh na zádech, nevyšetřovaná dolní končetina je flektovaná v kyčelním i kolenním V louhu a chodidlem se opírá o podložku. Vyšetřovaná dolní končetina je flektovaná v 90° v kloubu kolenním, bérec volné visí přes vyšetřovací stůl. Kyčelní kloub vyšetřované dolní končetiny je v nulovém postavení.
3, Fixace
Vyšetřující fixuje dolní třetinu stehna, podle potřeby i pánev.
4, Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na střed pateliy. Pevné rameno směřuje kolmo k zemí, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou bérce (po hraně tibie) (obr. 49).
-74-
-75-
5. Chyby
a. povoluje se elevace pánve a rotace,
b. povoluje se abdukce a flexe v kyčelním kloubu během vyšetřování.
KLOUB KOLENNÍ (articulatio genus)
- je nejsložitěji kloub lidského těla, ve kterém artikulují kondyly femuru a kondyly tibie a patella.
Flexe
- je pohyb v sagilální rovině, okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem svalstva na zadní straně stehna a bérce, nebo dotykem paly a gluteálnjbo svalstva. V některých případech je limitujícím faktorem rozsahu pohybu napětí m. rectus íemoris.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 125° - 160°
2. Výchozí poloha
Vleže na břiše, dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních i kolenních, nohy přes okraj stolu. Břicho je podloženo.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje femur, pánev je možné fixovat popruhem.
4. Přiložení goniometm
Střed goniometru se přikládá na laterální epikondyl femuru, pevné rameno jde paralelně s podélnou osou femuru, je přiloženo na spojnicí laterálnQio epikondylu femuru a velkého trochanteru. Pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou fibuly a směřuje k laterálnímu malleolu (obr. 50).
-76-
-77 -
5. Chyby
a. zapomíná se na podloženi břicha,
b. povoluje se rotace, flexe nebo extenze v kyčelním kloubu během vyšetření,
c. nelixuje se dostatečně pánev a povoluje se její anteverze.
Extenze
- je pohyb v rovině sagitální, okolo příčné osy, Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím zadní Části pouzdra kloubního, napětím lig. popliteum obliqum arcuatum, dále rozsah pohybu limitují ligg. cruciata genus a ligg. co-lateralia genus svým napětím.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 0° - 10°
2. Výchozí poloha
Leh na zádech, dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních t kolenních,
3. Fixace
Vyšetřující fixuje femur.
4. Přiloženi goniometru
Střed goniometru sc přikládá na laterální epikondyl femuru. Pevné rameno jde paralelně s podélnou osou femuru, kryje se se spojnicí velký trocnanter a laterální epikondyl femuru. Pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou fibuly a směřuje k laterálnimu malleolu (obr. 51).
5. Chyby
Téměř se nevyskytují.
-78-
-79-
KLOUB HLEZENNÍ (articulatio talocruralis)
- je tvořen z hlediska mechanického kloubem lalokrurálním mezi kostí hle-zenní a vidlicí kostí bércových, a kloubem talokalkaneonavikulárním, ve kterém artikulují kost hlezení, patní a loďkovitá.
Plantární flexe
- je pohyb v rovine sagitální okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím přední části pouzdra kloubního, přední částí lig. deltoide-um, dále napětím lig. lalofibulare anterius, m. tibialis anterior, m. extensor hallucis longus, m. extensor digitorum longus. Rozsah pohybu může být též limitován kontaktem processus posterior tali a zadní hranou tibie.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 45" - 50°
2. Výchozí poloha
Sed, bérce mimo vyšetřovací stůl, kolenní kloub je v 90° flexi, noha s bércem svírá 90°.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje bérec nad kotníky.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá asi 1,5 cm pod zevní kotník, pevné rameno jde paralelně s podélnou osou ilbuly, pohyblivé rameno jde rovnoběžné s podélnou osou pátého metatarsu (obr. 52).
5. Chyby
a. zapomíná se fixovat bérec,
b. nedodržuje se výchozí postavení v hlezenním kloubu (bérec a noha ne-svírá 90°),
c. povoluje se flexe v kloubu kolenním a rotace v kloubu kyčelním během vyšetření.
