MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO
FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ
SEMINÁRNÍ PRÁCE
předmět Sportovní hry I.
Téma:
Model kompenzačních cvičení u zvoleného týmu
(Kompenzace jednostranného zatížení v házené)
Ondřej Dostál,
obor Regenerace a výživa ve sportu,
20. 1. 2015
Obsah
Úvod............................................................................................................................2
1. Charakteristika házené……….................................................................................3
2. Nejčastěji přetěžované svalové partie......................................................................3
3. Kompenzační cvičení...............................................................................................4
Závěr.............................................................................................................................7
Zdroje...........................................................................................................................8
1
Úvod
Házená patří k velmi dynamickým hrám. Její dynamičnost, množství osobních střetů,
proměnlivost herních situací a nutnost rychlých reakcí jsou zárukou dramatičnosti pro diváky a
náročností pro hráče. Možná právě z tohoto důvodu je házená tak oblíbeným a rozšířeným sportem.
Hlavním cílem této práce je přiblížení problematiky kompenzace jednostranného přetížení v házené,
se zaměřením na sestavení cvičebního plánu, který by mohli házenkáři využívat a zařazovat jej
pravidelně do svého režimu. Pro tuto práci jsem si vybral házenkářský tým TJ Šumperk, který jsem
v mládí také navštěvoval.
2
1. Charakteristika házené
Házená je kolektivní míčový sport, ve kterém proti sobě nastupují dva sedmičlenné týmy. Její
počátky mají prapůvod už v míčových sportech starého Řecka. Házenou (tehdy pod názvem
Handbold) vymyslel dánský učitel Holger Nielsen v roce 1898. První pravidla vyšla v roce 1906.
V Německu se v roce 1911 objevila varianta hry, ve které proti sobě nastupují dva jedenáctičlenné
týmy, tzv. velká házená. Házená se hraje na hřišti o rozměrech 20×40 metrů. Je rozdělené na dvě
poloviny, z nichž v každé je vyznačené brankoviště, které je vzdálené od branky 6 metrů. V
brankovišti se smí pohybovat pouze brankář, který hájí branku o rozměrech 2x3 metry. Každé
družstvo se většinou skládá z 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů (6
hráčů v poli a brankář). Cílem je dopravit míč hodem do branky protivníka. Hraje se na dva
poločasy po 30 minutách (u hráčů 12-14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8-12 let věku po 20
minutách) oddělených desetiminutovou přestávkou.
2. Nejčastěji přetěžované svalové partie
A) dolní končetiny
Plantární flexe v hlezenním kloubu- m. gastrocnemius, m. soleus
Flexe v kyčelním kloubu- m.iliopsoas,m. rectus femoris
Hamstringy (flexe v kolenním kloubu)- m. biceps femoris, m. semitendinosus,
m. semimembranosus
B) bedra
m. quadratus lumborum
m.erector spinae
C) střelba (házení)
m. pectoralis major
m. trapezius (hlavně horní vlákna)
m. levator scapulae
3
4. Kompenzační cvičení
Z výše jmenovaných přetížených partií se budu věnovat zejména dolním končetinám, které se
zapojují při běhu a především při rychlé změně pohybu, která je pro házenou typická, bedrům, z
důvodu častého předklonu a rotace páteře při hledání spoluhráčů a svalům zapojovaným při střelbě,
což jsou hlavně prsní svaly a horní vlákna trapézového svalu. Kompenzační cviky se mohou
rozdělit na uvolňovací, protahovací a posilovací. Zde se zaměříme hlavně na protahování a to
protahování statické - strečink, protože dynamické protahování je nevýhodné z časových důvodů a
možnosti vzniku mikrotraumat. Dále zařadím jeden cvik uvolňovací na bederní páteř, kde se budu
věnovat uvolňování. V rámci této jednotky posilovací cvičení zařazovat nebudu, protože bývá
zařazeno přímo v tréninku.
Cvičební jednotka:
Před zahájením cvičení se cvičenci zahřejí rozběháním kolem tělocvičny a následně rozestaví před
zrcadla, tak aby na sebe viděli a měli tím i vizuální kontrolu svého postavení.
1.cvik:
protažení lýtka: sed roznožmo, pokrčená neprotahovaná noha - švihadlem nebo rukou přitáhnutí
špičky nohy – propnuté koleno(m. gastrocnemius), pokrčené koleno(m. Soleus), 15 vteřin výdrž (i u
ostatních cviků).
4
2.cvik:
protažení zadního a vnitřního stehna: sed roznožmo – předklon k jedné i druhé noze (hamstringy),
předklon doprostřed mezi nohy (placka - adduktory kyčle), snažíme se uvolnit při výdechu.
3.cvik:
protažení flexorů kyčle: poloha v kleče na jedné noze, druhá je nakročená dopředu – zadní,
protahovanou nohu můžeme ještě přitahovat k hýždím, snažíme se protlačovat boky k zemi.
5
4.cvik:
uvolnění bederní páteře: leh na zádech, pokrčená kolena (90°), nohy v šíři pánve, horní končetiny
podél těla, s výdechem kolena skláním na stranu, s nádechem se vracím zpět, hlavu otočím na
druhou stranu než nohy,
5.cvik:
protažení prsních svalů – bokem ke zdi, s opřením o ruku, ve třech úrovních (paži nahoru,
vodorovně, směrem dolů) – všechna vlákna prsního svalu
6
6.cvik:
protažení šíje: horní trapéz, zvedač lopatky – 1. do úklonu protáhnout, ramena se snažíme tlačit k
zemi, 2. ze strany půlkruh hlavou.
Závěr
V této práci jsme se seznámili se základními aspekty kompenzačních cvičení, která jsou pro
házenkáře velice důležitým prvkem pro dosažení optimálního výsledku a kvalitní regenerace. Také
jsem zde psal o charakteristikách házené. Zmíněny byly svalové partie, které bývají velmi často
přetěžovány.
7
Zdroje:
Alter, M. (1999). Strečink, 311 protahovacích cviků pro 41 sportů. Praha: Grada publishing a.s.
Heller, J. (1996). Fyzioloie tělesné zátěže II. Praha: Praha Karolinum.
http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1zen%C3%A1
8