Atletické sprinty
Teorie sportů
PhDr. Jan Cacek, Ph.D.
Struktura Rychlostních schopností
 1) reakční rychlostní schopnost
 umožňuje změnit pohybový stav sportovce či segmentů jeho
těla v nejkratším možném čase
a) jednoduchá
- podněty
dotykové - taktilní,
sluchové - akustické,
zrakové – vizuální),
b) výběrová
- platí Hickův zákon,
- vztah mezi výběrovou reakční dobou a
logaritmem počtu alternativ je lineární
2) Cyklické rychlostní schopnosti
- uplatňují se v lokomočních sportech
- pro její hodnocení využíváme kinogramy (záznamy
pohybu) a dělíme ji na:
 a) akcelerační
- dosažení maximální rychlosti pohybu (šlapavý způsob
běhu)
 b) maximální (supramaximální)
 C) rychlost se změnami směru
 (člunkový běh, hvězdicový běh)
 g) rychlost kombinací
 d) vytrvalost v rychlosti
 e) frekvenční
- střídání kontrakce a svalové skupiny (švihový způsob
běhu, tečkování, taping), malé nároky na silové
schopnosti, vysoké zapojení nervosvalové lability
 g) rychlost kombinací
 Acyklická rychlost
- projevují se na začátku pohybu, kde je potřeba disponovat
rychlostně silovými schopnostmi. Vysokou mírou koordinace,
rytmu…
a) Startovní rychlost
b) Odrazová rychlost
Biologický základ
 1) vliv dědičnosti
- až 80-90%,
- u běžecké rychlosti ovlivnitelnost 10 – 15%
- jedná se o podíl rychlých a pomalých
svalových vláken
2) vliv ostatních P.S.
a) explozivní S.S.
b) rychlostní vytrvalostc
c) pohyblivost (10-16% výkonu u vrcholových
sprinterů)
(Novotná, Novotný, 2007)
(Cacek, et al, 2007)
Limitace
rychlosti
podmíněna geneticky
 Závisí převážně na
jediném faktoru, jímž
je poměr počtu
rychlých vláken
v pracujících svalech
(měří se tradičně
stehenní svalovině).
I % IIa % IIb %
23
Západoafr
ičanů
32,6
(14-
48)
48,6
(27-
72)
19,7 (8-
39)
14
Afroamer
ičanů
39,5 ±
11,5
40,0 ±
8,4
22,8 ± 9,8
23
Frankoka
naďanů
40,9
(23-
61)
41,9 (2
4-
55)
17,1 (7-
38)
14 bílých
Američan
ů
44,9 ±
8,5
36,6 ±
6,9
18,3 ± 9,6
Nejlepší atleti historie
0%
20%
40%
60%
80%
100%
100
m
200
m
400
m
800
m
1500
m
3000
m
5000
m
10
000
m
M
araton
Mexiko
Asie
Vých. Afrika
Brazílie
Záp. Afrika
Sev. Afrika
Smíšený (Evropa+Austrálie)
Evropa
(n = 30/disciplína) podle populace či rasy
http://users.utu.fi/mikkoski/yu/
Jméno atleta, země původu Čas Rok Populace
1. Asafa Powell (Jam.) 9.77 2005 Záp. Afrika
2. Tim Montgomery (USA) 9.78 2002 Záp. Afrika
3. Maurice Greene (USA) 9.79 1999 Záp. Afrika
4. Donovan Bailey (Kan.) 9.84 1996 Záp. Afrika
Bruny Surin (Kan.) 9.84 1999 Záp. Afrika
6. Leroy Burrell (USA) 9.85 1994 Záp. Afrika
Justin Gatlin (USA) 9.85 2004 Záp. Afrika
8. Carl Lewis (USA) 9.86 1991 Záp. Afrika
Frank Fredericks (Nam.) 9.86 1996 Záp. Afrika
Ato Boldon (Trin.) 9.86 1998 Záp. Afrika
Francis Obikwelu (Port.) 9.86 2004 Záp. Afrika
...21.-23. P. Johnson (Austr.) 9.93 2003 Evr+Austr
...50.-55. M. Woronin (Pol.) 10.00 1984 Evropa
Koji Ito (Jap.) 10.00 1998 Asie
Nejlepší běžci historie na 100 m k 1.1. 2006
http://users.utu.fi/mikkoski/yu/
architektura svalu
 Výhodnější pro rychlost jsou:
 dlouhá svalová vlákna

 menší průřez
 vlákna spojená do dlouhých fascií položených pod nízkým úhlem ve
směru působení síly
 dlouhá vlákna:
 obsahují vyšší množství řetězovitě seřazených sarkomer,
 prodlužuje délku svalového stahu a zrychluje pohyb (Abe a kol. 2000)
Mapka zobrazuje distribuci sprinterského talentu v Africe podle
regionu (zobrazeny jsou všechny země, které mají aspoň jedno
zastoupení mezi Top 50 některé tratě).