Dorzální flexe
■ je pohyb v rovině sagitální, kolem příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím zadní časti pouzdra kloubního, napětím Achillovy Šlachy, zadn. časti ],g. deltoideum, lig. talofibulare posterius, lig. calcaneofíbula-
-80-
-81 -
1. Variační šíře rozsahu pohybu 10* - 30°
2. Výchozí poloha
Sed, bérce mimo vyšetřovací stůl, kloub kolenní je v 90° flexi, noha s bércem svírá úhel 90°.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje bérec nad kotníky
4. Přiložení goniomelru
Střed goniomelru se přikládá 1,5 cm pod zevní kotník. Pevné rameno jde paralelné s podélnou osou fibuly, pohyblivé rameno jde rovnobežné s podélnou osou pátého metalarsu (obr. 53).
5- Chyby
a. zapomíná se fixovat bérec,
b. vyšetřuje se z plantární flexe, jako z výchozí polohy,
c. povoluje se pohyb v kloubu kolenním a rotace v kloubu kyčelním během vyšetřeni.
Inverze
- je kombinovaný pohyb supinace a abdukce. Fyziologický rozsah pohybu je limitován především napětím pouzdra kloubního.
1. Variační šíře rozsahu pohybu
35* - 50°
2. Výchozí poloha
Sed, bérce mimo vyšetřující stůl, kolenní kloub je v 903 flexi, noha s bércem svírá 90°.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje bérec nad kotníky.
4. Přiložení goniometru
Goniomelr se přikládá z plantární strany nohy. Pevné rameno zůstává ve výchozím postavení, pohyblivé rameno jde paralelně s hlavičkami metaiar-su (obr. 54).
-82-
- 83 -
5. Chyby
- nefixuje se dodatečně bérec.
Everre
- jc kombinovaný pohyb pronace a abdukce. Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem mezi calcaneem a plochou sinus tarsi. Dále je limitujícím faktorem napětí pouzder kloubních a m. tibialis posterior.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 15" -30°
2. Výchozí poloha
- je shodná, jako při vyšetřování inverse
3. Fixace
- je shodná jako při vyšetřování inverse
4. Přiložení goniometru
Goniometr se přikládá z plantami strany nohy I. metatarsu, pevné rameno zůstává ve výchozím postaveni, pohyblivé rameno jde paralelně s hlavičkami metatarsu (obr. 55).
5. Chyby
- jsou shodné, j ako při vyšetřování inverse. Poznámka:
Inverse a everse jsou kombinované pohyby, které se dějí v několika kloubech nohy současně. Z toho důvodu je přesné vyšetření rozsahu pomocí goniometru velmi obtížné, a proto se v praxi nejvíce využívá způsob odhadování rozsahu pohybu na třetiny.
- 84 -
- 85-
!
METATARZOFALANGOVÉ KLOUBY PRSTO NOHY (articulaliones me-
tatarsophalangeae)
- jsou klouby kulovité, kde spolu artikulují distálni konec melaisn.su a baze proximálního článku.
Flexe
- je pohyb v sagitální rovině, kolem příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitovali napitím dorzální části pouzdra kloubního a napétím kolaterál-ních ligamenl, dále napětí m. extensor digg. brevis může rovněž být limitujícím faktorem rozsahu pohybu v kloubu.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 40* -50°
2. Výchozí poloha
Vleže na zádech, dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních i kolenních, noha vyšetřované dolní končetiny je ve sďedním postavení, klouby prstů jsou v nulovém postavení,
3. Fixace
Vyšetřující fixuje metatarzy.
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá na jednotlivé metatarzofalangové klouby z dorzální strany. Pevné rameno goniometru je přiloženo paralelné s podélnou osou metatarzů, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou pro-xim&iuho článku prstu, který" je vyšetřován (obr. 56).
5. Chyby
a. povoluje se plantami flexe v kloubu hiezenním, inverse nebo c verse no-hy,
h. během vyšetření se povoluje extenze nevyšetřovaných prstů v MP kloubech.
