Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí Vápník ›99% v kostní tkáni, 1% v ECT ›DDD – 1g průměrně – vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva ›DDD pro děti 1-4 let – 600 mg, poté se zvyšuje na 1200 mg, dospělost 1g – doporučení vycházejí z profylaxe osteoporozy ›Vylučuje se ledvinami ›V plazmě – váže se na B, komplexní sloučeniny, nebo Ca 2+ - fyziologicky aktivní cca 50% › › Vápník – význam pro organismus ›100 g mléka obsahuje cca 120 mg Ca ›Pitný režim – minerální vody – vstřebatelnost ano ›Ca2+ snižuje nervosvalovou dráždivost, a naopak – nízká c Ca2+ vede ke ↑ dráždivosti ›↓propustnost membrán a kapilárních stěn – využívá při alergických stavech ›Pro svalovou kontrakci ›Pro hemokoagulaci ›Součástí anorganické matrix kostní ›Pro laktaci – ztrácí 210 mg Ca ›Těhotenství – 3.trim – vyšší potřeba Vápník - metabolismus ›Hormony parathormon, kalcitonin, vit. D ›Ledviny, kosti, tenké střevo ›Parathormon – v příštítných tělíscích, působí na kosti – mobilizujevápník z kostí, zvyšuje c Ca v séru. ›Kalcitonin – štítná žláza, podporuje ukládání Ca do kostí ›D – podporuje resorpci ca ze střeva a jeho ukládání do kosti ›Podíl resorbovaného Ca ze stravy se zvyšuje v období, kdy je třeba vyšší dávka › › Hypokalcemie ›Vede ke křečím ›Příčiny hypovitaminoza D – porucha mineralizace kostí – osteomalacie, rachitis ›Nedostatek Ca ve stravě, porucha absorpce, těhotenství, laktace ›Oxaláty ve stravě – špenát, rebarbora, černý čaj…, fytin – v obilovinách - otruby › Úkol: ›Doplňte zdroje vápníku a jeho vstřebatelnost Hořčík ›50% v kostech, zbytek v ICT, c Mg se liší podle druhu buněk – sval a erytroccyty ›Denně 10mmol, vstřebá se cca 30-40%, vylučuje se stolicí a močí ›V kostech 53%, svaly, měkké tkáně 45%, ECT méně než 2% ›http://www.magnesia.cz/prirodni-horcik/horcik-v-potravinach ›DDD 375mg /den M, DDD 300 mg /den Ž ›Sklony k hypomagnezii obecně v ČR Význam hořčíku v organismu ›Kofaktor více než 300 enzymů ›Podporuje fibrinolýzu ›Nezbytný k sekreci parthormonu ›Snižuje nervosvalovou dráždivost ›Dráždí parasympatikus – ve velkých dávkách ho tlumí ›Chrání před oxidačním poškozením ›100 g ovesných vloček – 140 mg Mg, banány 35 mg, mléko 12 mg, vepřové maso 25 mg › Hořčík ›Hypermagnezie – útlum nervosvalového přenosu, útlum CNS – ale při vysokých dávkách ›Při výživě – nadbytek se téměř okamžitě vylučuje – zvýšené peristalstika střeva, průjmy, projímavé účinky ›Hypomagnezie – zvýšení nervosvalové dráždivosti, způsobena špatným vsřebáváním, malabsorpční syndrom, poruchy srdečního rytmu, arytmie, zvýšená citlivost na stres, u dětí – poruchy spánku, únavnost, bolesti hlavy – po podání mg se sníží ›Diuretika, zvracení, alkoholizmus › Úkol: ›Proč sklony k hypomagnezii ›Tabulka potraviny s vysokou dávkou magnezia, přepčet na porce ›Jídelníček vyhodnotit – dostatek mg? Měď ›Vstřebává se v tenkém střevě, váže na albumin ›Význam – v enzymech – metabolismus katecholaminů, energetický metabolismus buňky, stabilizace kolagenu ›Antioxidant ›nezbytná pro krvetvorbu, katalyzuje vstup železa do hemoglobinu. Je nutná pro tvorbu pigmentů a vlasů (keratinu). ›Skladování v játrech ›DDD není stanovena ›Nedostatek – snížená schopnost absorpce ›Nadbytek – nemoci – pozor na toxicitu mědi Zinek ›Vstřebává se v jejunu, není skladován v játrech – rychle se projeví nedostatek ›Vylučuje se žlučí ›Nejvíce zinku je v organizmu obsaženo ve svalech (55%), kostech (30 %), játrech, prostatě, varlatech a mléčné žláze. ›DDD 12-19mg, děti 50mikrogramů/kg TH ›Zdroje: zrniny, luštěniny, ořechy, semena slunečnice a dýně, kvasnice, maso a vejce ›Běžná strava pokrývá přibližně 60 až 80 % denní potřeby › Zinek - význam ›Součástí 200 metaloenzymů i enzymů uplatňujících se při stabilizaci struktury DNA, RNA ›Součástí superoxiddismutázy ›Buněčná imunita ›Spermie, vaječníky ›Nedostatek: malnutrice, záněty, sport špatné hojení, infekce › Selen ›Vstřebává v tenkém střevě, nemáme zásoby ›Jeho vstřebávání snižuje vysoký příjem vlákniny, methioninu, dále zinku, kadmia a rtuti. Vylučuje se převážně močí. Deficit nastává při podvýživě a dlouhodobé parenterální výživě. ›DDD 55 μg › Se selenem je však nutné zacházet v doplňcích výživy velmi obezřetně, neboť se jedná o prvek, který při vyšších příjmech způsobuje nepříjemné zdravotní problémy a otravy Selen ›Význam: součástí antioxičních systémů, pro správný vývoj DNA, RNA, spermií, chrání pře zhoubným bujením, pro imunitu ›Nedostatek: obecně nižší v ČR, snížená imunita, kardipatie, ateroskreroza, snížení vykonnosti a poruchy reprodkce ›Ve vyšších dávkách je selen vysoce toxický a karcinogenní, k otravám člověka může dojít při předávkování minerálními doplňky na bázi selenu. Při akutní otravě bývá pozorován zápach z úst po česneku, nevolnost, průjem, podrážděnost, únava, deprese, bolesti hlavy, periferní neuropatie (parestézie), vypadávání vlasů, nehtů, kožní puchýřky. › Selen - zdroje ›Přirozenými zdroji selenu jsou především mořské ryby, česnek, cibule, pažitka a pórek, vnitřnosti (játra, ledviny), vepřové a hovězí maso, některé druhy ořechů, rovněž celozrnné obiloviny (ovesné vločky, hnědá rýže). Údaje o obsahu Se v potravinách se velice různí, zejména u poživatin rostlinného původu. Vyplývá to z proměnlivého obsahu Se v půdě. Výborným kumulátorem selenu jsou houby. Fluor a chrom ›Mineralizace kostí a zubů, fluorapatit, nedostatek zvýšená kazivost zubů ›U nás nedostatek – fluoridizace vody, děti i tablety ›Trojmocný – antioxidant, snižuje lipoperoxidaci, reguluje účinek inzulinu Jod ›Dobře se vstřebává, z krve jej vychytává štítná žláza a je oxidován na jod, který je využit pro syntézu T4, t3 ›Deficit se sleduje odpadem v moči – jodurie ›Jodizace soli od 50.let, pokud by se nepoužívala jodidovaná sůl, byl by příjem soli jen cca 60 mikrogramů ›Nedostatek – struma – zvětšení štítné žlázy – nejčastější onemocnění ze špatné výživy ›DDD u adolescentů 150 mikrogramů, gravidita 180 mikrogramů, dospělý člověk 100 Jod ›Mořské ryby 50-400mikrogramů/100g ›Sladkovodní ryby 3-6 ›Chléb 5-9 ›Zelenina listová 8-20 ›Sůl 2000-3000 mikrogramů/100g › Hormony štítné žlázy ›Thyroxin T4 – prohormon, pool v plazmě ›Trijodryronin T3 ›Účinky: zvyšuje produkci tepla, ovlivňují metabolismus S, B, T, zvyšují glykémii ›Regulace: sekrece hormonů je řízena osou hypothalamus – adenohypofýza – štítná žláza ›TSH - Thyreotropin – ukazatel › Hormony štítné žlázy ›Pro stanovení funkce štítné žlázy – TSH ›Hyperthyreoza – c TSH <0,1mU/l a FT4 je vyšší ›Hypothyreoza – c TSH >20mU/l, c FT4 je nízká ›Subklinické změny – TSH je snížen, ale hormony jsou v pořádku Vitaminy ›Definice: ›Tvorba: D – z cholesterolu, niacin z tryptofanu, vit K, vit b1 ›Hypovitaminoza – projeví se jako pokles c v tělních tekutinách, pak klinické příznaky ›Avitaminoza ›Deplece: nedostatek ve stravě, porucha absorpce v GIT, zvýšená potřeba, nebo degradace Metody stanovení ›Přímé měření v krvi – vit E, A, beta karoten, B12, k.listová ›Moč – odpad B1 – jeho deficit ›Měření koncentrace hromadícího se metabolitu po zátěži substrátem ›Zvýšení aktivity enzymu po dodání koenzymu ›Saturační testy – zvýšené vychytání vitaminu po jeho podání, nejčastěji vitamin C ›Stanovení produktu vytvořeného působením vitaminu Vitamin A ›Přímo nebo ve formě provitaminu beta karotenu – hydrolyzuje se ve střevě na vitamin A, působením pakreatických esteráz. Při poruchách malabsorpcí je porušena přeměna tohoto vitaminu (chronická pankreatitida, endemická sprue) ›Rezerva u dospělého zdravého člověka 50-70 dní ›Při onemocnění jater snížená tvroba › ›Pro vidění, pro správnou