Porovnání postavy bílého a černého sprintera v běhu na 100 m
výrazný rozdíl v proporcích dolních končetin, zejména v délce lýtek
(Tanner, 1964)
 Odlišná distribuce tuku
 Afroameričané
 více tuku v:
-subskapulární oblasti (dolní část lopatek)
- vnitrotělních dutinách,
 Běloši
 tuk distribuován rovnoměrněji, a to zvláště na
končetinách
 pokud bílý běžec dosáhne stejného % tělesného tuku
jako jeho černý soupeř, bude mít na dolních končetinách
stále o něco více tuku,
 Vyžádá si vyšší výdej energie na pohyb nohou vpřed
 Dominance „bělochů“
 disciplínám, kladoucím důraz na fyzickou sílu
horní poloviny těla,
 vrhy a hody,
 vzpírání,
 powerlifting či zápas
 PROČ?
 Problém!!! afroamerická populace má „od
přírody“ poněkud více svalové hmoty než bílí
Američané
Kampmiller a kol.
Technika běhu
technika= syntéza faktorů :
- biomechanických
- somatických
- Morfo-funkčních
Technika sprinterského běhu
 Běh = cyklický pohyb
 Základní pohybový cyklus = běžecký krok
 Těžiště těla – na jeho dráhu a rychlost můžeme působit
pouze v oporové fázi
 V letové fázi se tělo pohybuje setrvačností
 Optimální technika = základní předpoklad pro
ekonomické využití funkčních a morfologických
schopností běžce
 V běžeckém cyklu 2 fáze
 Oporová a letová
 Rozlišujeme 4 podfáze:
1. ODRAZ
2. LET
3. DOKROK
4. MOMENT VERTIKÁLY
RYCHLOST BĚHU dána délkou kroku a frekvencí
Velikost je individuální – multifaktoriální charakter
 Při hodnocení techniky rozeznáváme dva základní
způsoby běhu
 BĚH ŠLAPAVÝ X BĚH ŠVIHOVÝ
 ŠLAPAVÝ ZPŮSOB BĚHU
 Slouží k rozvinutí rychlosti od startu
 Zdůraznění odrazové fáze
 Charakteristika:
 Prudký odraz z přední části chodidla za svislou těžnicí
 Běh po přední části chodidla
 Náklon těla vpřed ve směru běhu
 Dokrok za těžištěm těla
 Postupné zvyšování frekvence a délky kroku
 ŠVIHOVÝ ZPŮSOB BĚHU
 EKONOMICKÉ UDRŽENÍ VYVINUTÉ RYCHLOSTI PO
CELÉ TRATI
 Využívá setrvačnosti pohybu
 Charakteristika:
 Aktivní došlápnutí chodidla před svislou těžnicí
 Odvíjení chodidla – aktivní pohyb kotníků
 Běžecký nápon – „běžecký luk“
 Stálá délka a frekvence kroků
 Uvolněnost svalstva (využití setrvačnosti)
 Dokrok před těžištěm těla
 Postup pro upevnění prvků správné
techniky
 1. vytvořit u sprintera správnou pohybovou představu
 2. dosáhnout stability pánve – posílit svalstvo
 3. běhat technicky správně veškeré běžecké úseky
 4. Zdůrazňovat prvky správné běž. Techniky i při ABC a
speciálních cvičeních
 5. posilovat svalstvo na zadní straně stehen (hamstringy)
– působí jako hlevní extenzory v kyčelním kloubu
Technika sprinterského běhu
 Komplexní výkon – složitý pohyb
 Tradiční x Nová technika
 Základní charakteristické změny v technice:
1. Trup je téměř ve svislé poloze (dojem „velmi vysoké postavy“
2. Relativně vysoký zdvih kolena – následuje hrabavý pohyb nohy k
došlapu chodidla
3. Extenze odrazové nohy je neúplná a v koleni nedochází k
úplnému náponu
4. K úplnému náponu dochází v hlezením a zvláště kyčelním kloubu
Ato Boldon
Dráha pohybu chodidla při
sprinterském běhu (Joch,
1992)
Porovnání polohy pánve a
dráhy pohybu při sprinterské
běhu (Joch, 1992)
Nízký start