Extenze
- je pohyb v sagitální rovině okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím plantami části pouzdra kloubního, dále napětím m. flexor hallucis brevis, flexor digg. brevis a flexor digití minimi.
1. Variační šíře rozsahu pohybu 40° - 90°
2. Výchozí poloha
- je shodná jako při vyšetření flexe v MP kloubech,
3. Fixace
- je shodná, jako při vyšetření flexe v MP kloubech.
-B6-
-87-
J
4. Priložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá na jednotlivé metatarzofalangové klouby prstů nohy ĺ plantární strany. Pevné rameno goniometru jde paralelne s podélnou osou metatarzu, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou pro-ximálního článku vyšetřovaného prstu (obr. 57).
5. Chyby
a. povoluje se dorsální flexe nohy v kloubu hlczenním a inverse nebo ever-se nohy.
b. během vyšetření se povoluje flexe nevyšetřovaných prstů v MP kloubech.
Abdukce
- je pohyb v transverzální rovině, kolem vertikální osy (za předpokladu, že výchozí polohou je základní nulové postavení). Fyziologický rozsah pohybu je limitován napitím pouzdra kloubního, napětím kolaterálních lígament, fas-cie a kůže mezi prsty. Dále napětím m. adduktor hallucís a mm. interossei plantares.
- vyšetřujeme pouze u palec.
I. Variační šíře rozsahu pohybu
15°-25°
2. Výchozí poloha
Vleže na zádech, dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních, noha vyšetřované dolní končetiny je ve středním postavení, klouby prstů nohy jsou v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřujíc! fixuje nohu, proximálně od melatarsofalangových kloubů.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z dorzální strany na metatarsofalangový kloub palec, pevné rameno jde paralelně s podélnou osou prvního metatar-su, pohyblivé rameno je paralelně s podélnou osou proximálního článku palec (obr. 58).
5. Chyby
- povoluje se inverse nebo everse nohy. Addu kec
- je pohyb v transverzální rovině, kolem vertikální osy (za předpokladu, že výchozí polohou je základní nulové postavení).
1. Variační šíře rozsahu pohybu
15°-25°
-88-
-89-
1
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniometru jsou stejné jako při vyšetření ahdukce v metatarzofalangovém kloubu palce (obr. 59).
mi
Poznámka :
V některých případech je nutné měřil valgozitu palce. V tomto případě měříme úhel, který svírá první metatarsus a proximální Článek palce, Goniometr přikládáme stejně, jako při měřeni addukce. Ke změření valgozity je možné použít i prstový goniometr, který přikládáme na palcový metatarz z tibial ní strany (obr. 60)
INTERFAI ANGOVY KLOUB PALCĽ NOHY (art. interphalangea hallucis
pedis)
Flexe
I. Variační šíře rozsahu pohybu
70° - 90° 2 Výdio/.i ;•• iloha
Leh na zádech,-dolní končetiny v nulovém postavení v kloubech kyčelních i kolenních. vyšetřovaná dolní končetina je ve středním postavení v kloubu hlczenním, metatarzofalangové klouby jsou rovněž v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje proximální článek palce.
4. Přiložení goniometru (prstového)
Střed goniometru se přikládá z dorzální strany na mezičlánkový kloub palce, pohyblivé rameno jde paralelně s podélnou osou distáJniho článku palce, pevné rameno jde paralelně s podélnou osou proximálního článku palce (obr. 61),
-90-
-91 -
F
Extenze
I, Variační Síře rozsahu pohybu
tí°-5°
Výchozí poloha, fixace i přiložení goniometro je stejné, jako při vyšetření rozsahu pohyblivosti flexe v mezičlánkovém kloubu palce nohy
MEZIČLÁNKOVÉ KLOUBY PRSTÚ NOHY
- PROX1MÁLNÍ A D1STÁLNÍ farticulationes inlerphalcngeae digg. pedis)
- jsou klouby kladkovité, kde hlavice je tvořena dislálním koncem příslušných článků a jamka je vytvořena proximálním koncem článku následujícího.
Proximální interfaEangovc klouby
Flexe
-je pohyb v sagitální rovine, okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován kontaktem měkkých tkání na plantární straně falangů. V některých případech je rozsah pohybu limitován napětím dorzální strany pouzdra kloubního a kolaterálními ligamenty.
