© Tom Vespa © Tom Vespa SCHOPNOST DOVEDNOST „trvalý, převážně geneticky určený rys (vlastnost), který podkládá různé druhy motorických a kognitivních aktivit“ Schmidt, 91 komplex predispozic, obecné rysy či kapacity Učením získaná pohotovost, dispozice k vykonávání činnosti, dosahování výkonu Měkota, 05 MOTORICKÉ SCHOPNOSTI © Tom Vespa Schopnosti ovlivňující pohybovou činnost Jakákoliv aktivita, kde pohyb je dominantní složkou http://img.izismile.com/img/img2/20091126/sports_fails_00.jpg http://www.horydoly.cz/pictures/drevorubec_komarek_martin.jpg http://www.studio-wellness.cz/files/images/img/chuze.jpg http://www.pkweb.eu/upload/galerie/grafika/g09-037_cyklista.jpg © Tom Vespa Měkota Měkota, Pavlík Měření motorických schopností © Tom Vespa Schopnosti jsou samy o sobě „neměřitelné“ Měřit můžeme pouze jejich projevy Měření je nepřímé – nejčastěji se používají testy (asociativní měření) Typy testů: • sportovně medicínské (zátěžové testy) • motorické (kvantifikují výkon) • sportovní (výkon, výsledek v soutěži) Využití výsledků měření motorických testů © Tom Vespa Predikce odhad do budoucnosti, odhalení rizik Selekce výběr, porovnání s populací Poradenství Trénink úspěšnost a cílení, motivace © Tom Vespa fylogeneze lidské motoriky V nejstarší historii lidského druhu – základní pohybový fond: • chůze, běh, skákání, lezení, šplhání, chytání, házení Zdokonalování motoriky – činnosti potřebné k obživě, práci, výroba a zacházení s jednoduchými nástroji » rozvoj nervosvalové koordinace © Tom Vespa Vývoj člověka Ontogeneze je proces, kterým prochází jedinec od splynutí pohlavních buněk až po dospělost. Ontogeneze spolu s fylogenezí patří do evoluční biologie. © Tom Vespa celistvosti a jednoty organismu (změny motorických funkcí jsou v úzké souvislosti se změnami tělesnými a psychickými) nezvratnosti a neopakovatelnosti (vývoj probíhá po etapách a jejich sled je nezvratitelný) diferenciace a specializace (postupem věku dochází k účelové diferenciaci motoriky, vzrůstá interindividuální variabilita) nerovnoměrnosti (velikost vývojových změn neprobíhá rovnoměrně – zhruba ve fázích vzestupu, kulminace a involuce, regrese) © Tom Vespa jednoty biologického a sociálního (vývoj lidského organismu probíhá jako proces socializace) asynchronie (vývoj všech změn organismu probíhá sice podle zákona celistvosti, ale asynchronně. Střídá se období akcelerace a relativního klidu, senzitivní období) © Tom Vespa kojenec 0 – 1 batole 1 – 3 předškolní věk 3 – 6 ml. školní věk 6 – 11 prepubescence st. školní věk 11 – 15 pubescence ml. dospělost 15 – 20 postpubescence mecítma 20 – 30 životní stabilizace a vyvrcholení 30 – 45 adultum střední věk 45 – 60 starší věk 60 – 75 kmetství 75 – více © Tom Vespa Období prenatální Před narozením člověka. Již v 1. měsíci se začíná formovat tělesná stavba i svalové skupiny, první pohyby). Od 4. měsíce intenzivnější pohyby – stupňují se. http://www.mhhe.com/socscience/sex/common/ibank/ibank/0113.jpg http://www.getreligion.org/wp-content/photos/2009/04/embryo.jpg © Tom Vespa Období novorozenecké – do 1. roku Po narození má páteř kyfotický tvar – mírně zaoblený oblouk, na těle jsou rudimenty – zbytky fylogenetického vývoje, např. kostrč •reflexy pro udržení života, dítě si je neuvědomuje: §sací reflex §Robinsonův reflex -( uchopovací reflex) §Reflex chůze – ucítí – li dítě na chodidlech tlak, začne šlapat nohama začne intenzivně pohybovat nohama, rukama §Reflex plavací – ve vodním prostředí začne pohybovat rukama a nohama §Šíjový reflex - otáčí hlavu na stranu natažené ruky, druhou krčí – „šermíř“ Postnatální reflexy trvají 3 – 4měsíce, poté vyhasínají http://www.vtm.