tvorbu a rohovatění pokožky a fci sliznic ›Mírné antioxidační vlastnosti, B-karoten je silnější › Vitamin A ›Zdroje: živočišné a rostlinné ›Ženy 0,8 mg retinolu, muži 1,0 mg retinolu ›Těhotenství – zvýšená potřeba, ale až ve 2. a 3.trimestru. Nedoporučuje se konzumace jater v 1.trimestru – kvůli zvýšené dávce A ›Senioři – někdy snížená saturace ›Přeměna provitaminů na vitamin probíhá ve střevní stěně, jejich resorbce není moc vysoká, proto se doporučuje přísun tuku Vitamin A ›Retinolový ekvivalent – v.A a provitaminy mají jinou resorbci, odhad účinnosti retinolový ekvivalent ›Účinek 1 mg vit A (retinolu), množství 2 mg beta karotenu v mléce, 4 mg ve vařené zelenině. Ze syrové mrkve se nevstřebává. ›IU – 1 IU= 0,3 µg retinolu ›Karotenoidy: lutein, zeaxantin, lykopen Vitamin A ›Význam pro vidění – prostetická skupina zrakového pigmentu ›Zřejmě v metabolických dějích ›Ženské pohlavní hormony ovlivňují koncentraci A – že s HA mají koncentraci vyšší ›Při dostatku A – obrana proti infekci ›Nedostatek se většinou nevyskytuje – jen v rozvinutých zemích › Vitamin D ›Tvorba v pokožce z cholesterolu působením UV záření, i potravou ›Cholekalciferol D3 ›Ergokalciferol D2 ›Zahrnuje se mezi hormony ›Zdroj ryby v některých státech jsou potraviny fortifikovány ›Při krému s UV faktorem 8 více se zřejmě už netvoří ›Mléčné výrobky ›Protinádorově, imunita, nedostatek: nádory, autoimunitní onemocnění ›Nedostatek vegani, senioři › Vitamin E ›Alfa tokoferol ›Silný antioxidant, rozpustný v tucích, působí v biomembránách ›Mléko, oleje, vnitřnosti › Vitamin K ›Tvoří se ve střevě mikroorganismy ›Důležitý pro tvorbu koagulačních faktorů, protrombinu ›Nedostatek se projevuje poruchou srážlivosti – při léčbě warfarinem ›Dieta: ne nepravidelně, alkohol zvyšuje účinek warfarinu, přísun vitaminu K 80 – 200 mikrogramů/den ›K. listová kolísavé množství v zelenině – raději kořenová zelenina, ovoce ›Nepravidelné množství – drůběží maso, hovězí maso – raději nahradit vepřovým ›Oleje – slunečnicový a olivový – vyšší množství – raději řepkový ›Ne vyšší množství zeleného čaje ›Pozor na žloutky › › Úkoly: ›Dieta při léčbě warfarinem ›Stanovení hypothyreozy ›Vyhodnotit jídelníček s množstvím hořčíku Vitamin B1 ›1,0 – 1,3 mg pro dospělé od 16 let ›0,6 – 1,4 mg do 15 let ›Potřeba vitaminu závisí na výdeji energie – 0,5 mg/1000kcal ›Nedostatek u alkoholiků, při léčbě diuretiky ›Koenzym enzyml účastnících se metabolismu S, pro normální vzrušivost nervových buněk. ›Destrukce teplem až 70% ›Beri beri, ale může být nedostatek Vitamin B2 ›Od 4.roku 0,7-1,5 mg. ›Flavoproteiny . Metabolická regulace › Vitamin B6 ›Koenzym enzymů metabolismu AK, B. Při zvýšených dávkách příjmu b se musí zvýšit příjem ›Vznikají z něj prekurzory Hb, fosfolipidů, taurinu, glukoneogeneze ›1,4 – 1,6 mg od 14.roku ›Těhotné s ženy s HA vyšší dávky, v kojení o 0,7 mg více ›Senioři deficit ›homocysteinémie NIACIN, NIKOTINOVÁ ›Koenzym NAD, NADH ›13-18 mg ›Není v kukuřici ›pelagra Biotin ›Avidin v bílku blokuje ›Nedoatatek kožní změny, vypadávání vlasů, snížený TK, poruchy centrálního nervstva B12 ›3,0 µg dospělí ›1,0 µg děti ›Syntéza NK, tvorba b jádra ›Nedostatek – perniciozní anémie – b děelení v kostní dřeni – méně ›V potravě – factor – váže se na protein a vnitřní faktor, v terminálním ileu přestupuje do krevního řečiště – Helicobacter pylori, překyselení ›Uskladnuje se v játrech – až 1000 dnů ›Kobalamin – bakterie střeva › Kyselina listová ›400 µg foltového ekvivalentu ›U těhotnýc cca 600 ›60% u žen a 75% u mužů pokrytí ›Biologická dostupnost je pouze 40% ›Hyperchromní anémie Q10 ›Ubichinon ›Maso, játra, ryby, vejce – v energetickém metabolismu – pro transport elektronů v dých řetězci ›Snižuje se s věkem – v myokardu nedostatek – někdy se doporučuje suplementace