Extenze
- je pohyb v sagitální rovině, okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím plantární části pouzdra kloubního.
Distální interfalangové klouby
Flexe
- je pohyb v sagitální rovině okolo příčné osy. Fyziologický rozsah pohybu je limitován napětím dorzální čisti pouzdra kloubního, kolaterálními ligamenty a lig. relinaculum obliquum.
Extenze
-je pohyb v sagitální rovině kolem příčné osy. Fyziologický rozsah pohybuje limitován napětím plantární části pouzdra kloubního.
Rozsahy pohybů (flexe a extenze) v PIP a DIP kloubech prstů jsou v tak malém rozsahu, že se v praxi jejich vyšetření běžně nepoužívá. Pokud je vyšetření nutné provést, je výchozí poloha, fixace a přiložení goniomelru analogické, s vyšetřením flexe a exlenze v interfalangovém kloubu palce nohy.
-92-
-93-
Páter
- její pohyblivost jc dána součtem pohybů mezi jednotlivými obratli. Pohyby jsou vykonávány mezi těly obradovými stlačováním plolének meziohratlo-vých a dále v meziobratlových kloubech. Rozsah pohyblivosti je především závislý na meziobratlové plotčnee a dále i na tom, zda jsou obratle jinak volné, nebo jsou - li připojeny k jiným kostem (žebrům) (Borovanský). Pohyblivost je přímo úmčrná výšce meziobratlových plotének, ale zároveň pohyblivost je tím větší, čím má meziobratlová ploténka menší plochu.
Flexe
- je pohyb v sagitální rovině kolem příčné osy. Největší rozsah pohybu je v krční a bederní části páteře, nepatrný rozsah flexe je v oddílu hrudní páteře. Při flexi styčné plošky na kloubních výběžcích po sobě klouzají, což je umožněno volným pouzdrem kloubním, v ligg. flava při tomto pohybu dochází naopak ke vzrůstu napětí.
Extenze
- je pohyb v sagitální rovině kolem příčné osy. Největší rozsah pohybu je stejně jako u flexe v oddílu krční a bederní páteře a nejmenší v hrudním oddílu páteře. Při pohybu extenze dochází v první fázi pohybu ke klouzání styčných plošek po sobě, v další fázi se plošky kladou pevně na sebe, což znamená zástavu dalšího pohybu.
Latcrální flexe
- je pohyb ve frontální rovině okolo sagitální osy. Největší rozsah pohybu je vykonáván hlavně v krční a bederní části páteře. Laterální flexe jc zcela nepatrná v hrudní části páteře. V krčním úseku páteře je laterální flexe vždy sdružena s malou torzí, protože styčné plošky jsou orientovány šikmo.
Rotace
- je pohyb v transverzální rovině okolo vertikální osy. Největší rozsah rotace je v krčním úseku páteře, přičemž maximum pohybu se děje v kloubu mezi atlasem a axisem. Značný rozsah pohybu je možný i v hrudní části pátere. Na páteři bederní jsou rotační pohyby prakticky nemožné, protože každá z kloubních plošek obou stran (levé a pravé) má jiný střed křivosti.
KRČNÍ PÁTER Flexe
1. Rozsah pohybu 40" - 45"
2. Výchozí poloha
Vzpřímený sed, bederní a hrudní páteř se opírá o opěradlo židle, chodidla se opírají celou plochou o podložku, horal končetiny volně podél těla. Krční páteř je v nulovém postavení.
3. Fixace
le zajištěna opřením vyšetřovaného o opěradlo židle. Vyšetřující navíc fixuje pletenec pažní dle potřeby.
4. Přiložení goniomelru
Střed goniometru se přikládá na ústí zevního zvukovodu, pevné rameno jde kolmo k zemi, pohyblivé rameno jde rovnoběžně s horizontální rovinou (obr, 62).
-94-
-95-
5. Chyby
a. povoluje se flexe v hrudní a bederní páteři,
b. nepoužívá se židle s opěradlem.