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/story_press/447/baby_4992d4758b.jpg © Tom Vespa Období novorozenecké – do 1. roku Cefalokaudální vývoj • 1. měsíc - zvedá hlavičku • 2., 3. měsíc - pozoruje okolí, pase koníčky • 4. měsíc - lozí • 6. měsíc - sed • 8.- 9. měsíc - staví se, nejdřív s pomocí • 10. – 12. měsíc - umí stát, první kroky, krůčky na plných chodidlech • začíná se formovat krční lordóza, hrudní kyfóza – sedem, a bederní lordóza. Vyvíjí se esovitý tvar páteře © Tom Vespa Období batolecího věku 1 – 3 roky Zpočátku při chůzi padá, ale ne nebezpečně. Lokomoce se zdokonaluje, ve 3. letech umějí děti chodit jistě. a) prvky chůze: - • 2 roky - po špičkách, ještě přísunná chůze do schodů • 3 roky - střídavá chůze po schodech, poskoky • 2 - 3 roky - cupitavý běh, ale neumí spojit běh se skokem ( rozběhne se, zastaví a pak teprve skočí). Špatný odhad, velká odvaha, nepružné skoky • b) házení a chytání • jemné pohyby se učí cefalokaudálně ( loket – zápěstí – prsty) • přeleze překážku do pasu, umí chodit, běhat, ale rádo se ještě vrací k zemi – rádo si hraje v sedě na zemi http://nd01.blog.cz/074/496/9ff755a551_16270221_o2.jpg © Tom Vespa Období batolecího věku 1 – 3 roky 74vyska2.jpg (300×409) © Tom Vespa Období předškolního věku 3 – 6 let Dále se rozvíjejí základní pohybové dovednosti jako běh, učí se skoku a hodu. Má rádo míčové hry, zdokonalování v chytání a hodech. Základy k některým sportovním disciplínám – 5.rok prvky gymnastiky, lyžování,plavání, bruslení, jízda na kole. Biologický vývoj: • dále se formuje tvorba páteře • dbát na správné držení těla • cvičení – napodobování nějaké činnosti nebo zvířátka • páteř a kosterní systém jsou pružné- možnost tvarování a vytvoření návyku http://www.predskolaci.cz/wp-content/uploads/2009/01/rozvoj-manualni-zrucnosti.jpg © Tom Vespa Období předškolního věku 3 – 6 let http://img.mf.cz/330/327/OL-jss-0110-169x100-pripravka-fotbal-dite.JPG © Tom Vespa Období prepubescence 6 – 11 let Mladší školní věk – tzv. 2. dětství • školní docházka – znamená pro dítě určité pohybové omezení • biologická zralost pro školní docházku – FILIPÍNSKÁ míra = dítě si má dosáhnout přes hlavu na boltec ucha protilehlé ruky • zdokonalují se pohybové dovednosti, rozvíjí se obratnost a koordinace • učíme základní sportovní dovednosti – herní činnost, skoky, přeskoky, přelézání překážek….s náčiním, rovnováha… • Starší školní věk – 8 – 11 let • zlepšení celého vývoje motoriky • zahajuje se většina sportovních disciplín • nemají schopnost se soustředit dlouho na jednu činnost • příprava by měla být co nejvšestrannější – všestranný pohybový rozvoj http://www.klatovy.net/fotogalerie/albums/userpics/P1010189~0.jpg © Tom Vespa Období prepubescence 6 – 11 let 061-17-ssk-zavody.jpg (543×400) http://drbnik.cz/casopis/foto/2007/20070303/img00104.jpg © Tom Vespa Období pubescence 11 – 15 let • nástup činnosti pohlavních hormonů. • děvčata 1,5 – 2 roky náskoku • výrazný negativní vliv na motoriku mají disproporce v růstu, projevuje se diskoordinací pohybů, zhoršením obratnosti a silové schopnosti, přesnosti a plynulosti pohybu, motorickým neklidem. Vrchol negace je u děvčat ve 13 u chlapců ve 14 – 15. Pravidelná tělesná výchova v pubertě tlumí negativní projevy v motorice. Na konci tohoto období můžeme pozorovat