Extenze
l. Rozsah pohybu 45° - 75°
Výchozí poloha, fixace, přiložení goniomeiru i chyby jsou shodné, jako při vyšetření llexe v C páteři (obr, 63).
Laterální flexe
1. Rozsah pohybu 45°
2. Výchozí poloha
Vzpřímený sed. hrudní a bederní páteř opřena o operadlo židle, chodidla se opírají celou plochou o podložku, horní končetiny volně podél těla. Krční páter je v nulovém postavení.
3. Fixace
Vyšetřující fixuje plctenec pažní.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z dorzální strany na trnový výběžek sedmého krčního obratle. Pevné rameno jde paralelně s trnovými výbežky hrudní páteře tak, že směřuje komo k zemi, pohyblivě rameno leží na spojnici příčný výběžek C 7 a protuberanlia occipitalis externa (obr. 64).
-96-
-97-
1
5. Chyb v
a. nefixujc se dostatečně pletenec paí.ní a povoluje se jeho elevace,
b. vyšetřovaný sc neopírá o opěradlo židle a dochází během vyšetření ke flexi hrudní a bederní páteře.
Rotace
1. Rozsah pohybu
50ů - 60D
2. Výchozí poloha
Vzpřímený sed, hradní a bederní páteř opřena o opěradlo židle, chodidla se opírají celou plochou o podložku, horní končetiny volně poděl těla. Krční páteř je v nulovém postavení,
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pletenec pažní na straně nevyšetřované.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na .střed hlavy z kraniálního pohledu. Pevné rameno jde rovnoběžně s pomyslnou spojnicí akromionů, pohyblivé rameno leží v rovině sagitální, která rozděluje hlavu na pravou a levou polovinu (obr. 65).
5. Chyby
a. nedostatečně se stabilizuje pletenec pažní,
b. povoluje se rotace hradní a bederní páteře.
-98-
-99-
I
HRUDNÍ A BEDERNÍ PÁTEŘ
La terárii í flexe
1. Rozsah pohybu 35° - 40°
2. Výchozí poloha
Vzpřímený stoj, horní končetiny volně podél těla, dolní končetiny ve všech kloubech v nulovém postavení. Krční, hrudní i bederní páteř v nulovém postavení.
3. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá z dorzalní strany na trnový výběžek prvního sakrálního obratle. Pevné rameno smeruje kolmo k zemi, pohyblivé rameno leží na přímce Sl a C7 (obr. 66).
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev. 5. Chyby
a. dochází k laterálnímu posunu pánve,
b. vyšetřovaný zvedá dolní končetinu na straně nevyšetřdvané.
Rotace
1. Rozsah pohybu 20Ď - 45°
2. Výchozí poloha
Sed na židli bez opěradla, dolní končetiny jsou abdukované v kloubech kyčelních, v 90° flektovány v kloubech kyčelních a kolenních, celá plocha chodidel spočívá na podložce. Horní končetiny volně podél těla, krční, hrudní a bederní páteř je v nulovém postavení
3. Fixace
Vyšetřující fixuje pánev.
4. Přiložení goniometru
Střed goniometru se přikládá na střed hlavy z krantálního pohledu. Pevné rameno jde rovnoběžně s pomyslnou spojnicí akromionů, pohyblivé rameno jde rovnoběžné s pomyslnou spojnicí předních horních trnů kosti kyčelní (obr. 67).
- 100-
- 101 -
Příloha 1
Rozsahy pohyblivosti v kloubech
5. Chyby
a. povoluje se rotace pánve,
b. povoluje se flexe, extenze nebo laterální flexe páteře.
Příloha
1. Tabulka rozsahů pohyblivosti kloubní
2. Formulář pro méření rozsahu pohyblivosti kloubní
Kloub	Pohyb	Aiu.Acad.. Oftho. Siirg.	fcendall : McCreaiy	Hoppcníetá	K.apandjl
Ramenní					
	Heně	0-180°	0-180*	0-90°	0-180°
	Extense	0-60°	0-45°	0-45°	0-50°
	Andul; cc	0-180°	0-180°	0-180°	0-180°
	Int. rotace	0-70*	0-70°	0-55°	0-95°
	Ext rotace	0-90°	0-90°	0-45"	0-80°
Loketní					
	Flexe	0-150°	0-145°	0-150'	0-145*
Píedlokti					
	Pronac*	0-80°	0-90°	0°	0-85*
	Supinace	0-80°	0-90'	0-90*	0-90°
Zápästí					
	Extense	0-70°	0-70°	0-70°	0-85°
	Flexe	0-80"	0-80°	0-80°	0-85°
	Rad, dukce	0-20°	0-20°	0-20°	0-15°
	Uln. dukce	0-30°	0-35°	0-30°	
Palec					
CMC	Abdukce Flexe Extense	0-70" 0-15* 0-20°	0-80° 0-45° 0"	0-70°	0-50°
	Oposice	dotyk. SpLCky palce a baze nebo äpiŕky pátěho prstu	dotyk špičky palce a äpiŕky pátého prstu	dotyk Spirity palce a JptCek osl. prstů	
MCP	Flexe	0-50°	0-60°	0-50°	0-80°
IP	Flexe	o-so°	0-SO"	0-90°	0-80°
1. - 5. píst					
MCP	Rexe Extense. Abdukce		0-90"	0-90" 0-45*	
PIP	Flexe			0-100°	
DIP	Flexe Extense			0-90* 0 10*	
-102-
- 103-
Kvíc]ni
K =: I i
Prsty nohy 1 MTP
1. rp
2. - S. MTP DIP
Flexe	0-120'	0-125*	0-135°	0-120"
Ex teti se	0-30*	0-10°	0-30°	0-30°
Abdukct	0-45°	0-45"	0-50°	0-30*
Addukce	0-30°	0-10°	0-30°	030°
Exl. notace	0-45"	0-45°	0-45°	0-60°
lni. rotace	0-45°	045°	0-35°	0-30°
Flexe	0-135°	0-140*	0-135"	Q-I60-
Dois. fltie	0-20"	0-20"	0-20°	0-30"
Planí. flexe	0-50*	045*	0-50°	0-50°
Inverse	030°	0-35*		0-52"
Everse	0-15°	0-30°		0-30"
Ftoce	0-45°		0-45°	0-50°
Exfetise	0-70°		0-90"	O-OT
Flexe	0-90°			
h.irjti:	040°			O-50"
EulcníC	0-40°			
FIcjc	0-35°			
Flexe	0-30°			
! ••Iiv.s:-	0-60"			
Th+L
Flexe
Extetue Lat. flexe Rotace
Flexe Extense Lai, flexe Rotace
0-45°
0-45° 0-45" 0-60"
0-80° 0-25° 0-35° 0-45"
045* 045"
dotyk brada - hrudník
040"
0-75"
0-15" 045°
brada v rovina ramen
O-HXV 0-60" 040° 020°
Poznámka
rozsahy pohyblivosti kloubů, uvedené v iabul« jsou převzaly i : Norkin. C. C„ White, C, j. : Measurtmem oí íoídi Motion, F. A. Davis Company. Philadelphia 19BB.
- 104 -
- 105-
vysft&ujíci	hbľd. L BI |3|i|{S-|		KUCnI					1P2 1-5 pral		If J 1-5 prst		MTf kl. t - 5 'Mi-				HLFZENNl Uocb				K0UCN-Nl k......		KYCELřfl kloub : 1						
					\	N																						
					/																							
					\	\																						>
					/	/																						
					\	\																						^
? >--r prii	í	-í? s		□ 1 !	i 3 í	I		71 D		S n -	j: o s	> f n 9	> r 5-£. •ľ 11	Ti x O s	P M ft	s s	*	o B ŕ* r>	-S	I a í		F r % *	-r -r?	b p-s 7~~ ŕ-r.	> ť-:	'-J 3	T ~ r-»	3 1
																												
																												H
																												H
																												•i
																												o
vySetŕujicj	HBJDt a BEi-DER.NÍ		krční				í		i J SI	Iľ 1-5		MT i-ii		Pkt. Ml		i		..SN		JÍOI j-.íj. Nl kh3ut>		XVCF		I.n	k[.0[		I!