typicky ženskou a mužskou motoriku. - Žena: zaoblenost a plynulost pohybu. - Muž: silový projev. © Tom Vespa Období pubescence 11 – 15 let http://www.vysocina-news.cz/data/36657/preface/full.jpg http://www.zsmarjankapraha6.cz/images/2007/pa03.jpg http://www.zsmarjankapraha6.cz/images/2007/plavani/plavani02.jpg http://img.mf.cz/014/581/dominik-recek.jpg © Tom Vespa Období postpubescence 15 – 20 let • mizí anatomické disproporce a diskoordinace motoriky předchozího období. • • nastupuje období vrcholu motorické aktivity života člověka, • • chlapci výkonnostně jasně převyšují dívky - výrazné rozdíly zejména v lokomočních pohybech a činnostech využívající velké svalové skupiny. • • trénované ženy předčí ve speciální výkonnosti muže, ženský pohyb vyniká ladností nad pohybem mužů. © Tom Vespa Období postpubescence 15 – 20 let http://www.g2.cz/img/u/xtreme/xtreme_spektrum/34/photo/p12.jpg © Tom Vespa Období mecítma 20 – 30 let • motorická výkonnost je značně diferencovaná především v závislosti na somatotypu, zaměstnání, trénovanosti a životosprávě jedince. • • výrazný pokles výkonnosti nastává již v tomto období u jedinců s hypokinetickým způsobem života. • • nejlepší předpoklady pro rozvoj maximální úrovně - rychlosti a obratnosti jsou kolem 20. roku - pohyblivosti 23. roku a síly - vytrvalosti mezi 26. – 30. rokem života. © Tom Vespa Období adultum 30 – 45 let • mezi jedinci značné motorické rozdíly v závislosti na vlivu prostředí. • • úroveň jednotlivých motorických schopností přirozeně klesá (rychlost, obratnost, pohyblivost), tréninkem lze udržet vysokou úroveň síly a vytrvalosti (do 6. decenia). • • techniku pohybu lze zlepšovat i v tomto období. © Tom Vespa Období adultum 30 – 45 let http://storage0.dms.mediafax.cz/media/1/1/1689/2951102/1/armstrong-cyklistika-efe.jpg http://sharkspage.com/galleries/2007_wcs3_sj_Detroit/images/sharks_wings1.jpg © Tom Vespa Období středního věku 45 - 60 let • dochází k přirozenému poklesu úrovně všech pohybových schopností a motorické výkonnosti, úroveň poklesu lze snížit trénovaností. Období stáří 60 – 75 let • dochází k značným změnám v motorice, projevující se poklesem tempa pohybů, strnulostí a neplynulostí pohybů, ztrátou pohybové harmonie. Tyto znaky tzv. stařecké motoriky lze vhodnými formami tělesné aktivity oddálit často až do 8. decenia. http://www.dobrachata.cz/_dataPublic/photo/e5e6db44125d4e59ebc4b462470ba4a3/volejbalov%C3%A1%20exib ice%202006-senio%C5%99i_resize.JPG © Tom Vespa Období středního věku 45 - 60 let Období stáří 60 – 75 let http://www.gojuryu.cz/wp-content/uploads/2006/guarelli.jpg seniori_cvici.jpg (263×263) © Tom Vespa Období kmetství 75 – ... let • pokles motoriky je již nevyhnutelný, rozdíly mezi trénovanými a netrénovanými jedinci mizí http://www.canik.cz/images/clanky/81-svetsenioru.jpg © Tom Vespa © Tom Vespa Variační rozpětí R wpe5.gif (990 bytes) Rozptyl s2, σ2 wpe4.gif (1139 bytes) Směrodatná odchylka s, σ wpe2.gif (1297 bytes) MÍRY VARIABILITY Aritmetický průměr , μ, x Medián ,MED Modus , MOD MÍRY POLOHY © Tom Vespa z-body T-body Percentily wpeB.gif (10242 bytes) © Tom Vespa U korelačního koeficientu nás tedy zajímá: jeho velikost (absolutní hodnota) znaménko (udává směr korelace). Pro absolutní velikost korelačního koeficientu zjednodušeně platí: 0,9 – 1 extrémní závislost 0,7 – 0,9 velmi těsná 0,4 – 0,7 středně těsná 0,2 – 0,4 nepříliš těsná <0,2 zanedbatelná KORELACE Korelační koeficient r může nabývat hodnoty od -1 do 1 © Tom Vespa